Oficiální název státu: Namibijská republika – The Republic of Namibia
Rozloha a poloha Namibie se nachází v subsaharské části Afriky na území 824 269 km2. Rozlohou je 10,5krát větší než Česká republika a 31. největší zemí ve světě.
Hustota zalidnění je mimořádně řídká – na jeden km2 připadá 1,7 obyvatel.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 826 000, průměrný roční přírůstek 1,1 % (negativně ovlivněn pandemií HIV/AIDS). Asi 60 % obyvatel žije na venkově, 40 % ve městech a předměstích.
Národnostní složení je pestré: Většinu obyvatelstva představují Owambové (Owambo, 50 %), množství dalších etnik tvoří méně početné minority: Kavangové (9 %), Hererové (7,5 %), Damarové (7,5 %), Namuové (Nama, 5 %) aj., žijí tu i běloši (6,4 %), míšenci a Sanové (Křováci, 2,9 %); bělochů je celkem asi 85 000 (potomci německých kolonizátorů a bílí přistěhovalci (Afrikánci) z Jihoafrické republiky; V poslední době se vytváří také asijská komunita.
Náboženství: křesťané 80–90 % (římští katolíci 20 %, anglikáni 5 %, luteráni 52 %); různá animistická náboženství domorodců (10–20 %) převládají hlavně na severu – uctívání předků, kteří slouží jako pro-středníci pro komunikaci s bohy, sepětí s přírodou.
Úřední jazyk: ofi ciální řečí je angličtina, dále to jsou místní černošské jazyky etnických skupin, 10 % obyvatel mluví afrikánsky, potomci Němců stále hovoří německy.
Gramotnost: asi 40 % lidí na venkově neumí číst a psát.
Administrativně správní členění
Území se člení na 13 regionů, které byly stanoveny s přihlédnutím k převládajícímu osídlení etnickými skupinami obyvatel.
Regiony Caprivi, Kavango, Kunene, Omusati, Ohangwena, Oshana a Oshikoto na severu, regiony Omahe-ke, Otjozondjupa, Erongo a Khomas v centrální oblasti a regiony Hardap a Karas na jihu.
Hlavní město Windhoek je situováno 1 654 m n. m. v centrální vysočině, v regionu Khomas. Má asi 251 545 obyvatel (sčítání r. 2001). Je kosmopolitním městem s excelentními hotely, restauracemi, obchody, bankami a zdravotnickými zařízeními. Sídlí zde vláda, prezident, parlament a nejvyšší soud.
Další velká města: Ondangwa (70 000), Oshakati (60 000), Walvis Bay (48 000) Swakopmund (30 000).
Peněžní jednotka
Namibijský dolar (N$) = 100 centů; zaveden v září 1993, má stejnou hodnotu jako jihoafrický rand (ZAR). K placení je možné používat také jihoafrický rand. (12.12.2004 = 4,30 Kč)
************
VSTUPNÍ PODMÍNKY
Cestovní pas s platností přesahující dobu pobytu v Namibii nejméně o 6 měsíců, platné namibijské vízum a zajištěná doprava z Namibie. Víza vystavují zastupitelské úřady Namibie (např. Vídeň - umí ale jen jednovstupové, vyřízení do druhého dne, nebo v Moskvě, 2nd Kazachy Lane House 7, tel: 007095-2303275, fax: 2302274, úřední hodiny ve všední dny od 9 do 16.30 hodin.). Další vstup (t.j. nové vízum) vystaví cizinecká policie v centru Windhoeku za 138 N$ (rok 2004), úřední hodiny do 13 h., k vyzvednutí po 14 hodině, vízum je na zvláštním papíře, ne v pasu. Do duhého dne vystaví vízum ambasáda v Pretorii: 197 Blackwood Street, Arcadia, Pretoria, tel.: 012/481 91 00, fax: 012/343 72 94 (levněji než Vídeň). Při vstupu a výjezdu ze země je nutno vyplnit hraniční průvodky.
Bezcelně mohou dovážet zboží pro vlastní potřebu pouze osoby starší 16-ti let. Povoleno je dovézt 400 ks cigaret nebo 50 ks cigár či doutníků nebo 250 g tabáku, 1 litr destilátu, 2 litry vína, 50 ml parfému, 250 ml toaletní vody a dárky do hodnoty 500 jihoafrických randů.
Povinná směna valut není v Namíbii zavedena, při výměně vysoká komise.
Zdravotnictví je na poměrně slušné úrovni, doporučuje se uzavření pojištění léčebných výloh. Doporučuje se očkování proti tetanu, hepatitidě typu A a B, žluté zimnici a tyfu. Nebezpečí malarie je v oblasti Etosha, Ovambu a Caprivi. Koupání v řekách se nedoporučuje s ohledem na možnost střetu s krokodýly a hrochy a na nebezpečí nákazy bilharzií.
Pro řízení automobilu se vyžaduje mezinárodní řidičský průkaz.
V Namibii se jezdí vlevo. Nejvyšší povolená rychlost je 120 km/hod, pokud místní značky nestanoví jinak. Povinné jsou bezpečnostní pásy na všech sedadlech. Za vjezd auta do země se platí 50 N$.
S ohledem na velkou rozlohu je při cestách autem nutno s sebou vozit zásobu pohonných hmot, neboť čerpací stanice jsou pouze u hlavních silnic. Při cestách do vnitrozemí je kromě toho bezpodmínečně nutné mít sebou dostatečnou zásobu pitné vody. Pro návštěvu pouští a písečných oblastí na pobřeží je doporučováno použít auto s pohonem všech 4 kol. Při cestách ve večerních a nočních hodinách je třeba věnovat řízení zvýšenou pozornost, neboť se na silnici často vyskytují zvířata a místní obyvatelstvo. Nafta stojí 3,90 N$
KDY A JAK
Do Namibie se jezdí především za poznáváním divoké africké přírody, ale existují tu i krásné písečné pláže. Nejlepší dobou návštěvy Namibie je období sucha od března do října, kdy vládne slunné počasí a téměř nikdy neprší. Horkým měsícům od prosince do konce února se raději vyhněte, protože vedro je opravdu nesnesitelné. To platí především pro poušť Kalahari, která zabírá velkou část Namibie. Pobřeží bývá příjemnější, protože chladnější mořské větry nedávají nesnesitelným teplotám šanci cestovatele umořit.
Nejlepší cesta do Namibie je letecká. Národní letecká společnost Namibie létá pravidelně ze dvou velkých evropských letišť - z Frankfurtu nad Mohanem a Londýna, odkud trvá cesta do Windhoeku déle než dvanáct hodin. Letecky se do Namibie dostanete i z okolních afrických zemí, například z Jihoafrické republiky nebo Botswany.
Kvalitní silniční spojení má Namibie s Jihoafrickou republikou. Silnice s pevným povrchem vede z Kapského Města přes Upington do namibijského Grünau. Ze sousední Botswany vede prašná cesta do namibijského Gobabisu. V současnosti se pracuje na začlenění této cesty do nové dálnice přes poušť Kalahari, takže v budoucnu bude spojení obou zemí velmi kvalitní.
Železniční spojení Namibie s Jihoafrickou republikou je velmi dobré. Hlavní trasa vede přes Keetmanshoop do měst Windhoek, Okanhandja, Swakopmund a Walvis Bay. Po železnici se z okolních zemí dostanete i do měst Omarruru, Otjiwarongo, Otavi, Tsumeb a Grootfontein. Do Namibie se můžete dostat i po moři. Země má dva přístavy - Walvis Bay a Lüderitz. První z nich je určený pro velké námořní lodi a tankery, druhý slouží pouze malým lodím.
NEMOCNICE
Zdravotnictví je na slušné úrovni a nemocnice jsou velmi moderní, zejména v hlavním městě. Je však třeba uzavřít pojištění léčebných výloh, protože veškerou zdravotnickou péči je nutné platit v hotovosti. Doporučuje se očkování proti tetanu. Na jih od hlavního města se vyskytuje dětská obrna. Nebezpečí malárie je v oblastech Etosha, Ovambu a Caprivi. Ve většině řek je nebezpečí nákazy bilharzií.
NEBEZPEČÍ
Koupání v řekách se nedoporučuje s ohledem na možnost střetu s krokodýly a hrochy.
Přesto, že bezpečnostní situace je lepší než v JAR, doporučuje se mít auto stále uzamčeno a při opuštění vozidla nenechávat věci na sedadlech, při parkování pokud možno využívat hlídaných parkovišť.
Elektrická síť 220V 50Hz
Oproti našemu času je v Namibii plus jedna hodina, zavádí se letní čas.
Ubytování: Pro rezervaci a bližší informace kontaktujte HAN - Hotel Association of Namibia, P.O. Box 86078, Windhoek, tel./fax: 61-222904.
Volné kempování v přírodě není povoleno.
Kempovné stojí 120 - 200 Kč/osobu.
Svátky 2003: (p.) - pohyblivý svátek
1.1. Nový rok, 21.3. Den nezávislosti, 18.4. Velký pátek (p.), 20.4. Neděle velikonoční (p.), 21.4. Pondělí velikonoční (p.), 1.5. Den práce, 4.5., 29.5. Nanebevstoupní Krista (p.), 25.5. Den Afriky, 26.8. Den hrdinů, 7.10. Den dobré vůle, 10.12. Mezinárodní den lidských práv, 25.-26.12. Vánoce
*************
Historie
Oblast osídlenou převážně bantuskými kmeny objevili Portugalci v 15. století. V kolonizačním úsilí soupeřili Nizozemci a Britové až do roku 1884, kdy obsadili Němci většinu území (s výjimkou Velrybí zátoky ). Protektorát Německá jihozápadní Afrika byl roku 1915 okupován vojsky Jihoafrické unie a po 1. světové válce svěřen jako mandátní území Společnosti národů do správy Jihoafrické unii s názvem Jihozápadní Afrika. Roku 1949 odmítla Unie předat území do správy OSN a spravovala je přímo na základě stejných principů jako v samotné Unii (apartheid). Roku 1966 OSN formálně ukončilo mandát JAR a nastolilo plán cesty k samostatnosti Jihozápadní Afriky (Namibie od roku 1968). Po desetiletích občanské války JAR akceptovala roku 1988 rozhodnutí OSN a po volbách roku 1989 byla o rok později vyhlášena nezávislost země a přijata ústava, zajišťující pluralitní vládu. Roku 1994 předala JAR Namibii i enklávu Velrybí zátoka. Země je ekonomicky stále závislá na Jihoafrické republice.
GENERÁLNĺ ADMINISTRÁTOŘI
1980-1983 Daniel Hough
1983-1985 Willie van Niekerk
1985-1990 Louis Pienaar
Státní a politické zřízení
Ve svobodných volbách konaných pod patronátem OSN r. 1989 byla vyhlášena nezávislost Namibie na Jihoafrické republice a země se stala samostatným státem. V těchto volbách měli černoši (většina obyvatel) poprvé právo volit. Bylo zvoleno Ústavodárné shromáždění, v němž nejsilnější pozici získala strana SWA-PO (South West Africa People´s Organisation). Prvním státním prezidentem byl zvolen Dr. Sam Nujoma, kterého znovu zvolili ve druhých volbách r. 1994 a také potřetí ve volbách 1999 a po čtvrté 2004.
Namibie je pluralitní demokratická republika, jejíž vnitrostátní uspořádání je založeno na ústavě z roku 1990. Zákonodárným sborem je parlament. Dolní komoru představuje Národní shromáždění (National Assembly), v němž zasedá 72 členů volených ve všelidovém hlasování každých pět let. Dalších šest nevolených členů NS jmenuje prezident. Horní komoru parlamentu představuje Národní rada, která má 26 členů (po dvou z každého regionu), kteří jsou voleni každých šest let.
Prezident jmenuje předsedu vlády, který sestavuje vládu (nyní má 22 členů). Zemědělský sektor řídí Ministerstvo zemědělství, vodních zdrojů a rozvoje venkova.
V parlamentu je zastoupeno pět hlavních politických stran, z nichž nejsilnější pozici má SWAPO (55 křesel).
Namibie je členem řady významných mezinárodních organizací a regionálních seskupení (OSN a její agentury, IBRD, Mezinárodní měnový fond, WTO, Africká unie (AU), Africká rozvojová banka, Jihoafrická měnová unie, Hnutí nezúčastněných). Je také zapojena do řady mnohostranných smluv a dohod. Mimo jiné je účastníkem Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy fauny a flóry (CITES).
Národní hospodářství
Oporou namibijské ekonomiky byly tradičně čtyři základní pilíře: těžba nerostů, zemědělství, rybolov a cestovní ruch. Ačkoli těžební průmysl (hlavně těžba diamantů) je stále významným odvětvím, hlavní hyb-nou silou růstu ekonomiky jsou netěžební odvětví jako zpracovatelský průmysl a služby (včetně cestovního ruchu, dopravy a spojů).
Těžební průmysl se v současné době podílí více než 14 % na tvorbě HDP a jeho produkty tvoří hlavní položku namibijského exportu. Diamanty se podílejí na celkové hodnotě vývozu nerostných surovin 90 %. Vedle diamantů jsou v zemi velké zásoby bohatého sortimentu minerálů – uran, zlato, stříbro, zinek, měď, cín, olovo, mramor, žula a některé nerosty nacházející se pouze na území Namibie. Většina těžařských spo-lečností je částečně v rukou nadnárodních společností.
Zemědělství je druhým nejvýznamnějším sektorem ekonomiky. Vytváří sice poměrně malou část HDP, ale více než polovina práceschopného obyvatelstva nachází zaměstnání v zemědělství. Charakteristické však jsou podprůměrné velmi slabé příjmy zemědělců a nízká míra soběstačnosti v potravinách.
Národní rybolov se rozvíjí od roku 1990, kdy vláda proklamovala právo lovit v zóně 60 námořních mil pouze namibským společnostem. Na výlov navazuje rozvíjející se průmysl zpracování a konzervování ryb, který zaznamenává vzestupný trend. Zaměstnává více než 15 000 lidí, hlavně v zátoce Walvis Bay a Lüderitzu.
Sektor turismu se rovněž po získání nezávislosti země rychle rozvíjí. Počet zahraničních návštěvníků se přibližuje jednomu milionu za rok. Třetina zahraničních hostů pochází z Jihoafrické republiky, následují Němci, dále Britové, Italové a Francouzi. Část státních příjmů z turismu se věnuje na ochranu a uchování přírody, která je neobyčejně zajímavá se vzácnými druhy fauny a flóry, poutavou krajinou a zvláštním pod-nebím.
Zpracovatelský průmysl se v roce 2001 podílel necelými 11 % na tvorbě HDP a zaměstnával 7 % práceschopného obyvatelstva. Některá odvětví tohoto průmyslu se rychle rozvíjejí a přispívají k růstu celé ekonomiky. Produkce potravinářského průmyslu se v letech 1996 až 2000 zdvojnásobila a tvoří polovinu hodnoty zpracovatelského průmyslu. Odvětví zpracování a konzervace ryb zvýšilo za stejné roky produkci čtyřnásobně, ale v roce 2002 došlo k propadu o 40 %. Dalšími významnými obory jsou zpracování masa, výroba dřevěných produktů včetně nábytku, chemikálií, barev, plastických obalů, textilu a kožených pro-duktů. Největší vývozní položkou zpracovatelského průmyslu jsou rybí produkty a masné výrobky.
Namibie je vedle Jihoafrické republiky a Botswany nejbohatší africkou zemí. V roce 2001 činil HDP na obyvatele 1 750 USD, což Namibii řadí do kategorie zemí s nižšími středními příjmy. V rámci subsaharské Afriky dosahuje vyšší než průměrnou životní úroveň. Bohatství země je však velmi nerovnoměrně rozděleno. Nejbohatších 5 % obyvatelstva kontroluje 71 % hrubého domácího produktu s průměrným HDP na obyva-tele 14 000 USD za rok, který je srovnatelný se střední třídou vyspělých zemí v Evropě. Nejchudších 55 %obyvatel se podílí jen 3 % na spotřebě HDP a na jednoho připadá méně než 100 USD za rok. Přibližně 47 % domácností obyvatel žije v bídě, což se projevuje v tom, že 60 % příjmů vydávají za základní potraviny; 13 % z těchto domácností se nachází hluboko pod hranicí bídy, za potraviny vydává 80 % svých příjmů. Lidé v této skupině strádají v různém stupni podvýživou.
Podnebí
Pouze na menší části území (na severu země) je subtropické klima s většími srážkami a vlhkostí.
Množství srážek v poušti Namib nepřevyšuje 25 mm za rok, přičemž většinou je to jen mlha valící se v no-ci od moře. Směrem k severovýchodu srážky rostou, v pánvi Etosha dosahují 400–500 mm, na Centrální plošině činí roční úhrn 500–700 mm. Období dešťů se dûlí na „malé deště“ od října do prosince (krátké přeháňky a občasné bouřky, které vyčistí vzduch a ustanou) a „hlavní dešťové období“ od ledna do dubna. Teploty vzduchu jsou nejvyšší během léta (od listopadu do února) s průměrnou denní úrovní 20–36 ° C, v zimě (od května do září) se pohybují od 0 o do 20 o C. V průměru má Namibie 300 slunných dní do roka.
Rostlinná výroba
Během období koloniální nadvlády Německa do I. světové války a v následujícím poručnictví ze strany Jihoafrické republiky se vytvořila duální agrární struktura vycházející z rasových rozdílů. Bílí přistěhovalci dostali do vlastnictví na základě dokumentů vydaných tehdejší koloniální vládou rozsáhlou plochu (36,2 mil. ha) zemědělské půdy v centrální části Namibie, černošské obyvatelstvo bylo vytlačeno do vyme-zených komunit v okrajových částech země, kde půda je společným komunitním vlastnictvím.
Vzhledem k tomu, že většina zemědělské půdy se nachází v aridních nebo poloaridních obastech, soustřeďuje se intenzivnější rostlinná výroba na orné půdě hlavně v regionu Otavi/Tsumeb blízko Marientalu u přehrady Hardap a subsistenční farmaření (pro vlastní spotřebu zemědělských rodin) se nachází v dří-vějším regionu domoviny Ovamboland na severu země kolem Oshakati, kde domorodí zemědělci pěstují hlavně proso a kukuřici.
Běloši vlastnící živočišné farmy se zabývají rostlinnou výrobou jen sporadicky.
Živočišná výroba
Základem živočišné výroby je chov skotu pro maso. Stavy skotu se za posledních deset let zvýšily asi o 20 % na celkem 2,5 mil. kusů v roce 2002. Chovem skotu se zabývá asi 4 000 farem, které patří převážně bílým farmářům. Na rozsáhlých pastvinách, které jsou zatím jejich vlastnictvím, chovají skot extenzivním způsobem. Značné množství hovězího masa je určeno pro export nebo k dalšímu zpracování v místním průmyslu. Některé farmy úspěšně zavádějí chov pštrosů pro vývoz masa a dalších produktů. Vedle chovu skotu je významný také chov ovcí, jejichž počet se však snižuje, mimo jiné kvůli potížím s odbytem vlny.
TURISTICKÉ ZAJÍMAVOSTI:
Hlavní město Windhoek, které má dnes zhruba 200 000 obyvatel, pojmenovali jako „větrný kout“ jeho zakladatelé, němečtí osadníci, v r. 1890. Původní pojmenování tohoto místa kmenem Khoikhoi Aigams znamená „horká voda“ a vztahuje se ke zdejším horkým pramenům. Město leží uprostřed země severně od obratníku Kozoroha v nadmořské výšce 1686 metrů obklopené vrcholky pohoří Auas a Eros.
Čtyřiaosmdesát kilometrů jižně od dnešního hlavního města byla téměř přímo na obratníku v místě zvaném tradičně Goreguraas („místo, kde pijí zebry“) založena na začátku druhé poloviny 19. století misijní stanice Rehoboth, v roce 1864 ale opuštěná. O čtyři roky později založili v těchto místech vzkvétající osadu tzv. Basters – potomci asi třiceti farmářů z nejrůznějších míst Evropy, kteří se na konci 18. století usadili v divočině na jižní straně údolí řeky Orange a oženili se s domorodými hotentotskými dívkami.
Asi 70 km severně od Windhoeku leží Okahandja, tradiční centrum kmene Herero, kde byla v minulosti pohřbívána většina kmenových náčelníků. Kromě jejich náhrobků připomíná minulost městečka také kostel a dům Rýnské misijní společnosti.
Nejdůležitějším střediskem jižní Namibie je dnes Keetmanshoop, původně misie založená v roce 1866 bohatým německým průmyslníkem Johanem Keetmanem na březích řeky Swartmodder. Městu, které si dodnes podrželo hodně z původní německé atmosféry, dominuje kamenný kostel z roku 1895. V jeho okolí je hodně rozšířený chov karakulských ovcí, 14 km severovýchodně od města se nachází jeden z přírodních unikátů – národní památka Kokerboom neboli „les toulcových stromů“. Jde o skupinu asi 300 nápadných 5–7 m vysokých stromových aloí druhu Aloe dichotoma. Sanové kdysi používali jejich vydlabané větve jako toulce pro své jedem napuštěné šípy, kterými si lovili potravu.
Poušť Kalahari není, podobně jako jiné namibijské pouště, pouze písečnou plání bez života. Jsou pro ni typické nízké dlouhé duny porostlé keříkovitou trávou rodu Stipagrostis, v jižní části pak dokonce určitý typ stromo-keřové savany.
Kaňon Rybí řeky patří k největším přírodním divům v celoafrickém měřítku. Délka 161 km, šířka až 27 km a hloubka 549 metrů ho řadí hned za Grand Canyon v USA na druhé místo v pořadí světových kaňonů.
Poušť Namib, nejstarší poušť na naší planetě, se rozkládá podél jihozápadního afrického pobřeží od severu Kapska až po Angolu v délce přes 2000 km a šířce 80 až 160 km. Část jejího území (téměř 50 000 km2) tvoří unikátní park Namib-Naukluft, čtvrtý největší národní park na světě a zřejmě ten vůbec nejneobvyklejší. Namibská poušť je proslulá nesmírně fotogenickými písečnými dunami vysokými 300–400 metrů soustředěnými zejména v oblasti Sossusvlei. Duny se tu táhnou do nedohledna a hrají všemi tóny a odstíny žluté a červené barvy. I když to na první pohled nevypadá, poušť vůbec není bez života. Unikátní klimatické podmínky určované střetem horkého pouštního vzduchu s chladným vzduchem nad studeným mořským proudem Benguela, který teče od Antarktidy podél jihozápadního pobřeží Afriky k severu, dávají vždy během noci vzniknout mlze. Dokud ji následující dopoledne nerozpustí sluneční paprsky, je tato mlha životadárným zdrojem vláhy pro adaptované pouštní rostliny. Asi nejznámější z nich je welwitschie podivná, která vytváří většinou jen kolem 20 cm vysoký, zato i přes metr široký kmínek, a má po celý svůj velmi dlouhý život (zřejmě až přes 1000 let!) pouhé dva neustále přirůstající listy rozložené v dlouhých cípech po zemi. Tvář pouště dokreslují kromě další pozoruhodné vegetace a živočichů i nejrůznější skalní útvary, kaňony a údolí.
Walvis Bay je přístav u stejnojmenné zátoky. V laguně je zřízen městský ptačí park, kde žije 76 různých druhů vodních ptáků včetně plameňáků. O něco severněji leží další přístav Swakopmund, který založili v roce 1892 Němci jako protiváhu v té době Brity ovládaného Walvis Bay. Dodnes městečko připomíná nejvíce ze všeho malou bavorskou obec vklíněnou mezi poušť a oceán. Necelých 100 km dále na sever se nalézá Křížový mys (Cape Cross), na němž v roce 1486 vztyčil kamenný kříž portugalský mořeplavec Diego Cao jako na nejjižnějším místě, kterého dosáhl při své průzkumné plavbě podél západního pobřeží Afriky. Dnes v této oblasti žije obrovská kolonie lachtanů jihoafrických, čítající na 60 000 zvířat. Využívají příhodných podmínek, které vytváří chladný mořský proud Benguela i četné malé ostrůvky u pobřeží, kde mohou v klidu přivádět na svět mláďata.
Severozápadní část Namibie se označuje jako Kaokoland. V jeho jižním předpolí se nacházejí u Twyfelfonteinu unikátní skalní rytiny staré asi 5000 let; předpokládá se, že je vytvořili příslušníci kmene Khoikhoi, ale s jistotou to tvrdit nelze. Tato oblast je proslulá i různými bizarními skalními útvary (spálené hory – Verbrande Berg, varhanní píšťaly) a také zkamenělým lesem – fosiliemi různých druhů stromů dlouhých až 30 m, jejichž stáří se odhaduje na dvě stě milionů let. Dále na sever žijí v Kaokolandu četné domorodé kmeny – Wambové, Damové, Hererové, Himbové, Namové a další. Himbové jsou pastevečtí nomádi, pro něž veškerým bohatstvím je jejich dobytek. Ženy Himbů se tradičně na ochranu před vysoušením kůže natírají směsí dobytčího tuku a červené hlíny obarvené oxidy železa. Zatímco muži dnes běžně nosí tričko a džíny, ženy stále chodí
v tradičním oděvu, který tvoří pouze suknice z antilopí kůže, a se zvláštní koženou ozdobou „erembe“ vpletenou do účesu.
K nejznámějším národním parkům v Africe vůbec patří Etosha rozkládající se kolem stejnojmenné pánve, vyschlého 120 km dlouhého a 50 km širokého jezera, které se dnes zaplňuje vodou jen v době dešťů. V národním parku Etosha rozkládajícím se dnes na území 22 270 km2, který byl vyhlášen německým guvernérem von Lindequistem v r. 1907, žije 144 druhů savců a zhruba 340 druhů ptáků. Jednodušší a nesrovnatelně kratší než výčet nejhojnějších druhů je přehled těch, které se zde nevyskytují – ze známých zvířat to jsou jen nosorožci tuponosí (ale vzácnější dvourozí zde žijí!), buvoli afričtí, hroši, krokodýlové a opice. Lodge na území národního parku mají svá vlastní napajedla, zpravidla široko daleko jediná, která umožňují pozorovat velká množství zvířat z bezprostřední blízkosti nejen přes den, ale při mírném umělém osvětlení i v noci.
------
Termální lázně Ai-Ais (pramen o teplotě 65 stupňů) vzdálené asi 60km od JAR hranic - bazének na koupání.
Fish River Canyon - druhý největší kaňon na světě (550 m hluboký, 161 km dlouhý, 27km široký), kemp Hobas v blízkosti, západ slunce byl úžasný, se začalo ochlazovat
----------
Namibijská přímořská oblast Namib Naukluft s náhorní plošinou Welwitschia, která zabíhá hluboko do pustého vnitrozemí, je proslulá svými prehistorickými malbami původních domorodých obyvatel i množstvím vzácných, endemických rostlin. Nejexotičtější z nich, Welwitschia podivná, je považována za žijící fosilii dosahující stáří přes 1000 let.
-------
600 km cesty do kempu Sesriem. Přístupná je pouze jedna a to duna č.45, vysoká cca 300m . Je to příšerně namáhavé, zvlášť, když při tom ještě polykáte písek, který stále víří všade kolem. Po snídani jsme nejdříve jeli a pak šli k vyschlému jezeru Sosussvlei. Procházka trvala asi 1,5h. Ačkoli tropika stanů byla zavřena, přesto nás pokrývala vrstva písku.
Swakopmund - německé město, výborné německé pečivo. Blízko je přístupná duna č.7. V 9,30 nás vyzvedlo auto, kterým jsme jeli na aktivitu zvanou sandboarding. Jde o to, že si lehnete hlavou dolů na sololitovou desku a spustíte se dolů z příkré písečné duny, údajně se dá dosáhnout rychlosti až 80km/h. Tato srandička stojí 29USD, ale je to i včetně oběda. Když jsme dorazili k dunám, dostali jsme krátké školení co a jak, vyfasovali jsme desky, helmy, náloketníky, rukavice a brýle a šlo se na duny. Znovu upozorňuji, že vylézt na dunu je pěkná dřina, ale za to dopoledne jsme zvládli všichni 7 sjezdů. řítíte hlavou dolů a absolutně nemáte možnost cokoli ovlivnit, prostě jedete na desce, která je absolutně neovladatelná. Naštěstí pokud člověk opravdu nic nedělá, tak vždy zabrzdí, při nejhorším o protější dunu.
--------
Internetové kavárny 10N$ za 1/2h.
------
Na Spitzkoppe jsme sešli podívat na skalní malby, které mají být údajně až 4000 let staré. Kdo ví, třeba je tam jen namalovali místní kluci, kteří od nás vybírali peníze, za to, že nás tam dovedou. Pokud bychom nezaplatili, cesta by byla zavalená šutry.
------
Křováci: skvělá vesnice s různými druhy aktivit pro turisty - od 2 hodinové procházky buší (s asi 15 křováky, křovačkami a křováčaty - skvělé!!!) po 3 denní loveckou výpravu - je 70 km za odbočkou na silnici do Tsunmkwe hned za čekpointem vlevo značená odbočka 6,1km do vesnice !Xoa-o ja!hoausi ga. Možnost kempování. Oblast Nyae Nyae Conservancy je jedna z posledních, kde asi 25 skupin Křováků žije dodnes životem lovců a sběračů. Ženy mají značné znalosti a
dovednosti při sběru rostlin a drobných tvorů. Rozličné plody, kořeny, hlízy, ořechy a bezobratlí živočichové tvoří hlavní složku potravy. Muži jsou lovci, loví všechny druhy živočichů žijící v okolí, zvláště malé druhy antilop. K lovu používají důmyslné pasti, oka a otrávené šípy. Většinou díky svým znalostem a dovednostem netrpí hladem a nouzí. Křováci málo pracují pro uspokojení svých základních potřeb v průběhu dne, většinu času odpočívají, věnují se sami sobě, kultuře a umění,
žijí v malých skupinách čítajících 25 až 40 lidí. Tato skupina je tvořena několika rodinami. Každá skupina se pohybuje na území o rozloze až tisíc kilometrů čtverečních. Toto území velmi dobře znají a nikdy nenarušují území jiné skupiny. Nemají vůdce, rozhodnutí záleží na vůli celé skupiny včetně žen. Předci křováků po 22 tisíc let žili jako lovci a sběrači. Pomalu však část "předků" začala chovat skot a ovce. Této skupině lidí dnes říkáme Khoikhoiové (česky Hotentoti).
---------
Kmen himba: Himbové obývají Kaokoland, území na severozápadě Namibie, již po několik století.
Krávy jsou pro Himby symbolem majetku a zdrojem potravy. Pijí jejich mléko, ze kterého vyrábějí i jogurty a tvaroh. Při slavnostech jedí jejich vařené maso. Spávají na hovězích kůžích. Boty, sandály vyrábějí také z hověziny (anebo jako jinde v Africe z pneumatik). Důležitá jsou pro život Himbů i kravská lejna. Kromě toho, že si jimi ženy vyztužují vlasy, slouží k utěsnění kalabašů na tlučení másla, jako „pokličky“ na hrnce a přidávají se také do hlíny, z níž Himbové staví své domy. Himbové si nikdy nesmějí vzít ženu z jiného národa. Jejich tradice ale povolují mnohoženství. Za ženu se obvykle platí jedna kráva. Dívka může být prodána kdykoli, třeba i v jednom měsíci věku a třeba i šedesátiletému muži. Himbové mohou mít sex před svatbou, po svatbě však již žena musí být věrná svému muži, pokud jí tento nedovolí a nebo nenařídí sex s jiným mužem. Může ji nabídnout třeba příteli. Pokud má žena po svatbě „nepovolený sex“ s jiným mužem a jsou přistiženi, musí tento muž zaplatit jejímu manželovi deset krav a ženu si může vzít, nebo nechat jejímu muži. Zaplatit však musí. Neexistuje možnost nezaplatit. Musí si vypůjčit, jinak ho zabijí. Může prý zaplatit třeba za deset let, ale zaplatit musí.
--------
S Křováky a hlavně Himby je možný směný obchod za obnošená trička, kalhoty, boty(!!), cukr, bonbony a jídlo. Nemají totiž peníze.
----------
Cesta do Capriviho pruhu dlouhá asi 600km. Nakoupili jsme si pitnou vodu a potraviny, protože jsme se dostali do oblasti, kde již pitná voda není a potraviny jsou i mnohonásobně dražší. Cestou jsme se zastavili ve vesničce Hoba, kde je údajně největší meteorit na světě. Váží asi 50t, jeho rozměry jsou 3x3x1m a skládá se ze železa, kobaltu a niklu.
Všude byly pouze slaměné chýše se slaměnou střechou.
------
Město Katima Mullio - nádherný kemp Hippo Lodge. především byl travnatý a s velkým bazénem.
-------
Namibie - to bych porovnal jako něco mezi Německem a Austrálií. Na Africké poměry vyvinutý stát, žije tam hodně bílých, mezi vesnicemi jsou šílené vzdálenosti pár set km. Bílí farmáři vlastní neskutečně velké farmy, konkrétně náš kamarád vlastnil 14 000 hektarů (čtrnáctisíc), kde žili lvi, sloni, antilopy, levhardi...a teď si představte, že co je na jeho pozemku, to se může, bohužel, odstřelit. Takže je tu velice vyvinutý lovecký turismus. Vyžraná prasata z Evropy v bílých košilích tu střílejí ta úbohá zvířata. (lev 2 000 000 kč, antilopa 40 000 Kč)
Lidé nic moc, hodně bílých, mluví se často německy. Proto je potřeba Namibii navštívit úplně na severu u Angolských hranic, kde žijí kmeny Herero a Hymba, kde ženy mají prsa ven a muži chlastají jak o život. Skutečně to tak bohužel je a byl jsem jinak těmi krásnými lidmi velice zklamán. Žil jsem s nimi ve vesnici, ale furt po mě žebrali chlast. Pro informaci, koupil jsem 3 litry tvrdého chlastu a 2-3 muži ho vypili během 3 hodin. Dokonce potom děti olizovaly prázdné láhve. Koupil jsem jim cca 20 kg jídla, ale věděl jsem, že bez hlastu by mě mezi sebe nepřijali. Kolem pasu nosí kozí nebo kraví kůži a nikdy v životě se nemyjí, jen se mažou červeným bahnem. Bylo tam skvěle ale bláznivě.
Jinak v Namibiji jsou super velké a nádherné parky, kam se ale na motorkách nemůže, takže jsem často někde schrastil nějaké staré auto a projížděl se parkem mezi lvy.......
Silnice jsou většinou šotolinové, jen mezi většími městy je asfalt, ale tam si můžeš prohlédnout maximálně vyžrané potomky němců a holanďanů a když jsem jel na, "pro mě" zajímavá, místa mezi Bushmane-Křováky, Hymby, Herera, kde je většinou šotolina, kamení a "rolety", tak jsem se zase bál, aby se mi neutrhlo kolo. Jsou tu i šotolinové silnice, kde se dá jet i 110 km/h, ale je to velice nebezpečné, protože musíš jet po "koleji od auta", podél je hrana z měkkého písku, která ti pořádně proklepe říditka (a zadek), když na ni najedeš. Bál jsem se.
Jinak je Namibija krásná, také trošku drahá, jídla dost, ale ne afrického.
Ovambo vesnice se stěhují každých 5 let.
--------
Důležitá telefonní čísla:
záchranná služba a ambulance ve Windhoeku: (061) 211111
ve Swakompundu: (061) 405731
v Keetmanshoopu (0631) 23388
ve Walvis Bay (0642) 5433
v Tsumebu (0671) 21056
Policie 10111
informace i případnou první pomoc poskytuje Namibia Tourism, Private Bag 13346, Windhoek, tel: 61-2842330, 2842364, fax: 221930, e-mail: tourism@iwwn.com.na.
Mobily: Eurotel a T-mobile, ceny všech místních operátorů stejné. Pro volání domů je výhodné koupit si místní číslo za 175 N$ vč. kreditu 90 N$, minuta do ČR potom vychází na 65 Kč. Na roaming musí být vysoká záloha (to se netýká samozřejmě volání z Namibie)
-----------
Honorární konzulát ČR ve Windhoeku:
Capital Centre, Levinson Arcade, Independence Avenue
P.O.Box 23998
Windhoek
tel.: 00264/61/24 09 61
fax: 00264/61/24 93 66
e-mail: Windhoek@honorary.mzv.cz
Zastupitelský úřad ČR pro Namibii je v Pretorii v Jižní Africe:
Embassy of the Czech Republic
936 Pretorius Street, Arcadia, Pretoria 0083
tel.: 0027/12/342 34 77, 430 36 01
fax: 0027/12/430 20 33
e-mail: pretoria@embassy.mzv.cz
V případě nutnosti se turisté mohou obrátit na Generální konzulát ČR v Kapském Městě, který sídlí na adrese: 2 Fleetwood Ave. Claremont 7700, telefon: 021/7979835, 021/79789860, mobilní telefon: 0829005631