INDIVIDUÁLNÍ POZNÁVACÍ ZÁJEZDY DO CELÉHO SVĚTA

http://www.airpacific.com/Pacific-Destinations/Route-Map (Fidzijsky vlajkový dopravce) U něho to ale chce více nebo čekat na "dealy". Zato pak to stojí po Oceánii za to!

http://matrix.itasoftware.com/ (celosvětově)

http://www.aircalin.com/ (Velice moderní a vlajkový dopravce Nové Kaledonie)

Základní údaje:

Oficiální název : Fidžijská republika, celkem 322 ostrovů
Hlavní město: Suva
Rozloha: 18 270 km2
Počet obyvatel: 905949
Oficiální jazyk: angličtina
Nevyšší bod: Tomanivi (1324 m)

Státní zřízení: republika
Hlavní náboženství: Křesťané 54%, Hinduisté 38%
čas: středoevropský čas + 11 hodin

Internetová doména: .fj

Podnebné podmínky:

Ostrovy Fidži mají přímořské klima tropické klima.
Celoroční teploty se pohybují okolo 25°C.
Nejchladnější jsou zimní měsíce červenec a srpen - teploty se pohybují okolo 20°C.
V létě jsou teploty velmi vysoké až 30°C.
Dešť přichází na Fidži celoročně.

Peněžní jednotky, kursy:

fidžijský frank FJD = 11,00 Kč (2013) vázaný na australský dolar
Služby i výrobky jsou relativně levné.

Elektřina:

Napětí je 240V, 50Hz je potřeba redukce na australský typ

Doklady

Cestovní pas platný ještě nejméně tři měsíce po plánovaném opuštění Fiji

Víza, podmínky pro cestování:

Pro cestování na Fidži je potřeba platný cestovní pas, jehož doba platnosti překročí plánovanou
dobu poytu minimálně o tři měsíce.
Občan ČR nepotřebuje cestovní vízum. Po příletu na Fidži obdrží tzv. návštěvnické vízum. Toto vízum se uděluje s platností až 4 měsíců od příletu. Prodloužení víza až na 6 měsíců pobytu je možné na místě.

Dále je nutné se prokázat zpáteční letenkou a dostatečnou hotovostí.
Vízum platí po dobu 4 měsíců od příletu.

Zdravotní péče:

Zdravotní zařízení jsou na Fidži ve velkých městech na poměrně dobré úrovni.
Ostatní nemocnice a kliniky poskytují pouze omezený rozsah zdravotnických služeb.
Závažné zdravotní případy se převážejí do Austrálie a na Nový Zéland.
Doporučuje se uzavřít kvalitní cestovní zdravotní pojištění.
Všechny lékařské zákroky je nutné uhradit v hotovosti přímo na místě.
- uchovejte všechna potvrzení pro pozdější proplacení českou pojišťovnou.
Na Fidži se vyskytuje horečna dengue - doporučuje se bránit se proti kousnutí komárem.
Očkování nejsou povinná, avšak doporučují se.

Praktické rady:

Při turistickém výletě do odlehlejších oblastí Fidži se doporučuje konzultace s místními průvodci nebo jiným personálem.
Kvalita vozovek ve městech a hlavních silnicích je dobrá, mimo ně jsou vozovky velmi nekvalitní. Neexistuje asistenční služba pro motoristy. Pro běžné turistické jezdění stačí osobák.
Při koupání je nutné dávat pozor na žraloky.

Pravidla slušného chování: nevstupovat v botách do místnosti, nesedět s roztaženýma nohama, při návštěvě vesnice obdarovat náčelníka v hodnotě cca 20 FJD

Praktická telefoní čísla:

Tísňová linka – 000 / 911

Zastupitelské úřady:

Fidži nemá diplomatické zastoupení v ČR. Informace lze získat na velvyslanectví Velké Británie.

Vysoká Komise Republiky Fidži:
High Commission of the Republic of Fiji:
Hyde Park Gate 34
GB - London SW7 5DN
Tel.: (0044) 171/584 36 61
Fax: (0044) 171/584 28 38
e-mail: fijirepuk@cumpuserve.com
www.fiji.gov.fj

Velvyslanectví ČR pro Republiku Fidži se nachází v Austrálii:
Velvyslanectví České republiky v Austrálii
Embassy of the Czech Republic
8 Culgoa Circuit, O'Malley, Canberra
tel: 0061/2/62901386
fax: 00612/62900006
e-mail: canberra@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/canberra
Provozní hodiny úřadu:
pondělí - pátek: 08:15 - 16:45 hodin

Lety z Prahy s Korean Air

Letové dny	Místo odletu	Čas odletu	Místo příletu	Čas příletu	Číslo letu	Doba letu
Po, St, Pá, So	Praha	19:50	Soul	14:05 + 1	KE936	10h15min
Út, Čt, Ne	Soul	19:25 + 1	Fiji	09:20 + 2	KE137	09h55min
Po, St, Pá	Fiji	10:55	Soul	17:40	KE138	10h45min
Po, St, Pá, So	Soul	14:30+1	Praha	18:05+1	KE935	11h35min

Letiště Incheon: všude WiFi zdarma. Hub Lounge, který mohou využít všichni tranzitní pasažéři. Zákazníci Korean Air obdrží 40% slevu, což znamená, že za konečnou cenu 21 USD mohou neomezeně využívat občerstvení, nápoje, Internet, počítače, masážní křeslo, denní tisk, fax nebo tiskárnu. Sprchy, kde dostanete ručníky, počítače s Internetem, relaxační křesla a WiFi jsou k dispozici všem pasažérům bezplatně. Za příplatek můžete využít i letištní spa nebo místní hotel, a to všechno v odpočinkové zóně ve 4. poschodí.

Letecky přes Londýn, odkud létá do Nadi přímá linka (let trvá téměř 28 hodin) nebo přes Soul, odkud létají letouny do Nadi třikrát týdně. Nejvíce se při cestě na Fidži využívají letiště v Austrálii a na Novém Zélandu, například ze Sydney trvá let do Nadi asi čtyři hodiny. Pokud na Fidži přijíždíte z Oceánie, můžete se sem dostat i po moři. Mezinárodní přístavy jsou ve městech Suva a Lautoka. Pravidelné spojení funguje mezi Fidži a souostrovími Tuvalu, Kiribati, Nezávislá Samoa a Nauru. Při cestě po Oceánii můžete využít tzv. Polypass od letecké společnosti Polynesian Airways. S ním můžete po dobu třiceti dnů létat na pravidelných linkách mezi těmito letišti - Sydney (Austrálie), Auckland (Nový Zéland), Americká Samoa, Cookovy ostrovy, Vanuatu, Nezávislá Samoa, Nová Kaledonie, Fidži a za příplatek také na Tahiti. Nejbližšími sousedy jsou souostroví Vanuatu (asi 800 km na západ), Samoa (asi 700 km na severovýchod) a Tonga (asi 500 km na východ). Od Austrálie leží asi 2600 km na východ, od Nového Zélandu asi 1800 km na sever.

K řízení osobního vozidla na silnicích souostroví Fidži potřebujete náš i mezinárodní řidičský průkaz. Půjčovny nabízejí kvalitní vozový park a jsou na každém rohu. Na Fidži je kolem pěti tisíc kilometrů silnic, z nichž nejdůležitější jsou v dobrém stavu a sjízdné celý rok, ale řada venkovských silnic zejména na malých ostrovech nemá pevný povrch a jsou sjízdné jen těžce. Na ostrově Viti Levu vedou hlavní silnice podél pobřeží a spojují všechna důležitější města. Přibližná doba jízdy mezi Nadi a Suva jsou tři hodiny. Jezdí se vlevo.

Fiji má dvě mezinárodní letiště - Nadi (hlavní vstupní brána) a Nausori poblíž města Suva.

Z letiště Nadi do města lze jet za 1 FJD snadno autobusem, který staví na hlavní silnici 50 m od letiště.

Země má 2 hlavní ostrovy Viti Levu a Vanua Levu, kde žije 87% populace.

Ostrov Viti Levu:

Viti Levu je největší z ostrovů Fidži. Ostrov je hornatý sopečného původu.
Většina obyvatel žije v hlavním městě Suva na pobřeží ostrova.
Ostrov má k dispozici krásné bílé pláže s jemným pískem. Lokalita je vhodná pro potápění a šnorchlování.
Do 19. století zde domorodé obyvatelsko provozovao kanibalismus.

Tento ostrov je pokládán za hlavní v souostroví Fiji a představuje komerční a průmyslové centrum. Povrch ostrova je bohatý na krásná říční údolí (např. údolí Sigatoka na jihozápadě) a cukrové plantáže na západě a severu. Severní část ostrova má velmi hezké pobřeží. Jsou zde 3 města - hodně velká Suva, vcelku velká Lautoka a ošklivé Nadi s jednou ulicí. Vesnice jsou odporné, z neforemných baráčků z vlnitého plechu.

Přístavní a druhé největší město Lautoka Vám umožní navštívit údajně jeden z největších cukrovarů na jižní polokouli a Vy tak nahlédnete do cukrového průmyslu, který má zde velké jméno.

V západní oblasti Viti Levu se můžete vydat na nespočetné množství plaveb po moři a při tom obdivovat krásu pobřeží nebo vyrazit na ostrov Mamanuca, Denarau a další okolní ostrůvky. Můžete také využít služby místní potápěčských operátorů a vydat se objevovat podmořský svět Fiji. Vyrazte také na pláž Natadola Beach – nejkrásnější pláž ostrova Viti Levu. Pro milovníky aktivní turistiky jsou k dispozici výlety do hor na kole i pěšky, zatímco rafting a jízdy na kajaku jsou možné na řekách ve vysočině. Golfová hřiště Denarau Golf and Racquet Club a Nadi Airport Golf Club potěší nejednoho golfového nadšence. Jedinečným zážitkem pro Vás bude také návštěva Národního parku Koroyanitu National Heritage Park na severozápadě ostrova.

zajímavá místa:

zahrada spícího obra

Sigatoga Sand Dunes

údolí Sigatoka

Tavuni Hill Fort

Wailotua Snake Cave

Skanzen Pacific Harbour

Suva

Řeka Reva

Nausori Highlands

Lautoka - exkurze cukrovar

Nadi:

Nadi je třetí největší město Fidži. Leží naproti hornatému pozadí na západním pobřeží ostrova Viti Levu.
Město tvoří hlavní třída po obou stranách hustě lemována restauracemi, kavárnami a luxusními obchody s módou a suvenýry.
V okolí je k dispozici krásné bílé pláže s jemným pískem. Lokalita Nadi je vhodná pro potápění a šnorchlování. Vyzkoušet si zde můžete mnohé sportovní aktivity jako je golf a jízda na koni.
Mezi nejzajímavější památky patří jistě chrám Sri Siva Subramaniya Swami. Za návštěvu též stojí i tržiště s množstvím suvenýrů (nejlepší nákupy !!!).
jsou tam 2 hotely - v centru poblíž hinuistického chrámu slušný Hotel Downtown s turistickými informacemi (double 90 FJD) a druhý 300 m za mostem směrem na Denarau (double 70 FJD)
Město Nadi je třetím největším městem na Viti Levu. Zdejší krásné podnebí Vám dovolí si prohlédnout například okolní plantáže cukrové třtiny. I když ne každému toto město padne do oka, všichni zajisté ocení ohromující okolní přírodu plnou zeleně. Na východ od Nadi spatříte vysočinu Nausori Highlands, jejíž panorama potěší nejedno oko. Asi 5 km od Nadi se nachází „Zahrada spícího obra“ se sbírkou až 40 druhů asijských orchidejí a krásnými sceneriemi. Pokud chcete zažít něco z místní kultury, pak navštivte hlavní hinduistický chrám Sri Siva Subramaniya na východě města.
Nedaleko si můžete prohlédnout také sbírku zbraní z 2.války na kopci v Lomolomo nebo zřejmě nejstarší vesnici na ostrově Viseisei, kde byly nově postaveny dvě chýše a vybírají tam nesmyslné vstupné

Korálové pobřeží a jih

Mezi resorty a zdejšími obydlenými oblastmi naleznete tuto jižní pobřežní oblast s mangrovy, plážemi, deštnými pralesy a s plantážemi cukrové třtiny. Kopce v dáli dotváří autentické prostředí zdejšího skalnatého korálového pobřeží. Střediskem této oblasti je město Sigatoka, které je známé pro své nádherné mešity a dlouhý most přes řeku.

Atrakce zvaná Sigatoga Sand Dunes se vyznačuje kopci porostlými nízkou vegetací - kdysi to byly velké pískové duny.

Tavuni Hill Fort – národní archeologická památka dávné opevněné vesnice na útesu se spektakulárním výhledem na řeku. Nikde jinde na ostrově nenaleznete místo jako je Kula Eco Park. Ten představuje kombinaci ZOO a přírodně-historického muzea a ukáže Vám nedotčený přírodní svět Fiji. Pokud budete chtít navštívit další místa s jedinečnou přírodou, pak může být Vaší další zastávkou údolí Sigatoka Valley s významnou řekou Sigatoka. Tato oblast je známá pro své typické zemědělství a archeologická, kulturní a historická místa. Na západ od Sigatogy můžete zamířit do kulturního centra Ka Levu Cultural Centre určeného k udržování fijijských tradic jako je tanec, obřady kava, řemeslné práce a další, nebo v městě Pacific Harbour je pro turisty Art Village (drahé suvenýry, folklorní představení)

Suva a okolí

Hlavní a největší město Fiji a celého jižního Pacifiku je situováno na jihovýchodní části ostrova Viti Levu. Pro prozkoumávání tohoto města je vhodné mít při sobě deštník, jelikož je tato oblast poměrně deštivá. Město má nespočet zajímavých míst a jeho návštěvy jistě litovat nebudete. Jednou z největších atraktivit je Fiji Museum, které zachycuje fijijský vývoj archeologie, politiky, kultury a jazyka a má ve sbírce nespočetné množství předmětů ze všech koutů zdejšího života. Dalším bodem prohlídky mohou být omamující zahrady Thorston Gardens s různými variacemi palem, zázvoru, vodních lilií a další místní flóry. Autentickou fijijskou architekturu naleznete v Parlamentu Fiji, který Vás svou atmosférou příjemně ohromí. Jestli si budete chtít odpočinout od městského prostředí, vydejte se za přírodním dobrodružstvím do lesního parku Colo-i-Suva Forest Park, který se hemží melodickým ptactvem a tropickou flórou. Co se týká náboženských míst, můžete vyrazit na prohlídku několika chrámu a katedrál, mezi které patří chrámy Miriamma, Shree Laxmi Narayan, katedrála Svaté trojice, Románsko-katolická katedrála a například i zajímavý hřbitov Suvy.

V Suvě a jejím okolím můžete využít širokou nabídku aktivit, které zahrnují mnohé organizované výlety, rafting, jízdy na kánoi, prozkoumávání divočiny a řek, turistiku v přírodě, plachtění na moři, surfování, potápění nebo návštěvu National Aquatic Centre s bazény.

Kings Road

Na celém severním pobřeží ostrova Viti Levu se nachází tato oblast, která se vyznačuje především krásou nedotčené vysočiny, malebných vesnic a zachovalým životním prostředím. V regionu Nausori narazíte na deltu řeky Rewa s mnoha bývalými opevněními a zachovalými vesnicemi. Mezi ně patří například vesnice Nasilai, která je domovem známého hrnčíře a nedaleko ní se nachází Naililili Catholic Mission – zázemí pro dřívější misionáře z Francie. Dobrodružnou cestu zažijete z Korovou do Damy, kde spatříte nedotčenou krajinu s vodopády Uru a jednu z největších jeskyní na světě Wailotua Snake God Cave. Na úplném severu narazíte na nádhernou oblast Rakiraki s pohořím Nakauvadra, které je považováno za domov stvořitelů ostrova. V této oblasti nevynechejte návštěvu mola Ellington Wharf a cukrovarské černošské čtvrti Vaileka. V horách na severozápadě je pěkná tradiční vesnice Navala, přístupná pouze 4x4.

Malý kousek ráje naleznete na ostrůvku Nananu-i-ra u severního pořeží Viti Levu. Jeho rozmanitý povrch je mírně kopcovitý se zátokami s bílým pískem a mangrovy a v husté vegetaci uvidíte pasoucí se dobytek. Na ostrově nejsou žádné cesty ani vesnice, ale i přesto je vhodný pro spoustu aktivit jako je turistika, rybaření, jízdy na kajaku, potápění a šnorchlování a hlavně windsurfing.

Ostrovy Mamanuca

Ostrovy Mamanuca oplývají spíše neobyčejnou a přirozenou krásou, než významným kulturním dědictvím. Důkazem toho je fakt, že mnohé z těchto ostrovů „si zahrály“ ve filmech světového formátu. Přibližně 20 ostrovů této skupiny se nachází západně od pobřeží Viti Levu. Mnoho z těchto ostrovů si vybírají turisti pro jednodenní výlety, aby si mohli užít krásné pláže s kokosovými palmami. Okolní oceán má také výborné podmínky pro šnorchlování, potápění a surfování. Na několika menších ostrovech (např. Monuriki) se nachází nezanedbatelné lesní plochy s místním ptactvem a plazy. Počasí je na těchto ostrovech mnohem přívětivější než na většině míst na Viti Levu.

Bounty Island (někdy jako Kadavu) – Lemovaný bílýmí plážemi, kde můžete vidět hnízdit karety pravé. Tento korálový ostrov má také vhodné podmínky pro šnorchlování.
South Sea Island – Malý, rovinatý, písčitý ostrov.
Beachcomber Island – Ostrov obklopen bílými plážemi a vhodným prostředím pro jízdy na kajaku, parasailing a pro objevování podmořského světa při šnorchlování.
Trasure Island – Malýkorálový ostrov poblíž ostrova Beachcomber.
Vomo – Tento ostrov klínovitého tvaru stoupá do ohromné výšky a má krásné pláže s dobrým prostředím pro šnorchlování a potápění.
Navini – Je obklopen bílými plážemi a pobřežním útesem a vodami vhodnými pro rybaření.
Mana – 50 km od pobřeží (blízko Nadi), ostrov s poměrně hezkými plážemi na západním a severním pobřeží, které však nejsou moc na plavání, možnost pěkného šnorchlování. Pozor na příšerné ubytování v "hotelu" Backpackers (1500 Kč/noc s plnou penzí). Na ostrově jsou ještě klimatizované chatky a pak velký resort, kde je ubytování za víc než dvojnásobek (3500 Kč/noc bez jídla). Na tomto ostrově se točil film Trosečník s Tomem Hanksem.
Matamanoa – Malinký, ale vysoký ostrůvek. Ostrov má k dispozici krásné bílé pláže s jemným pískem. Lokalita je vhodná pro potápění a šnorchlování.
Tokoriki – Malý ostrov se vzdáleným útesem a dlouhými písečnými plážemi nasměrovanými k západu slunce.
Malolo – Největší z ostrovů Mamanuca se 2 vesnicemi, 3 resorty a mangrovovými a pobřežními lesy. Výlet za panoramatickým výhledem si můžete udělat na nejvyšší bod ostrova Uluisolo (218m, který byl dříve využíván jako pevnost. Potápění je zde také možné.
Malololailai – Klidný a druhý největší ostrov v Mamanuca. Naleznete zde kromě resortů i restaurace, bary a obchůdky. Každé září zde probíhá jachtový závod a zdejší vody jsou vhodné také pro surfování.
Namotu – Malý a krásný ostrov vhodný k surfování a rybaření.
Tavarua – Malý korálový ostrůvek na okraji bariérového útesu Malolo s krásnýmí bílými plážemi a restauracemi.

Souostroví Yasawa

Yasawa je řetěz 20 starých ostrovů severozápadně od Viti Levu známých pro svou křišťálovou lagunu, sopečnou krajinu, slunečné dny a pro jedny z nejimpozantnějších pláží v Pacifiku. Vše je zde zachovalé a Vy tak budete moci nahlédnout do minulých časů Fiji. Prostředí toho souostroví je ideální pro mnohé aktivity, mezi které lze zařadit různé výlety lodí, plachtění, jízdy na kajaku a turistické výlety.

Kuata – Tento ostrov je první zastávkou na řetězci ostrovů Yasawa. Je úžasný z hlediska vulkanického skalnatého povrchu, jeskyní, korálových útesů a ideálního prostředí pro šnorchlování.
Wayasewa – Sopečný ostrov s pěknými plážemi a korálovými útesy. Vysoké travnaté kopce na jihu tvoří skvělou kulisu pro tradiční tanec meke. Kulturu si zde můžete vychutnat i při fijijských obřadech kava.
Waya – Ostrov je skvělým místem pro fotografování. Nachází se zde robustní kopce, krásné pláže, laguny a částečně skalnaté periferie. Waya má dobrou síť pro turistické výšlapy tropickou vegetací a přes kopcovitý střed ostrova. Vyrazit můžete například na vrchol Yalobi, který Vám poskytne výhled na celé souostroví Yasawa. Některé turistické trasy jsou ovšem náročnější. Při odlivu je možné přecházet po mělčině z ostrova Wasayeva na ostrov Waya. Korálové útesy představují skvělou kulisu pro šnorchlování hned u pobřeží.
Tavewa – Malý ostrov s příjemnou pláží rozkládající se na jihovýchodním pobřeží. I přes časté sužování pasáty je zdejší šnorchlování naprosto vynikající. Hřeben ostrova zase poskytuje fotogenický výhled na okolní ostrovy a západ slunce. Je možné se vydat na výlet do Blue Lagoon a do jeskyní Sawa-i-Lau. Zdejší střediska vodních sportu poskytují kvalitní služby, abyste mohli objevovat podvodní svět v plné jeho kráse.
Nanuya Lailai – Křišťálová a lesknoucí se Blue Lagoon potěší všechny plavce, potápěče, milovníky šnorchlování a cestující na výletních lodích nebo jachtách. Tento ostrov je oddělen od Nanuya Levu úzkým kanálem. Návštěvníci tady jezdí obdivovat mírně se svažující kopce, mangrovy a osídlení Enadala.
Matacawalevu – Vulkanický a kopcovitý ostrov je chráněn velkým zálivem Nasomo Bay. V chráněné zátoce naleznete typické farmy mořských řas.
Nacula – Kopcovitý ostrov vulkanického původu je tvořen povrchem se skalnatými kopci a mírnými vrcholy. Naleznete zde mnoho stezek, které vybízejí k prozkoumávání krajiny a vesniček. Skutečným zážitkem je návštěva bohoslužby v jedné z vesnic. Nacula nabízí také jedno z nejlepších koupání a šnorchlování na Fiji, zejména v zálivu Oarsman's Bay.
Nanuya Levu – Soukromý ostrov s písečnými plážemi a skalnatými vulkanickými útesy.
Sawa-i-lau – Sawa-i-lau je zvláštní vápencový ostrov ve vulkanickém okolí. Zdejší kopulovité jeskyně s denním světlem jsou dostupné k přírodnímu koupání. S průvodcem a svítilnou můžete dokonce prozkoumávat podvodní pasáže těchto útvarů. Zdi jeskyní nesou zajímavé neznámé malby, nápisy a řezby.
Yasawa – Nejsevernější ostrov tohoto souostroví.

Lomaiviti

Rustikální a klidné ostrovy v této skupině nacházející se kousek od východního pobřeží Viti Levu předává návštěvníkům nakažlivě poklidné tempo. Zajímavostí je, že právě v této oblasti se poprvé objevil fijijský národ. Jižně od zdejšího hlavního města Levuka naleznete překrásné korálové ostrovy s písečnými plážemi a podmínkami vhodnými pro šnorchlování. Obdivovat můžete také zdejší karety při kladení vajec anebo skupinu keporkaků brázdící vody východního pobřeží mezi květnem a zářím.

Vhodným prostředkem k objevování Levuky a jejího okolí je kolo (i když je sever už docela kopcovitý). Pro objevování podvodního světa můžete vyrazit šnorchlovat nebo se potápět, protože zdejší rejnoci, žraloci, kladivouni a perutýni Vás přímo nadchnou. Nejlepšími místy pro prozkoumání mořského světa v této oblasti jsou korály u Snake Islandu, útes Shark Reef v kanálu Moturiki a naprosto úchvatný korálový útes ve Waitovu Passage. Můžete také vyrazit na mnoho výletů auty s pohonem 4×4, na rybářské výlety a mnohé další.

Ovalau

Ovalau je největším ostrovem tohoto souostroví a jeho hlavní město Levuka je jediným městem s určitou úrovní služeb a obchůdků.

Levuka a okolí – Levuka je pravděpodobně nejmalebnější město na Fiji a jedno z mála míst v jižním Pacifiku, ve kterém je stále k vidění nezanedbatelné množství koloniálních staveb. Zdejší moře, svěží a zelené hory, kanceláře a obchody v centru a multikulturní obyvatelstvo vytváří jedinečné prostředí autentického ostrova. Navštívit zde můžete památné Cession Site s dvěma kotvami a rozptýlenými kameny, lákavě vypadající Provincial Bure, kde pobýval také Princ Charles a residenci guvernéra Nasova House. Jižně od Levuky se nachází zajímavá konzervárna tuňáků, zatímco severně leží Beach St se vzhledem z přelomu 19. a 20. století. Zajímavá je také holubí pošta Pigeon Post, která poskytovala první poštovní spojení mezi Levukou a Suvou. Mezi další místa, která stojí za prohlédnutí patří pobočka Muzea Fiji, kostel Sacred Heart z roku 1858, budova v britském koloniálním stylu, která byla dříve radnicí, mnoho romantických koloniálních domů s názvem 199 Steps of Mission Hill na úbočí kopce, kamenný gotický kostel Navoka Methodist, nejstarší fijijský hotel Royal Hotel a mnohé další. Pro krásné výhledy na Levuku a pro pozorování velryb je ideálním místem rozbombardovaná skála Gun Rock na pobřeží.

Lovoni – Vesnice, která se rozkládá v prehistorickém deštném pralese ve vyhaslém vulkánu uprostřed Ovalau. Je to srdce fijijské původní kultury. Výlety do této oblasti jsou dostupné z Levuky. Průvodce Vás většinou přivítá obřadem sevusevu a ukáže Vám pohřebiště náčelníka a opevnění Korolevu hill fortification.

Rukuruku – Při cestě z Levuky se budete moci kochat fantastickými výhledy na moře. Nedaleko této vesnice se nachází pláž s černým pískem a malý vodopád. V příjemném vesnickém prostředí Vám třeba zazpívají děti píseň a se staršími si dáte šálek tradiční kavy.

Arovudi (Silana) – Zde Vás ohromí pás krásné oblázkové pláže. Ve vesnici je mnoho domů prázdných, ale i přesto stojí za návštěvu kostel Methodist village Church s velrybím zubem vedle oltáře a kamenná krypta náčelníků u pláže.

Ostatní ostrovy Lomaiviti:

Yanuca Lailai – Ostrov s kopcem, skálami a krásnou zlatou písečnou pláží s mělkými vodami. Možnost šnorchlování je zde k dispozici.
Moturiki – Kopcovitý a svěží ostrov, kde návštěvníci jezdí na tradiční nedělní bohoslužbu ve vesnici Niubasaga.
Caqalai – Půvabný korálový ostrov je ohraničen krásnými plážemi s bílým pískem, které jsou ohraničeny palmami a dalšími stromy. Pokud budete mít štěstí, spatříte delfíny a mláďata želv.
Leleuvia – Další korálový ostrov s palmami a zlatavými plážemi. Při odlivu můžete dovádět v „odlivových bazéncích“ a na západní straně ostrova je možno si výborně zašnorschlovat nebo se potápět.
Wakaya – Wakaya je soukromý ostrov s lesy, útesy, bílými písečnými plážemi a archeologickými nalezištěm s kamennou rybí pastí. Na některých místech budete moci spatřit divoké koně, prasata a jeleny.
Koro – Mnoho vesnic je rozesetých v tropickém lese na tomto ostrově. Cesty přes hornatý povrch poskytují nádherné výhledy a v zálivu Dere Bay si skvěle zaplavete či zašnorchlujete. Vnitrozemí zase nabízí vodopád a přírodní bazény.
Naigani – Hornatý ostrov s bílými plážemi, lagunami, korálovým útesem a předkoloniální pevností na úbočí kopce. Toto místo je posvátné a místní se od něj drží dál.
Namenalala – Vulkanický ostrov leží na bariérovém útesu Namena. Ostrov má půvabné pláže a je přírodním útočištěm pro námořníky. Nachází se zde stará kulatá pevnost.

Vanua Levu

Jihovýchod ostrova nabízí překrásnou krajinu s deštnými pralesy, kokosovými plantážemi a fantastickým výhledem na oceán. Oblast je oblíbená jachtaři a potápěči. Hlavní turistickou oblastí je malé město Savusavu. Vedle rozlehlé zalesněné krajiny zde budete moci obdivovat také plantáže cukrové třtiny a borovic. Velká část západního pobřeží je přístupná pouze lodí.

Ostrov má horší pověst z hlediska pláží, ale o to lepší je z pohledu šnorchlování a potápěni. Útes Rainbow Reef je totiž jedno z nejlepších míst k potápění v jižním Pacifiku. Zátoky jsou vhodné k jízdám na kajaku a hluboké deštné pralesy zase k pozorování ptactva a jiné zvěře.

Pobřeží Vanua Levu je napravidelné a členité, poloostrov Tunuloa ohraničuje Natewa Bay – nejdelší zátoka v Pacifiku. Ta je lemována strmými zelenými horami a často navštěvována delfíny.

Savusavu

Nejrychleji se měnící město na Fiji. Díky přistěhovalcům z Evropy a Ameriky nabírá zdejší rozvoj dynamické obrátky. Elegantní restaurace a bary se nacházejí na hlavní ulici a obchody jsou dobře zásobené. Město je vyzdobené květinami, tradičními malovanými vzory a vysokými stromy pro stinný úkryt. Ve zdejším přístavu budete moci obdivovat také nespočet lodí.

V Savusavu se nachází bývalý mlýn a nyní přístaviště Copra Sheld Marina, který funguje převážně pro turisty a zahraniční klienty. Zde si můžete zarezervovat let nebo loď s mnoha službami. Podobně je tomu také v přístavišti Waitui Marina. V zálivu Savusavu Bay Vás ohromí bublající vulkanická aktivita se scenérií páry z horkých pramenů, které jsou ke koupání až příliš horké. Snem pro potápěče je záliv Savusavu Bay a také pobřeží směrem k Taveuni. Při šnorchlování budete moci pozorovat neobyčejný život jemných korálů a barevných ryb. Využít budete moci také organizovaných výletů s návštěvami malebných vesnic, s výšlapy do krásné přírody, jízdou na kolech, s rybařením, jízdami na kajaku a s dalšími aktivitami.

Rezervace deštného pralesa Waisali leží v horách severně od Savusavu. V blízkosti malý vodopád a zbytky starobylé vesnice Nukubolu (na břehu zátoky v prostředí úrodného kráteru s horkými prameny poblíž - mnoho zachovalých staveb, teras a termálních bazénků. Pouze 4×4.

Poloostrov Tunuloa tvoří jihovýchodní část Vanua Levu. Svěží a scénické prostředí je ideální pro prozkoumání ve vozidle s pohonem 4×4. Ve spojení s pozorováním ptactva a turistikou budete mít jedinečný zážitek. Uvidíte plantáže kopry, staré usedlosti, přívětivé místní obyvatele a lesy plné zeleně. Po projetí zálivu Buca Bay narazíte na malou přírodní rezervaci a domov vzácného ptáka muchálka horského. Na konci poloostrova leží malá vesnice Dakuniba, kde jsou ve skalách nad ní neobyčejně velké petroglyfy. Vesnice je přístupná pouze za sucha jen 4x4 (Ze Savu 3,5 hod.), nebo lodí.

Pobřežní ostrovy

Kioa – Žije zde pouze 600 obyvatel v barevné a skvěle udržované vesnici. Už z moře budete moci vidět nápis „Talofa“, který znamená něco jako „ahoj“. Zdejší polynéští obyvatelé jsou velmi tradičně založeni, takže o Váš kulturní zážitek bude postaráno. Pro potápění a šnorchlování je zde místo s názvem Farm, na kterém jsou fantastické korály.
Rabi – Ostrov s obyvateli, kteří se sem přestěhovali po zpustošení jejich původního ostrova válkou.

Labasa

Labasa je město cukru s všudypřítomnou vůní melasy. Je to hodně indické město. Obchody se suvenýry zde prodávají bižuterii, náramky a sári. Naleznete zde mešity a sikhské a hinduistické chrámy. Je to největší město ostrova Vanua Levu. Úrodné pobřeží a mangrovové mokřady udělaly z této oblasti místo cukrovarského průmyslu. Okolní prostředí je vhodné pro objevování ve vozidle s pohonem 4×4. jižně od města se nachází posvátné obřadní místo Wasavulu (z města po Kortary Road cca 2 km, vesnice je vlevo) s mnoha monolitovými kameny a vesnickým hřbitovem. Zaujmout Vás mohou také horké prameny Waiqele.

Okolí Labasy

Ideální prostředí pro cestování a výlety vozidlem s pohonem 4×4. Dobrodružnou cestu můžete začít u „rostoucí“ skály Cobra Rock v indickém chrámu Naag Mandir, kterou lidé uctívají, aby je ochránila. Na Korovatu Beach spatříte krávy lenošící na pláži a pokud chcete zažít velkolepou cestu, vydejte se na „Plující ostrov", kdy budete projíždět drsnou scenérií a třtinovými plantážemi. Navštívit budete moci také soukromý ostrov Nukubati lemovaný mangrovovým porostem. Možná návštěva cukrovaru.

Nabouwalu a okolí

Nabouwalu je malé osídlení na jihozápadě ostrova. Na severozápadě se nachází ostrůvek Yadua Tabu a na něm žije poslední značná populace leguána fidžijského. Právě zde byla založena první přírodní rezervace na Fiji.

Wainunu Bay

Toto místo je z hlediska turismu téměř zapomenuté a jen pár turistů jej navštívilo. Je obtížné se zde dostat, a tak jsou zdejší pralesy s vodopády značně nedotčené. Protéká tudy řeka Wainunu a v dnešní době zde naleznete pozůstatky dřívějších plantáží a místní farmáře pěstující a prodávající dřevo a kavu.

Taveuni

Ostrov Taveuni je obrovskou a svěží zahradou s tropickými květinami na povrchu a korálovými útesy pod vodou. Na cestu sem je vhodné si přibalit deštník. Sopečný původ je zřejmý při pohledu na pláže s černým pískem. Ovšem například na plážích v Laveně a Matei naleznete i pláž s bílým pískem a s podmínkami vhodnými ke koupání a šnorchlování. Nedaleké ostrovy Laucala, Matagi a Qamea mají také nádherné pláže. Na východní straně ostrova najdete krásné vodopády, zatímco na jižním pobřeží budete moci obdivovat jeskyně.

Na ostrově můžete využít širokou nabídku aktivit od potápění a šnorchlování se žraloky, želvami a možná i velrybami mezi korálovými útesy jako je Rainbow Reef nebo Vuna Reef přes turistiku na pobřeží, u vodopádu Tavoro v NP Bouma a v pralesích až po pozorování divoké přírody a ptáků na Des Voeux Peak nebo v deštném pralese Vidawa. Skvělé dobrodružství prožijete také při rybaření nebo při hraní golfu v Taveuni Estate.

Waiyevo, Somosomo a okolí

Somosomo je největší vesnicí na Taveuni s Great Council of Chiefs´meeting hall, což je sídlo pro vedení z celého Fiji. Vesnice přechází přímo k další vesnici Naqara s velkým nákupním prostorem. Nezapomeňte navštívit také sídlo katolický misií, které poskytuje úchvatný výhled na průliv Somosomo. Jen pro statečné je přírodní vodní skluzavka Waitavala. 823 m n.m. se nachází staré vulkanické jezero Tagimaucia s velkým množstvím vegetace na hladině a s vzácnou místní rostlinou tagimaucia na březích. Fantastické výhledy na okolí si můžete užít z vrcholku hory Des Voeux Peak (1195 m n.m.), kam také můžete vyrazit na dobrodružné túry neobyčejnou přírodou.

Jižní Taveuni

Navštivte Jižní mys s dramatickým vodním gejzírem, který je vytvářen vulkanickou činností. Když voda vytryskne, vytvoří se nádherná duha na obloze. Nejlepší čas na návštěvu je v období odlivu.

Matei

Matei je rezidenční oblast na severu Taveuni s výbornými stravovacími možnostmi, potápěčskými obchody a s pár poměrně pěknými plážemi. Poblíž je také možné šnorchlování.

Východní Taveuni

Ekoturistika je základním rysem této nádherné přírodní části Taveuni. Významné je území Národního parku Bouma, který zahrnuje pobřežní oblasti a deštné pralesy. V parku naleznete 3 vodopády Tavoro v blízkosti přírodních bazénů ke koupání, které jsou dostupné po turistických stezkách, aby Vám připravili ten pravý přírodní zážitek. Pokud jste horliví turisté, vydejte se s průvodcem na celodenní túru do deštného pralesa Vidawa, kde spatříte krásnou přírodu v podobě místního ptactva, zeleně a vodopádů. Skvělým místem pro šnorchlování a odpočinek na pláži je vodní park Waitabu. Zde můžete využít služeb průvodce a zažít dobrodružství v podobě šnorchlování, raftingu a dalších aktivit. Ještě než oblast opustíte, můžete se vydat na procházku do Lavena Coastal Walk s okrajovými lesy, bílými i černými plážemi, klidnými vesnicemi a s tryskajícím vodopádem. Toto místo je vhodné také pro šnorchlování a jízdu na kajaku. Místní stezky jsou pečlivě udržovány a značeny.

Pobřežní ostrovy

Qamea, Laucala a Matagi jsou ostrovy s malebnými plážemi s bílým pískem. Obecně jsou tyto ostrovy navštěvovány hosty resortů, potápěči směřujícími k atolu Motualevu a občas se zde zastaví výletní loď.

Souostroví Kadavu

Asi 100 km jižně od Viti Levu se nachází skupina nespoutaných a kopcovitých ostrovů s velkým množstvím zeleně uprostřed pustého moře. Autentickou atmosféru zachovává místní zemědělství a absence silnic na ostrovech. Převažuje zde takový turismus, který se snaží zachovat zdejší prostředí i jedinečnou kulturu. Hlavním lákadlem je velkolepý útes Astrolabe Reef s korály, žraloky a s dalšími mořskými živočichy. Mořské dno nabízí návštěvníkům podmínky pro jedno z nejlepších potápění v Pacifiku. Do vnitrozemí se můžete zase vydat za prozkoumáváním svěžích tropických pralesů, které jsou zejména na východě domovem mnoha druhů ptáku včetně slavného papouška loriho mošusového. Každá vesnice má rybářské zázemí a s resorty lze domluvit potápění, šnorchlování, jízdy na kajaku i surfování (například u mysu Washington nebo Vesi Passage).

Souostroví Lau a Moala

Tato dvě souostroví jsou rozptýlena v jihovýchodním rohu souostroví Fiji. Ostrovy ve skupině Lau jsou opuštěné a velmi řídce osídlené atoly ohraničené mořskými útesy, které se nacházejí mezi mořem a osamocenými zátokami, plážemi a kopcovitým vnitrozemím ostrovů. Tyto ostrovy oslovují především vytrvalé a odhodlané cestovatele. Ačkoliv se souostroví Moala nachází blíže k hlavním ostrovům Fiji, je ještě více mimo dosah turistů než Lua.

V neprobádaném prostředí je možné se potápět, šnorchlovat a se vydat na cestu kajakem do zálivu Bay of Islands na Vanua Balavu. Potápění v Wailagi Lala je určeno jen pro zkušené potápěče. Při absenci potápěčských společností je šnorchlování nejlepším způsobem, jak probádat zdejší podmořský svět (je vhodné si přivézt vlastní vybavení na šnorchlování). Na Vanua Balavu se můžete vydat na túru na vápencové kopce Vale Ni Bose nebo do autentických vesnic Lomaloma a Sawana. Lakeba je nejdůležitější ostrov jižního Lau s lagunou a bariérovým útesem. Zdejší pláže jsou vhodné k plavání a šnorchlování. Tento ostrov také skrývá staré opevnění a krásné jeskyně, mezi které patří například vápencová Oso Nabukete. Moala oplývá vulkanickým nádechem a i přes nulovou turistickou infrastrukturu zde můžete vyrazit obdivovat například kráterová jezírka.

Rotuma

Rotuma je izolovaný sopečný ostrov na severozápadě souostroví Fiji. Etnická, kulturní a jazyková odlišnost od Fiji a polynéský původ místních obyvatel je pro návštěvníky atraktivní a právě místní obyvatelé turisty vřele vítají. Tento ostrov je rozdělen na velkou ostrovní část a na pevninskou šíji Motusa. Sopečné krátery zde stoupají do výšky 250 m n.m. a menší pobřežní ostrovy Uea, Hatana a Hofliua jsou důležitým hnízdištěm pro ptáky. Uea je skalnatý ostrov podobně jako Hofliua, který je známý pro své neobvyklé skalní útvary. Nejlepší období pro návštěvu je mezi červencem a zářím, kdy budete moci navíc navštívit festival Fara.

Rotuma nabízí excelentní podmínky pro turistiku a velkolepé výhledy z Solroroa Bluff a z Mt Suelhof(256 m n.m.).Zajímavý je také 25 m vulkanický průduch Mamfiri. Na mnoha místech tohoto ostrova narazíte na archeologická naleziště, a pokud budete mít štěstí, tak také na Rotumanskou ještěrku a kystráčky. Jste-li milovníky pláží, tak i zde si přijdete na své například v Oinafa, losa a Vai´oa. Zdejší podmínky jsou vhodné také k surfování.

Fidži je nejlevnější a je toho tam ale nejmíň k vidění, zato super jídlo. Samoa, Tonga a Cookovy ostrovy mají občas super ceny letenek z NZ a všechny tři země bych ti doporučoval. 10 až 15 dní se tam nudit nebudeš. Za to na Tuvalu zapomeň, není tam nic. Vanuatu je bomba, ale na hlavním ostrově Éfaté nebudeš mít za 2 dny co dělat, takže bys musela odletět na jiný ostrov (např. Espíritu Santo, nebo Tanna) a to tě bude stát hodně peněz.

Dobrá kombinace je: Kaledonie + Fidži + ostrůvky východně od Fidži. Zažiješ tak 3 v jednom:

1) Kaledonie = unikát.

2) Fidži (hlavně Viti Levu) reálný život Polynésanů

3) ostrůvky a souostroví východně od Viti Levu = barvotisková romantika, ale za nepřestřelené ceny (oproti např. Tahiti, Vanuatu apod.)

Celkově mě Fidži nezklamalo, ale ani nenadchlo. Ceny na Fidži jsou vcelku příznivé a všechno tu funguje, infrastruktura je velmi dobrá, pokud pominu fakt, že v některých zapadlých oblastech nejsou silnice. Musím ale říct, že Nová Kaledonie a Vanuatu mě zaujaly mnohem víc.

DLE PETRA DAUBNERA:

Fidži – základní informace

Fidži je ostrovní stát v Melanésii. Skládá se ze 322 větších ostrovů (z nichž pouze 106 jich je trvale obydleno) a nesčetných menších ostrůvků. Nejbližšími ostrovními sousedy Fidži jsou nezávislé státy Vanuatu (na západ od Fidži), Tuvalu (severně), Samoa (východně) a Tonga (nejbližší nezávislý stát, 770 kilometrů na východ od Fidži) a francouzské území Wallis a Futuna (na severovýchod). Nový Zéland je vzdálen 2,120 kilometrů na jihozápad, Austrálie pak 3,160 kilometrů, rovněž na jihozápad. Fidži je, podobně jako třeba Rusko, USA či Kiribati, zemí, kterou prochází 180. poledník, a země se tudíž rozkládá současně na východní i západní polokouli, přičemž velká většina Fidži leží na polokouli východní. Datová hranice je ovšem v této části Pacifiku posunuta na východ, takže celé Fidži má stejné datum. Největšími ostrovy Fidži jsou Viti Levu (10,388 km²) a Vanua Levu (5,535 km²). Celková rozloha souostroví je 18,274 km² (mořská rozloha Fidži je ovšem 1.3 milionu km²!) a žije zde asi 900,000 obyvatel. Hlavní město Suva leží na ostrově Viti Levu. Má souřadnice 18°08′S a 178°25′E a leží 16,186 kilometrů od Prahy. Suva je druhým nejvýchodnějším hlavním městem světa (po Funafuti na Tuvalu) a v roce 2007 měla 86,000 obyvatel, s předměstími pak asi 172,000. Pokud bychom ovšem do aglomerace kolem Suvy započítali i okolní města, pak v takto vymezené metropolitní oblasti žilo v roce 2007 326,000 obyvatel, tedy více než třetina obyvatelstva Fidži. Podnebí na Fidži je tropické, s dvěmi ročními obdobími. Období sucha trvá přibližně od května do října, období dešťů trvá od listopadu do dubna. Slůvko přibližně je tu dost důležité – během mé návštěvy začalo období dešťů evidentně již v druhé půlce října. Průměrná roční teplota v Suvě je 24.3°C, rozdíly teploty během roku jsou relativně malé – nejchladnějším měsícem je červenec (22.3°C), nejtepleji je v únoru (26.3°C). V Suvě spadne v průměru za rok 2,947 mm srážek. Nejsušší měsíc je červenec (113 mm), nejvíce prší v březnu (413 mm). V období dešťů občas postihují Fidži ničivé cyklony (místní název pro hurikány). Nejvyšší horou Fidži je Tomanivi (1,323 m.n.m.), ležící v severní části ostrova Viti Levu.

Podle současných archeologických poznatků přišli první lidé na Fidži někdy kolem roku 1,200 př.n.l., a to pravděpodobně z jihovýchodní Asie. Tito lidé měli zřejmě mnohem světlejší pleť než předkové dnešních Fidžijců, Melanésané, kteří přišli na ostrovy někdy mezi lety 1,000 – 500 př.n.l. Prvním Evropanem, který doplul na souostroví a je považován za objevitele Fidži, byl Holanďan Abel Tasman. Ten v roce 1642 objevil Nový Zéland a Tasmánii a v roce 1643 proplul kolem fidžijského ostrova Taveuni. Pak si Evropané dali 131 let pauzu a na Fidži se zastavil až v roce 1774 slavný Brit James Cook. Ten dal ostrovům i jejich dnešní název, Fidži („Fiji“ v angličtině). Slovo „Fidži“ vzniklo z tonžského názvu největšího fidžijského ostrova Viti Levu. Obyvatelé Tongy totiž místo „Viti“ říkali „Fisi“ a Cook zkomolením tohoto tonžského názvu dostal slovo Fidži. V roce 1789 proplul souostrovím Fidži William Bligh, kapitán lodi Bounty. Poté, co byl Bligh vzbouřenci pod vedením Fletchera Christiana vysazen s 18 věrnými druhy do člunu poblíž ostrova Tofua v souostroví Tonga, podařilo se Blighovi téměř nemožné. Bez jakýchkoliv navigačních pomůcek a map (ty si nechali vzbouřenci na palubě) urazil se svými věrnými druhy na 7 metrů dlouhém člunu trasu dlouhou 5,823 kilometrů (jiný údaj: 6,400 km) a přistát v Kupangu na západě ostrova Timor v Holandské východní Indii (dnes Indonésie). Tato jeho cesta je možná nejúžasnějším navigačním kouskem v dějinách mořeplavectví. Při svém putování proplul Bligh se svými druhy mezi oběma největšími ostrovy Viti Levu a Vanua Levu a tomuto průlivu se dodnes říká Bligh Water. Přistát na ostrovech se Bligh nepokoušel, protože dobře věděl, že jsou obydleny krvežíznivými kanibaly. Jelikož byli Fidžijci navíc i zdatnými válečníky, Evropané se sem zpočátku moc nehrnuli. Teprve v 19. století se Evropané na Fidži začali usazovat trvale. Nejdříve (v roce 1835) přišli první evropští misionáři, aby začali svou bohulibou činnost a obrátili domorodce na „pravou víru“. Neměli to snadné, neboť místní kanibalové neměli vždy pro jejich ušlechtilou snahu pochopení a nejeden misionář skončil jako hlavní chod na jejich jídelníčku. Tak dopadl například v roce 1867 reverend Thomas Baker, kterého domorodci snědli na ostrově Viti Levu. Pokud existuje posmrtný život, může alespoň pana Bakera těšit fakt, že k této (v jeho případě) „poslední večeři“ je ve fidžijském muzeu zřízena pěkná malá expozice.

Ačkoliv se Evropané báli místních lidojedů jako čert kříže, nakonec ostrovy ovládli. 10. října 1874 Britové oficiálně prohlásili Fidži svou korunní kolonií. Prvním hlavním městem Fidži byla Levuka, ale v roce 1882 bylo hlavní město přesunuto do Suvy. Za vlády Britů se zcela změnilo národnostní složení obyvatelstva ostrovů. Pro obrovské plantáže s cukrovou třtinou, kokosovými palmami a bavlnou, bylo potřeba velké množství levné pracovní síly. A tak nastal masivní dovoz pracovníků z Indie. Indové na ostrovech už zůstali a dnes tvoří velkou část populace. Britským územím bylo Fidži necelých 100 let. 10. října 1970 byla vyhlášena nezávislost Fidži. Země byla nejdříve monarchií, jejíž oficiální hlavou (podobně jako třeba v Austrálii, na Novém Zélandu či v Kanadě) byla britská královna Alžběta II. V roce 1987 však byla na Fidži zavedena republika. Dnes nese tento stát oficiální název „Republic of the Fiji Islands“. Hlavou státu je prezident. Pro dějiny nezávislého Fidži jsou typické vojenské převraty. Zatím byly celkem čtyři. Po posledním puči v prosinci 2006 byla země dokonce kvůli němu vyloučena z Commonwealthu a do dnešního dne (1. listopadu 2010) je Fidži vojenskou diktaturou. Pro Fidži je dále příznačné občasné menší či větší etnické napětí mezi původními Fidžijci a obyvateli indického původu.

Podle údajů z roku 2007 tvořili největší národnostní skupinu na Fidži Fidžijci (tj. původní obyvatelé melanéského původu, 57% obyvatelstva). 38% obyvatelstva pak tvořili Indové. Národnostní složení obyvatelstva se odráží i v náboženství: křesťanů bylo ve stejném roce 53% (daleko největší křesťanskou církví jsou metodisté), hinduistů 34%, muslimů 7%, ostatních (mj. sikhové) 6%. Úředními jazyky na Fidži jsou pouze angličtina a fidžijština, mnoho obyvatel však rovněž mluví hindštinou, ve které je rovněž uvedena řada veřejných nápisů. Ekonomicky je Fidži spíše chudší zemí, ovšem evidentně je na tom mnohem lépe než sousední Vanuatu. Nejdůležitějším odvětvím ekonomiky je turistický ruch. Fidži má (na rozdíl od některých dalších tichomořských států) dobré letecké spojení s Evropou a mezinárodní letiště Nadi patří k nejvýznamnějším v celém Pacifiku. Na Fidži se těží zlato a stříbro. V zemědělství je nejvýznamnější produkce cukrové třtiny a kopry, důležitá je i těžba vzácných dřev a rybolov.

Nejpopulárnějším sportem na Fidži je patrně rugby. V této hře také dosahují Fidžijci výrazných mezinárodních úspěchů. Populární je i fotbal (soccer), tam už to ovšem, co se herních schopností Fidžijců týče, není taková sláva a fidžijský národní tým by možná (v nějakém ojedinělém světlém okamžiku) porazila i naše reprezentace. Nejslavnějším individuálním sportovcem Fidži je bezesporu Vijay Singh, jeden z nejlepších světových golfistů.

Nadi

V Nadi jsem strávil první dvě noci a poté jsem se odsud autobusem přesunul do Suvy. Na letišti jsem přistál večer. Na Fidži je o hodinu více než na Vanuatu a byla už tma. Odchytla mě tu dáma z cestovky a nasměrovala mě taxíkem do hotýlku Bamboo, který se nachází kousek od letiště. Hotel stojí 15 fidžijských dolarů (dále FD) na noc, přičemž paní si za zprostředkování ihned řekla o provizi. Tři dolary jsem tedy zaplatil jí a dvanáct dolarů poté v hotelu. Taxi jsem neplatil, ale tomu zase vyplácí provizi samotný hotel. Bamboo je hotýlek je levný a příjemný. Přes den tu hrají místňáci s turisty volejbálek, večer se pak hrají na kytary tklivé fidžijské písně a popíjí se k tomu kava. Hotel leží asi 6 kilometrů od města, což není moc výhodné, ale vaří v něm dobře (obědy i večeře, výběr ze dvou jídel, cena za jídlo obvykle 5 FD), i když porce jsou docela malé, spíš takové chuťovky. Nedaleko se nachází krámek, kde mají pivo a základní potraviny

fidžijské peníze jsou také zajímavé. Na všech mincích i bankovkách je portrét britské královny Alžběty II., a to přesto, že Fidži už je nějaký čas republikou s vlastním prezidentem. Britskou vlajku má také Fidži na své oficiální vlajce, stejně jako například Austrálie a Nový Zéland, jenže tyto země jsou narozdíl od Fidži monarchiemi. Narozeniny královny (18. červen) jsou pak na Fidži jedním z oficiálních svátků. Dost podivná republika…

Nadi má asi 40,000 obyvatel a je třetím největším městem Fidži (největší je Suva, na druhém místě je Lautoka). Význam tohoto města spočívá především v přítomnosti nejvýznamnějšího mezinárodního letiště, které kupodivu není u hlavního města Suvy, nýbrž zde. Z letiště je to do samotného centra města 9 kilometrů. Nadi je ovšem město totálně nezajímavé. Jedinou pamětihodností, která stojí za vidění, je zdejší hinduistický chrám. Ačkoliv Wikipedia tvrdí, že Sri Siva Subrahmanya Swami Temple je dokonce největším hinduistickým chrámem na jižní polokouli, troufnu si říct, že to je nesmysl, protože chrám veliký rozhodně není. Malby v něm jsou ovšem nádherné. Centrum Nadi pak tvoří jedna dlouhá ulice plná obchodů, kterou jsem se trochu coural. Především jsem zjistil, že Fidži je jasně nejlevnější zemí v Oceánii, kterou jsem navštívil. Je tu o něco levněji než v Česku. Suva leží od Nadi 185 kilometrů a autobus tuto vzdálenost urazil za 4 hodiny. V Suvě jsem se zastavil pouze jeden den a odejel jsem odsud na ostrovy Taveuni a Vanua Levu.

Veget v Nadi jsem si zpestřil jedním krátkým výletem do města Lautoka. To se nachází asi 30 kilometrů od Nadi. Lautoka je druhým největším městem Fidži a má asi 50,000 obyvatel. Ani toto město ovšem není architektonickým skvostem. Jedinou pěknou budovou je poměrně veliká mešita

Suva

V Suvě jsem během svého prvního pobytu zažil snad poprvé za celou Cestu pořádný tropický liják. Pršelo skoro celý den a noc a místy to byla skoro průtrž mračen. A to přesto, že začátkem října, tedy při mé první návštěvě, je oficiálně na Fidži ještě období sucha. Jenže v Suvě prší docela hodně po celý rok – v průměru tu napadne každoročně skoro 3,000 mm srážek.V hlavním městě prší během celého roku mnohem více než v Nadi, protože Suva leží na jihovýchodě ostrova Viti Levu, a tudíž je vystavena v plné míře působení jihovýchodního pasátu, zatímco Nadi leží na západní, závětrné straně stejného ostrova. Krásný toť příklad srážkového stínu! V Suvě i v Nadi jsem byl tudíž dvakrát, obě návštěvy jsem však shrnul v tomto článku, který je tak označen Fidži I., neboť v Nadi a v Suvě moje cestování po Fidži začalo.

Samotná Suva není bůhvíjak krásné město, ale je tu alespoň něco málo k vidění, na rozdíl od Nadi nebo Vily (Vanuatu), kde není prakticky nic zajímavého. Je tu dost velkých budov (ve srovnání se Suvou je taková Vila jen větší vesnicí). Asi nejzábavnější je jen tak se courat po ulicích a zevlovat. Především jsou zajímaví místní obyvatelé. Suva je multietnické město. Žijí tu původní Fidžijci, kteří se sice řadí k Melanésanům a měli by být tedy černí, ale většina z nich má mnohem světlejší pleť než Vanuaťané nebo Kanakové na Nové Kaledonii. Fidžijci nejsou totiž úplně „čistí“ Melanésané, neboť v minulosti došlo k částečnému míšení s Polynésany a na místních obyvatelích je to vidět. Dále je tu mnoho Indů a Číňanů. Potkáte tu i dost bělochů, což budou asi hlavně turisté a zaměstnanci mezinárodních společností. Obyvatelstvo je ovšem etnicky dost namícháno a najdete tu snad všechny myslitelné barvy a odstíny pleti. Tento etnický mix se mimo jiné výrazně kladně odráží v ženské populaci – tolik krásných příslušnic něžného pohlaví najednou se jen tak někde nevidí. Člověk by se nejraději otočil za každou sukní, ale pozor! V nejedné sukni vězí chlap, protože sukně jsou tradičním národním úborem Fidžijců. Spíše je to tedy takový kus látky, omotaný kolem pasu. Je to docela zvláštní pohled, když vidíte svalnatého vysokého chlapa, který kráčí po ulici v sukni.

Dalším výrazným kladem zdejšího etnického mišmaše je místní kuchyně. Je tu mnoho různých restaurací a krámků s jídlem a i dost luxusně vypadající podniky jsou v porovnání s Českem levné. Můžete si pochutnat na kuchyni fidžijské (hodně se v ní používá tavioka neboli maniok a taro), indické, čínské či zglobalizované euroamerické (je tu i McDonald’s, KFC a podobné podniky), v mnoha restauracích si pak můžete dát kuřata, ryby, hranolky, párky a spousty dalších dobrot. A protože ceny jídla na Fidži jsou pro našince velice příznivé, jedl jsem a jedl a jedl, i když jsem už kolikrát neměl ani hlad. Na Fidži jsem si díky místním obyvatelům a jídlu nepřipadal jako v Oceánii. Spíše to tu připomíná nějakou asijskou zemi.

Přes výše uvedené skutečnosti jsem ovšem samozřejmě, kromě kulinářských orgií a zírání po místních obyvatelkách, navštívil i nějaké ty pamětihodnosti. Nejvýznamnějším kostelem ve městě je katolická katedrála Svatého srdce, která byla dokončena v roce 1902. Dále jsem se nechal zlákat průvodcem a internetovými zprávami cestovatelů, kteří opěvovali místní muzeum. No není to zase taková sláva, i když Fiji Museum není vyloženě ošklivé. Někdy si tedy vyčítám, že muzea by mě jako historika měla eminentně zajímat, ale málokdy je tomu tak. Zdejší expozice navíc není moc rozsáhlá. Rozhodně tu není velká sbírka kanibalských nástrojů, jak jsem se někde dočetl, i když spatřit třeba kanibalskou vidličku tu můžete. Taky je tu vystaven jediný kousek z lodi Bounty, který se zachoval. Byl sem přivezen z ostrova Pitcairn. Kousek za muzeem (směrem od centra) se nachází prezidentský palác. Před ním stojí čestná stráž, sestávající z jednoho jediného vojáka. I on má na sobě tradiční fidžijský mužský oblek, tedy sukni. V každou sudou hodinu pak probíhá střídání stráže, kdy velitel přivede nového vojáka a obě stráže se, po nezbytných ceremoniálních úkonech, vymění. Ještě jsem shlédnul budovu parlamentu. Jedná se ovšem o parlament bývalý, neboť Fidži je od roku 2006 vojenskou diktaturou a jelikož zdejší vojenská vláda nepovažovala (na rozdíl třeba od našich komunistů) za nutné zachovávat ani karikatury demokratických institucí, parlament byl prostě rozpuštěn a jeho budova uzavřena. Celkově bych prohlídku města shrnul takto: pokud nemáte čas a prohlídku Suvy úplně vynecháte, o nic nepřijdete.

Suva a ostrov Viti Levu – praktické informace

Orientační kurs v dubnu 2013: 1 FJD (fidžijský dolar) = 11,20 Kč

Fidži je v porovnání s jinými zeměmi Pacifiku velice levnou zemí. Týká se to ubytování, dopravy i stravy. Celkově je na Fidži o něco levněji než v České republice a o hrozně moc levněji než na Vanuatu, na Nové Kaledonii či ve Francouzské Polynésii. Služby jsou tu navíc na úrovni a je za co utrácet.

Jídlo: Nadi – samosa (taštička plněná zeleninou) 0.80 FD, kuře masala s rýží 5.50 FD (oboje v levné indické restauraci). Pivo Gold (dvanáctka, 750 ml) 3.70 FD, pivo Fiji Bitter (dvanáctka, 750 ml) 3.45 FD. Cena piva v obchodě, v restauraci stojí ta samá láhev 5 FD a více. Pivo se prodává buď v plechovkách, nebo častěji v láhvích o obsahu 375 a 750 ml, láhve se nezálohují. Nudlová polévka (obchod) 0.50 FD. Suva – sausages + chips (dva párečky + hranolky) 3.30 FD, čína (maso+zelenina+rýže+nudle, velikánská porce) 6.50 FD – oboje v levné restauraci. Velká samosa 1 FD, velký šálek kávy 1 FD (oboje pouliční stánek), 6 banánů na trhu 1 FD. V Suvě je veliké množství levných restaurací fidžijských, indických, čínských i zápaďáckých (včetně McDonald’s a KFC), úplný ráj jídla.

Ubytování: Nadi – hotel „Bamboo“. Noc v dormitory pro 9 osob stojí 15 FD na noc. Žádný luxus, ale obsluha (mladí Fidžijci) i majitel (mladý kluk z Nového Zélandu) jsou příjemní a v době mého pobytu tu bydleli samí baťůžkáři. Wifi připojení zdarma, v ceně ubytování je i malá snídaně, kuchyňka k dispozici, vaří tu obědy i večeře. Suva – „South Seas Private Hotel“. Noc v dormitory pro 4 osoby stojí 15 FD. Celkem slušné ubytování v nejlevnějším hotelu ve městě, nemají tu ale wifi ani internet s pevným připojením. Kuchyňka k dispozici.

Doprava: Autobus MHD v Nadi: 1.15 FD (použil jsem ho pro cestu z hotelu do centra, což je vzdálenost cca 6-7 kilometrů). Autobus Nadi – Suva: 185 kilometrů, 4 hodiny jízdy, 15 FD. Autobus nebyl luxusní, ale nebyl přecpaný a jelo se v něm celkem pohodlně, i když do něj za deště lehce zatékalo. Lze jet i luxusnějšími spoji za cca 20 FD. Snažte se protlačit i velké zavazadlo (krosnu apod.) do autobusu a ne dolů do zavazadlového prostoru, kam skoro vždycky zatéká. Autobus Nadi – Lautoka: cca 30 kilometrů, 1 hodina jízdy, 2.85 FD (z křižovatky poblíž hotelu, do centra Nadi je to o cca 6 kilometrů dál). Autobusy mezi Lautokou a Nadi jezdí ve všední den každých 15 minut.

Vstup do muzea (Fiji Museum): 7 FD.

Různé: Internet (Nadi i Suva) stojí většinou 2-3 FD na hodinu. V Suvě jsem si nechal vyprat prádlo. Prádelna je v Knolly’s Street, nedaleko hotelu South Seas, a pokud sem dáte svoje prádlo ráno, odpoledne už je hotové. Vyprání stojí 2.50 FD za kilogram.

Vanua Levu a Levuka

Ostrov Vanua Levu je druhým největším ostrovem Fidži. Od Taveuni je oddělen poměrně úzkou úžinou Somosomo Strait. Nebylo tedy nic snazšího než tuto úžinu přeplout a zdržet se na Vanua Levu pár dní. Z Vanua Levu jsem se pak přeplavil na ostrov Ovalau, kde leží Levuka, bývalé hlavní město Fidži.

Vanua Levu – základní informace

Ostrov Vanua Levu, druhý největší ostrov Fidži, má rozlohu 5,535 km², čili je zhruba dvakrát menší než jeho velký bratr, Viti Levu. Rozměry ostrova jsou 180x50 kilometrů. Poloha i tvar ostrova jsou zajímavé. Z hlavní části ostrova vybíhá směrem na jihovýchod poloostrov Tunuola Peninsula (též Natewa Peninsula). Zde se ostrov Vanua Levu nejvíce přibližuje svému sousedu Taveuni, od kterého je oddělen pouze 6.5 kilometru širokou úžinou Somosomo Strait, zatímco mezi ostrova Vanua Levu a Viti Levu leží mnohem širší průliv zvaný Bligh Water. Na severovýchodě Vanua Levu se pak nachází dlouhý výběžek, který protíná 180. poledník. Udu Point, nejsevernější bod ostrova, ležící na konci tohoto výběžku, se tedy již nachází na západní polokouli, zatímco drtivá většina území Vanua Levu se rozkládá na polokouli východní. Nejvyšší horou ostrova je Batini (též zvaná Nasorolevu), která měří 1,111 metrů.

Na Vanua Levu žije asi 140,000 obyvatel. Největším městem ostrova je Labasa, která leží na severním pobřeží. Žije zde asi 25,000 obyvatel převážně indického původu (Indo-Fidžijci). Jelikož na Fidži vane převážně jihovýchodní pasát, je severní pobřeží mnohem sušší než pobřeží jižní, neboť leží na závětrné straně ostrova ve srážkovém stínu centrálních hor. Proto se v okolí Labasy daří pěstování cukrové třtiny. Druhým městem na Vanua Levu je Savusavu. Toto městečko má pouhých 3,400 obyvatel (podle sčítání v roce 2007), je však mnohem víc navštěvováno turisty než Labasa. Jiná města na ostrově nejsou, drtivě tedy převládá vesnické obyvatelstvo. V Savusavu jsou i banky, bankomaty a supermarkety.

Cestovní deník

Pár obecnějších poznámek k Fidži: Fidži, to je napůl Indie. Je to vidět na každém kroku. Především zde žije mnoho Indů. Indové jsou dobří obchodníci a vlastní mnohé obchody, autobusové společnosti a další podniky. Většina Indů jsou samozřejmě hinduisté, ale jsou tu i muslimové, soudě podle mešit a občasných typických muslimských jmen (například nějaký pan Hussein tu vlastní železářství). Vedle indického vlivu je zde silný vliv britský. Ačkoliv původní Fidžijci (Melanésané) převažují, řekl bych, že kulturně dostávají od Indů na frak. Fidžijci se, spíše než ve své vlastní kultuře, shlížejí v Británii, všude jsou obrazy královny Alžběty II., britská vlajka je koneckonců i na vlajce Fidži. To je velký rozdíl oproti Vanuatu či Nové Kaledonii, kde jsou naopak domorodé tradice velice silné. Spíše to na Fidži vypadá, že se zde střetává euroamerická civilizace s civilizací indickou. Národním nápojem původních Fidžijců je, stejně jako v jiných částech Melanésie, kava. Zde se jí ovšem říká grog. Vždycky místní pobavím faktem, že u nás se říká grog něčemu úplně jinému… Alkohol (včetně piva) se neprodává všude, nýbrž buď ve speciálních obchodech, nebo ve zvláštních odděleních v rámci větších obchodů (supermarkety apod.). Vždy je zde prodavač, který Vám vydá příslušnou láhev, nemůžete si jí tedy vzít sami.

šnorchlovat na místo zvané Split Rock, které se nachází asi 6 kilometrů západně od Savusavu. Split Rock jednotné číslo, jsou tu dvě velké skály, snad 10 metrů vysoké (ovšem celé ponořené pod vodou) a k tomu řada menších. Skály jsou porostlé spoustou korálů a jsou tu hejna ryb. Voda nebyla sice úplně průzračná, něco v ní plave, ale i tak to byla paráda. Proplouval jsem hejny asi 10 centimetrů dlouhých pruhovaných rybek, které nejenom že přede mnou neutíkaly, ale ještě na mě občas dorážely. Split Rock je asi 50 – 100 metrů od břehu a je označena malou žlutou bójí. Musíte najít patník s označením 6.2 kilometru, odsud je pak bóje dobře viditelná.

Krajina v centrální části ostrova je jiná než na pobřeží. Zatímco na pobřeží rostou palmy a uvidíte tu mnoho políček s maniokem, tarem a dalšími plodinami, ve vnitrozemí se tyčí hory, vysoké přes 1,000 metrů, které jsou porostlé pralesem. Cestou do Labasy jsem se zastavil v rezervaci „Waisali Rainforest Reserve“. Jak už název napovídá, ochraňuje tato rezervace deštný prales, takže mě tu samozřejmě zastihnul déšť a pořádně jsem zmoknul. Mnohem horší lijáky tu ovšem řádily v březnu 2010, kdy se tudy přehnal cyklon (ano, ten samý, jako přes sousední ostrov Taveuni). Silné deště způsobily v rezervaci rozsáhlé sesuvy a škody nebyly dodnes odstraněny. Takže ačkoliv v parku dál vybírají vstupné, jako by se nechumelilo, je hlavní turistická stezka parkem pro návštěvníky nepřístupná. Pravda, mají tu stezku náhradní. Jeden zaměstnanec mě vedl kousek od vstupu po silnici a pak mi odevřel branku, od níž vede cesta k vodopádu. K tomu dojdete asi za 10 minut. Žádný extra zážitek to tedy není, takže dokud nezpřístupní hlavní turistickou trasu, ani sem raději nechoďte.

Labasa (25,000 obyvatel) je město o dost větší než Savusavu, avšak i zde tvoří osu města jedna hlavní ulice, na kterou ovšem navazují ulice další. Labasa leží na stejnojmenné řece, která se vlévá do moře malou deltou asi 5 kilometrů za městem. Z ekonomického hlediska je Labasa především městem cukru. Cukrová třtina se pěstuje všude v okolí. Městem vede dokonce Cane Railway - úzkokolejná železnice. kousek za město, kde se nalézá místo zvané Wasavula. K vidění je tu tři metry vysoký kamenný monolit. Kdysi se zde konaly obřady kanibalů, dnes je však v okolí monolitu hřbitov a vesnice. Není to tedy žádná závratná podívaná, prostě šutr…

prohlídku cukrovaru, který leží asi 1.5 kilometru od centra Labasy. Původně jsem si myslel, že se podívám jen k objektu, ale nakonec se z toho vyklubala velice zajímavá exkurze. Pustili mě totiž i dovnitř. Chlapík v kanceláři mi napsal propustku, tu jsem dal dalšímu člověku u vchodu a mohl bych jít ihned dál, jenže mě tam nejdříve nepustili. Z bezpečnostních důvodů musíte mít totiž v cukrovaru na nohou pevnou obuv, a já měl na nohou jen plážové trepky. Takhle jsem mohl chodit úplně volně kdekoliv, nevnutili mi ani žádného průvodce. Cukrovar (sugar mill) samozřejmě zpracovává cukrovou třtinu. Exkurze byla moc zajímavá, zvláště když byla zdarma a bez průvodce, vřele doporučuji.

Ostrov Vanua Levu a Levuka – shrnutí a praktické informace

Levuka (ostrov Ovalau)

Levuka je malé městečko, situované na východě malého ostrova Ovalau. Ovalau je největším ostrovem fidžijského souostroví Lomaiviti, které leží na východ od největšího fidžijského ostrova Viti Levu. Ostrov je 13 kilometrů dlouhý a 10 kilometrů široký, má rozlohu 102.3 km² a okolo 9000 obyvatel, celé souostroví Lomaviti má pak asi 15,000 obyvatel a v samotné Levuce žije 4,000 obyvatel. Nejvyšším vrcholem Ovalau je hora Nandelaiovalau (626 m.n.m.) na východě ostrova. Levuka byla prvním městem, kde se v 19. století natrvalo usadili Evropané. Žily zde nejdříve různé pochybné existence a teprve později se tu usídlili rybáři, velrybáři a obchodníci. Není proto divu, že když bylo Fidži roku 1874 prohlášeno britskou kolonií, Levuka se stala prvním hlavním městem Fidži. Záhy se však projevily nevýhody města, ležícího na malém ostrůvku. Město se prostě už nemělo kam dál rozrůstat. Proto bylo již v roce 1882 hlavní město přeneseno do Suvy, která je hlavním městem Fidži dodnes. Záhy po úřednících se do Suvy přestěhovali i obchodníci a význam Levuky rapidně poklesl. Dnes je ovšem Levuka turistickým magnetem, neboť je jedním z mála měst v Pacifiku, kde se ve větší míře zachovaly budovy z koloniálního období.Levuka je určitě nejhezčím historickým městem na Fidži. Město vyrostlo v druhé polovině 19. století. Ne že by to tedy bylo město obzvláště veliké (necelých 4,000 obyvatel), ale dá se říct, že historická zástavba tvoří kompaktní celek. To se týká zejména části hlavní ulice, kde stojí vedle sebe několik dřevěných domků, připomínajících ovšem spíše kulisy Divokého západu než Tichomoří. Fidži nemá zatím žádnou památku na Seznamu světového dědictví UNESCO, ale Levuka je na Seznam nominována a myslím, že se tam časem dostane. podstatné prvky historické zástavby byly postaveny cca v letech 1860 – 1915. Asi nejhezčí budovou ve městě je kostel Svatého srdce (Sacred Heart Church) z roku 1866, dalším větším kostelem je anglikánský Church of the Holy Redeemer z roku 1904. Z historického hlediska je ovšem určitě nejzajímavějším místem Cession Site, kde bylo 10. října 1874 podepsáno připojení Fidži k Velké Británii. Událost zde připomíná pamětní deska. Zajímavé jsou i trosky zednářské lóže (Masonic Lodge), postavené roku 1913. Z budovy se ovšem zachovalo pouze pěkné průčelí se zednářským znakem a obvodové zdi. Budova byla totiž vypálena fanatickým davem, vedeným místními kazateli.

Lodní doprava: Z Taveuni (z mola mezi vesnicemi Waiyevo a Wairiki) jezdí dvakrát týdně (ve středu a v neděli) velké lodě zpět do Suvy. Tyto lodě (jedou dvě lodě dvou různých společností – Consort Shipping a Blighwater) staví i v přístavu Savusavu (ostrov Vanua Levu). Já jsem jel z Taveuni do Savusavu lodí společnosti Consort Shipping za 32 FD (5 hodin jízdy). Menší loď z Taveuni (Naqara) na Vanua Levu (Buca Bay) jezdí denně kromě neděle v 9:00 („pravidelný“ odjezd) z mola poblíž Naqary. Na tento spoj navazuje autobus do Savusavu. Toto spojení jsem nakonec nepoužil, neboť loď vyjela nečekaně o půl hodiny dříve a ujela mi před nosem. Kombinovaný lístek (autobus + loď) Labasa (ostrov Vanua Levu) – Levuka (ostrov Ovalau): celkově dva autobusy a dvě lodě, 12 hodin jízdy, 65 FD. Spoj provozuje lodní společnost Patterson Brothers Shipping Company, která má kancelář na hlavní třídě v Labase. Kombinovaný lístek (autobus + loď) Levuka – Suva: celkově dva autobusy a jedna loď, 4 hodin jízdy, 25 FD. Rovněž společnost Patterson Brothers. Autobus z Levuky má „reporting time“ (tj. musíte tam už být) ve 4:30 ráno! V pět vyjíždí a před devátou už je v Suvě.

Doprava na ostrově Vanua Levu: Autobus Labasa – Savusavu: 85 kilometrů, 3 hodiny jízdy, 6.70 FD.

Ubytování: Savusavu – Hidden Paradise Guest House: 25 FD na noc v dormitory pro 6 osob. K dispozici je kuchyňka, v ceně ubytování je i velká a dobrá snídaně. Labasa – Labasa Riverview Private Hotel: 20 FD za noc v dormitory pro 5 osob. K dispozici kuchyňka a lednice. Nejsem, co se týče ubytování, žádný hnidopich, ale už jsem viděl čistší hotely. Možná zkuste jiný podnik, i když nic levnějšího ve městě asi není. Levuka – Mary‘s Lodge: 20 FD za noc v dormitory, včetně ucházející snídaně. Kuchyňka k dispozici.

Jídlo a pití: Savusavu – pouliční stánky a levné restaurace: vařená kukuřice 0.40 FD, pivo Bitter (750 ml) 4 FD, malá pizza (pekařství) 1.80 FD. točená zmrzlina (malý krámek) 1.20 FD. Labasa – restaurace „Popular Tearoom and Restaurant“ leží na hlavní třídě. Vaří tu výborně a porce jsou veliké. Chodil jsem sem každý den. Co jsem si dal? Beef chowmein (hovězí + zelenina + smažené nudle) v 6 FD – super jídlo. Beef chopsuey – to samé, ale s rýží – 5.60 FD. Combination Fried Rice (smažená rýže se zeleninou, vajíčkem a kousky masa) 6 FD, čtvrtka kuřete + hranolky 5 FD. Voda z kohoutku je, navzdory tvrzení některých průvodců, pitná na Fidži úplně všude. Je však silně chlorovaná a nedobrá.

Bankomaty: Bankomaty různých bank najdete v Savusavu, v Labase i v Levuce v centru. Vybíral jsem u ANZ v Savusavu, limit výběru je 2,000 FD.

Waisali Rainforest Reserve: vstup do rezervace 5 FD. Nijak vysoké vstupné, ovšem taky zde nic neuvidíte, dokud nebude zpřístupněna stezka, zavalená sesuvem při posledním hurikánu. Rezervace leží 30 kilometrů na sever od Savusavu, vstup je hned vedle silnice na Labasu. Otevřeno denně kromě neděle od 9:00 do 14:00.

Labasa – různé výdaje: Internet 2 FD na hodinu (internet café, občas akční sleva na 1 FD za hodinu). Vypálení DVD s fotkami 5 FD. Kino 3 FD. Paracetamol (lékárna, 3x10 tablet) 1 FD. výměna baterie do hodinek 4 FD.

Ostrov Taveuni

Ostrov Taveuni není jen tak ledajaký ostrov! Protíná ho totiž 180. poledník. A to znamená, že leží zároveň na východní i západní polokouli. Taveuni navíc oplývá mnohými přírodními krásami na zemi i pod vodou. A tak jsem se tam vypravil.

Loď ze Suvy na Taveuni

Z lijákem smáčené Suvy jsem plul na Taveuni lodí společnosti Consort Shipping Lane. Loď má pravidelný odjezd v pátek v 18:00, boarding time je už v 16:00, skutečně jsme pak vyjeli před 19:00. Loď je to docela velká, žádná kocábka jako na Vanuatu. Dvě paluby jsou určeny pro automobily, přičemž dole jsou náklaďáky, zatímco osobní auta jsou vyzdvižena plošinou na horní palubu. Trajekt byl evidentně vyroben v Řecku, ještě jsou na něm řecké nápisy. Zato název lodi jsem nikde nezahlédnul. Loď jinak vypadala tak, jak obvykle trajekty vypadají. Ve velké místnosti s mnoha sedadly jsem spal na zemi na karimatce. Druhého dne loď nejdříve zastavila na ostrově Koro (podle tohoto malého ostrova se jmenuje celé zdejší meziostrovní moře – Koro Sea) a v přístavu Savusavu na ostrově Vanua Levu. Na Taveuni jsme přistáli v 15:30. Těsně před vyloděním jsme překročili 180. poledník a já se opět dočasně ocitnul na západní polokouli.

Pár informací o Taveuni

Taveuni je třetím největším ostrovem Fidži. Má rozlohu 435 km². Rozměry ostrova jsou 42x10.5 km a žije na něm asi 12,000 obyvatel. Od většího ostrova Vanua Levu jej odděluje 6.5 kilometru široká úžina Somosomo Strait. Lidé žijí především na západním pobřeží ostrova. Hlavním administrativním centrem Taveuni je Waiyevo, nejvíce obyvatel však žije v dvojvesnici Somosomo - Naqara. Na Taveuni používají místní obyvatelé zvláštní dialekt fidžijštiny, ve kterém jsou patrné tonžské vlivy. Taveuni je jedním ze tří fidžijských ostrovů (dalšími jsou Vanua Levu a Rabi), který leží současně na západní i východní polokouli. Ostrovem totiž prochází 180. poledník.

Taveuni je vlastně velkou štítovou sopkou. Na ostrově se nachází mnoho menších kráterů a během lidské historie, zde bylo zaznamenáno desítky erupcí, z nichž ta poslední nastala asi někdy kolem roku 1550. Po celé délce ostrova se táhne poměrně vysoké vulkanické pohoří. Jeho nejvyšší vrchol, Uluigalau (1,241 m.n.m.) je druhou nejvyšší horou Fidži. Taveuni oplývá nádhernou tropickou přírodou, která zde nebyla tolik narušena jako na největším fidžijském ostrově Viti Levu. Žijí zde tak původní druhy fidžijských živočichů a rostlin, které na jiných ostrovech již často vyhynuly. Na ostrově se také nachází nejznámější fidžijské vodopády Bouma Falls (či Tavoro Falls). Ostrov dostal lichotivou přezdívku „Garden Island“. Ve většině vesnic skutečně najdete spousty zahrad, obklopující jednotlivé domy.

První lidé přišli na Taveuni asi někdy mezi léty 950-750 př.n.l. Za objevitele Taveuni lze považovat slavného Holanďana Abela Tasmana, který ostrov spatřil v roce 1643. Tasman ovšem zahlédl v mlze jen dva vrcholy a vzhledem ke špatné viditelnosti se mylně domníval, že vidí dva ostrovy. Základem ekonomiky ostrova bylo a je zemědělství, pěstuje se zde vanilka, kávovník, kava, taro, kokosové palmy a chová hovězí dobytek, ovce a drůbež. V posledních letech ovšem stále narůstá význam turistického ruchu.

Cestovní deník

Bouma National Heritage Park, a jednak nejznámější fidžijské vodopády, které se v parku nachází, a těmi jsou Bouma Falls (v mapě je též můžete najít pod názvem Tavoro Falls). Vodopády jsou celkem tři a vede k nim cestička. Jsou docela hezké, i když jsem čekal, že budou trochu větší. Vybírat ale za vstup k nim 15 dolarů (asi 150 Kč), to trochu přeťápli. Asi nejhezčí je první vodopád, který je nejblíže k vesnici. Je tu i dobré jezírko na koupání. Já jsem se vykoupal u třetího, vrchního vodopádu. Voda je o dost studenější než moře, ale dá se to přežít. Zato je tak čistá, že se dá pít, čehož jsem hned využil a nabral jsem si tu zásoby pitné vody do lahví. Celá procházka k vodopádům, včetně koupání, mi zabrala asi 3 hodiny. Pak jsem došel dalších 5 kilometrů do vesnice Lavena. Zde končí zpevněná cesta pro auta a dál vede jen pěšina, která se jmenuje Lavena Coastal Walk. Ta sice leží ve stejném národním parku, jako Bouma Falls, což ovšem místním lupičům vůbec nebrání, aby i zde nezkásli turistu o dalších 15 dolarů. Samotná Lavena Coastal Walk je 4.5 kilometru dlouhá procházka podél pobřeží a není celkem nijak zvlášť zajímavá, vyjma dvou vodopádů Wainibau Falls, které se nacházejí na jejím konci. Vodopády jsou malé, menší než Bouma Falls, ale líbily se mi víc. Oba spadají do stejného bazénu, přičemž ten větší je asi 10 metrů vysoký, zatímco druhý je spíše rychle tekoucí voda po nakloněné skále, která zde vytváří jakýsi přírodní tobogán. Bohužel se to nedá vyfotit, neboť těsně před vodopády končí cestička a vy k nim musíte doplavat proti proudu říčky.

šnorchlování v Matei - žádná sláva. A kdo za to může? Cyklon! Ten se přes zdejší pobřeží přehnal v březnu 2010 a zničil z velké části bohatou korálovou výzdobu těsně u pobřeží.

Na Fidži 180. poledník nazývají „date line“. Teoreticky by totiž po 180. poledníku měla vést datová hranice, oddělující od sebe místa s rozdílným datem. Z praktických důvodů je ovšem mezinárodní datová hranice vedena východně od Fidži (na východ od 180. poledníku), neboť by nebylo vhodné, aby dvě části jedné malé země měly různé datum. Místo, kudy prochází 180. poledník, se nachází kousek od hlavní silnice, nedaleko vesnice Waiyevo, hned za fotbalovým hřištěm. Je tu jedna nehezká cedule a to je všechno.

Ostrov Taveuni – shrnutí a praktické informace

Lodní doprava: Suva (ostrov Viti Levu) – Taveuni (společnost Consort Shipping Line) stojí 58 FD a jede 20 hodin. Z Taveuni (z mola mezi vesnicemi Waiyevo a Wairiki) jezdí dvakrát týdně (ve středu a v neděli) lodě zpět do Suvy. Tyto lodě (jedou dvě lodě dvou různých společností) staví i v přístavu Savusavu (ostrov Vanua Levu). Já jsem jel z Taveuni do Savusavu opět lodí společnosti Consort Shipping za 32 FD (5 hodin jízdy). Menší loď z Taveuni (Naqara) na Vanua Levu (Buca Bay) jezdí denně kromě neděle v 9:00 („pravidelný“ odjezd) z mola poblíž Naqary. Na tento spoj navazuje autobus do Savusavu. Toto spojení jsem nakonec nepoužil, neboť loď vyjela nečekaně o půl hodiny dříve a ujela mi před nosem.V Matei je i malé letiště, možnosti leteckého spojení jsem však nezkoumal.

Doprava na ostrově Taveuni: Autobusy: Bus Matei – Lavena (asi 27 kilometrů) stojí 3.50 FD, nejezdí však v neděli a ve svátek. Stejná vzdálenost taxíkem stojí 40 FD. Já jsem se svezl zpět taxíkem za 10 FD, seděli v něm už totiž další tři lidé. Asfaltová silnice vede pouze z Matei do Wairiki, dále na ní pak v obou směrech navazuje zpevněná cesta. Autobus Matei – Naqara (14 kilometrů) stojí 1.70 FD, Naqara – Vuna 4.25 FD (25-30 kilometrů, 2 hodiny jízdy!). Autobus jede několikrát denně (kromě neděle, kdy je spojení mizerné) a cestou často staví a odbočuje, takže cestování je to relativně pomalé. Zajímavost: pokud vás chytnou v autobuse bez lístku, dostanete buď pokutu 50 FD, nebo vás zavřou do vězení až na tři měsíce! Takže jezdit na Fidži na černo se může šeredně nevyplatit. Občas jsem se svezl i stopem. Řidiči mě brali (někdy i sami od sebe), ale problém je, že v okrajových částech ostrova je frekvence dopravy naprosto mizivá.

Ubytování: Matei - Beverlys Campground. Malý rodinný kemp na okraji Matei. Za jednu noc ve vlastním stanu jsem platil 15 FD. K dispozici je kuchyňka s pitnou vodou a elektřina téměř po celý den. Sunset Accommodation – tento malý podnik se nachází u hlavní silnice mezi vesnicemi Naqara a Waiyevo. Platil jsem 20 FD za noc (původně chtěli 30 FD, ale slevili). Zato jsem dostal pokojík i s kuchyňkou. Elektřina tu funguje ráno od 6.00 do 12:00 a pak až večer 18:00 – 24:00. Vuna – Vuna Lagoon Lodge. Platil jsem 22 FD za noc v dormitory. Za 10 FD mi pak udělali večeři. Pěkné ubytování. Elektřina tu jde jen večer mezi 18:00 a 21:00. Elektřina na ostrově je získávána menšími naftovými generátory a skoro nikde nejde celý den.

Jídlo: Matei - malý krámek: makrely v tomatě (425 gramů, kvalita hrozná) 2 FD, fazole v tomatě (425 gramů) 2.35 FD, čínská polévka 0.60 FD. Pivo Fiji Bitter (nezálohovaná láhev 0.750 ml) stojí v krámku 4 FD. Chleba (krámek v Naqaře) stojí 0.80 FD. Malé levné restaurace, které jsou v Suvě či Nadi na každém kroku, na Taveuni najdete jen v největších vesnicích Naqara, Waievo a Wairiki. Jinde moc nejsou a spíše tu najdete dražší podniky pro turisty. Levné restaurace: Wairiki - vegetable fried rice (smažená rýže se zeleninou, menší porce) 4 FD, chicken chop-suey (kuře, zelenina, nudle, rýže, velká porce) 6 FD, pohárek džusu 0.30 FD, roti parcel (složená chlebová placka plněná kořeněnou směsí brambor a zeleniny) 1 FD, bara 0.10 FD (malinký falafel, prodávají se i v pouličních stáncích, když si jich dáte 20, najíte se dost). Naqara - chicken curry + rice 4 FD.

Vstupy: Bouma Falls – 15 FD. Nehorázně vysoké vstupné, zvláště když místní platí pouhé 2 FD. Lavena Coastal Walk – 15 FD. Stejná lumpárna. Kdybych se sem netáhnul půl dne, tak bych se na ně vybodnul.

Peníze: Průvodce Lonely Planet z roku 2006 tvrdí, že na Taveuni nejsou bankomaty, ale situace už se zlepšila. Jeden bankomat jsem viděl v Naqaře.

Fidžijština

Všichni Fidžijci (Melanésané i Indové) mluví anglicky, což je super. Angličtina je úředním jazykem a někteří Fidžijci jí dokonce hovoří jako rodným jazykem, i když díky jejich přízvuku musíte občas vynaložit velké úsilí, abyste porozuměli. Určitě ovšem nezaškodí se naučit pár slovíček i v jejich jazyce, tedy fidžijsky. Co se týče výslovnosti, tak samohlásky a,e,i,o,u se vyslovují stejně jako v češtině, avšak výslovnost některých souhlásek se od češtiny i angličtiny podstatně liší. Fidžijština je sice jeden jazyk, ale existuje 300 různých dialektů! Fidžijština se řadí do jazykové rodiny austronéských jazyků (též se používá označení malajsko-polynéské jazyky), kam patří například indonéština, malajština, malgaština, maorština, samojština či tonžština. Ačkoliv je tedy Fidži součástí Melanésie (původní obyvatelé jsou černé barvy pleti – Melanésané), jazyk Fidžijců nemá s ostatními melanéskými jazyky v Nové Kaledonii, na Šalomounových ostrovech, na Vanuatu či na Nové Guineji nic společného a je naopak příbuzný jazykům Polynésie.

bula ahoj

vinaka děkuji

io ano

sega ne

dua, rua, tolu, vaa, lima jedna, dva, tři, čtyři, pět

ika ryba

bu zelený kokosový ořech

masala curry, kari

roti chleba (placka)

tavioka kasava, maniok

toa kuře

bulumakau hovězí

katalau snídaně

vakasigalevu oběd

vakayakavi večeře

Bula!, Slovo, které uslyšíte několikrát denně na Fidži, znamená "ahoj" a je vždy vyslovován s úsměvem.

V zemi převládají dvě velké národnostní skupiny. Podle sčítání z roku 2007 v zemi žije 473 983 domorodých (57% populace), 311 591 (38%) Indů a 42 326 (5%) ostatních. Z hlediska náboženského zde mají převahu křesťané (52%), hinduisté tvoří 38% a muslimové 8%. Většina obyvatel země sídlí na největším ostrově – Viti Levu.

Etnické skupiny

Populace Fidžijců se dělí na původní Fidžijce a míšence polynéských a melanéských předků (54.3%), a indo-fidžijské potomky smluvních dělníků přivezených na ostrovy Brity v 19. století. Procento populace indických potomků se výrazně snížilo během posledních dvou desetiletí vlivem emigrace. Okolo 1,2 procent jsou Rotumané – domorodci z ostrovů Rotuma, jejichž kultura má mnohem víc společného se zeměmi jako Tonga nebo Samoa nežli se zbytkem Fidži. Jsou zde též malé, ale ekonomicky významné, skupiny evropanů, Číňanů a dalších menšin. Vztahy mezi Fidžijci a Indo-fidžijci byly často pokřivené a napětí mezi oběma komunitami ovládlo politiku poslední doby. Úroveň napětí kolísá mezi rozdílnými regiony země.

Jazyk

Tři úřední jazyky jsou ustanoveny ústavou: angličtina, jež byla zavedena zákony britské kolonie, fidžijština, jazyk etnických Fidžijců a hindština, hlavní jazyk Indo-fidžijců. Obyvatelé Fidži mají ústavní právo komunikovat s vládními úřady v jakémkoliv z úředních jazyků, s překladatelem poskytnutým na vyžádání. Používání angličtiny je jedním z nejdéle trvajících odkazů na zavedení již skoro století starých britských zákonů. Angličtina je hlavním dorozumívacím prostředkem mezi oběma etniky Fidžijců a Indo-fidžijců, stejně tak jako komunikace obyvatel Fidží se zbytkem světa. Je to jazyk ve kterém vláda i trestní orgány vedou většinu svých záležitostí a je též hlavním jazykem ve vzdělání a obchodě.

Náboženství

Nejrozšířenějším křesťanským vyznáním jsou metodisté. S 36,2 procent v celé populaci (včetně skoro dvou třetin etnických fidžijců) mají největší podíl v populaci ze všech národů. Apoštolská církev (4%) a Církev adventistů sedmého dne (2,9%) jsou rovněž významné. Tyto i ostatní vyznání mají malý počet indo-fidžijských členů, křesťanství všech druhů zahrnuje 6,1% z indo-fidžijské populace.

A dvě zájímavosti na konec: do 19. století zde domorodí obyvatelé praktikovali kanibalismus a v čele vesnice stojí náčelník a jeho funkce je dědičná na syna.

Počasí

Fidži mokré sezóna je od listopadu do dubna, s nejtěžšími deště, které spadají mezi prosincem a střední-duben. Fidži má mírné průměrnou teplotu 25 ° C, nicméně to může vyšplhat až nad 30 ° C v létě (prosinec a leden) a klesají na 18 ° C v zimě (červenec a srpen).

Kdy jet

Nejlepší doba k návštěvě je v tak-zvané 'fidži zimní' nebo 'sucha', od května do října. V tomto ročním období je mnohem příjemnější s menšímu množství srážek a vlhkost, mírnější teploty a menší riziko meteorologických nebezpečí jako cyklony. V důsledku těchto šesti měsíců, aby se v sezóně, kdy cena letenky a ubytování jsou na nejvyšší úrovni. Očekávají, že náklady na vrchol v červnu a červenci.

Fidži 'mokré období' je od listopadu do dubna, s nejtěžší deštích, které spadají od prosince do poloviny-duben. To je, když tropické cyklóny, nebo hurikány, s největší pravděpodobností dojde. Silný, ničivé cyklony jsou však poměrně vzácný jev, na Fidži. V zemi byl zasažen v průměru 10 až 12 cyklóny za desetiletí, přičemž pouze dva nebo tři z nich jsou velmi vážné.

Pokud cestujete během mokré sezóny, je to nejlepší na hlavu a sušší oblasti, jako je Mamanuca a Yasawa ostrovní skupiny. Aby řekl, prosinci a lednu se také obsazeno měsíců, neboť se shodují s školních prázdnin, v jak Austrálii a na Novém Zélandu a Fidži návštěvě u příbuzných. V únoru a březnu, a dokonce listopadu, nicméně, Fidži vidí méně turistů a máte větší pravděpodobnost získat výhodné ceny na ubytování. Teplota během těchto měsíců je rovněž velmi atraktivní, takže si to nejlepší z obou světů. Diwali Festival se koná koncem října nebo začátkem listopadu, a může být zábava, pokud maniakální čas být na Fidži.

Fidži školních prázdnin mohou mít vliv na ubytování dostupnosti. Oni obecně trvat dva týdny od konce dubna do počátku do poloviny května a od poloviny--srpna do začátku září. Letní prázdniny běží od začátku prosince do konce ledna.

Peníze

Dolar se člení na 100 centů. Bankovky jsou v označeních $ 50, $ 20, $ 10, $ 5 a 2 dolary. V oběhu jsou mince v hodnotě $ 1, $ 0,50, 0,20, $ 0,10, 0,05 0,02 , 0,01 dolary. Fidži, i když je nyní republika, bankovky a mince jsou s Queen Elizabeth II.

Bankomaty

Bankomaty jsou běžné ve velkých městech a především přijmout hlavní mezinárodní debetní karty, včetně Maestro a Cirrus. ANZ banka má bankomatu v Nadi International Airport a zjistíte více ve městě v Nadi a Suva. K dispozici je také jeden z Savusavu.

Kreditní karty

Restaurace, obchody, středotónový to top-end hotely, auto-pronájem kanceláře, cesty a cestovní kanceláře se obvykle Přijímáme všechny hlavní kreditní karty. Visa, Amex a MasterCard jsou široce používány. Většinou ale chtějí dalších 5% za platbu kreditní kartou. Peněžní zálohy jsou k dispozici prostřednictvím kreditní karty u většiny bank ve větších městech.

Návštěva fidžijské vesnice patří k zážitkům, na které se nezapomíná. I když se stali křesťany, Fidžijci na venkově žijí stále v tradiční společnosti, kde rozhoduje náčelník vesnice, a je to právě on, kdo vám musí povolit vesnici navštívit. Pokud dodržíte určitá pravidla ohledně oblečení a chování, můžete se zúčastnit přípravy tradičního jídla lovo a především obřadu pití nápoje kava-kava neboli rituálu yagona. Tento slavnostní obřad pití zvláštního nápoje s povzbuzujícími účinky má svá starodávná pravidla a hraje ve fidžijské kultuře jednu z hlavních rolí.

Pozor, drsná kapitola - proč lidi jedli lidi?

Při vyslovení jména Fidži si leckdo vzpomene na lidožrouty. Cannibal Islands byly ještě v 19. století pod tímto názvem zaznamenány v mnoha mapách světa. Nynější kartografové vrátili kanibalským ostrovům počestné jméno Fidži. Vzniklo nesprávným přepisem Viti, podle hlavního ostrova Viti Levu, který tak dal celému souostroví jméno. Kanibalismus, jak je známo, nebyl rozšířen jen na tomto souostroví, ale na všech melanéských ostrovech a na každém z těchto ostrovů měl jiný ráz. Pravdou je, že na Fidži byl kanibalismus provozován nejdéle, masově a zcela nepokrytě. Snad každý si položí otázku, proč zdejší obyvatelé jedli lidské maso. Bylo to z nedostatku jiného masa, vedly je k tomu náboženské rituály nebo jim maso prostě chutnalo? Podle historiků je nejpravděpodobnější ta poslední verze, ale sami Fidžijci věřili, že síla ze snědeného člověka se přenese do jejich těla. Za nejchutnější považovali místní lidé stehna, paže a srdce. Hlavy si na rozdíl od jiných národů nevážili, a tak připadla kněžím.

Fidžijci nikdy nejedli lidské maso v syrovém stavu. Jak se tedy připravovalo ? Nešťastníci byli nejprve zabiti. K tomu účelu sloužilo hned několik nástrojů. Nejčastěji se používalo rozražení lebky ozdobným kyjem (tento kyj je mimochodem vyobrazen na deseticentové minci). Potom byla těla rozčtvrcena, někdy zbavena kostí. Zabalená do banánových nebo palmových listů byla pak pečena na rozžhavených kamenech v otevřeném ohništi. Melanésané jedli přirozeně všechnu stravu rukama. Fidžijci se však lidského masa rukama nikdy nedotkli. Nabírali je na zvláštní, větší dřevěné vidličky, které vyráběli jen k tomuto účelu. Tyto vidličky byly jinak tabu a použít je k něčemu jinému byl smrtelný hřích. Všechny repliky nástrojů na zabíjení i jedení můžete dnes koupit všude na Fidži i s výkladem prodejce k čemu v minulosti sloužily. Ty, které byly skutečně používány, jsou vystaveny v etnografickém muzeu v Suvě. Lidské maso se nejedlo samotné, ale pro snadnější trávení a chuť byla přidávána zeleninová příloha, listy některých stromů nebo výrazné koření. Jedna z těchto rostlin mboro ndina stále nese ve svém latinském názvu označení anthropophagorum – lidojedská. Dodnes je nezbytnou součástí fidžijských jídel a mohu potvrdit, že je velmi chutná. Solanum anthropophagum mi totiž velmi připomínalo náš špenát.

Maso bělochů Fidžijcům nechutnalo. Mělo prý zvláštní nepříjemnou pachuť či pach. Proč tedy Fidžijci zabíjeli bezbranné trosečníky ? Plnili vůli bohů, kteří vládnou moři. Ti přece museli být na plavce velmi rozhněvaní, když jim zničili plavidlo. A věřící kanibalové jen dokonali, co rozhněvaní bohové započali. Proto pobíjeli a potom pojídali posádky ztroskotaných lodí.

V literatuře jsem se dočetl o náčelníkovi jménem Undre Undre, který za svůj život snědl 872 lidí. Když zemřel některý náčelník, šly dobrovolně na smrt všechny jeho ženy, které pak i s ním byly zkonzumovány. Věřily totiž, že budou žít po smrti nový život od stejného věku a zdraví, ve kterém zemřely. Proto velmi často odcházely na smrt starší lidé, aby v příštím životě nemuseli být vystaveni nemocem ve stáří.

Národní nápoj Fidži

Pro luštitele křížovek velmi známý pojem, polynéský opojný nápoj na čtyři písmena – KAVA. Ale co to vlastně onen posvátný nápoj je ? Vyrábí se z usušených kořenů tichomořského pepřovníku Piper methysticum rozdrceného na prášek. Na Fidži se správně jmenuje yangona. Název kava sem byl importován z Polynésie, kde se kořen nedrtí, ale žvýká, vyplivuje do nádoby s vodou a tam se chvíli louhuje. Myslím, že by všichni dali přednost nápoji z drceného kořene na Fidži, než žvýkaným v Polynésii.

Dva domorodci, oděni jen do sukýnek z palmových listů, přinášejí těžkou dřevěnou mísu na čtyřech nohách. Je to takzvaná tanoa z dřeva „vesi“, posvátná nádoba, v níž se kava připravuje. Z jedné strany visí lano z liánových vláken a na jeho konci jsou přivázány dvě bílé lastury Ovula ovum. Dříve poměrně dlouhý náročný obřad je dnes zkrácený do této podoby: Před samotným aktem pronese míchač kavy krátký proslov. Druhý ceremoniář vlije do tanoi vodu. Míchač do ní vloží plátěný pytlík s rozemletým kořenem a asi patnáct minut ho hněte rukama ve vodě a neustále přelévá půlkou kokosového ořechu. Poté je nápoj připravený a kalná hnědá tekutina vypadá, jako kdyby ji nabrali rovnou z kaluže. Třetí z ceremoniářů začne přítomným, kteří sedí na zemi v půlkruhu se zkříženýma nohama, roznášet nápoj, který mu míchač naleje do kokosového ořechu. Když jej přinese, musíte jednou tlesknout, zvolat známé slůvko BULA a poté misku uchopit oběma rukama a vypít ji do dna. Po dopití všichni účastníci ceremonie třikrát tlesknou. Stejně tak se celý rituál opakuje u každého z účastněných. Všichni pijí z jednoho kokosáku. Až se všichni v pití vystřídají, po chvilce se celý obřad opakuje, dokud není tanoa prázdná. Po pátém kokosáku necítím na sobě žádné účinky, pouze mírné brnění jazyka. Říkám si, kolik toho musím vypít, abych pocítil účinek opěvované kavy. Podotýkám, že kava není alkoholický nápoj a účinky jsou téměř opačné. Mozek pracuje jasněji, dostavuje se euforie, ale ochabne činnost svalů a zdřevění nohy. Posléze se dovídám, že turistům je podáván nápoj slabý, řečeno slovy Čecha, nízkostupňový. Prý tak slabý nápoj můžete pít celý život bez nějakých problémů ba naopak, má příznivé účinky. Uklidňuje, osvěžuje, snižuje nadměrnou tělesnou váhu a prospívá žaludku. Mě kava zachutnala až po třetím ceremoniálu ve vnitrozemí, kde jsem se dozvěděl, že slabou kavu dávají pít jedenkrát za čtrnáct dní i dětem na pročištění žaludku a kvůli dobrému trávení. Avšak notoričtí pijáci silné kavy, kterým tu říkají kavaholici, mají problémy s očima a s kožními nemocemi. Těmto kavaholikům se z očí a z kůže vylučuje žlutavá látka, která vysouší pleť.

Dnes už pepřovník na Fidži neroste divoce, ale pěstuje se ve vnitrozemí Viti Levu a vyžaduje značnou péči. Dokonale očištěná půda se hnojí vápnem získaným z mušlí a korálů. Podle Fidžijců je to božská rostlina, kterou považují za absolutní všelék, jakýsi melanéský penicilín.

Bukoja

Rozprostírá se po hřebenech několika kopců a odtud vedou silnice do všech světových stran. K vesnici patří ještě několik malých osad, které mají spolu asi 700 obyvatel. Může tam vkročit jenom pozvaný host s někým z vesnice, jinak může byt považovaný za nepřítele. Hlavou tohoto společenství je šéf, bývalý boxer, ke kterému jsem byl pozvaný na zdvořilostní návštěvu a tu jsem si musel zaplatit.

Vesničané se zabývají zemědělskou činností na svých polích, někteří výrobou suvenýrů a lovem divokých prasat. Ve vesnici není žádný obchod, vše tady funguje ve formě výměny a jenom málokdy se schází do města pro nějaké drobnosti. Průvodce, který mně měl provázet po okolí byl ochotný vyrážet až po desáté hodině, takže již další den jsem se na něho nespoléhal a vybral na vlastní pěst.

Většinu času jsem trávil procházkami po okolí a rozhovory s lidmi, kteří ovládají díky dost přísnému školnímu systému dobře angličtinu. Lidé jsou tu strašně milí a příjemní. Při setkání se zdraví jíž z dálky "bula, bula" a bez povšimnutí jsem nedokázal projít kolem nikoho. Okamžitě mně zastavili a začali se vyptávat odkud jsem, co dělám a jak dlouho jsem tady, kde bydlím a pod. To jsem musel opakovat i několikrát denně. Místní se strašně rádi fotí a několikrát mně sami požádali, ať je zvěčním.

Každý podvečer se na místním plácku odehrávalo ragbyové utkání, kterého se účastnili všichni muži z vesnice a trochu mi to připomínalo dávné souboje. Ragby je tady sportem číslo jedna a při všech mezinárodních soubojích se posadí vesničané kolem několika rádií a v napětí poslouchají reportáž z celého zápasu.

Mana na Ira

Ostrov obchází 200 km asfaltová silníce v některých místech přerušovaná polní cestou, která je počas deště nepojízdná. První zástavkou bylo městečko Lautoka (Nadi - Laotoka 20 km) obydlené převážně indy. Dále jsem pokračoval do městečka Raki Raki, které je výchozím bodem pro návštěvu ostrova Mana na Ira (Laoutoka - Mana na Ira 60 km). Na ostrov jsem se dostal malým trajektem.

Večer jsem se chválil správcové resortu, co všechno jsem viděl a zmínil se o černobílé rybě podobné úhoři. Velmi se vylekala a začala mi vykládat, že se jednalo o mořského hada, který je velmi jedovatý. Pak mně ještě upozornila na zelené korály, kterých se nemám dotýkat, prý jsou taky jedovaté a přidala ještě zprávu o tom, že kousek odtud vylovili žraloka. V jeho žaludku objevily lidské pozůstatky.

Sigatoka

V autobuse kromě řidiče je i průvodce prodávající jízdenky, které si cestující musí uchovat a po vystoupení je odevzdat řidiči, jinak by musel cestovné zaplatit ještě jednou. Suva je špinavé velkoměsto bez zajímavostí, se spoustou aut a lidí. Sigatoka je malebné městečko v ústí řeky s několika pěknými domky a náměstíčkem.

Fidžijská kuchyně je směs polynéské, indické, čínské a evropské gastronomie. Takový mix, který představují i národnosti žijící na ostrovech Fidži.

MOŽNOSTI LETŮ V OBLASTI (2013)

Fiji - Nadi NAN

Suva - SUN

Samoa - Apia APW FGI

Vanuatu - Port Vila VLI

Caledonia - Noumea NOU GEA

Fiji - Samoa: 10 000 Kč tam út, pá ne, zpět so, ne

Fiji - Vanuatu: 4 000 Kč út, čt, ne

Vanuatu - ostrov Tana: 6 000 Kč tam ne. po, út, st zpět st, čt, pá, so, (ne?)

Vanuatu - Caledonia: 5 000 Kč po, pá nebo Vanuatu air st, ne

Caledonia - Vanuatu: po, pá nebo Vanuatu air po, st, pá, ne

Caledonia - Fiji: 9 000 Kč

Vanuatu - Fiji: út, so nebo do Suva neděle

Fiji - Korea: po, st, pá

PŘÍLET: po 29.4. v 8.35

ODLET: pá 10.5 v 9.55

Air Pacific, letecká společnost - www.airpacific.com

Fiji www.avianaair.com

Samoa Inter-Island Airways, letecká společnost - www.interislandair.com

Samoa Polynesian Airlines, letecká společnost - www.polynesianairlines.com

Pacific Sun

Air Vanuatu ww.airvanuatu.com

Vanair = (Vanuatu)

Air Caledonie www.air-caledonia.nc

Airclain www.airclain.com = Caledonia

Air New Zaeland www. airnewzaeland.com

Northern www.northernair.com.fj = (Fiji - Ovalau)

Půjčovna automobilů - www.autoprosamoa.ws

Matrix Airfare Search

http://matrix.itasoftware.com/view/details?session=d29468f9-d4cf-4bb2-88a3-2739357eb52e

Itinerary details

Modify search

Flights

Itinerary

Itinerary

Nadi (NAN) to Apia (APW) - út, dubna 30

Air Pacific Ltd. 253

Dep: 8:50odp.

Arr: 11:40odp.

1h 50m

Boeing 737

Economy (V)

Apia (APW) to Noumea (NOU) - so, května 4

Apia (APW) to Nadi (NAN) - so, května 4

Air Pacific Ltd. 852

Dep: 2:10odp.

Arr: 3:10odp.

2h 0m

Boeing 737

Economy (V)

Layover in NAN

2h 45m

Nadi (NAN) to Noumea (NOU) - so, května 4

Aircalin 331

Dep: 5:55odp.

Arr: 7:05odp.

2h 10m

Airbus A320

Economy (T)

Noumea (NOU) to Port Vila (VLI) - po, května 6

Aircalin 232

Dep: 6:30odp.

Arr: 7:40odp.

1h 10m

Airbus A320

Economy (Q)

Port Vila (VLI) to Nadi (NAN) - st, května 8

Port Vila (VLI) to Auckland (AKL) - st, května 8

Air Vanuatu 50

Dep: 7:00dop.

Arr: 11:05dop.

3h 5m

Boeing 737

Economy (M)

Layover in AKL

1h 50m

Auckland (AKL) to Nadi (NAN) - st, května 8

Air Pacific Ltd. 410

Dep: 12:55odp.

Arr: 4:00odp.

3h 5m

Boeing 737

Economy (N)

Cost per passenger (including taxes & fees)	29 725,00
Total cost for 1 passenger	29 725,00

* All prices shown in CZK

How to buy this ticket

Tickets cannot be purchased directly from ITA Software.

Provide this information to a travel agent to help them match the fares found.

Make sure to provide the exact booking and fare codes shown.

Fare 1: Carrier FJ VBULASFJ NAN to APW (rules) Passenger type ADT, one-way fare, booking code V Covers NAN-APW (Economy)	4 257,00
Fare 2: Carrier FJ VBULASFJ APW to NAN (rules) Passenger type ADT, one-way fare, booking code V Covers APW-NAN (Economy)	4 257,00
Fare 3: Carrier SB TSAVFJD NAN to NOU (rules) Passenger type ADT, one-way fare, booking code T Covers NAN-NOU (Economy)	3 326,00
Fare 4: Carrier SB QLITNC NOU to VLI (rules) Passenger type ADT, one-way fare, booking code Q Covers NOU-VLI (Economy)	2 059,00
Fare 5: Carrier NF MFLEXI4 VLI to AKL (rules) Passenger type ADT, one-way fare, booking code M Covers VLI-AKL (Economy)	5 518,00
Fare 6: Carrier FJ NBULASFJ AKL to NAN (rules) Passenger type ADT, one-way fare, booking code N Covers AKL-NAN (Economy)	4 135,00
Fiji Airport Departure Tax (EY)	150,00
Fiji Airport Security Charge (EZ)	11,50
Fiji Airport Development Charge (FA)	11,50
(YQ)	147,80
New Caledonia Passenger Service Charge (NC)	50,00
New Caledonia International Airport Tax (FR)	30,10
New Zealand Passenger Service Charge (KK)	6,10
(YQ)	85,00
Vanuatu International Departure Fee and Security Charge (VU)	64,40

Subtotal per passenger	29 725,00
Number of passengers	x1

TOTAL AIRFARE & TAXES	29 725,00

This ticket is non-refundable.
Changes to this ticket will incur a penalty fee.

Fare construction (can be useful to travel agents)

NAN FJ APW 205.43VBULASFJ FJ X/NAN 205.43VBULASFJ SB NOU M 160.49TSAVFJD SB VLI M 99.37QLITNC NF X/AKL M 266.32MFLEXI4 FJ NAN 199.55NBULASFJ NUC 1136.59 END ROE 1.869159 XT 150.00EY 11.50EZ 11.50FA 30.10FR 50.00NC 64.40VU 6.10KK 232.80YQ

Mileage

5346 total miles

CO2 emissions

1488 lbs (estimated by ITA)

Airport Information

INDIVIDUÁLNÍ POZNÁVACÍ ZÁJEZDY

FIJI

Kšíry, traky, harness

DOTACE snadno a 100%

Swarovski šperky