KIEV
3 miliony obyvatel
město založili bratři Kyj, Šček, Choriv a jejich sestra Lybeď. Název Kyjev je odvozen právě od osobního jména Kyj a znamená tedy Kyjovo město. Nedávno oslavil 1500 let existence. V roce 988 přijal kyjevský kníže Vladimír I. křesťanství, a z tohoto křtu lze odvodit rozšíření křesťanství mezi všechny východní Slovany. Kyjev je proto jedním z hlavních center křesťanské kultury. V roce 1240 byl Kyjev zpustošen mongolskými vojsky. Od roku 1363 patřil Kyjev k litevskému velkoknížectví a později spolu s ním v rámci Lublinské unie k polsko-litevské říši. Po kozáckých povstáních v polovině 17. století se Kyjev dostal pod ruský vliv. Po revoluci roku 1917 v Kyjevě usídlila ukrajinská Centrální rada, která vyhlásila nezávislost Ukrajiny. V roce 1920 zvítězili v občanské válce bolševici, Kyjevu začali vládnout sověti a hlavním městem tehdejší sovětské Ukrajiny se stal až do roku 1934 Charkov. 19. září 1941 byl (nejen) německými vojsky Kyjev dobyt a vzápětí zde došlo k odporným válečným zločinům. 29. a 30. září 1941 jednotky SS v rokli Babí Jar na severozápadním okraji města postřílely přes 33 tisíc kyjevských Židů. Kyjev byl od nacistů osvobozen 6. listopadu 1943 jednotkami 1. ukrajinského frontu, ke kterým patřila i 1. československá samostatná brigáda. Od roku 1991 je Kyjev hlavním městem samostatné Ukrajiny.
Historické centrum města je na pahorcích na západním břehu Dněpru. Reliéf města je členitý, zalesněné pahorky jsou od sebe odděleny údolíčky, sbíhajícími k řece Dněpr. Do Dněpru v Kyjevě zleva vlévá řeka Desna. Severně od města je na Dněpru Kyjevská přehrada, která zasahuje až do Běloruska. Poslední neděli v květnu se v Kyjevě slaví tzv. "Den města".
Kyjev je město postavené ve velkolepém sovětském stylu. Je to vidět ve stanicích metra, na vlakovém nádraží, na obřích budovách ministerstev, ale i při každém kroku na širokém chodníku vedle několikaproudové silnice.
Kyjev je město parků, lesů a zahrad, jde o město s největší plochou zeleně na světě (v poměru k velikosti). Kyjev je také město pláží navazujících na panelákovou zástavbu. Bohužel vzhledem k náročnosti výstavby mostů přez Dněpr je Kyjev také město problematické dopravy.
Můžete se i v samém centru výborně najíst pravých ukrajinských jídel v příjemném prostředí za běžné ceny. Tyto služby poskytují především řetězce restaurací se samoobslužným provozem Puzata chata (Пузата хата) a Dva Husja (Два Гуся, Dvě husy). Velmi doporučuji ochutnat zákusek karamelový dort v "Puzatce" na Kontraktove plošči. Za normální ceny jako v supermarketech na okraji města seženete nápoje nebo drobná jídla i ve stáncích přímo na kyjevské hlavní třídě, Chreščatyku.
Majdan Nezaležnosti (ukrajinsky Майдан Незалежності, rusky Площадь Независимости), lidově jednoduše Majdan (Майдан), je srdcem Kyjeva, jeho hlavním náměstím. Česky se dá přeložit jako náměstí Nezávislosti, svůj název dostalo v roce 1991 na počest získané ukrajinské nezávislosti. Koncem roku 2004 se Majdan stal centrem Oranžové revoluce (Помаранчева революція), kdy se zde konaly masové demonstrace. Majdan je velmi příjemné místo k posezení a odpočinku, množství vodních prvků vhodně osvěžuje atmosféru a vytváří zajímavá zákoutí. Skutečně nádherně je zde za teplých letních večerů.
Chreščatyk (ukrajinsky Хрещатик [Chreščátyk], rusky Крещатик [Kreščátik]) je hlavní kyjevskou ulicí. Prochází přímo Majdanem Nezaležnosti, je zde soustředěno několik úředních budov, včetně kyjevské radnice (Київська міська рада). V r. 1892 z Chreščatyku do Podilu byla zprovozněna první tramvajová trasa v Ruském impériu. Na jihozápadním konci Chreščatyku se nachází Besarábský rynek (Бесарабський ринок), zkráceně zvaný Besarábka (Бесарабка), což je malá krytá tržnice z počátku 20. století s širokým sortimentem potravin a Billa. Pojmenovaný je podle Besarábie, území ležícího jihozápadně od Oděsy.
Na opačném konci Chreščatyku je Evropské náměstí (Європейська площа), na němž se nachází kongresová a výstavní hala Ukrajinský dům, Kyjevská filharmonie a hotel Dnipro.
Určitě zajímavou stavbou je monumentální, z daleka viditelný pomník Matka vlasti (Родина Мать) - Blízko Lavry. Perla socialistického realismu. V podstavci se nachází muzeum Velké vlastenecké války, na podstavci stojí obří ženská válečnice se štítem a mečem. (Výška Matky vlasti je 102 metrů, Socha svobody v New Yorku je jen 93 metrů vysoká.) V podstavci se nachází typické potemnělé a pochmurné ukrajinské muzeum, jehož ponurost je ještě umocněna obrovským množstvím místností téměř bez návštěvníků. Všechny popisky jsou bohužel azbukou. Člověk má ale v tomto muzeu možnost pochopit, jak moc Ukrajina za 2. světové války trpěla. Kromě bezprostředních fotek oběšenců a dalších obětí války mezi exponáty nechybí šibenice, bič, kterým nacisté trestali místní obyvatelstvo, ani rukavice z lidské kůže.
Nejvýznamnější památkou je rozsáhlý pravoslavný klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra (ukrajinsky Києво-Печерська лавра, rusky Киево-Печерская лавра) 9.00-16.30 katakomby, komplex 9.30-18.00, v sezoně 9.00-18.45, vstup 40 +40UAH, metro Arsenalna + 2 stanice trolejbus. Lávra je označení pro vysoce postavený mužský klášter. (UNESCO) Tento pravoslavný klášterní komplex má své základy položené poustevníky již v roce 1051. Můžete zde vystoupat i na vršek 96 m vysoké zvonice nebo naopak sestoupit do rozsáhlého podzemí. To však nedoporučuji osobám trpícím klaustrofobií. Je tu opravdu hodně těsno, nic pro tlusťochy! Sotva se zde protáhne jedna osoba a zdejší chodby nejsou vůbec osvětlené. Svítí se malinkými svíčkami, které jsou k mání před vchodem do hlubin. Když se sem vydáte, nezapomeňte si sirky nebo zapalovač! Chodby se rozšiřují a po jejich stranách je možno spatřit hroby s mumiemi zesnulých významných církevních hodnostářů, jinde zase chodby ústí do místností, které slouží jako podzemní modlitebny. Věřící každou rakev i svatý obrázek obdaří svými polibky. Ženy do těchto prostor smí vstoupit jen se zahalenými vlasy, muži by měli mít dlouhé kalhoty. Muzeum miniatur v areálu Kyjevskopečerské lávry je velmi zajímavým místem k navštívení. Díky mikroskopům a lipám rozeznáte různé lidské výtvory na vlasech či jiných malinkých exponátech.
Dalšími památkami jsou Chrám svaté Sofie (Софійський собор - Sofijskyj sobor).(UNESCO) Otevřeno 10-18 mimo úterý, vstup 20 UAH, celý komplex 80 UAH + 40 UAH zvonice, metro Zoloti Vrota. Tento chrám, který je považován za matku všech ortodoxních ruských kostelů. Dnes, poměrně stále svěží, je vyhledáván turisty zejména kvůli místní zahradě a klidu od jinak rušného města, byl postaven v 11. století (1037) z vůle Jaroslava Moudrého. Během své existence byl chrám několikrát poničen, současná podoba pochází z 18. století a nese se v duchu ukrajinského baroka, krásný rozhled na město ze zdejší vysoké zvonice.
Chrám svatého Ondřeje (Андріївська церква - Andrijivska cerkva),
Chrám svatého Michala (Михайлівський Золотоверхий собор - Michajlivskyj Zolotoverchnyj sobor) je pravoslavný chrám pocházející již ze 12. století. V roce 1936 byl na popud komunistů zničen a původní podoba tak pochází až z rekonstrukce z roku 1999.
Pyrohovo (ukrajinsky Пирогів, rusky Пирогово - Pirogovo) je původně vesnička u jižního okraje Kyjeva, dnes se tu nachází známé Muzeum lidové architektury (skanzen). Najdete zde stavení ze všech koutů Ukrajiny rozdělených podle oblastí. Skanzen je opravdu veliký, celá prohlídková trasa měří několik kilometrů.
Určitě se také vyvezte lanovkou - ukrajinsky fanikulorem. Ta kyjevská se hodně podobá té naší na Petříně. Je však nejstarší v Evropě a za vstupné 3 UAH vás doveze na kopec, odkud je nádherný výhled na celé město. Vede od stanice metra Poštova plošča nahoru ke klášterní kapli sv. Michaela.
Dněpr (ukrajinsky Дніпро [Dnipró], rusky Днепр [Dněpr]) je po Volze a Dunaji třetí největší evropská řeka. Protéká Kyjevem a dělí město na levobřežní a pravobřežní část. V létě je u Kyjevanů oblíbené koupání v Dněpru kolem četných písečných pláží. Například v populárním Hydroparku (Гідропарк) na jednom z četných ostrovů uprostřed Dněpru se stejnojmennou zastávkou metra "Hidropark". Levý břeh Dněpru tvoří "zelenou osu" Kyjeva, neboť se zde rozprostírají rozlehlé parky a lesnatá území. Chodník kolem pravého břehu je oblíbený pro oddychové procházky místních obyvatel i turistů, vzhlížení na Dněpr s mnoha kotvícími restauračními loděmi za nočního osvětlení působí příjemně uklidňujícím dojmem. Pěkný místem k zastavení se je most pro pěší přes Dněpr, Pišochidnyj mist (Пішохідний міст), poskytující hezký výhled na řeku. V Kyjevské části Podil se nalézá Říční nádraží (Річковий вокзал), odkud vyplouvají turistické lodě na plavby po Dněpru. Zvláště za horkých letních dnů přijde vhod odpočinout si na palubě vyhlídkové lodi a nechat se příjemně houpat na vlnách. Večer se na lodích konají i diskotéky.
Andrejivskyj spusk, v překladu „svah“, je klikatá ulice Andrejivskij uviz, která prudce klesá a všude podél ní jsou rozmístěni ukrajinští umělci. Sochaři, malíři, řezbáři atd. Koupit si zde můžete opravdu cokoliv. Nádherná mistrovská malířská díla nebo jen obyčejnou matrošku. Dřevěná díla, typické kroje nebo výrobky z polodrahokamů, ulice je lemovaná typickými ukrajinskými jizbami. Zde si vždy dáte výborné čebureki, pelmeně nebo boršč. Hned nad ulicí se nachází kostel sv. Andreje.
Z Majdanu se pořádají zájezdy do Janukovičovy vily v Mezigorje za 200 UAH. Říkají tomu korupční exkurze. Dříve to bylo komunistické rekreační středisko o rozloze 137 ha.
Kyjev je i na naše poměry velice levnou destinací, přesto na vstupném, jídle i ubytování můžete ušetřit ještě víc díky Kiev City Card. Díky této turistické kartě získáváte vstupné zdarma do muzeí a památek, jízdné v metru, plavbu lodí po městě, pěší naučnou exkurzi a mnoho slev do restaurací i hotelů, určitě se vyplatí zkontrolovat si, jestli Vámi vybraný hotel neposkytuje slevu na City Card. Kartu lze zakoupit v jednom z mnoha automatů umístěných na letišti i v centru, k dispozici jsou karty s platností 2 dny (300 UAH), 3 dny (400 UAH) a 5 dní (500 UAH).
DOPRAVA
Hlavní vlakové nádraží se jmenuje Kyjiv-Pasažyrskyj (Київ-Пасажирський). Jedná se o moderní odbavovací prostor, kde se budete cítit jako na letišti.
Jízdenky na tramvaj, trolejbus a autobus je možno koupit přímo ve vozidle, a to u průvodčí nebo, je-li vůz bez průvodčího, u řidiče. Na některých zastávkách jsou i stánky s jízdenkami, kde je možno si zakoupit jízdenku předem. Tu vám pak označí průvodčí či si ji označíte sami v archaickém označovači u okna naproti dveřím.
Soukromé mikrobusy, tzv. „maršrutky“ jezdí zejména na okraji města. Cena je vyšší, než za ostatní povrchovou dopravu, záleží na dopravci.
Metro je v provozu od roku 1960 a denně jeho barevné vagóny přepraví okolo 1,7 miliónu lidí. Na trase dlouhé celkem 58,8 km je rozmístěno 45 stanic, má 3 linky. Ukrajinské metro drží také několik světových prvenství. Tak například stanice Arsenalna – je pohřbena celých 107 metrů pod povrchem zemským a je tak nejhlubší stanicí světa. Stanice Universityet má zase nejdelší eskalátory na světě stoupající v délce 87 metrů. Při jízdě po nich se z reproduktoru line vážná hudba. Do stanice se vchází pomocí turniketů. Do turniketu je potřeba vhodit žeton. Žetony jsou jednorázové, turniket vám je nevrátí. Doba strávená v přepravním prostoru metra pak není nikterak omezena, včetně přestupů mezi jednotlivými linkami. Žetony platí pouze na metro, v povrchové dopravě platí jízdenky jiné. Žádná denní jízdenka neexistuje.
JÍzdne v metru 4 Hr, plastový žeton v automatech nebo kasách u vstupu (žeton = ŽETON, lístek = KVITOK), Novější automaty jsou stříbrné, ty přijímají i 20 UAH bankovky, je zde možnost si navolit počet žetonů, který potřebujete, zbytek peněz vám tento nový automat vrátí.
Doprava z/na letiště v Kyjevě
Více informací na http://www.airport.kiev.ua/en/passengers/
Z letiště Zhulyany se lze pohodlně a levně dostat minibusy a trolejbusy veřejné dopravy, které trasy obsluhují od 6:30 do 22:30. Nejrychleji se na metro a následně do centra dostanete trolejbusy linek 9 a 22. Jízdenky do trolejbusů se kupují ve stáncích před nástupištěm a u řidiče, cena činí 3 UAH (cca 4 Kč). Kromě trolejbusů se na metro dostanete také minibusy (mašrutky) linek 169, 302, 368, 482, 496, 499 a 565. Jízdné se u minibusů pohybuje mezi 3 a 6 UAH, platí se při vstupu do vozu.
Boryspol
SkyBus, který jezdí na železniční stanici Pivdennydo v centru Kyjeva se zastávkou na stanici metra Kharkivska (35 UAH) a Vokzalnaja (50 UAH), autobus stojí hned před východem z haly. Pozor však dejte na označení, těsně před SkyBusem je zastávka pro „shuttle bus“, který však nejede do města, ale na terminál B. Jízdenku koupíte ve stánku Sky Busu na letišti nebo přímo u řidiče za 50 UAH. Cesta do centra zabere 50 minut.
**************
VE ZKRATCE:
SkyBus z letiste stavi na metru Charkivska a konecna nadrazi Vokzalnaja. Lepsi je vystoupit Charkivska a kousek dojit na metro.
Kievo-pečorska lavra - klaster 1050, vez, podzemi
Sofijskij sobor - ortodoxni chram 1037, zahrady
Majdan Nezaležnosti - uprostred monument nezavislosti 2001 v baroko-empirovem stylu, Lach Gate 2001 s archandelem Michaelem
Chreščatyk - hlavní obchodní třída dlouhá 1,2 km, radnice, v cisle 15 pasáž
Bessarabskyj rynok = Besarabka - 900 m2 kryta trznice potraviny (metro Lva Tolstego nebo Palast sporta)
Evropejska plošča - hotel Dnipro, vystavni Ukrajinsky dum,
cervena Universita,
pomnik Matka vlasti 102 m
Andrijivska cerkva = nejkrasnejsi baroko 1750 vyska 50 m, metro Kontraktova, pod nim umelecka ulicka Andrijivskij spusk
Michajlivskyj Zolotoverchnyj sobor na pravem brehu Dnepru, Byzantsky styl 1713-1760, je blizko Sofie
Sofija Kijvska - vyhled ze zvonice
Zoloti Vorota - Zlata brana, puvodne z 1020, stejnojmenne metro
Gorodetsky dom, 1902, naproti presidentskemu palaci
Volodymir - ortodoxni kostel 1860
Mariyinskij palac - barokni styl 1744, sidlo presidenta na nabrezi
Panteleimon - ortodoxni kostel 1920
Klášter svate trojice sv. Jonáš - 1864, vez 110 m
Televizní věž - 385 m, 1972
Klášter sv. Cyrila - metro Kontraktova a tram Stadion Spartak
Náměstí Kontraktova - historicke namesti, Samsonova fontana 18.stol
Great choral sinagoga - nejstarsi v Kijeve, je situovana v Podil
Lanovkou na kopec
ATM: terminal B 1. Patro hlavní hala
D 1 a 3. Patro
Velvyslanectví České republiky, ul. Jaroslaviv Val 34A, 01901 Kyjev
telefony:
+38 044 272 68 00
+ 38 0503 10 10 46 (nouzová konzulární linka pro české občany v nouzi po pracovní době; v úředních hodinách, prosíme, v daných případech kontaktovat konzulární oddělení na níže uvedených telefonních číslech)
fax:
+38 044 272 68 01
e-mail: kyiv@embassy.mzv.cz
provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek 08.30 - 17.00
úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost: po,út,čt,pá 09.00 - 12.30, 14.00 - 16.30
st pouze vydávání víz