Rozloha: 600 370 km2
Počet obyvatel: 1,5 milionu
Hlavní město: Gaborone (200 tisíc obyvatel)
Úřední řeč: angličtina, setswana
Náboženství: tradiční, křesťanství
Měna: Botswanská pula (BWP) = 100 thebe (12.12.2004 = 3,10 Kč)
Bankovky mají hodnotu 100, 50, 20 a 10 pula, mince 2 a 1 pula a 50, 25, 10, 5 a 1 thebe. U
příležitosti 10. výročí nezávislosti byly vydány zlaté a stříbrné mince, jimiž je možné platit.
Čas: V Botswaně je plus jedna hodina oproti středoevropskému času. Letní čas není zaveden,
takže v létě je tu stejný čas jako u nás.
Ekonomika: těžba diamantů, turistika, chov dobytka. Nejsvobodnější a nejstabilnější ekonomika v
Africe, pro investory bezpečnější než Česko, ale i Japonsko.
HISTORIE
V 16. a 17. století se na území dnešní Botswany začali usazovat Bečuánci (Čwanové, Bačwanové), kteří téměř vytlačili původní obyvatelstvo. V 1. polovině 19. století zde byly zřizovány Londýnskou misijní společností první misijní stanice. Ve stejné době začali do země přicházet búrští osadníci. Když náčelník kmene Bamangwato Khama II. požádal Velkou Británii o pomoc proti zuluským a búrským útokům, byl v roce 1885 vyhlášen Protektorát Bečuánsko. Britové uplatňovali v Bečuánsku nepřímou vládu prostřednictvím domorodých náčelníků pod dohledem vysokého britského komisaře. V první polovině 20. století bylo pro africké obyvatelstvo v polopouštních a pouštních oblastech zřízeno celkem devět rezervací.
V době po 1. i 2. světové válce se vláda Jihoafrické unie několikrát pokusila o anexi Bečuánska (naposledy v roce 1963). V roce 1960 byla zřízena první bečuánská Zákonodárná rada, v ní však Jihoafričané obsadili jen 12 ze 35 míst. V únoru 1965 bylo hlavní město přemístěno z jihoafrického Mafekingu do Gaborone. Nová ústava z roku 1965 vedla k prvním všeobecným volbám, k udělení samosprávy a 30. 9. 1966 k vyhlášení a vzniku Botswanské republiky.
V roce 1966 žilo v zemi jen 500 000 lidí.
Tento stát je větší než Francie, ale počet obyvatel má asi jako Praha s okolím.
Při vstupu a výstupu ze země je třeba vyplnit hraniční průvodky.
Víza vystavují zastupitelské úřady Botswany a britská ambasáda v Praze za 4 - 6 týdnů. Vízum lze poměrně snadno získat také v Jihoafrické republice. Adresa konzulátu Botswanské republiky je Braamfontein, 122 De Korte Street, 2. patro Futura Bank House, úřední hodiny pro veřejnost od pondělí do pátku od 8 do 13 hodin. Telefonické spojení: 011 403-3748, fax 011 403-1384.
Povolené množství zboží, které si turista může dovézt pro svou potřebu je: 400 ks cigaret nebo 50 cigár či doutníků nebo 250 g tabáku, 2 litry vína, 1 litr destilátu, 50 ml parfému, 250 ml toaletní vody, dárky do hodnoty 500 jihoafrických randů. Pro dovoz zbraní, střeliva, živých zvířat, rostlin (netýká se řezaných květin) a narkotik je nutné povolení botswanských úřadů.
Většina hraničních přechodů otevírá 6 - 8 hod. a zavírá 18 22 hod.
Na hranice to je z Johannesburgu asi 500 km a pokud tam nechcete strávit noc, je nutno na přechod dorazit do 18 hodin. Poté je až do rána zavřeno
NEMOCNICE, SLUŽBY
Charakteristika zdravotnictví: Nemocniční zařízení v Botswaně nejsou na vysoké úrovni. Ve všech velkých městech se nacházejí nemocnice, ale ve vzdálených místech bývají špatně vybavené. Přijatelná zařízení je možné vyhledat pouze ve městech Gaborone a Francistown. Lékárny jsou ve všech důležitých městech a farmaceutické zásoby jsou na solidní úrovni.
Pojištění a očkování: Zdravotní pojištění je nutné. V Botswaně funguje státní zdravotnický systém. Léky a lékařská péče ve státních nemocnicích jsou pro pojištěné zdarma. Doporučuje se očkování proti žluté zimnici (pokud turista přijíždí ze země, kde se tato nemoc vyskytuje) a proti tetanu.
Zdravotnické rady: Voda z vodovodního řadu je považována za nezávadnou, i když může být kontaminována a je jistější ji sterilizovat. Mléko je pasterizováno a mléčné výrobky je možné bezpečně konzumovat. Požívání masa, drůbeže, darů moře, ovoce a zeleniny je obecně považováno za bezpečné.
Od listopadu do května až června existuje v Botswaně riziko malárie, a to zejména v severní části země (oblasti Boteti, Ngamiland, Chobe, Okavango, Tutume). Vyskytuje se především zhoubný druh falciparum. Antimalarika jsou tedy nutností. V České republice je k dispozici Lariam a Mephaquin, předepíše jej příslušná klinika geografické medicíny. V Botswaně je vysoké riziko nákazy vzteklinou, a proto se doporučuje očkování. Při kousnutí hmyzem je vhodné vyhledat bez odkladu lékaře. Doporučuje se očkování proti žluté zimnici , tetanu, hepatitidě A a B. žádoucí vybavit se antimalariky a repelenty, pokud se turisté budou pohybovat v okolí Francistownu.
V rezervaci Moremi, v Ngamilandu, a v Chobe se hojně vyskytuje moucha tse-tse přenášející spavou nemoc. Doporučuje se ochranný oděv a kvalitní repelent. V buši mohou být velkým problémem klíšťata, která způsobují horečky. Ty lze léčit tetracyklinem, který by však neměly užívat těhotné ženy a děti do 8 let - během léčby se nesmí na slunce(!). Občas se vyskytuje žloutenka typu A, zvýšený je výskyt žloutenky typu B. Nedoporučujeme koupat se ve stojatých vodách, protože hrozí nebezpečí vážné bilharzie.
Prach a horko mohou způsobit problémy astmatikům a lidem alergickým na prach. Turisté, kteří mají citlivější kůži, by si ji měli důkladně chránit. Průměrná botswanská nadmořská výška okolo 1000 metrů nad mořem má za následek potlačení filtračního efektu atmosféry. Klobouky a sluneční brýle jsou doporučovány.
AIDS - HIV pozitivních je 38,5% obyvatelstva, průměrný věk klesnul z 65 let na 39.
Z hygienických důvodů se nedoporučuje pít vodu z vodovodu, rovněž se nedoporučuje koupat ve stojatých vodách kvůli nebezpečí bilharzie a napadení krokodýly a hrochy.
Cenová hladina: Botswana je relativně drahou zemí. (Průměrný plat je 6 600 $ ročně - 550 $/měsíc.) Pokud budou turisté nocovat v levném hotelu a stravovat se v levných restauracích, postačí jim okolo 20 USD denně. Nároční turisté budou potřebovat i 200 USD denně.
Peníze je možné vyměnit v bankách. Obvyklá úřední doba je od pondělí do pátku od 9 do 15.30 hodin, v sobotu pak od 8.15 do 10.45 hodin. V menších městech a na vesnicích je počet bank omezený, proto je dobré vyměnit dostatek peněz na letišti při příletu či ve velké bance. V malých obcích fungují v týdních či měsíčních intervalech pojízdné banky, které však mění jen cestovní šeky. Kreditní karty jsou v Botswaně použitelné pouze velmi omezeně. Cestovní šeky by měly být v amerických dolarech či britských librách, jinak je třeba počítat s vysokými poplatky za výměnu. V soukromém sektoru dá běžně platit jihoafrickými randy i platebními kartami, ve státních institucích, mezi něž patří i Správa národních parků, berou většinou jen zdejší měnu pulu a většinou pouze cash. Výjimečně lze platit US dolary či kartou.
Charakteristika ubytování: Ubytovacích zařízení je v Botswaně přiměřeně. Velký počet hotelů je především ve městech Gaborone a Francistown a v jejich blízkosti, některé mají klimatizaci a moderní vybavení včetně bazénů a diskoték. Pestrý výběr hotelů turisté naleznou i ve městech Ghanzi, Kanye, Lobatse, Mahalapye, Maun, Molepolole, Palapye, Selebi-Phikwe, Serowe, Tuli Block.
Kempy a další ubytovací zařízení na safari fungují ve všech chráněných rezervacích, mimo jiné i ve městech Francistown, Kasane a Maun, u řeky Okavango, v západní části národního parku Chobe, v rezervacích Moremi, Nxai Pan, Makgadikgadi a v Tuli Block. Kempování v parcích je neoplocené a mohou se tam pohybovat lvi, hyeny, na březích řek hroši a krokodýli. Pokud je v noci člověk ve stanu, nehrozí prakticky žádné nebezpečí. Za světla je potřeba se zdržovat blízko auta.
Jednotlivé kempy se od sebe velmi liší. Někdy jde jen o přírodní stanoviště pro stany, ale často je možné využít služeb kvalitních zařízení s bungalovy, obchody a biografy. Mnoho kempů také pronajímají vybavení a čluny a nabízí zkušené průvodce.
Pro kempování na soukromém pozemku je potřeba mít povolení. V přírodě nesmí být zakládány ohně. Odpadky musí být zahrabány či odvezeny zpět.
Kempovné stojí 150 - 250 Kč/osobu.
V Botswaně existuje organizace HATAB, která sdružuje další ubytovací zařízení, cestovní agentury a dopravce. Adresa je: The Hotel and Tourism Association of Botswana (HATAB), Private Bag 00423, Gaborone, telefon: 357144, fax: 303201, e-mail: hatab@info.bw.
Policie 499 nebo 999
záchranná služba 997
hasiči 998
Hlavní policejní stanice v Gaborone 351 161
Doporučené zdravotnické zařízení je Gaborone Private Hospital 301 999
Telefonní kód země je 267, výchozí mezinárodní kód 00.
Mobily: pouze Eurotel, všichni operátoři za stejnou cenu. signál jen v okolí měst!!!
Spropitné není vyloženě požadováno, ale při mimořádně kvalitních službách ho obsluha očekává. Taxikářům se obvykle spropitné nedává.
Elektrické napětí: 220 až 240 V, 50 Hz, používají se třinácti a patnácti ampérové žárovky.
**********
KDY A JAK
Klimatické podmínky: Botswana má polopouštní podnebí s minimem srážek. V suchém období od května do září mohou turisty zaskočit velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Pro letní počasí od listopadu do března jsou typické vysoké teploty i přes 40 °Celsia a prudké odpolední deště. Písečné cesty se mohou stát neprůjezdnými a zvířata se vzhledem k hojnosti vody rozptýlí do všech míst národních parků.
Nejvhodnější období pro návštěvu Botswany je od května do srpna. Počasí je v tuto dobu příjemné a divoká zvěř nikdy neputuje daleko od zdrojů vody. O prázdninách (prosinec) mohou být některá turisticky zajímavá místa poněkud přeplněna. Průměrná teplota v zemi se pohybuje mezi 15 °C až 26 °C podle regionu.
Železniční spojení: Velmi dobré mezi Jihoafrickou republikou a Botswanou (Johannesburg-Mafikeng-Ramatlhabama-Gaborone) a mezi Botswanou a Zimbabwe (Gaborone-Plumtree-Bulawayo-Harare). Například z Gaborone do Bulawaya trvá cesta 20 hodin. Existují tři cestovní třídy a lůžkové vozy. Vozy první třídy mají pohodlná sklopitelná sedadla. Mohou nastat komplikace s celními formalitami při překračování hranic se státy Zimbabwe a Jihoafrickou republikou. Železnice spojují města Ramatlhabama, Lobatse, Gaborone, Palapye a Francistown. Celkově jsou železniční služby poměrně spolehlivé a levné.
Silniční spojení: Kvalitní silnice vedou podél železnic spojujících Botswanu s Jihoafrickou republikou a Zimbabwe. Mezi Ghanzi a namibijským městem Gobabis jezdí autobusy. Mezi Gaborone a jihoafrickým Johannesburgem je možné využít minibusy. Autobusové spojení se Zimbabwe je na trase Gaborone-Francistown-Bulawayo-Harare. Druhou možností je trasa Kasane-Viktoriiny vodopády. Autobus mezi zambijským Livingstonem a městem Windhoek v Namibii jede mimo jiné i přes Kasane. Do Zambie je jinak možné přicestovat jen trajektem Kazungula přes řeku Zambezi.
Autobusové spojení je z Gaborone do Francistownu a z Francistownu do Naty a Maunu. Autobusy z Francistownu do Maunu jezdí každý den a odjíždějí každou hodinu od 7.30 do 16 hodin, cesta trvá asi 6 hodin.
Doprava ve větších městech je možná také taxíky, jízdné by mělo být sjednané předem. Veřejná doprava ve městech není, kromě služeb taxi a minibusů, za kontrolované jednotné jízdné.
S ohledem na značně velké vzdálenosti mezi jednotlivými obydlenými místy je nutné při cestách autem vozit s sebou zásobu vody a pohonných hmot. V Botswaně se jezdí vlevo, používání bezpečnostních pásů je povinné.
Pro řízení automobilu je vyžadován mezinárodní řidičský průkaz. Za vjezd auta se platí poplatek okolo 70 pula. V obci je povoleno jezdit rychlostí maximálně 60 km/h, mimo obec platí nejvyšší povolená rychlost 120 km/h. Nedodržení rychlosti je přísně pokutováno. Před cestou do vzdálenějších oblastí je nezbytná dostatečná zásoba vody a pohonných hmot.
Vedlejší silnice jsou často ve špatném stavu. Hlavní tahy jsou ale perfektní, asfaltové. Je tam 16 000 km upravených cest. Počet aut je minimální. Nafta stojí 2,80 pula
Letecká doprava: Většina oblastí v zemi je dostupná letecky. Vnitrostátní lety jsou kvalitní a pravidelné, ale drahé. Letiště jsou ve městech Francistown, Maun, Selebi-Phikwe, Ghanzi, Pont Drift, Kasane a Jwaneny. V Gaborone jsou dvě charterové společnosti. První je Kalahari Air Services (P.O. Box 41278, Gaborone, telefon: 351804, lety do Namibie, Jihoafrické republiky, Lesotha, Svazijska, Zimbabwe a Zambie). Druhou charterovou společnosti je Okavango Air Services (P.O. Box 1966, Gaborone, telefon: 313 308).
NEBEZPEČÍ
Kriminalita v zemi je nízká. Nejčastěji dochází k drobným krádežím. Násilná trestná činnost je vzácná, odehrává se jen zřídka v Gaborone. Na vzestupu jsou krádeže automobilů.
TURISTICKÉ ZAJÍMAVOSTI:
Vstupné do rezervace se platí na vstupní bráně a v současné době je cena za osobu a den 22 US$ a za jedno přenocování 6 US$ ta osobu, za auto 10US$ na den.
Mokoro trip na Okavangu je cenově nejvýhodnější ze Seronga: loď pro dva 187 P/den, doprava k lodi 60 P, stan pro 5 lidí 44 P/den (možný je i levnější stan pro dva), matrace 7 P/den (je vhodné si tyto matrace půjčit, protože se na loďkách na nich skvěle sedí), dále půjčují deky na spaní, propriety na vaření, nebo si výlet lze objednat vč. jídla - průvodci vám uvaří na ohni, kempovné 28 P/os. Zcela dostatečné jsou 2 dny a 1 noc. Mokoro trip z Maunu je možný pouze letecky (Cesna) do delty a potom se dostanete teprve na loďku - takovýhle 4 hodinový trip stojí 90 US $ (dolarů!!!), např. tři dny 350 US $ (pořádají se 2 - 7 dnů) s plnou penzí a bydlením v lodži. V rezervaci Moremi z kempu Xakanaxa (čti kchakchanakcha) je možný výlet do delty na motorové lodi pro asi 20 lidí. Loď stojí 250 P na hodinu.
Vláda uplatňuje velmi přísnou formu ochrany přírody, v jejímž rámci je omezen počet turistů, kteří dostanou povolení ke vstupu do rezervací. Proto je zcela nezbytné včas na Botswanské správě národních parků zarezervovat nejen vstupy, ale rovněž ubytování v campech (HLAVNĚ CHOBE!!!). Tyto campy jsou na rozdíl od podobných zařízení v JAR či v Zimbabwe umístěny volně v divočině a jedinou civilizační vymožeností tu jsou záchody, umyvadla a sprcha. Každá skupina návštěvníků v počtu 1 - 20 dostane přidělený plac o velikosti cca 100 x 100 metrů, na kterém si postaví své ubytovací zařízení. V úvahu připadá stan, obytné auto nebo campervan (vozidlo s možností postavení stanů na střeše). Jelikož campy nejsou zásadně oploceny, je zcela běžné, že se zde promenádují sloni, hyeny, lvi a jiná divá zvěř. Neobejdete bez terénního auta s dostatečnou zásobou pohonných hmot, vody a jídla.
Stát z nejsilnější měnou v Africe, čehož si jsou vědomi a proto jsou nafoukaní a nepříjemní a nerad na ně vzpomínám. Mají pěkné silnice a ještě hezčí národní parky, kde jsem chodil po deltě Okavango cca 20-30 km a chytil takové plísně a mozoly, že se z nich léčím do teď. Taky jsme z kámošem dostali záchvat dehydratace a nemohli jsme čůrat. Hned mě napadlo, jestli nemám náhodou AIDS. Když jsem ale viděl ranní trápení kamaráda při čůrání, tak jsem se uklidnil. A to přesto, že jsme přes den vypili každý 8 l vody, ale bylo fakt horko, cca 44°C. Viděli jsme opět spoustu zvířat.
-------
Okavango: K řece jsme se mohli přiblížit nejblíže tak na 3-5 metrů, dál už je nebezpečná zóna, kde by jsme se snadno stali kořistí žraloka. Ten údajně vydrží pod vodou 3h, takže si ho člověk opravdu nemusí všimnout.
Poppa Falls - spíš než vodopády jsou to peřeje - v peřejích se místní koupali a nechali se unášet proudem. (škoda peněz za vstup)
Epupa Falls - velmi pěkné vodopády na západní části hranice s Angolou, hodně vody mají okolo 16. hodiny, kdy dorazí vlna z výpusti přehrady Ruacana.
Přírodní rezervace Mahango. Název je po rostlině, kterou zde domorodci pěstují a dělají z ní mouku a pak placky. Zastavili jsme se u starého velkého baobabu, který má být starý asi 2500 let.
--------
Botswanská hranice - Kontrola na hranicích byla důkladná, prohrabávali nám i mrazák a chtěli nám vzít nakoupené maso.
--------
Národní park Chobe (čteno čóbí) - Cesta loďkou za hrochy po řece Chobe. Loďka byla celkem asi pro 30 lidí a měla přízemí a jedno patro, stála 77 pula a safari výlet 105 pula, internet 15pula za půl hodiny
-------
Na Botswanské hranici jsme se museli projít po dezinfekční rohoži (několikrát, protože Botswana má několik územních celků a mezi každým je nutné vše dezinfikovat), návrat přes Botswanu byl zvolen díky tomu, že v Botswaně není problém sehnat naftu narozdíl od Zimbabwe.
Ačkoli na hranicích s JAR mají otevírat v 6h, brány se otevřely až po 8 h.
------------
KŘOVÁCI: Když v roce 1966 získala Botswana nezávislost na Velké Británii, vláda, ovládaná kmenem Tswana, zahájila kampaň za vytlačování Křováků z jejich území, aby získala plochu pro chov dobytka vlivnými obchodníky a politiky z kmene Tswana a pro rozvoj turistické infrastruktury. Navzdory této kampani Křováci se svým cvakavým zpěvným jazykem setrvávají při stejném způsobu života, který si ponechává mnoho z kultury, kterou zdědili od svých předků.
Podle odhadu žije stále v jižním cípu Afriky asi 65 000 až 100 000 potomků původních Křováků, což je jen malá část původního počtu. Křováci Ganakwe unikali démonům moderní společnosti déle než většina ostatních. Teprve před patnácti lety se okolní svět dozvěděl o jejich existenci. Dnes už však zůstává ve společenství Ganakwe jen 310 mužů, žen a dětí. Nosí kůže divokých zvířat, která zabíjí. Stále víc jich však nosí šaty a pokrývky poskytnuté cizími dárci. Vládní náklaďáky přivážejí vodu a kukuřičné zrno na uvaření kaše.
Ale Křováci si stále pochutnávají hlavně na planých melounech, které rostou všude na Kalahri, nebo vykopávají sladké brambory, kterým se říká bito, aby je vymačkali a získali z nich vodu na pití a umytí. Vodu také sbírají pomocí stébel, jimiž směřují dešťové kapky, stékající ze stromů, do skořápek pštrosích vajec. Lov tu ještě nedávno představoval asi polovinu příjmu bílkovin v potravě Sanů, kteří údajně jedí všechna zvířata kromě krtka a hyeny. Krtka vynechávají z jídelníčku proto, že si tvoří zimní spižírny, jež jsou lehce dostupným zdrojem
potravy i pro Křováky, hyenu pro její apetit na ostatky lidských těl.
I ústava Botswany zaručuje svobodu pohybu pro všechny občany a právo žít v kterékoli části země. To však neplatí pro Sany. Podle slov botswanského prezidenta nedokáží Sanové a divoká zvěř žít nadále v koexistenci. Vláda Sany obviňuje, že namísto povoleného lovu zvěře pomocí luků, šipek či oštěpů používají střelné zbraně a pasti, čímž dochází k nadměrnému zabíjení zvířat. Podle statistiky se však v rozmezí desetiletí 1986 až 1996 počet zvířat v CKGR zdvojnásobil. Dále vláda tvrdí, že si už nemůže dovolit financování dodávek pitné vody a léků do odlehlých oblastí národního parku a že děti Sanů, stejně jako ostatní děti, musí chodit do školy.
Z počátku vláda vyhrožovala pouze vyhoštěním, přitom se zákeřně připravovala na poslední úder. Vládě se uvolnily ruce po smrti zakladatele organizace „První lidé Kalahari“ Johna Hardbattla v roce 1996, která jediná úspěšně hájila zájmy Sanů. Došlo k likvidaci Xade, největší vesnice Sanů v CKGR, údajně pro její nedostatečnou ekonomickou životaschopnost.
----------
Název pouště Kalahari je odvozen ze slova makgadikgadi z jazyka černošského kmene Kgalagadi,
-------------
UNESCO:
TSODILO HILLS - 4500 křováckých maleb (vč. tučňáka a velryby) - stáří 2 - 4000 let
www.gov.bw/tourism/http://www.bongobongo.cz/default.asp
www.botswana.com
www.go2africa.com/botswana/