INDIVIDUÁLNÍ   POZNÁVACÍ   ZÁJEZDY

 

 

47 mil. obyvatel, 2x větší než Francie

 

Při vstupu na území Kolumbie za účelem turistiky a návštěvy je třeba na letišti požádat o povolení ke vstupu a pobytu. K žádosti se předkládá: 

- pas s platností nejméně šest měsíců a alespoň třemi volnými stránkami, 

- zpáteční letenka, 

- finanční prostředky v závislosti na aktivitách, které má cestovatel v úmyslu na území Kolumbie vykonávat, 

- v případě návštěv doklad prokazující účel pobytu. 

 

Povolení ke vstupu a pobytu vydávají kolumbijské orgány na maximálně 180 dnů. Toto povolení lze vystavit i na kratší dobu a v případě uplynutí jeho platnosti lze požádat o povolení nové. Celková doba pobytu na území Kolumbijské republiky v průběhu kalendářního roku však nesmí přesáhnout 180 dnů. 

 

Podrobné informace týkající se vstupu českých občanů na území Kolumbijské republiky jsou zveřejněny na internetových stránkách Velvyslanectví Kolumbijské republiky ve Vídni na webové adrese www.embcol.or.at." 

 

Dále je pak potřebné vyplněné celní prohlášení o výši finančních prostředků přivážených do země případně o množství zboží přiváženého za obchodním účelem. 

 

Upozornění: Kolumbie dnem 31. ledna 2003 ukončila činnost svého diplomatického zastoupení v Praze a veškeré úkony spojené s konzulární a vízovou činností pro ČR nyní vykonává kolumbijské velvyslanectví ve Vídni.vizarezimvstupu 

Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. 

Kolumbie vydává velké množství různých druhů víz. Jak výše uvedeno, občané ČR mohou za účelem turistiky a návštěvy cestovat bez víz. 

Obecné požadavky pro všechny ostatní druhy víz (jiné než účely turistiky a návštěvy) jsou následující: 

- cestovní pas v dobrém stavu s minimální platností 3 měsíce a volnými stranami, 

- vyplněná a podepsaná žádost o udělení víza ve španělštině, 

- 3 fotografie 3 x 3 cm, 

- fotokopie použitých stránek pasu, 

- výpis z trestního rejstříku ČR ne starší 6 měsíců. 

Dle našich zkušeností se tyto požadavky mohou lišit v závislosti na posouzení příslušného úředníka.Ve všech případech je vyžadována osobní přítomnost žadatele ve Vídni a rozhovor s konzulem. Příslušné dokumenty v češtině musí být přeloženy soudním překladatelem do španělštiny a opatřeny apostillou. Všem zájemcům o získání kolumbijského víza důrazně doporučujeme kontaktovat konzulát Kolumbie ve Vídni a zjistit si bližší informace. cadpredpisy 

 V Kolumbii neexistuje v případě krátkodobých turistických pobytů do max. délky 120 dnů přihlašovací povinnost. Povolenou délku pobytu stanovuje migrační úředník na hranici. Přesáhne-li pobyt cestovatele na kolumbijském území stanovený časový limit, musí se přihlásit na policii (DAS - Departamento Administratiov de Seguridad) v místě svého pobytu. 

Ke vstupu do Kolumbie je nutné použít oficiálních hraničních přechodů a požádat o vstupní razítko. Absence vstupního razítka se může stát komplikací při výjezdu ze země, neboť pracovníci cizinecké policie mohou požadovat úhradu pokuty. Vstupní razítko v pase se nedá nahradit ohlášením se na nejbližší služebně policie ani jiným potvrzením.

 

Při opuštění Kolumbie letecky se platí na letišti poplatek ve výši USD 43 nebo ekvivalent v COP, který musí cestující zaplatit i v případě, že při nákupu letenky před odletem do Kolumbie v Praze byl ujištěn, že její cena zahrnuje i veškeré letištní poplatky. Turisté, kteří v zemí nepobývali více jak 60 dní, mohou požádat o její snížení na USD 28. V některých oblastech Kolumbie /např. Amazonie, souostroví San Andrés a Providencia, národní parky aj./ je nutno počítat se zvláštními turistickými poplatky /cca USD 20,-/. Při opuštění Kolumbie, zejména na mezinárodních letištích, je nutno počítat s přísnou protidrogovou kontrolou zavazadel. Běžné jsou přísné osobní prohlídky.

Při používání taxislužby v Bogotě, ale i dalších městech, je vhodné se vyhnout zastavování vozidel taxi na ulici, bezpečnější je využít radiotaxi či hotelové taxislužby, a to především v nočních hodinách.

 

Cestovatel může vstoupit na území Kolumbie s veškerými běžnými věcmi osobní potřeby. Jinak platí celní omezení běžná jako v jiných zemích /lihoviny, vína, cigarety apod./. Při opuštění Kolumbie, zejména na mezinárodních letištích, je nutno počítat s přísnou protidrogovou kontrolou zavazadel, a to i v takových formách, které porušují mezinárodní pravidla letecké přepravy /detailní kontroly uzamčených zavazadel, vč. jejich propichování sondami v nepřítomnosti cestujícího po odbavení/. Běžné jsou přísné osobní prohlídky na letištích. Cestující může do země dovézt finanční prostředky v hotovosti do výše USD 7.000,- bez povinnosti deklarace, nad tuto částku musí obnos uvést v deklaraci pro DIAN na formuláři, který obdrží na palubě letadla před vstupem do země, a která má pouze statistický účel. 

 

Povinná směna valut neexistuje. Vzhledem k opatřením zamezujícím legalizaci nezákonně nabytých prostředků při výměně většího množství valut upozorňujeme na řadu formálních náležitostí, které musí klient splňovat /např. oboustranné fotokopie bankovek, seznam jejich čísel apod./ a samozřejmě na různé kurzy lišící se někdy velmi podstatně v hlavních bankách, hotelích a směnárnách. V případě bank a směnáren nutno počítat s omezenou pracovní dobou, většinou max. do 15 hodin. Hotely směňují valuty zásadně pouze svým klientům - hotelovým hostům.Síť bank a směnáren mimo větší města je velmi řídká. Nejběžnější valutou je USD. Jiné valuty než USD nedoporučujeme. Používání platebních karet /v pořadí jejich použitelnosti - Visa, Master Card, Diners, American Express/ je běžné ve velkých městech a významnějších turistických centrech, někdy je však nutno podstoupit složitý proces tzv. autorizace. Použití cestovních šeků je možné pouze ve větších městech a velkých turistických střediscích. 

 

Předpisy pro dovoz a vývoz flóry a fauny jsou poměrně složité a vyžaduje se zvláštní certifikát z Ministerstva životního prostředí, fytosanitární a zoosanitární osvědčení apod. V Kolumbii platí zákaz vývozu exotického zvířectva a rostlin, pašování flóry a fauny je přísně kontrolováno a stíháno. 

 

Poukazování finančních prostředků je možné prostřednictvím bankovní sítě a nejsou v platnosti žádná objemová, kurzová aj. omezení. zdravtelcisla 

Zdravotní péče, i přes ztíženou dostupnost mimo hlavní městská centra, je vcelku na přijatelné úrovni, velmi dobrá je ve vybraných zdravotnických zařízením ve velkých městech. Za ošetření se platí ihned na místě, před menším operativním zásahem, zubním ošetřením aj. předem zákrokem Doporučujeme bezpodmínečně vhodnou formu pojištění pro cesty do zahraničí. 

 

Nejspolehlivějším dopravním prostředkem v souvislosti s bezpečností, ale i stavem vozovek, je letecká doprava, jejíž vnitrostátní síť je velmi hustá. Je však třeba počítat s nižší kvalitou služeb, nedodržováním leteckého řádu, problémy s asignací míst, nerespektování rezervací aj. Při používání taxislužby v Bogotě, ale i dalších městech, je vhodné se vyhnout zastavování vozidel taxi na ulici, ale spíše se doporučuje využít radiotaxi či hotelové taxislužby, a to především v nočních hodinách. 

Podle možností nenosit cenné předměty na viditelném místě a větší hotovost, po setmění zvýšit ostražitost, vyhnout se rizikovým městským čtvrtím, nenavštěvovat odlehlá místa. Využívat hotelové bezpečností schránky pro uložení cenností, cestovních dokladů a letenek. Doporučujeme pořídit fotokopie dokumentů a letenek a originály podle možností uložit na bezpečném místě. V případě krádeže je nutno se obrátit ihned na policii a sepsat příslušný protokol pro potřeby pojišťovny. 

 

Zdravotní péče: i přes ztíženou dostupnost mimo hlavní městská centra, je vcelku na přijatelné úrovni, velmi dobrá je ve vybraných zdravotnických zařízeních ve velkých městech. Za ošetření se platí v hotovosti ihned na místě, v naprosté většině případů před zákrokem. Doporučujeme bezpodmínečně vhodnou formu pojištění pro cesty do zahraničí

Ministerstvo zahraničních věcí ČR upozorňuje občany cestující do Kolumbie, zvláště do severní oblasti a Karibiku, na vysoký výskyt v poslední době horečky dengue a virů chikungunya a zika. Všechny tyto nemoci přenáší komáři druhu aedes aegypti.

 Podle ředitelství národních parků Kolumbie je nutno při návštěvě 36 národních parků a chráněných území Kolumbie předložit očkovací průkaz potvrzující očkování proti žluté zimnici

 

Obyvatelstvo: Běloši španělského původu a míšenci bělochů a Indiánů (mesticové) tvoří 84.2% populace země, černoši 10.4% a příslušníci indiánských kmenů 3.4%

 

Kontakty:

Policie: 112, 123
Dopravní policie, nehody 127
Hasiči: 119
Ambulance Červeného kříže: 132
Lékařská pohotovost a záchranka 125
Civilní obrana 144
Cizinecká police DAS - tísňové volání 153

telefon civilní obrany v Bogotě, zdravotní služba, zvláštní služby: 144 

 

Měna: COP kolumbijské peso (1 Kč = 110 COP, 1 USD = 2800 COP)

 Kursy se někdy velmi podstatně liší v hlavních bankách, hotelích a směnárnách. V případě bank a směnáren nutno počítat s omezenou pracovní dobou, většinou max. do 16 hodin. Hotely směňují valuty zásadně pouze svým klientům - hotelovým hostům. Síť bank a směnáren mimo větší města je velmi řídká, banky většinou peníze nemění a mimo Catragenu směnárny téměř nejsou.

Nejběžnější valutou je USD.  Výměna bankovek Euro je mírně složitější. S americkými dolary lze přímo platit jen výjimečně.

Používání platebních karet (v pořadí jejich použitelnosti - Visa, Master Card, Diners, American Express) je možné ve velkých městech a významnějších turistických centrech, někdy je však nutno podstoupit složitý proces tzv. autorizace. Fungují velké supermarkety, větší benzinky, ale hotely dost málo.

Časový rozdíl mezi Kolumbii a ČR je v letním období mínus 7 hodin, v zimním období mínus 6 hodin.

telefonní předvolba země je 0057

1g kokainu = 80 Kč

1 L benzinu = 20 Kč

Napětí  110 - 120 V/60 Hz

elektrická zásuvka  Typ A a B Plug  (americké)

 

ASOCHECA - krajanská společnost Čechů a přátel České republiky

Calle 75 No. 13-51, of. 504 Bogota Kontakt: tel. 57-1 3104808, e-mail: elikraus@cable.net.co 

Předsedkyně spolku: Eliška Krausová

Velvyslanectví Bogota

 Edificio AB Proyectos, Calle 98 No. 9A-41, Oficina 602, 110221 Bogota

Telefon	+57 1/ 742 9142
Fax	+57 1/742 9164
E-mail	bogota@embassy.mzv.cz
Web:	www.mzv.cz/bogota
Vedoucí úřadu	Ing. Miloš SKLENKA
Provozní hodiny pondělí - pátek 8.30 - 17.00

Honorárrní konzulát Bucaramanga

Telefon	+57-7-6424165
E-mail	bucaramanga@honorary.mzv.cz germanivancaballero@gmail.com
Vedoucí úřadu	Germán Iván Caballero GERARDINO
Konzulární působnost	obvod: Santander, Norte de Santander, Arauca, Casanare a Vichada
Provozní hodiny úřadu	pondělí-pátek 09.00-12.00, 15.00-17.30

Honorární konzulát Cali

Telefon	+57-3004123851
Fax	+57-2-6658271
E-mail	cali@honorary.mzv.cz consuladocali@gmail.com
Vedoucí úřadu	Carlos Manuel FLÓREZ VELEZ
Funkce	honorární konzul
Konzulární působnost	Valle del Cauca, Cauca, Nariňo, Huila, Caquetá a Putumayo
Provozní hodiny úřadu pondělí-pátek 09.00-12.00

Honorární konzulát Barranquilla

Telefon	+57-5-3533452
Fax	+57-5-3533452
E-mail	barranquilla@honorary.mzv.cz cesar.campob@gmail.com
Vedoucí úřadu	César Alejandro CAMPO BARTOSEK
Konzulární působnost	obvod: departmenty Atlántico, Magdalena, Guajira a César
Provozní hodiny úřadu	pondělí, středa, pátek 09.00 - 12.00

 

Honorární konzulát Medellin

 Calle 50 No. 42-54, Medellin

Telefon	+57-4-2393333
Fax	+57-4-2397062
E-mail	medellin@honorary.mzv.cz ejecutiva@fenalcoantioquia.com
Vedoucí úřadu	Sergio Ignacio SOTO MEJÍA
Konzulární působnost	obvod: demartamenty Antioquia, Caldas, Chocó, Quindío, Risaralda
Provozní hodiny úřadu pondělí, středa, pátek 09.00 - 12.00

Německo: Ave El Dorado - Cra 69 No 25B-44, 7. patro, Building World Business Port. , ☎ +57 1 4232600

 

BOGOTA

9 mil. obyvatel, leží 2 600 m/m, chladné počasí

letiště El Dorado je 25-90 minut jízdy do centra - taxi za 25-40 000 COP (vč. poplatku za vjezd na letiště 5000 COP)

zastávka (Paradero) městského busu je nedaleko hlavního vchodu na letiště a jede za 1500 COP, ryclý bus se jmenuje Transmilenio a jezdí za 3000 COP, lístky prodá průvodčí (Alimentador)

Pro větší bezpečnost si můžete zdarma stáhnout aplikaci EasyTaxi nebo Tappsi a objednat taxi s detailními informacemi o autu a řidiči.

 

BEZPEČNOST: 

• nechodit nikam za tmy
• nechodit sám
• nabrat taxi na ulici - nechat si zavolat z hotelu
• nefotit s bleskem - je to nápadné
• nosit ssebou kopie pasu, originál nechat v hotelu
• nenosit šperky
• ssebou pouze minimum peněz, cennosti rozdělit do více kapes
• ve veřejné dopravě sedět vepředu, nepoužívat elektroniku
• když se ztratíte, chovejte se jako by nic a na cestu se podívejte až někde v obchodě
• v případě přepadení se nebraňte a odevzdejte peníze a elektroniku - jinak riskujete minimálně bodnutí nožem
• zloději vás dovedou k bankomatu a donutí vybrat hotovost do nuly - pokud se bráníte to udělat, zadrží vás přes půlnoc a donutí vybrat limit dalšího dne
• neočekávejte pomoc od lidí (bojí se), ani od policie (řekne vám že je to tady normální) - nahlásit krádež lze jen na policejní stanici Teusaquillo, cr. 13 con calle 39, nebo v Turistické policii blízko Transmilenio stanice Las Aguas. Jsou tam dlouhé fronty a jeden protokol trvá hodinu.
• komentář jednoho Čecha: Žil jsem v Kolumbii 6 měsíců, není to tam nebezpečné.  Není se čeho bát. 

Plaza de Bolivar

Museo del Oro (út-so 9.00-19.00) schraňuje 34.000 kusů zlatých předmětů a 20.000 exponátů z kamene, keramiky či polodrahokamů, které patřily kulturám Quimbaya, Calima, Tairona či Tumaco. Tato kolekce je považována za nejvýznamnější sbírku svého druhu na světě. Může se zdarma fotit. Vstupné 3000 COP.

 

Čtvrť La Candelaria - Usaquen - původní koloniální město uvnitř města plné skvělých barů a restaurací, v neděli rušný bleší trh a pohled na slavné cuenteros "příběhy náměstí”, křivolaké uličky které jsou lemované domy v republikánském stylu Art Deco

Palacio de San Carlos, divadlo Colon, palác Lievano, kostel San Francisco, Galerie umění Botero, Palacio Presidencial Nariňo, Palacio de Justicia, náměstíčko Chorro de Quevedo.

 

Lanovka a kolejová lanovka na horu Monserrate (3152 m) za 18 000 COP s výhledy na město,

 

Auto může být užitečné na návštěvu okolních měst, ale pro jízdu v Bogotě se nedoporučuje. Pro zvládnutí hustého provozu, omezení jsou na místě mezi 06: 00-08: 30 a 15: 00-19: 30 pondělí do pátku, pomocí systému sudých a lichých čísel týkajících se dnů a posledních čísel značky vozu. 

 

v okolí: výlet do Zipaquira - Catedral de Sal Zipaquirá (solná katedrála vytesaná v obřích solných dolech, která byla v roce 1995 znovu otevřena pro turisty a která je významným poutním místem. Nachází se v hloubce cca 180 metrů a byla vytesána v původním solném dole),

 

Cali

2 mil. obyvatel, 1000 m/m, noci chladné, údajně nebezpečnější než Bogota.

Cali je hlavním městem údolí Cauca (Cauca je druhá největší řeka v zemi), na západním břehu řeky. Místní populace se skládá z mesticů a bílých (73,3%), afro-Kolumbijců (26%) a původních obyvatel (0,5%). Černošský vliv je významný a je patrný zejména v hudební kultuře města. Ve skutečnosti Cali je hlavním městem salsy. Díky svému klimatu a terénu má Cali velké přírodní bohatství. Vlivem několika řek je jeho půda vhodná pro zemědělství, zejména pěstování cukrové třtiny. Tato oblast je také bohatá na minerály, s mnoha uhelnými doly. V Cali najdete mnoho kulturních center, divadla a výstavy a knihovny (Casa cultura Proartes, Cali Centro Cultural, Centro kulturní Comfandi de Santa Rosa, Jorge Isaacs Theatre, Los Cristales Venkovní divadlo). Město má také mnoho muzeí: San Francisco náboženské a koloniální muzeum, Muzeum zlata Calima (po-so zdarma), Muzeum moderního umění La Tertulia, Museo Arqueológico La Merced, Muzeum cukrové třtiny, resortní muzeum přírodních věd Federico Carlos Lehman Valencia a Museum of Natural History, symbol města je socha obří kočky na břehu řeky Cali El Gato del Rio. 

 

Popayán (UNESCO)

270 000 obyvatel, 1 800 m/m

Nechodit dále na jih od supermarketu EXITO na Calle 6, přepadení jsou tu běžné

Lze najmout auto s řidičem do San Agustin a okolí, nebo s cestovkou.

Popayán byl založen v roce 1537 na obchodní silnici spojující Quito (Ekvádor) a karibské pobřeží a založil jej Sebastian de Belalcázar. Bohatství regionu pochází z této strategické polohy. Má největší množství kostelů na jednoho obyvatele postavených v průběhu 17. a 18. století a je náboženským srdcem Kolumbie. Leží v zeleném údolí Pubenza na úpatí činné sopky Puracé. Je to jedno z nejlépe zachovalých koloniálních měst v zemi, s barokními kostely a nákladnými kamennými uličkami, i když mnohé bylo částečně zničeno při zemětřesení v 80. letech. Město je charakteristické svými koloniálními domy s bílými stěnami, kovanými železnými balkóny, kamennými dlážděnými uličkami a kvetoucími keři. Popayan je světově proslulý pro své architektonické historické centrum. Říká se mu Bílé město, plodné město nebo třeba americký Jeruzalém, Byl prvním městem  UNESCO gastronomie. Mezi bohaté tradiční pokrmy patří vynikající "empanadas pipian" smažené plněné taštičky s burákovou omáčkou a  ovocný nápoj “luladou“. Nejzajímavější čas k návštěvě města jsou velikonoce. Nádherné procesí v ulicích přitahuje miliony návštěvníků. 

Velikonoční svátky patřily vždy v Popayánu k velkým událostem. Tradiční velikonoční procesí je dokonce od roku 2009 zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

V roce 1983 ale místo velikonočního veselí přišla zkáza. Na zelený čtvrtek, ve čtvrt na devět ráno, se země na osmnáct sekund zatřásla a přinesla zkázu velké části města. O život přišlo na tři sta obyvatel. Třetina jich zahynula pod zhroucenou kupolí katedrály, kde zrovna čekali na začátek mše.

Okamžitě začala rekonstrukce poničených historických budov a i díky zahraniční pomoci město do pěti let opět vypadalo jako dřív. Dnes již sotva narazíme na nějaké pozůstatky zemětřesení. Velikonoční zemětřesení nebylo ani prvním a ani posledním zemětřesením. Popayán totiž leží v seismicky aktivní oblasti.

Centrem města je náměstí Parque Caldas, obklopené důležitými historickými budovami, jako je katedrála s hodinovou věží a radnice. Na lavičkách v malém parku v centru náměstí posedávají místní. Mnohdy na náměstí probíhají kulturní akce studentů některé z univerzit, kostely San Francisco a Santo Domingo, La Hermita, skvělá muzea.

Reprezentativní ulicí s kononiálními budovami je Calle 4. Výhled na město a okolní hory, nad nimiž často sedí mračna, je nejlepší z pahorku El Morro de Tulcán. Svým tvarem dává místo tušit, že se nejedná o ledajaký pahorek. V předkolumbovké době býval pyramidou se seříznutou špičkou. Na jeho vrcholku stojí od třicátých let minulého století socha zakladatele města. Další pohled na město, i když o něco méně působivý, se nám naskytne od kapličky Capilla de Belén, jižně od pahorku.

Pod kopcem s kapličkou je malá fabrika, kde se vyrábí místní anýzová kořalka “Aguardiente“. Exkurze se tu běžně nedělají, ale ochutnávka s informacemi o výrobě je možná.

Staré centrum s novější zástavbou spojuje kamenný most Humilladero, s jedenácti oblouky přes říčku Río Molino. Hned vedle v novější části je levný a slušný hotel Alcala Colonial.

60 km od Popayanu je autentické domorodé město Silvia s velice přátelskými lidmi. Někteří obyvatelé stále nosí tradiční oblečení: pestré dlouhé šaty, ponča a šály. Ženy nosí bílé náhrdelníky. Indiáni Guambiano žiji také ve vesnicích kolem Silvia. Každé úterý, prodávají své výrobky na tradičním trhu. Bez návštěvy Silvia lze klidně žít - nic zvláštního.

Okolí má mnoho aktivních sopek. 45 km východně od Popayan je geotermální Národní park Puracé, největší v andském řetězci s 800 000 ha. V tomto parku jsou zasněžené vrcholky, sopka Puracé, San Juan termály, vodopády Bedon a Nicolas, jezera a velmi rozmanitá flóra a fauna. Sopka Puracé je jediný aktivní vulkán, na který lze vyšplhat na vrchol. Výstup je poněkud obtížný, ale může být absolvován bez jakéhokoliv zvláštního vybavení. Sopka je v nadmořské výšce 4760 metrů a musíte dosáhnout vrcholu mezi 7 a 9 hodinou. 

Pramení zde čtyři nejdůležitější kolumbijské řeky: Magdalena, Cauca, Patia a Caquetá.

 

 

San Agustín (UNESCO)

 busem 10 hodin 65000 do Pitalito a pak 45 min. taxi, nebo letecky do Neiva 135000, pak 4 hod busem nebo autem (cestou poušť Tatacoa (UNESCO) a řeka Magdalena). Polovina cesty z Popayan je ve velmi špatném stavu, pouze 4x4.

Jednou ze zmizelých kultur je i ta, která existovala na jihu Kolumbie, již před pěti tisíci lety. Dva kmeny obývaly území kolem San Agustínu v departmanu Huila. Komunikovaly spolu prostřednictvím řeky Magdalena, která v regionu pramení a je nejdelší kolumbijskou řekou. Oba kmeny se setkávaly za účelem obchodu a náboženských a pohřebních rituálů v místě, kde se dnes nachází archeologický park San Agustín.

Pět století předtím, než do jižní Ameriky dorazili evropští dobyvatelé, kultura záhadně zmizela a zanechala po sobě kromě pohřebišť i množství soch. A také spoustu nevyřčených otázek o jejich existenci. San Agustín je klidnou základnou pro všechny výlety do okolí posetého pozůstatky dávné civilizace. Jedná se o klidnou vesnici s přátelskými lidmi. Každé pondělí se sem sjedou farmáři z okolí na trh.

Archeologický park se nachází 2,5 km západně od San Agustín a dostat se tam lze buď pěšky a nebo autobusem za 1400 COP, který kyvadlově jezdí z městečka. V Areálu parku se nachází více než sto soch znázorňujících jednak orla, jaguára a žábu, zvířata, která byla pro kulturu posvátná. Také různá monstra a sochy s lidskými rysy. Kromě soch je tu pohřebiště a Fuente de Lavapatas, což byly podle archeologů rituální lázně. V hrobech této „sochařské kultury“ byla nalezena především keramika. Prohlídka začíná malým kvalitním muzeem.Vzhledem k tomu, že procházka areálem zabere minimálně dvě hodiny a zavírá se ve čtyři, je dobré se tam vydat dopoledne.

V ceně vstupného do archeologického parku San Agustín je zahrnuta i prohlídka dalších dvou archeologických nalezišť nacházejících se v regionu. Alto de los Ídolos a Alto de las Piedras se nacházejí poblíž vesnice San José de Isnos. Společně s parkem v San Agustínu tvoří archeologický komplex, který je od roku 1995 na seznamu UNESCO. Ze San Agustínu je to k oběma nalezištím trochu z ruky. Autobusy tam přímo nejezdí a tak nejlepším způsobem, jak se tam dostat je v rámci organizovaného celodenního výletu jeepem.

Jednotlivá naleziště jsou rozlohou menší než to v San Agustínu, ale nabízejí několik zajímavých soch. V rámci výletu je k vidění i několik přírodních krás regionu jako je El Estrecho – úžinu ukrytou v kaňonu, kudy řeka Magdalena protéká v šířce 2 metry, dá se doje místní dopravou. Ve skalnatém břehu kolem úžiny lze rozeznat četné zkameněliny lastur. Impozantní je zastávka na vyhlídce na 400 metrů vysoký vodopád Salto de Bordones, který je druhým největším vodopádem země. 

 

• Parque Arqueológico (otevřeno 8 AM-4 PM každý den kromě úterý, vstupné dospělí COP 20.000
• Alto de los Idoles (otevřeno 8 AM-4 PM každý den kromě úterý, vstupné dospělí COP 20.000). Neexistuje žádná doprava do a ze San Agustin, pouze do San Jose de Isnos.
• V pěší vzdálenosti jsou čtyři malé lokality El Tablon s několika sochami a La Chaquira s petroglyfy a dramatickým výhledem do údolí řeky Rio Magdalena, La pelota  s některými barevnými sochami ve výborném stavu a El Purutal. 
• Dále na severu od San Agustin je Obando dostupné autem - malá místa s některými podzemními hrobkami a malé muzeum s vytěženou keramikou. 
• Ostatní archeologická naleziště jsou Alto de Las Piedras , Alto de las Guacas , Alto del Mortiño nebo Tiger, Granada, Lavaderos nebo Naranjos a La Parada.

Nicméně tato místa lze bez výčitek svědomí vynechat - jsou to malá naleziště s dost podobnými sochami jako San Agustin - důležitá jsou ty se společnou vstupenkou. Mimo archeologických nalezišť tam je krásná příroda.

• u vesnice Obando se pěstuje cukrová třtina
• poblíž San Agustin jsou kávové planáže
• Salto de Bordones a Salto del Mortiño jsou dva vodopády.
• Jeep turné: na vzdálenější památky v jednom dni. Obvyklé okruhy vám umožní vidět sochy na Alto de los Idolos, vodopády Salto na Bordones a Alto del Mortiño, hrobky a muzeum v Obando a Estrecho del Magdalena. Kolem 30.000 COP za 7-8 hodinový výlet .

 

Tierradentro (UNESCO)

Nachází se v centrálních Andách, 6 hodin od Popayanu. Tierradentro je posvátným místem, kde přežili potomci indiánů Paeces. Tato oblast se nachází ve výšce 1700 metrů a zahrnuje obec San Andrés de Pisimbalá.  Na počest svých bohů a svých mrtvých předků mají Paeces hluboké kruhové až 12 metrové hroby ozdobené geometrickými obrazci v bílé, červené a černé barvě. Bylo jich objeveno víc než sto, ze 6 - 10 stol. Tierradentro Archeologický park má velké etnografické muzeum domorodé kultury v regionu. Jedná se o druhé nejvýznamnější archeologické naleziště v Kolumbii. San Agustin je známý pro své sochy, Tierradentro je známé pro své podzemní hrobky. Největší podzemní hrobky jsou většinou vyrobeny z tufu (druh tvrzeného sopečného popela). Odhaduje se, že každou z nich bylo nutné budovat více než rok. Jsou někdy zdobené motivy ptáků, zvířat nebo geometrickými vzory. Jejich velikosti a tvary jsou závislé na vlastnostech půdy, ve které byly postaveny. 

 

Tatacoa Desert

Za Neiva u města Villavieja se nachází Tatacoa Desert, v severní části departmentu Huila. Jedná se o druhou největší vyprahlou oblast v Kolumbii. Je tu k vidění zajímavá eroze a suché kaňony. Poušť se vyznačuje šedou a okrovou barvou, která kontrastuje se zelenými kaktusy. Na cestě Observatorio. Los Hoyos je bílá poušť a Cuzco je červená. V průběhu noci je teplota 13 ° C a ve dne asi 40 ° C. Na konci cesty lze jet doleva a potom zase vlevo - dá se udělat okruh, ale není značený a průjezdný jen 4x4.

Ubytování v Villavieja je dostatek - Hospedaje Villa Rocio je super, na poušti Hostal Noches del Saturno (personál není přátelský a jídlo není dobré), Dona Lilia (nejblíže k observatoře) má nejlepší jídlo a je dobrým místem k pobytu, nebo dražší Rustic Poasada

 

Cartagena de Indias

Pokud máte v plánu jet autobusem do Santa Marta z autobusového terminálu, doporučuje se  zakoupit jízdenky přímo u přepážky. Běžně se přestupuje v Barranquilla, kde po vás budou chtít zaplatit nové jízdné do Santa Marta znovu, i když jste jej již zaplatil v předchozím autobusu a i když bylo slíbeno že se jednalo o přímý autobus do Santa Marta. Je nutné si ponechat jízdenky, i když je sbírají a potulný prodejce jízdenek musí vykomunikovat s řidičem že máte zaplaceno až do S.M. Některé hotely dokáží malý autobus od hotelu k hotelu za 45 000 COP

 

Cartagena se nachází přímo u moře na karibském pobřeží; je to hlavní město departmentu Bolívar. Byla založena v roce 1533 Pedrem de Heredia. Cartagena je páté největší město v Kolumbii. Je obklopena velkou zdí, která slouží k jeho ochraně před invazí nebo piráty. Jeho architektura zahrnuje krásné koloniální domy a malebné uličky plné života, lahodně mořský vánek a četné tropické ovoce, všechno tvořící součást kouzla tohoto slavného města. To je považováno za nejkrásnější koloniální město v Jižní Americe. V noci je Cartagena osvětlena barvami které kontrastují s jeho koloniální historií, takže je ideálním místem pro romantiky. Město je rozděleno do dvou částí - opevněné staré město neboli "Ciudad amurallada" zahrnuje čtvrti Centro, San Diego, Getsemaní a další moderní oblasti plné mrakodrapů "Boca Grande" s moderní části La Matuna. Je obklopena pláží, kde jsou hlavně hotely a nákupní centra.

Za vysokými hradbami, kterými je město obehnané, můžete najít řadu nejrůznějších kostelů, klášterů, náměstí, paláců a noblesních domů. Už pouhá procházka Cartagenou je jedinečným zážitkem. Nejstarší část Cartageny je kolem náměstí Trinidad v Getsemaní (Torre del Reloj, Plaza de la Aduana, Plaza Santo Domingo a Iglesia de Santo Domingo).

Castillo de San Felipe de Barajas ze 17. století na vrchu San Lazaro je nejmohutnější španělská pevnost všech dob - 8-18 h 17000 COP

Cerro La Popa je konvent na kopci s výhledem 8000 COP - z důvodu bezpečnosti se doporučuje taxi za 40 000 COP

klášter Santa Cruz

Palacio de la Inquisición

Iglesia de San Pedro Claver

La Catedral,

Plaza Bolívar se sochou Simona Bolívara

Fuerte de San Sebastián

Casa del Morqués 

Nejkrásnější pláž u města je Playa Blanca, nebo pláž La Boquilla, lze použít i městské pláže s tmavým pískem. Na všech polážích se pronajímají slunečníky se židličkami.

V Cartageně můžete sednout na turistickou loď a doplout k blízkému souostroví Islas de Rosario - 25 ostrůvků tvoří jedinečný ekosystém, který kolumbijská vláda chrání a vyhlásila ho národním parkem. 

Celodenní lodní výlet po ostrůvcích v NP Corales del Rosario y San Bernardo, cena 40 - 70 000 COP vč. dvouhodinového oběda + přístavní daň, vstup do parku a do akvária (30 000) + poplatek za šnorchlování na velmi chudém a rozbitém korálu (35 000) - je to ale jen turistická ptákovina, nemohu doporučit.

Nedaleko 15 m bahenní vulkán Totumo 

Poblíž Capurganá - přístupná pláž pouze lodí z Necoclí, s rezortem, šnorchlování

 

POČASÍ (Cartagena de Indias)

Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

Průměrná teplota vzduchu: den °C 27 28 27 27 27 27 26 27 27 28 28 28

Průměrná teplota vody °C 27 27 27 28 28 28 28 29 28 28 28 27

Průměrné měsíční srážky (mm) 4 17 20 19 40 17 16 11 20 64 30 9

 

Santa Marta

Santa Marta je hlavním městem departementu Magdalena, má 300 000 obyvatel. Dříve trpěla množstvím britských, francouzských, holandských i pirátských útoků. Je to jedno z nejvíce turisticky zaměřených měst na pobřeží.

Bus z Medelínu i Bogoty 16 hodin, jezdí i taxi za cenu autobusu, letecky Viva Colombia 80-100 000 COP, LAN 250 000 COP

Z Cartageny jezdí každých 20 minut minibusy 2 h do Barranquilla za 18000 a pak do Santa Marty 4 h za 36000

Ubytování: Drop Bear Hostel (bazen)65000, Casa de Isabella, La Brisa Loca Backpackers (bazen), Candela & Chocolate Hostel (zvonit), Hotel Nueva Granada 33$

džusy Calle 16 s Carrera 5, krevetový koktejl Calle 20 / Carrera 2 nebo na 14. Calle mezi 3. a 4. Carrera

La Puerta - nejoblíbenější místňácká hospoda s karibskou hudbou a tancem, Crab Bar je klasický rockový klub

Aktivity v okolí:

Museo del Oro (keramika, zlato) - zdarma

bazilika Santa Marta

šnorchlování v blízké rybářské vesnici Taganga (pozor, velmi různé ceny) taxi z letiště 40000 (30 min), taxi ze Santa Marta 10000

luxusní pláže El Rodadero, levnější Taganga - městský bus 1400-1500, taxi od 3500

pláž Bahia Concha - samotná pláž nemá vstupné! 12 km od města 1,5 h jízdy, šnorchlování (50 000)

playa Cristal - šnorchlování (90 000)

Pěší výlet k pláži Arrecife žijící vřískotem opic a papoušků i tukani

Indiánské kultury Kogi a Arhwaco

ruiny prehispánského města El Pueblito (Chairama), staršho než Perdida - 45 min. autem, 3 h pěšky z Calabazo (od 210 000), ale lze i místní dopravou bez problémů

Minca - centrum biosférické rezervace UNESCO (70 000 bez rezervace), vodopád Pozo Azul, kávové plantáže

El Dorado - zajímavá ptačí rezervace nad Minca

Ciudad Peridia - 5 dnů  (750 000) - viz níže

Atazi trip - 2 denní autem do vesnice Kogi přes Quebrada del Sol

(Magic Tour 420 000 - Street 14 No. 1B -50)

Sierra Nevada de Santa Marta - nejvyšší přímořské pohoří na světě

Cabo de la Vela - zájezd autem 2 dny - poušť, Cukrový sloup, západ slunce, saliny, město Riohace (300 000)

Punta Gallinas - zájezd autem 4x4  3 dny, nejsevernější bod Jižní Ameriky - (3 h do Palomino),přes Cabo de la Vela, poušť s dunami, Pilón de Azúcar, opuštěné pláže, západ slunce, krásné výhledy, plameňáci, pouštní indiáni Wayuu, z P. Gallinas 3 h jízdy do Uribia, hlavního indiánského města, 6 hodin jízdy do SM (700 000), (Magic Tour 600 000) (Expotur 450 000)

Pueblo Kogui-Wiwa - 3 dny těžší trek (Wiwatour 550 000)

NP Tayrona

prohlídka haciendy Quinta San Pedro Alejandrino Simona Bolívara v městě Santa Anna

Letovisko Palomino - hnusná vesnička s mnoha hotýlky a restauracemi  na blátivě cestě k moři, je tam docela draho

 

Tayrona park

Mnoho krásných pláží (Playa Cristal), šnorchlování (90 000), jiné písčité pláže lemované palmami, obrovskými kulatými balvany a azurový Karibik. Na plážích pozor na velmi silné proudy!

Vstupní branou do národního parku je pro většinu El Zaíno (vstupné 42 000 COP), z něhož vede přibližně šestikilometrová zpevněná silnice do Cañaveralu. Odsud již vedou pouze cestičky, které lemují pobřeží či nižší partie džungle a nabízejí množství nádherných panoramatických výhledů. Procházejí osadami jako Arrecifes, La Aranilla, La Piscina, El Cabó San Juan del Guía, kde se dá šnorchlovat ze břehu. Autem lze vjet 2 km do parku za popatek 12500 a parkováni za dalších 9000 nebo taxi za 2 km 20000. Pak 2 hodiny pěšky. Přitom ubytování přímo u vjezdu do parku pouhých 50 000. Do El Zain lze dojet snadno i městskou. Problém je se vstupným, protože platí sice na neomezenou dobu, ale musíte mít ubytování uvnitř parku.

V národním parku Tayrona žije 108 druhů savců a 300 druhů ptáků. Všeobecně je Parque Nacional Natural Tayrona považován za jeden z nejkrásnějších v Kolumbii a je také nejnavštěvovanější. Rozkládá se na severním karibském pobřeží v departamentu Magdalena. Zaujímá na 225 km2, z čehož přibližně jedna třetina připadá na karibské vody. Rozkládá se od aridních oblastí při oceánu až do nadmořské výšky 900 m (Sierra Nevada de Santa Marta). Díky tomuto zde panují značně rozdílné klimatické podmínky

Od pobřeží se 2,4 km stoupá po kamenných schodech. Vstup je otevřený jen do 13 hodin a po přibližně dvou hodinách (je čím se kochat) končí až na nejvyšší partii národního parku Tayrona ve vesnici El Pueblito. Kamenné základy, ochozené schody, kruhové obrysy. Na první pohled vlastně hezky udržované ruiny. Celá oblast kdysi bývala teritoriem domorodého kmene Tayronů (odsud i název parku) a našlo se zde několik památek. Právě Pueblito patřilo mezi zdejší nejvýznamnější předkolumbovské sídlo. Je tu 250 teras a žilo zde 2000 lidí od roku 450 do 1600.

I dnes jsou na několika kamenných stavbách postaveny dřevěné chýše, které obývají indiáni Kogi (Tayrona), potomci domorodé etnické skupiny, žijící v pohoří Sierra de Santa Marta. Tayrona byla vyspělá civilizace, obydlí si její příslušníci stavěli z kamenů a budovali cesty skrze džungli. Cestou z Pueblita směrem do vnitrozemí, do městečka Calabazo po docela nepříjemné cestě leží napravo několik mini vesniček kmene Kogi. 

 

VAROVÁNÍ: Mnoho bezohledných tour operátorů působících v Santa Marta vás vezme na projížďku a naslibují exkluzivní 4x4 tripy, ale můžete skončit na otevřené korbě náklaďáku do Cabo de la Vela, (tvrdé dřevěné lavice) a do Punta Gallinas.

Děti tam dělají na silnicích zátarasy a žebrají.

 

TRIP BEZ CESTOVKY (dle Tripadvosoru):

9.00 autobus z Calle 11 y Carrera 11 v Santa Marta, do Palomino dvě hodiny ($ 8,000 COP). Krásná pláž Palomino nabízí celou řadu Hostelů / Hospedajes všechny kolem $ 30.000 COP za noc. (Tiki Hut 27,000 COP postel s moskytiérou), což je v relativně nové ubytovně s bazénem (bez skříňky, ale můžete si nechat své cennosti na recepci). Další dobrý je Dreamer a Finca Escondida na pláži ($ 15.000 COP za chutnou rybu!). Druhý den do Cabo de la Vela, 6.30 autobusem z dálnice ve směru Riohache - vystoupit na Cuatro Vias ($ COP 10.000 2 hodiny), tam si můžete buď chytit auto ($ COP 8,000) nebo kamion do Uribia (30 min).
Z Uribia náklaďákem nebo džípem do Cabo de la Vela ($ COP 15.000 - 20.000 2 hodiny), hrbolatá cesta opuštěnou krajinou, plnou odpadků. Cabo de la Vela je klidné město, jen kaktusy a dřevěné hospedajes, pár restaurací, obchodů a kite surfing škola (cena za 5HR $ COP 450,000). Ubytování v Jarrinapi a dostali jsme houpací síť přímo na pláži za $ 13.000 COP za noc. Poskytli nám také malou kabinu pro zavazadla. Doporučujeme jít na jiné místo, protože lidé nebyli přátelští, záchody byly špinavé a můžete získat houpací síť na pláži kdekoliv v obci, možná i levnější. Ale houpací síť na pláži je třeba! Pocit spaní pod širým nebem, v těsné blízkosti oceánu, obklopen tisíci hvězdami je neuvěřitelný!
Pláže v obci jsou čisté a klidné, ale lidé tam nebyly tak přátelští jako jinde v Kolumbii. Cesta na El Faro a pláže El Ojo del Agua (1,5 hod pěšky nebo motorové taxi za $ 10.000 COP každého, zpáteční cesta) vám dá na to brzo zapomenout. Krásné pláže obklopené několika skalnatými kopci poskytují pocit výlučnosti a západ slunce tu byl úžasný!
Večer jsme dostali nějaké jídlo na Jarrinapi (nic zvláštního za $ 10.000 COP každý) Mají i výborné ryby, ale dlouho trvá příprava a je lepší si je objednat ráno před odjezdem. Existuje několik způsobů, jak se dostat do Punta Gallinas: buď si vzít džíp na šestihodinovou hrbolatou cestu, nebo 1,5 hod lodí. Bez ohledu na to, jaký způsob si vyberete, každý začíná na $ 150.000 COP. Tato cena zahrnuje dopravu do Punta Gallinas a 4 hodinový výlet na prozkoumání oblasti. To nezahrnuje nocleh a jídlo ($ COP 15.000 noc a totéž večeře).
Je zajímavé vidět nativní lidi. V 5.00 hodin ráno jsme vyrazili a do Wayuu vesnice u Punta Gallinas jsme dorazili v 8.00 hodin, celé dopoledne procházka kolem zálivu a po barevných plážích - zátoky a pláže, mangrovy, skalnaté břehy, pelikáni, rybářské čluny a domorodé malé chatrče. Awesome! Po obědě výlet do skutečného Punta Gallinas, vyhlídka na záliv a Taroa duny. Kdo viděl africké poště, tak tahle jich zdaleka nedosahuje. Občas je tu i spousta odpadků. Ale stejně - úžasné! Stojíce na dunách, nejste schopni říci, kde začíná moře. Punta Gallinas bylo skvělé, protože se dostanete na nejsevernější bod Kolumbie. Noci, zvláště v Cabo byly poměrně studené: přikrývka, spací pytel nebo tlustý svetr je nezbytný.

Ráno v 5.00 hodin zpět do Cabo de la Vela, v 6.30 hodin busem ($ COP 13,000) do Uribia Pak z Cuatro Vias znovu (tentokrát za $ COP 5.000) 3 hodiny autobusem do Tayrona ($ COP 25,000).
V Tayrona NP je vstup $ COP 38.000 a 3,000 jízda minivanem na začátek pěší stezky. Odtud asi 45 minut na Arrecifes, ale nic moc tam není. O 1,5 hod dále je Cabo de San Juan. Stezka je dobře udržované a docela snadná s drobnými climbes, ale vzduch je horký a vlhký. Cabo de San Juan rozhodně stojí za to. Skutečnost, že bylo na obálce Kolumbie Lonely Planet to mluví za vše. I když je to trochu turistické, atmosféra je skvělá. Můžete si vybrat: do kempu (stan $ 25,000 COP), nebo zůstat v houpací síti na Mirador ($ 25,000 COP). Nádherný zážitek spát v otevřeném Cabaña na vrcholu malého kopce s výhledem na oceán, ale ráno je bez deky zima. 

Expoturs: 

pozitivní - mají slušné vozy 4x4 a vše je zahrnuto v ceně. 

negativní - nedrží se itineráře. Účastníci zájezdu nejsou informováni vůbec o tom, co se vlastně děje. Dovnitř a ven z auta, nevíte proč, atd. Stále nějaké příkazy. Mluví jen španělsky, a to navzdory jejich webovým stránkám, které mají veškeré informace v angličtině. 

Neexistují žádné sprchy v prvním ubytováním. Jste slaní od moře a ulepení potem, tak sprchový kout by se dal velmi ocenit.

 

Villa de Leyva

Je považována za jedno z nejkrásnějších koloniálních měst v Kolumbii Pochází z roku 1572 a  zůstala zamrzlá v čase. Byla prohlášena národní kulturní památkou v roce 1954; město si zachovalo svůj koloniální půvab. Vidíme to v jeho typické architektuře na budovách s vápennými barvami na stěnách, dlážděných uliček a majestátní Plaza Mayor (největší náměstí v Kolumbii) s blízkým klášterem. 

Město je také oblíbenou destinací pro lidi z Bogoty, kteří zde rádi tráví své víkendy. Navzdory tomuto vývoji město zůstalo velmi tradiční a nabízí mnoho příležitostí pro výlety a několik aktivit, jako jsou: muzea, festivaly, řemesla, pěší turistika, jízda na koni. 

Následující aktivity lze s lehkým srdcem klidně vynechat. Zajímavá je Casa Terracota - moderní dům něco jako ve stylu Gaudího.

El Fosil je muzeum zkamenělin se 120 mil. let starou 7 m kostrou mláděte kronosaura 6 km na silnici do Santa Sofia (vstup 6000, 8-18 h), kamenná indiánská observatoř El Infiernito - malé Stonhenge se 115 vztyčenými monolity vzdálené 2 km severně od El Fossil (vstup 6000 9-17 h), na hlavní silnici z El Fosil je Centro de Investigaciones Paleontológicas (8000, 9-17 h), 13 km vzdálený Convento del Santo Ecce Homo (vstup 5000, 9-17 h) se sbírkou fosilií a zkamenělých květin, úžasně modrá jezírka Pozos Azules, architektonická kuriozita Casa Terracotta, blízký Guatoque Canyon.

Boyacá je oblast vyprahlé pouštní krajiny. Vyušení půdy bylo způsobeno výsadbou olivovníků a eukalyptů španěly v této oblasti v koloniálním období. Je to také mléčný region napříč Altiplanem Andino (Andské plató)

 

Ráquira

je město v departmentu Boyacá, a je součástí provincie Ricaurte . Ráquira leží na Altiplano Cundiboyacense  v nadmořské výšce 2150 m. Oblast je obývána indiány Muisca. Ráquira je známá v Kolumbii pro své kolonie řemeslníků, kteří produkují tradiční severní andské hrnčířské výrobky a ručně tkané zboží, malované fasády. Nedělní trh je nejzajímavější čas na návštěvu.

Nedaleko Tunja s nejstarší katedrálou a barokním kostelem Santo Domingo

 

Barichara

Region Santander je přírodně bohatá oblast, s úrodnými pláněmi, horami a údolími, jeskyněmi a řekami. 

Barichara je nejkrásnější obec Kolumbie u kaňonu řeky Suarez s úžasným výhledem do kraje, s perfektním počasmí po celý rok. Jeho kamenná architektura tvoří jedinečnou a okouzlující vesnici. Barichara je také inspirací pro talentované umělce, kteří otevřou své dílny pro každého, kdo si chce koupit nezapomenutelný suvenýr. Jsou tu dílny kameníků a výroba z rostlinných vláken, továrny vyrábějící ručně doutníky, kostely - Neposkvrněného početí na hlavním náměstí, Santa Barbara kaple na severu, Catedral de la Inmaculada Concepción, Capilla de Jesús Resucitado a hřbitov tesaný z místního kamene, západ slunce z vyhlídky Suarez kaňonu. 9 km Královská cesta vede do malé koloniální vesničky Guane, kde se čas se zastavil před několika staletími. Je tam i maličké a nevýznamné archeologické a paleontologické muzeum předkolumbijské kultury Guanes a Muiscas, kde se nesmí fotit,. V okolí je dále zajímavá vesnice Cabrera, městečko Giron Bucaramanga nebo Chichamocha Canyon. Barichara bývá rušnější o víkendech. Obec je zvláště dobře osvětlená v noci.

 

 

Kaňon Chicamocha NP

Kaňon Chicamocha, lidově Panchi, se nachází v departmentu Boyacá a Santander vstup je mezi městy San Gil a Bucaramanga. V Bucaramanga kaňon dosahuje své maximální hloubky 2000 m.  

Byl nominován na nových 7 přírodních divů světa. 

Vstup 17 000, 10-17 h, lze se tam dostat místním busem, v parku jezdí 6 km lanovka Teleférico za 42 000 která jede 20 minut, dojít je možno na mirador s 360st. vyhlídkou, dobré výhledy jsou i ze silnice. V parku jsou i restaurace. Pokud někdo nechce trekovat do 2 km údolí, nic smysluplného se tam nedá dělat, než jet lanovkou. Silnice vedou z každé strany údolí, ale nejsou spojené.

 

Laguna de Guatavita

57 kilometrů severovýchodně od Bogoty leží kruhové jezero o průměru 700 m a dosahuje hloubky 725 m. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že vzniklo  rozpuštěním podzemních solných ložisek. V blízkém okolí v obci Sesquilé jsou horké prameny. Jezero je nyní zaměřeno na ekoturistiku, a jeho hlavní atrakce je vztah s legendou El Dorado. Platí se tam vstupné, v pondělí zavřeno.

 

Mompos (UNESCO)

Santa Cruz de Mompox o Mompos se nachází v severní části Kolumbie, v jižní části departmentu Bolivar, na karibském pobřeží. Mompos je také nazýván "Karibská Savanna". Jedná se o jeden z nejcennějších klenotů z koloniálních časů. Mompox je součástí Kolumbijského kulturního, náboženského, koloniálního a historického dědictví. Město mezi řekami Magdalena a  Cauca bylo založeno v roce 1537 španěly a hrálo klíčovou roli při kolonizaci severní části Jižní Ameriky. Od 16.-19. století se vyvíjelo podél řeky a jeho hlavní ulice fungovala jako hráz. Historické centrum města si zachovalo svůj jednotný charakter a většina zdejších budov pořád slouží svému původnímu účelu. Díky tomu nám Santa Cruz de Mompox poskytuje obrázek o skutečné podobě někdejšího španělského koloniálního města. Náboženské město Mompos je také rodištěm Cumbia a místo, kde Gabriel García Márquez našel inspiraci k vytvoření jednoho ze svých literárních děl (Macondo).

 

 

Region kávy (UNESCO)

Valle del Cocora je jednou z nejoblíbenějších destinací v departmentu Quindio, 11 km od Salenta. Nádherná krajina jí dělá atraktivním místem pro turisty. Průměrná teplota v průběhu celého roku je 15 ° C a maxima 25 ° C. dostat se tam lze na některém jeepu, které každé ráno vyjíždějí z náměstí v Salentu a slouží jako kyvadlové taxi. Nejlepší je si přivstat a vydat se do Valle de Cocora brzy ráno, dokud na okolní hory nepadly mraky

Valle del Cocora se vyznačuje deštnými lesy s mnoha a různými rostlinami a živočichy, z nichž nejznámější jsou 60 m voskové palmy, což je nativní rostlina, která pochází z andských údolí (voskoveň andská, nejvyšší palma na světě, národní strom Kolumbie). Agua de panela con queso je typický místní slazený horký nápoj podávaný s domácím sýrem. 

Arménie byla založena 14. října 1889. Je hlavním městem departmentu Quindio a je také známá jako hlavní město kávy. Je tu jedna z nejkrásnějších botanických zahrad. Museo Quimbaya věnované stejnojmennému indiánskému kmeni.Teplota je příjemná v průběhu celého roku, mezi 18 ° C a 28 ° C. 

Quimbaya je malé město ležící v departmentu Quindio. Bylo založeno v roce 1914 a jeho název pochází z pre-kolumbijské kultury. Má teplé podnebí a majestátní krajinu, v níž člověk může vidět laguny, přírodní lesy, divoké úkryty, údolí a vodopády.

 

 

Salento

 

Ta nejlepší kolumbijská káva pochází z oblasti mezi městy Manizales, Pereira a Armenie. Kulturním a turistickým centrem této malebné hornaté oblasti nazývané Eje cafetero je Salento, které ročně navštíví tisíce turistů. Bylo založeno v polovině 19. století a dodneška si zachovalo svůj vesnický ráz. Díky nadmořské výšce 1900 metrů je zde velmi příjemné klima. Příjemná je také procházka ulicemi lemovanými udržovanými domky. Centrem Salenta je náměstí Simona Bolívara s kostelem a několika voskovými palmami. Hlavním lákadlem je přilehlá ulice Calle Real, kde původní domy obývají krámky se suvenýry, šperky, oděvy a nebo třeba produkty z kávy. Vynikající jsou pražené kávové boby v čokoládě. Nechybějí ani restaurace nabízející místní specialitu, kterým je pstruh chovaný v nedalekých sádkách. Jednou z příloh ke každému jídlu je pak banánová placka.

Na konci ulice Calle Real se zvedá kopec, na němž stojí kříž. Na poutní místo a vyhlídku Alto de la Cruz vede 253 schodů.

Majitelé několika farem v okolí Salenta přijímají návštěvníky a za malý poplatek seznámí s procesem výroby kávy - rodinná hacienda El Ocaso, Cafe San Alberto, nebo Hacienda Combia, Hacienda Elias.

 

Los Katíos - národní park (UNESCO)

Poloha: N7 40 W77 0, provincie Antioquia a Choco

Národní park Los Katíos rozkládající se na ploše 720 čtverečních kilometrů v severozápadní části Kolumbie se skládá z nízkých pahorků, lesů a vlhkých plání. Vyznačuje se neobvykle bohatou různorodostí flóry a fauny a žije v něm hodně ohrožených zvířecích druhů.

 

Malpelo - přírodní park (UNESCO)

Poloha: N3 58 0 W81 36 60, oblast Valle del Cauca

Přírodní park Malpelo se nachází asi 500 km od kolumbijského pobřeží a zahrnuje ostrov Malpelo s okolním mořem. Tento obrovský mořský park je největší oblastí ve východním tropickém Pacifiku, kde je zakázáno lovit ryby. Je domovem několika ohrožených druhů mořských živočichů, ke kterým patří zejména několik druhů žraloků, tuňáci a několik dalších vzácných druhů ryb.

 

Qhapaq nan - andský systém cest (UNESCO)

Rozsáhlá Incká komunikace, obchodní a obranná síť silnic v délce 30.000 km na území Peru, Bolívie, Chile, Argentiny, Ekvadoru a Kolumbie. Je postavená Inky v průběhu několika staletí a částečně vychází z pre-incké infrastruktury. Je to mimořádná síť v jednom ze světově nejextrémnějších geografických terénech spojuje zasněžené vrcholky And v nadmořské výšce více než 6000 m a pobřeží, přes mnoho horkých deštných pralesů, úrodných údolí  absolutních pouští. Maximální expanze dosáhla v 15. století, kdy se rozšířila po celé délce a šíři v Andách. Qhapac nan obsahuje 273 míst na více než 6000 kilometrech, které byly vybrány pro zvýraznění sociální, politické, architektonické a inženýrské úspěchy této sítě, spolu s jeho doprovodnou infrastrukturou pro obchod, ubytování a skladování, stejně jako s pozemky náboženského významu.

 

 

Medellin

Medellin, město věčného jara se nachází v údolí obklopeném horami a leží v nadmořské výšce 1475m. Je to druhé největší město v Kolumbii a ekonomicky rychle roste. Jezdí tam metro a vyhlídková lanovka nad městem. Město má 3,7 milionu obyvatel, kterým se říká "Paisas"". Je také známý pro své bohatství kulturních akcí, různých muzeí, divadel, galerií a aktivní noční život (zejména tango), mnoho barů a nočních klubů. 

Zajímavosti: katedrála, Plazoleta de las esculturas - náměstí Botero s 23 sochami světoznámého umělce Ferdinanda Botera, Museo de Antioquia,  Interaktivní muzeum a vědecký park s akváriem Explora, Metropolitní katedrála která je postavena v unikátním novorománském slohu, park San Antonio, čtvrť Santo Domingo, národní palác, čtvrť s bary a restauracemi El Poblado. Kabinková lanovka do přírodní rezervace parku Arvi. Geografické centrum města park Berrio.

Za městem je jeden z prvních vysutých mostů v Americe: Puente de occidente. Přehrada Embalse de Peñol, v blízkosti 200 metrů vysoký žulový monolit El peñón připomínající Cukrovou homoli v Riu, fotozastávka v antiošských obcích La Ceja či Retiro, jezerní krajina kolem pitoreskního městečka Guatapé (pestrobarevné fasády a malebná zakoutí dlážděných uliček), panoramatické výhledy z 220 m vysokého monolitu Piedra de Peñol se 740 schody

 

Nuqui Guachalito

Tichomořské pobřeží se táhne od Panamy na hranici Ekvádoru v délce 808 mil. Tento region Chocó je jedním z nejvíce vlhkých a deštivých ve světě, se srážkami více než 10.000 mm3 za rok, což znamená tento region je zároveň nejvíce biologicky rozmanitý a nejméně obydlený. The Pacific také znamená, tropické lesy, mangrovové porosty, panenských pláží, ohromující úroveň biologické rozmanitosti, velryby a černé komunity afrického původu. Mezi lesy a bažinami jsou přístavy jako Buenaventura, největší v regionu. Na severu sahají hory Baudo až do oceánu a tvoří zátoky. Na jihu je plochá s množstvím řek. To je charakterizováno útesy a plážemi lemovanými mangrovy. Ve vnitrozemí Chocó je převážně z džungle a má krásné pláže, jako je Nuquí a Bahia Solano, kde si můžete vychutnat nádherné přírodní scenérie a nedotčenou přírodu. 56 km od pobřeží leží ostrovy Gorgona a Gorgonilla, vyhlášené za Národní park Natural Kolumbie. Je to skutečné útočiště fauny a flóry. Zhruba 300 kilometrů od pobřeží leží ostrůvek Malpelo, skála, která vyplývá z oceánu a je obklopena úžasným mořským životem. Jedná se o druhé nejlepší místo na světě na potápění. Kromě delfínů, kteří jsou tam v průběhu celého roku, keporkaci sem připlouvají z  Antarktidy k páření (zpěv velryb během jejich páření je působivý) a porodu. Mořské želvy zde žijí v jejich přirozeném prostředí. Hodně se tu provozuje rybaření. Tento region má také obrovské nerostné bohatství jako zlato, stříbro, platina, měď. Těžba je hlavní ekonomickou činností v Chocó spolu s  rybařením, výrobou oleje a zemědělstvím.

 

 

Leticia

40 000 obyvatel. Ve městě je Etnografické muzeum a zajímavé Serpentárium (hadí farma). 

Lze podniknout krátký trek za domorodými kmeny Bora a Uitoto.

Amazonský deštný prales je jednou z největších nádrží světové biodiverzity. Vedle hmyzu, zvířat a rostlin, toto místo také představuje více než polovinu světových tropických lesů.

Amazonie pokrývá 109,665 km čtverečních, což odpovídá 10% území státu a 30% z kolumbijské Amazonie. Řeka Amazonka (6400 km dlouhá) prochází Kolumbii 117 kilometrů. Život na ní je ovlivňován stoupáním a klesáním této řeky, která během období dešťů stoupne o 15m. Existují dvě další dlouhé řeky, které procházejí kolumbijskou Amazonií, řeka Caquetá (2200km) a řeka Putumayo (1.900km).

 

 

Salamina

Salamina je obec v departementu Caldas. Je také známá jako město světla. Byla založena v roce 1852 a má celkovou rozlohu 403 km čtverečních. Tato obec byla prohlášena za národní kulturní památku a historické dědictví v roce 1982.

Ekonomika obce je založena na chovu ryb, zemědělství (káva, banány a hnědého cukru), chovu skotu a těžebním průmyslu.

V okolních oblastí činnosti je k dispozici mnoho činností souvisejících s ekologickou turistiku vzhledem k rozmanitosti fauny a flóry v regionu, nejzajímavější jsou řeka Chamberi, El Cedral a voskové palmy.

Obec má koloniální architekturu, s balkony v různých barvách. Haciendas dávají turistům možnost poznat tradice a kulturu tohoto regionu.

Nejlepší místa k návštěvě jsou: Plaza de Bolivar, radnice, Casa Jimenez, Panny Marie z hory Carmen, stejně jako různé parky.

 

 

 

Honda 

Obec Honda se nachází v severní části departementu Tolima. Dnes si obec stále zachovává svou koloniální architekturu. Můžete ocenit historická místa, jako je most Navarro, ulice Trampas a katedrála Panny Marie. Jsou tu i četné hotely.

Obec je obklopena horskými pásmy a kopci, mezi nimiž najdeme Meseta de Los Palacios a Cerro Caco en pelota. Odtud můžete obdivovat město. Krajina je typická suchým podnebím.

Tímto regionem prochází jedna z kolumbijských nejdůležitějších řek, řeka Magdalena, do které se vlévají řeky Guali a Guarino a tvoří různé  soutěsky. Ekonomika je založena na cestovním ruchu (agroturistiky, ekoturistiky a aqua-turistiky), chov skotu, rybolov a pěstování bavlny, rýže a čiroku.

 

 

Caňo Cristales

světově unikátní řeka pěti barev v džungli - z Bogoty nebo městečka Villavicencio letecky do La Macarena (300 m/m) vstupné do rezervace 25 000 COP (200 Kč) + průvodce

http://www.cano-cristales.com/en/cano-cristales-rio-los-cinco-colores/ 3 dny 754 000 (???)

nebo http://www.colombiaoculta.org/destinos-colombia-natural-1/cano-cristales/cano-cristales-en-1-dia/cano-cristales-en-1-dia-desde-bogota  jednodenní 362 000COP + letenka

nebo http://aventurecolombia.com/en/destinations 3 dny 566 USD, jednodenní výlet 400 000 (??)(platba kartou +8%). 

nebo drahá http://www.caminantesdelretorno.com/index.php/en/ ev. http://cano-cristales.travel/destination/cano-cristales-la-macarena/ (1 340 000 COP)

Lze i soukromně http://www.satena.com/inicio , letenka 460 000 - 520 000 COP (4300 Kč) + 5 000 COP letištní poplatek, ale přímo na řeku je nutné jít s průvodcem. Ideální čas k návštěvě je červen - listopad. Je zakázáno používat opalovací krémy a repelenty aby se nezničila biodiversita. Barvevnost způsobuje endemická rostlina Macarenia Clavijera. Tato lokalita je turisticky přístupná teprve od roku 2005. 

foto: http://www.pbase.com/hodero/cao_cristalesmeta_colombia 

Program: plavba lodí po řece Guayabero do vesnice La Cachivera s jedinečnou atmosféru místní flory a fauny. Po připlutí do vesnice džípem do hor. Odtud 30 minut pěšího výletu k řece Caňo Cristales, která díky své jedinečné barvě získala přezdívku duhová řeka. Právě kvůli barevným řasám má řeka jedinečnou barvu a zejména u vodopádů opravdu připomíná duhu. Dalšíí výlet ke Caňo Stone, skalním útvarům, z nichž některé jsou staré až miliardu let. Jiný výlet je do vesnice La Cachivera a odtud džípem do národního parku La Macarena, jenž byl turistům zpřístupněn teprve nedávno. V národním parku pěšky po jedné z dalších stezek podél duhové řeky Caňo Cristales. Další den k řece Caňo Cristales s   návštěvou farmy Serrania.

 

 

PROVIDENCIA a SAN ANDRES

krásné Karibské ostrovy

z Cartageny 1,5 hodiny zpáteční letenka od 2000 Kč (Satena a Searca)

ubytování od 1200 Kč

Providencia: po ostrově se dá levně cestovat místními taxi a mototaxi, největší vzdálenost stojí 20 000 COP. Silnice vede po pobřeží. Půjčit si tu lze kolo, skůtr, nebo golfové vozítko (za 1000 Kč/24 hod) a ojet jím ostrov trvá 30 minut.

je to naprosto bezpečná oblast

nádherné šnorchlování, potápění a ostatní vodní sporty

nikdo jiný než místní rodák nesmí vlastnit na Providencii žádné nemovitosti

Bahia Aguadulce (Freshwater Bay) je hlavní turistická oblast - několik restaurací a supermarket

Santa Isabel je hlavní město Providencia a kde jsou lodní doky, kavárny, pekárny, dvě banky s bankomaty, několik supermarketů, řada různorodých obchodů

Santa Catalina (počet obyvatel cca 100) je menší ostrov, má jednu prodejnu, několik krásných pláží a několik restaurací. Na Santa Catalina je Morganova hlava, velký skalní útvar, několik krásných klidných pláží 

Bahia Suroeste (Southwest Bay) má dlouhou klidnou pláž s hrstkou jednoduchých restaurací a barů.

Bahia Manzanillo je krásná pláž s "Roland Roots Reggae bar", s živou akustickou hudbou o víkendech.

Almond Beach je krásná malá pláž, kde je dobré šnorchlování a l jednoduché restaurace. Nachází se asi v půli cesty mezi Santa Isabel a sladkovodní zátokou.

Cayo Cangrejo je krásný ostrůvek u pobřeží Maracaiba. Šnorchlování je zde vynikající, a moře má úžasný odstín tyrkysové. Spolu s dalšími  ostrovy je pojmenovali Tres Hermanos a jsou součástí národního parku McBean Lagoon - vstupné 16.000 COP

Peak je nejvyšší bod na ostrově

San Andres: se spíše zaměřuje na all inclusive hotely, má několik pláží, na jihozápadě je zajímavé šnorchlování

 

 

TRAJEKT KOLUMBIE - PANAMA:

Trajekt opouští přístav Colon v pondělí, čtvrtek a sobotu. Z přístavu Cartagena v pátek úterý a v neděli. Čas odjezdu z obou měst je 18:00 hodin. a příjezd do dalšího přístavu v 06:00 hodin. Měli byste být na check-in od 14:00 hod. do 16:30 hodin.

Máme tři kategorie: židle, společné ložnice a soukromé kabiny. Ceny začínají na 99 USD + daň.(Daň je $ 95). Daň je stejná pro všechny typy ubytování. Jízdenky jsou zpáteční, neprodává se jednosměrná. Viz následující oddíl přesné ocenění. Děti do 2 let platí pouze daně, zatímco děti starší 2 platí běžnou sazbu.

Jídla a nápoje nejsou zahrnuty v ceně, ale mohou být přidány do ceny vaší rezervace za 40 dolarů.Tato cena zahrnuje i večeři a snídani formou bufetu na obě cesty.

Při nástupu na trajekt, musí dospělí provést vklad ve výši 50 dolarů. Tato záloha je pro jakékoli dodatečné jídlo, pití, a jiné vzniklé náklady na palubě lodi. To bude vrácena v plné výši, pokud nebyla použita, jakmile loď dorazí do Cartagena.

Telefonní rezervace na cestě z Panamy do Kolumbie lze provést na čísle (507) 380-0900. Rezervace a ceny jsou platné po dobu 48 hodin.

 

Požadované dokumenty:

Zahraniční obyvatelé : Platný cestovní pas a imigrační status (resident card) podle pravidel migrace, zahraniční turisté: platný cestovní pas a imigrační status podle pravidel migrace (ekonomická míra po vstupu na území, a zpáteční letenku zpět do Kolumbie PLANE TICKET je požadován pouze pro Panamanians / Kolumbijci WHO se nevracejí na lodi )

 

Zavazadla:

Dvě tašky na osobu. Max 20 kg každá. Za nadváhu bude účtováno 35 dolarů, které musí být zaplaceny v přístavu.

 

 

Ciudad Perdida (Lost City)

 

Skryté hluboko mezi vysokými vrcholy Sierra Nevady de Santa Marta u severního pobřeží Kolumbie, daleko od civilizace a dostupné pouze pěšky, leží ztracené město starověké indiánské kultury.

Je zakázáno vydat se do Ztraceného města na vlastní pěst. Každý se musí připojit k výpravě organizované autorizovanou cestovní společností. Těchto agentur je několik, ale konkurence mezi nimi není téměř žádná, všechny mají stejné ceny a vzájemně spolupracují. Do Teyuny se lze dostat pouze pěšky a samozřejmě je nutné se po svých vrátit také zpátky. Celá trasa je dlouhá 44  km a je možné ji absolvovat ve čtyřech, pěti nebo šesti dnech. 

 

Putování začíná v Machete v nadmořské výšce 150 metrů. Ještě před několika lety se vycházelo z vesnice Minca. Pak se ale do oblasti kolem původní stezky usadili noví Kogi, kteří oblast považují za posvátnou a odmítli sem dále pouštět turisty. Takže se agentury domluvily s indiány žijícími podél druhé stezky.Během cesty džunglí lze narazit na jedovaté hady ukryté pod kameny. Štíři se rádi usazují v kempech na zdech záchodů. Když k tomu během cesty vypukne tropický liják, to se pak výprava k tajemnému městu opředenému legendami stane dobrodružstvím ve stylu Indiana Jonese.

Během prvního dne je nutné překonat šestikilometrovou vzdálenost k prvnímu kempu. Cesta je široká a výhledy na okolí krásné, ačkoliv to stoupání do prudkého svahu je ubíjející. V prvním kempu se spí v hamakách s moskytiérami.

Druhý den se k dalšímu kempu vzdálenému osm kilometrů putuje čtyři hodiny. Po cestě se staví v indiánské vesnici, s tématem sbírání a žvýkání listů koky, koupání v řece Buritaca. V druhém kempu se spí na postelích chráněných moskytiérami. Tady již začíná opravdová divočina bez elektřiny. Večeří se za svitů svící a vlastních svítilen, které jsou jednou z věcí, které je nutné mít s sebou. V okolí tábora ponořeného do tmy poletují světlušky a žáby pořádají vlastní koncert.

Třetí den se již putuje úzkou stezkou opravdovou džunglí. K dalšímu kempu nacházejícímu se u řeky pod Ztraceným městem je to osm kilometrů a čtyři hodiny chůze. Po cestě kromě nás putují i indiáni přinášející do tábora jídlo. Sem se již muly naložené potravinami nedostanou, a tak jako nosiči slouží právě Kogiové nadopovaní energií z celodenního žvýkání listů koky.

Ke Ztracenému městu se vystupuje čtvrtý den brzy ráno. Nutné je přebrodit řeku, jejíž hladina může v období dešťů dosahovat až po pás. Za řekou již začíná kamenité schodiště s 1200 stupni, vedoucí k prvním terasám města. 

Na prohlídku Ciudad Perdida jsou vymezeny tři hodiny. Neuvidíte žádný zázrak - v podstatě jen to co je na každé fotce.

Cena pětidenního treku je 700 000 kolumbijských pesos = 6 000 Kč.(2016)

Doporučuji také přinést spací pytel vložky, postele v táborech nejsou příliš čisté. Jídlo na treku je dobrá, hodně ovoce.

 

Archeologové zatím ale zdaleka neodkryli celou plochu naleziště. Samotné město původně tvořilo přes 180 typických kruhových domů na kamenných stupních a žilo v něm kolem 2000 lidí. I zde sídlí kvůli bezpečnosti vojenská posádka. Mladí chlapci a muži zde tráví až 3 měsíce v naprosté izolaci od civilizace, a proto jsou vděční za návštěvy turistů a hlavně za drobné dárky jako cigarety nebo žvýkačky. Právě od jejich základny se nabízí nejkrásnější pohled na hlavní a největší terasy obklopené vysokými horami a hustým pralesem. Říká se, že na znovuobjevení čekají ještě dvě podobná města. Antropologové zjistili, že všechny místní stavby se dají pochopit pouze v souvislostech s vesmírem. Když vybudovali terasu nebo když postavili dům nebo chrám, mělo to vždy nějaký vztah k vesmírným skutečnostem. Vesnice a vesničky na Sierra Nevadě byly kdysi propojené do jedné velké výměnné sítě, jednotlivé komunity byly různě specializované, některé vyráběly sůl, jiné rybařily, chovaly dobytek, pěstovaly různé plodiny, vyráběly keramiku apod. Byl to dokonalý systém, který bez velkých změn trval mnoho staletí.

 

 

Indiáni Kogi (Kogui)

přebývají ve vyšších oblastech Sierry Nevady. Mnoho soběstačných komunit sídlí v západní části pohoří dostupné přes Valledupar ve State of Cesar. Do země Kogi můžete také vstoupit přes pobřežní město Santa Marta, ale to už je o něco obtížnější. Sierra Nevada je nejvyšším přímořským pohořím na světě, ležícím jen asi 40 km od pobřeží. Je takřka na rovníku, což znamená, že nezná roční období. Den a noc jsou po celý rok stejně dlouhé. Na ploše 17 000 km2 jsou zastoupeny všechny myslitelné ekosystémy. Jsou zde korálové útesy, mangrovníky, vyprahlé pouště, dešťová mračna i parný prales a ve vyšších polohách prérijní pláně následované  zasněženými vrcholy s teplotami okolo -20°C.

Oblast osídlovali indiáni kmene Tairona již na počátku našeho letopočtu, ačkoli největšího rozvoje dosáhli až v 11. století. Po příchodu Španělů se domorodci postupně stahovali dál od pobřeží a vysoko do hor. Právě odlehlost a nedostupnost jejich sídel je ochránila před ničivými dopady evropské kolonizace a na rozdíl od jiných národů si dokázali až neuvěřitelně zachovat tradice a původní způsob života až dosud. V současnosti zde žijí jejich přímí potomci – kmeny Kogi, Arhuako, Kakuamo a Wiwa.Před příchodem Evropanů obývalo oblast Sierra Nevady 200 000 až 300 000 indiánů, v současnosti je jich asi 10 000.

Lze u nich pozorovat hodnoty, které jsme my ostatní po několika stoletích procesu civilizace ztratili. Jejich život je ve znamení ochrany přírody, ekologie a naprostého souladu s „matkou Zemí“, k níž chovají hlubokou úctu. Na počátku 21. století vystoupili představení těchto kmenů z izolace a objevili se i v médiích, aby nás varovali před sebou samými.

„My už nemůžeme dál opravovat svět. Musíte to udělat vy,“ ve filmu Aluna říkají domorodci, kteří se ukryli před civilizací v horách severní Kolumbie. Primitivní indiáni dávají vzdělanému Západu mravní a ekologickou lekci.

Zajímavosti ze světa „Já mamo, zastupuji všechny živé bytosti, zasvěcuji se ochraně Přírody. Jsem z velmi silného dřeva, takže mohu dávat podporu všem živým bytostem v Sieře i mimo ni. Pečuji o miliony.“ Šaman indiánského kmene Aruaků.

Kogi (jaguáři) jsou vlastně živoucím skanzenem pradávných časů, kdy se lidé obešli bez bot, bez hodinek, telefonů, aut a letadel. Dokázali přežít v jakkoliv těžkých podmínkách a dokonce tam s minimem prostředků budovat dodnes těžko pochopitelné stavby. Ve skutečnosti na těchto lidech není nic romantického – nejsou tak impozantní jako třeba hrdinové filmu „Apocalypto“ nebo jako severoameričtí lovci bizonů. Jejich malé postavy v bílých oblecích, s taškami mochillas na popruzích, s legračními klobouky na volně rozpuštěných vlasech, připomínají spíše hobity než hrdého náčelníka Apačů. Neustále žvýkají koku. Většinou vypadají ustaraně. Když mezi ně zavítají běloši, moc si jich nevšímají.

Kogi zakládají vesnice, kde žijí v malých chatrčích kruhového půdorysu. Na špičce střech chatrčí jsou dva výběžky, znázorňující dva nejvyšší vrcholky pohoří Sierry Nevady. Ve vesnici veškeré dění řídí šaman, je jejím duchovním vůdcem a vybírá si i svého nástupce. Na otázku, kdo se může stát šamanem, jsme dostali jednoduchou odpověď. Může jím být každý chlapec narozený ve vesnici. Hned po narození se musí chlapec ukázat šamanovi, který určí, zda byly dítěti dány do vínku magické schopnosti a může se stát jeho nástupcem. Vybraného chlapce pak šaman během svého života zaučuje.

Kogi mají svůj vlastní jazyk, který se liší od jazyků dalších tří tamějších kmenů. Vzájemně si prý moc nerozumějí, ale téměř každý indián mluví i španělsky. Jazyk Kogi neexistuje v písemné formě, takže veškeré vědění je předáváno z generace na generaci ústně. S neznalostí písma souvisí i způsob identifikace. Už při prvních setkáních s indiány jsem si všimla podivného předmětu, který měl každý muž u sebe. Ať už indián kácel strom, překonával řeku nebo se prostě jen houpal v síti, měl v ruce nebo kapse svého jednoduchého oděvu zvláštní věc neidentifikovatelného tvaru. Vysvětlili nám, že onen předmět se jmenuje poporo a je jednou z tradičních věcí kultury kmene Kogi. Každý chlapec, který dosáhne osmnácti let, obdrží od šamana poporo, a tím se stává ve společnosti mužem. Poporo se skládá ze dvou částí, které jako celek symbolizují spojení muže a ženy. První část je dutá nádoba kulatého tvaru, která se plní sušenými lístky koky a vápnem získaným z mušlí z moře. Výsledná směs se nanáší na vnější část druhou částí popora – tyčinkou, která je v nádobě zastrčena.

Muži z kmene Kogi začnou s nanášením, když mají pozitivní myšlenky nebo prožívají šťastný okamžik. Na první pohled je vidět, že čas nehraje v džungli žádnou roli, není totiž nic neobvyklého, že se indián z kmene Kogi zastaví v práci, kterou zrovna provádí, a začne nanášet směs na povrch popora. Nikomu to nepřijde zvláštní a už vůbec to nikoho nezdržuje nebo obtěžuje. Například indián jedoucí na oslíku se zastavil uprostřed prudkého kopce a začal s rituálem. Na úzké cestě ho nešlo vzhledem ke všudypřítomnému bahnu nijak obejít, ostatní indiáni ale čekali s ledovým klidem a nic si z toho nedělali. Představila jsem si obdobnou situaci u nás na silnici a musela jsem se začít smát. Vzhledem k neznalosti písma tato nanesená vrstva představuje vlastně jejich osobní deník, jak nám bylo místními řečeno. Vrstva vápenaté směsi zasychá na povrchu nádoby, která se tak stále zvětšuje. Zajímavé je, že koku, kterou sušenou žvýkají muži, můžou čerstvou sbírat jen ženy. Ty ji ale nesmějí konzumovat. Tato pravidla jsou pevně ustanovena, jedná se totiž o rostlinu, která je nejen pro Kogi posvátná.

 

Filmy: Poselství ze srdce světa - Varování staršího bratra a Aluna

Indiáni ze Sierra Nevady de Santa Marta již více než 20 let upozorňují, že ničíme svět a je nejvyšší čas to změnit. Ekologové z džungle, potomci dávné civilizace, úžasní stavitelé a průzkumníci lidské duše v temnotách, to je národ Kogi. Kogiové žijí v dokonalé rovnováze s přírodou a ekosystémem.

Zemi pokládají za živou bytost, za Matku a lidi za její děti. Neznají kriminalitu. Žili dlouhodobě v izolaci od civilizace, dokud nezjistili, že jejích horský domov umírá, hory vysychají. Příčinu vidí v okolním světě, v civilizovaných lidech, kteří ničí přirozený svět. Kogiové se pokládají za naše starší bratry a rozhodli se svému mladšímu bratru vysvětlit, co má dělat. Bude je někdo poslouchat? Může několik desítek tisíc lidí bez ekonomického a politického významu změnit svět sedmi miliard? Už na první pohled absurdní představa. Ale co když mohou?

Mamos – spirituální vůdci (šamani) místních indiánských kmenů - jsou od narození až do 18 let drženi v temnotě, aby se naučili komunikovat se spirituálním světem. Mamas znamená „slunce“, „osvícení“. Mamové tvrdí, že jsou tu proto, aby podporovali celý svět. Střeží svou izolaci a tajemství, aby mohli pokračovat ve svém poslání. Jenomže došli k přesvědčení, že jejich práce už není možná tváří v tvář lidské zkázonosné chtivosti. Proto přicházejí a kontaktují nás, aby nám předali poselství, která pokládají za životně důležité.

„Kogi jsou hluboce otřeseni tím, jak civilizace ničí přírodu. Chápou to tak, že my moderní lidé nerozumíme silám, které uvolňujeme. Věří, že jediná naděje přežití pro lidstvo spočívá v tom, jestliže se pochopíme, proč jsou tak zděšení.“ Proto se podíleli na natočení dvou dokumentárních filmů, ve kterých se to snaží vysvětlit. Kogi říkají, že bez myšlenky nemůže nic existovat. Ale současné lidstvo nejen, že drancuje svět, ničí jak materiální strukturu, ale ničí i samotné myšlenkové základy světa. Kogi chtějí pečovat o tento svět a udržovat jeho přírodní řád, ale rozpoznali před několika roky, že už to nedokáží - kvůli dolování a odlesňování planety. Jsou přesvědčeni, že právě těžba nerostů, uhlí a ropy Zemi nejvíce oslabuje, což bude mít za následek přírodní katastrofy. Chtějí nám tuto jednoduchou pravdu sdělit. „Už to sami nedokážeme, musíte svět zachránit vy,“ říkají.

Nejprve v roce 1990 vznikl dokument The Heart of The World: Elder Brother´s Warning. (Poselství ze srdce světa – Varování Staršího bratra). Film měl velký dopad na veřejné mínění a je považován za nejdůležitější dokument, který byl natočen o domorodých lidech. Ale nezměnil chování civilizace k lepšímu. Kogiové usoudili, že je bílí lidé špatně poslouchali, a proto po 20 letech zavolali režiséra a spisovatele Alana Ereiru zpátky, aby učinili druhý pokus oslovit svět kolem sebe. Znovu vystoupili z izolace. Věří, že věc jenom nedostatečně vysvětlili, a proto dali souhlas k natočení dalšího filmu. Proto vznikl v roce 2012 dokument Aluna. Jde o druhé varování: film pojednává o jejich posvátných místech a ceremoniích. 

Šamani Mamové jsou cvičeni, aby se dokázali spojit s duchovním světem - „Alunou“. Aluna je „spirituální síla, ve které existují všechny věci a ze které všechny věci berou svůj život“, a nejen to, je to myslící a aktivní životní síla. (Zdá se, že jde o jiné označení pro mýtickou energii pránu (hinduismus) neboli čchi (čínsky), možná je to sám Duch svatý, řečeno křesťansky. Jde o jemnohmotnou substanci, vesmírnou inteligenci, kterou naše civilizace řadí, pokud ji nepopírá, do sféry náboženství, do oblasti víry? Vypadá to tak.)

Mamové vidí do spirituálního světa Aluny a díky tomu dokáží předvídat, co se bude dít v našem hmotném světě, proto nejprve se to děje Tam! Právě přes tento nehmotný svět vědí o ničení přírody na planetě a jeho dopadech. Odtud mají informace o hrozící zkáze světa. To je přimělo, aby vystoupili na veřejnost a vystavili se kulturnímu šoku z naší civilizace a možné odvety Mladších bratrů.

Na svou práci se šamani připravují pomocí půstů, abstinence a meditací. Komunikují s Vesmírem, jsou léčitelé a spirituální vůdci. Svými meditacemi a obětinami udržují náš svět v rovnováze. Jejich výuka je velmi dlouhá (jako tomu bylo u druidů); odehrává se od narození ve tmě. Děti vybrané za budoucí mamy žijí v temných jeskyních nebo se pomocí pokrývky hlavy udržují v úplně tmě až do jejich 18 let, kdy jsou poprvé vystaveni světlu, pohledu na tento svět a jsou vysláni mezi svůj lid, aby ho šamansky a spirituálně vedli. Taková je tisíciletá tradice.

Mezi jejich povinnosti také patří harmonizovat body na zemi s body ve Vesmíru. Připomíná to činnost evropských druidů i novopohanů. Energetické krajinné body, posvátná místa, tzv. ley lines se vyskytují na celém světě ve všech starých kulturách. Uvažování Kogiů, izolovaných od Evropy či současné Severní Ameriky, dokazuje, že vnímání energetických bodů na planetě bylo kdysi univerzální.

Kogiové věří, že „lidé přicházejí do hmotného těla, aby dávali“. Věří, že jsme existovali jako myšlenka předtím, než jsme se projevili ve stvoření. Každodenní komunikace se zemí na posvátných místech dává všemu lidstvu šanci, že ještě bude vyrovnána nerovnováha. Kogi mají pocit odpovědnosti, považují se za „Strážce Země“. Nemají potřebu něco vlastnit a žijí tak jako jejich předkové už po staletí. Moderní člověk podle nich žije ve stínovém světě a nevidí realitu. Lidstvo má podle Kogiů pozorně naslouchat jejich poznání a žít podle něj, probudit se a začít respektovat Matku Zemi.

V roce 2010 cestovalo 13 stařešinů, šamani a vůdci kmenů Kogi, Arhuako a Wiwa, s oběťmi k posvátným místům podél tzv. Černá linie. Cesta je nafilmována a k dispozici na internetu. Energetická linie tvoří trojúhelník, který spojuje 54 posvátných míst. Starší na těchto místech dělají oběti v souladu se svým Zákonem počátku, a činí tak prý už tisíce let. Jsou přesvědčeni, že takto pečují o svou zemi – Srdce světa. Pocit odpovědnosti za své okolí byl kdysi něco přirozeného. Ale moderní člověk je již oddělen, je příliš specializovaný a vychovávaný tak, že mnoho věcí nemůže ovlivnit, že to má udělat někdo jiný – odborníci, politici.

Lidé, kteří prožili tak dlouhou dobu a ještě dětství v temnotách, jsou pro nás opravdu zajímaví. Musí být daleko vnímavějším vůči jevům, kterým říkáme paranormální. Informací o těchto jejich schopnostech je ovšem velmi málo. Nicméně některé zdroje uvádějí, že Kogiové ovládají velmi dobře telepatii, k čemuž je snad přimělo skrývání se před nebezpečnými bělochy. Podle amerického šamana Drunvala Melchizedeka tito indiáni ovládají astrální cestování a vnímají jemnohmotnou energii lidí. Vidí také jasně budoucnost. Kdysi prý neměli normální jazyk a domlouvali se jen telepatií a zvláštními zvuky „ze srdce“.

Drunvalo píše, že v 90. letech Kogiové hledali někoho, kdo by jako oni byl energeticky „živý“ – ale nenašli nikoho pouze jeden mayský indiánský kmen v Guatemale. Všichni ostatní lidé na planetě byli energeticky mrtví. Prý nemáme „dost životní energie a vědomí, abychom mohli být zařazeni mezi skutečné lidi“. Nicméně mezi energeticky živé a vědomé Kogiové zařadili také některé jedince, kteří měli silné energetické tělo, tzv. merkabu, tvrdí Drunvalo. Zda to odpovídá pravdě nebo si to jen vyfabuloval, je otázka.

Pozoruhodná je pověst Kogiů o potopě světa. Kogiové mají svou verzi: lidstvo postihla strašlivá povodeň. Jeden kněz postavil kouzelnou loď, která pojala všechny druhy zvířat. Po povodni přistála loď na horském hřebenu Sierra Negra. Když všechno zlo zahynulo, sestoupili z nebe knězi a s nimi Starší bratři. Ve všech chrámech se udržuje památka na tyto kontakty z vesmíru. Pověst o velké potopě se vyskytuje u mnoha indiánských kultur i v Severní Americe. Hodně Evropanů se proto dříve domnívalo, že indiáni jsou tzv. ztracené izraelské kmeny. Nedovedli si totiž vysvětlit, jak by mohli indiáni vědět o Potopě, kterou přežil Noe. Nevěděli, že starozákonní příběh není původní. Autoři židovské bible převzali příběh od Sumerů. Mytologickou potopu přežil podle Sumerů Ziusudra (Utnapištim), který postavil archu s párem zvířat od každého druhu. Nicméně legendy o potopě jsou rozšířené po celém světě a etnografové jich zaznamenali asi 270. Nejvíce se jich nachází v Asii a v Severní Americe. Etnografové jsou přesvědčeni, že pověsti nevznikly z kontaktu s křesťanskými misionáři.

Kogiové považují vesmír za vejce, které je určeno sedmi prvky (sever, jih, západ, východ, zenit, nadir a středobod všeho). Uvnitř vesmíru je podle nich devět vrstev (sfér), devět světů, z nichž prostřední vrstva, pátá, představuje náš svět. Jejich svět je plný mytologických postav, symbolů, strážců a duchů. Velká Matka Gaulcováng se objevuje v mnoha formách.

Indiáni uctívají některé balvany a pokládají je za „otce všeho“. Mezi každodenní povinnosti mamů patří přinášet „platby“ modliteb a záměrů na posvátná místa, která napomáhají energetické rovnováze na zemi. Musíme se uvádět do harmonie individuálně a být zodpovědní, tvrdí. Je nutné, aby lidé spolupracovali. Kogi údajně znají medicínu (spirituální léčbu), která je preventivní a pomáhá předcházet přírodním neštěstím. Komunikují s přírodními bytostmi (elementály) a dovídají se od nich, co má být uděláno s oběťmi („platbami“).

Smrt pokládají Kogiové za naplnění života, okamžik, kdy se individuální já vrací k Velké Matce. Život chápou jako úkol, jako krátké období zkoušek, jakési mezidobí. Jeho konec nepokládají za nic tragického. Duše po smrti odcházejí do Země Smrti, která se nachází na zasněžených vrcholech posvátných hor. Cesta je dlouhá a strastiplná, duše je při ní zkoumána, jak splnila během života svůj úkol. Mluví se o cestách duší a cestách k dokonalosti. Kogiové věří ve znovuzrození. Aby k němu mohlo dojít, musí se stará duše vrátit do stavu naprosté dětské nevinnosti. Musí také zapomenout všechno, co se naučila v předchozím životě. A musí také zcela ovládnout své emoce, ztratit sexuální touhy i svou individualitu.

Kogiové věří, že našemu světu musí být navrácena rovnováha. Lidé jsou utvořeni z hmoty a Ducha, ale vzdálili se příliš od Přírody. Technika nedokáže vyvážit svět, musíme se obrátit k prastaré moudrosti, aby došlo k opětovnému spojení. Dnešní lidé hledají nové cesty jak najít mír a vyléčit se, ale původní lidé to nikdy nezapomněli a je možné se od nich hodně naučit. Nabízejí nám to, zadarmo. Takové je jejich poselství.

Řešení je prosté. Život je jen „pozorování“, učení se od přírody. Mravenci nám ukazují, jak žít: všichni pilně spolupracují a jdou jedním směrem. Odpovědi přijdou, když si znovu začneme pomáhat, budeme žít jednoduše, v míru a v soudržnosti.

„Naděje na přežití lidstva stále trvá. Když budeme jednat správně, svět bude pokračovat,“ říkají Kogiové.

Mamo Seukukwi, náčelník Arhuaků: „Naše myšlenka je univerzální, proto zahrnuje vše existující, viditelné i neviditelné. Ve všem včetně rostlin a kamenů je duch. Toto vše utváří myšlenka, která prostupuje Vesmír. Vše je spojené jako dech. Tato myšlenka je stará tisíce let.“

 

Kogi SLOVNÍČEK

 

(Click here for Kogui pronunciation guide)  http://www.native-languages.org/kogui_guide.htm

 

Anglicky (Francouzsky)

Kogi

One (Un)

Ezua

Two (Deux)

Mozhua

Three (Trois)

Maigua

Four (Quatre)

Mukaiwa

Five (Cinq)

Juchiwu

Man (Homme)

Sigi

Woman (Femme)

Munzhi

Dog (Chien)

Pio

Sun (Soleil)

Niuwi

Moon (Lune)

Sasha

Water (Eau)

Ni

Stone (Pierre)

Jagi

Tree (Arbre)

Kali

House (Maison)

Jui