INDIVIDUÁLNÍ   POZNÁVACÍ   ZÁJEZDY

 

 

 

 

Geografické údaje

Poloha: jihozápadní Jižní Amerika

Oficiální název: Republika Chile

Hlavní město: Santiago de Chile - 5 065 000 obyv.

Jazyk: španělština (úřední), indiánské jazyky

Náboženství: katolíci (77%), protestanti (13,2%)

 

Název CZ: Chilská republika
Název ENG: Chile
Originální název: Republica de Chile
Hlavní město: Santiago (4 645 000 obyv.)
Počet obyvatel: 15 855 330
Rozloha (km2): 756 950
Hustota osob/km2: 21
Umístění: jihozápad Jižní Ameriky
Sousedi: Argentina, Bolívie, Peru
Úřední jazyk: španělština
Gramotnost: 95,2
Náboženství: katolíci (84%), protestanti (13%)
Národnostní složení: Chilané (91%), Araukáni (6%)
Politický stav: republika
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, APEC, ALADI, SELA
Měna: chilské peso (CLP) = 100 centávů
Kurz (Kč): 100 pesos = 4,429 (25. 8. 2005)
Časové pásmo: UTC –4, AST (Atlantic Standard Time); UTC –6, CST (Central Standard Time)
Mezinárodní zkratka: CHL
Doména (internet): .cl
Předvolba (telefon): 0056, 00562
mobil: 005690, 005691, 00568, 00569
Ekonomika: V průmyslu pracuje zhruba 26% obyv., v zemědělství 19%. Na HDP se průmysl podílí téměř 40% a zemědělství jen asi 9%. Inflace 1,5%, nezaměstnanost se drží pod 9%, zahr. dluh 44 mld. USD.
Hlavní odvětví ekonomiky: průmysl
HDP (USD): 154,6 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 9 900
Vodní plocha (km2): 8 150
Velká města: Concepción, Vina del Mar
Hlavní řeky: Bío-Bío
Moře: Tichý oceán
Podnebí: mírný pás, tropický pás, subtropický pás
Úhrn srážek: na severu jsou srážky téměř nulové, ve střední části země 380 mm, na jihu 365 mm
Roční teploty: na severu 15,7°C (v létě) až 21,7°C (v zimě), ve střední části země 8,5°C (v létě) až 20,3°C (v zimě), na jihu 1,8°C (v létě) až 10,9°C (v zimě)
Reliéf: úzký pruh území Chile je podélně rozdělen pásmem Pobřežní Kordillery, nížinami a sníženinami a velehorským pásmem And; pásmo pobřežních hor se snižuje a zužuje od severu k jihu; nížinná oblast začíná ve střední části země a táhne se až k zálivu Ancúd; nejvyšší hora Llullaillaco (6 723 m n. m.)
Flora: lesy mírného pásu, pouště a polopouště
Fauna: pstruh, losos, makrela, lama guanako, lachtan jihoamerický, rozmanité druhy ptactva (např. kondor) a množství druhů papoušků, lama huanaco, vikuňa, jelen, puma; nevyskytují se zde jedovatí hadi a pavouci
Využití plochy: lesy (24%), pastviny (19%), orná půda (5%), ostatní (52%)
Zajímavosti (příroda): sopka Licancabur (na severu země), pohoří Andy 

 

 

Měna, kurzy

 

Měna: chilské peso (CLP) = 100 centávů

Kurz: 100 CLP = 3,50 Kč (2016)

Měnou v Chile je chilské peso (CLP). Bankovky jsou v hodnotě 1000, 2000, 5000, 10 000 a 20 000 chilských pesos, mince v hodnotě 500 chilských pesos, dva typy 100 pesos (staré a nové) a 50, 10, 5 a 1 peso. V turistických centrech je běžná platba kreditními kartami (nejčastěji MasterCard a Visa), ale vždy se raději informujte předem. Cestovní šeky lze směnit pouze v bankách, které jsou otevřeny obvykle výhradně ve všední dny, 9.00 resp. 10.00 – 14.00 hod.

Běžně směnitelnou měnou jsou USD nebo euro, které má dokonce výhodnější kurs. Nejméně příznivý kurs je na letišti, nejvýhodnější mají směnárny na hlavní třídě v centru města. Zpětná výměna chilských pesos je možná na letišti před odletem ze země, případně jejich výměna na jinou národní měnu, pokud pokračujete do jiné latinskoamerické země. Hodí se mít s sebou i drobné dolary, některé služby a nákupy (např. v obchodech se suvenýry) lze jimi platit i přímo, vždy je však třeba se předem zeptat.

Bankomaty jsou běžné, ale existují dvojí: bankomaty označené „Redcompra“ fungují pouze na debetní karty vydané místními bankami, bankomaty použitelné pro cizince jsou viditelně označeny logem mezinárodních kreditních karet. Instrukce jsou vedle španělštiny rovněž v angličtině.

 Při směně zahraniční měny jsou nejběžnější americké dolary (kurs v dubnu 2009 cca 590 chilských pesos za jeden americký dolar) a stále častěji také euro, které má dlouhodobě i výhodnější kurs (cca o 100 chilských pesos více než americký dolar). Před vlastní směnou vyšších obnosů doporučujeme porovnat kursy v několika směnárnách, případně bankách, kursy v hotelových zařízeních a ve směnárnách na mezinárodním letišti v Santiagu a na hraničních přechodech jsou samozřejmě výrazně méně výhodné. Vzhledem ke stabilitě domácí měny neexistuje černý trh. V Chile jsou v oběhu tyto bankovky: 1.000, 2.000, 5.000, 10.000 a 20.000 chilských pesos. Mince s nejvyšší nominální hodnotou je 500 chilských pesos, dále cirkulují 100 pesové mince – dvě podoby: stará a nová „stovka“ v kombinaci dvou různě barevných kovů, dále 50, 10, 5 a 1 peso. V turistických centrech je běžná platba kreditními kartami (nejčastěji MasterCard a Visa), nicméně před použitím platební karty v určitém zařízení doporučujeme konzultovat se zaměstnanci, zda tu kterou kartu skutečně přijímají (indikace logem na vstupních dveřích nejsou často směrodatné s výmluvami na technické problémy atd.). Síť bankomatů ve městech je hustší než v ČR (hovoříme o větších městech a vybraných turistických střediscích), avšak pozor – existují dva druhy bankomatů: jeden pouze na výběr hotovosti debetními kartami vydanými místními bankami (bankomaty označené „Redcompra“) a druhý na výběr hotovosti z mezinárodních karet kreditních (bankomaty jsou viditelně označeny logem, v naprosté většině bankomatů jsou indikace pro jednotlivé operace na obrazovce rovněž v anglickém jazyce). Banky fungují pro veřejnost od pondělí do pátku pouze do 14 hodin. V odlehlých regionech nutno počítat s velmi řídkou sítí bank a omezenou možností směny zahraničních měn. Cestovní šeky jsou vcelku obvyklou praxí. Jinde než v hotelích jsou platby přímo v dolarech možné pouze ve velmi omezené míře a vždy až po předcházející dohodě (tržiště, taxi, turistické služby). V běžné komerční síti cizí měnu nepřijímají. Nerezidentní cizinci mají při platbě za ubytovací služby v amerických dolarech ve většině případů možnost zaplatit cenu bez DPH (19 procent): avšak ne všechny hotely tuto výhodu cizincům ochotně poskytují, doporučujeme jednak ověřit si možnost platby v USD bez DPH předem (a náležitě se jí domáhat) a zadruhé „pohlídat si“, aby vám ubytovatel přepočetl cenu v USD správně, tedy skutečně bez DPH (velmi často se hotely snaží „nasazovat“ za stejnou službu dvojí ceny – jednu v pesos s DPH a druhou, vyšší, v USD). Řada autopůjčoven, hotelů a dalších turistických zařízení si před poskytnutím nákladnějších služeb pořizuje jako určitý druh záruky buď fotokopie kreditních karet nebo otevře na Vaši kreditní kartu bianko voucher, který vám po řádné úhradě služeb vrátí. Většina provozoven při platbě kreditními kartami požaduje předložení průkazu totožnosti (pasu). Český turista přijíždějící do Chile z Brazílie, Argentiny nebo dalších latinskoamerických zemí může zbývající národní měnu těchto zemí směnit na chilská pesos přímo v Chile v relativně příznivém kursu (směna na dolary je také možná, ale nevýhodná). Je-li řeč o platidlech, vždy se vyplatí mít po kapsách kolekci "českých drobných" pro časté místní zvědavce, děti nebo sběratele "exotických kuriozit". 

 

Klimatické podmínky

Díky extrémně protáhlému tvaru země, sevřené mezi tichomořským pobřežím omývaným studeným Humboldtovým proudem a šestiapůltisícovými vrcholy And, je podnebí v konkrétních oblastech Chile velmi odlišné. Zatímco Norte Grande, Daleký sever, zasahuje do rozpálené a bezvodé pouště Atacama, jižní Patagonie a Ohňová země mají již znaky chladné a vlhké Antarktidy. 

Oblast Norte Grande na hranici s Peru charakterizují průměrné teploty 11 – 17 °C v zimě, 17 – 24 °C v létě, ročně naprší zcela zanedbatelných 1 mm srážek. Mezi nimi převládají husté mlhy „camanchaca“, srážející se z vysoké vzdušné vlhkosti. V jižněji položené oblasti Norte Chico, Blízkém severu, už občas zaprší. Valle Central, zhruba uprostřed Chile, má podnebí optimální: průměrné teploty v zimě jsou 10 °C, v létě 28 °C, prší od května do srpna. Los Lagos, Jezerní oblast jižně od řeky Biobío, má v zimě kolem 4 °C, v létě 14 °C, se srážkovým maximem v květnu až září, ročně celkem 3000 mm. V zimě tu sněží a fouká silný východní vítr. Větry, bouře a deště ovládají rovněž ostrov Chiloé, kde prší asi 150 dní v roce. Opakem je Velikonoční ostrov Rapa Nui, v subtropickém pásu s celoročními teplotami 20 – 28 °C a srážkami 100 – 200 mm, kde je nejtepleji v lednu a únoru. Převážně sněhové srážky v extrémních hodnotách kolem 5000 mm ročně sytí Campo de Hielo Norte, Severní kontinentální ledovec, na 45 ° jižní šířky. Celoročně tu vane nepříjemný studený vítr.

Roční období jsou vzhledem k poloze na jižní polokouli opačná než v Evropě: optimální pro poznávání jsou říjen až listopad, kdy je v Chile jaro, odpovídající našemu dubnu – květnu.

 

 

Aktuální teploty

Calama N°C, Punta Arenas 12°C, Santiago de Chille 19°C 

 

 

Teplota vody

Arica 23°C, Robinson Crusoe 20°C 

 

 

Ceny

Jsou pouze orientační a mohou se lišit jak v jednotlivých městech. 

V obchodě:

víno stolní 0,7 l = CLP od 900 

víno kvalitní 0,7 l = CLP od 3000 CLP

šunka / salám 100 g = CLP od 300

mléko 1 l = CLP 700

housky 4 ks = CLP 250

hot dog = CLP 1000

Další ceny:

metro v hlavním městě = CLP 370 (jednorázová jízdenka)

kabinková lanovka vrch Cristóbal = CLP 1000 (jednorázová jízdenka)

Jízdenka metrem 320 

Jízdenka autobusem v Santiagu 300 

Hot Dog (v Chile „choripan“) v rychlém občerstvení 1.000 

Burger King (nejlevnejší výběr+kola+chipsy) 1.990 

Pizza pro jednu osobu (Pizza Hut) 3.500 

Oběd (tzv. „menu ejecutivo“, ve všední den a levné restauraci) od 2.000 

Oběd „a la carta“ v restauraci stř. kategorie 3.500 - 4.500 (bez pití) 

Noc v průměrném hotelu 30.000 (Santiago) 

20.000 (mimo turistická centra) 

Nejnižší zjištěná cena za hotel v Santiagu 4.000 

Levný hotel v Santiagu 12.000 

Camping za osobu 5.000 - 20.000 

Pivo v restauraci (0,3 l) od 800 

Točené pivo (tzv. „schop“, 0,5 – 1 l) v Santiagu od 2.000 

0,7 l nejlevnějšího chilského vína v samoobsluze 900 – 1.200 

0,7 l velmi dobrého vína v obchodě od 3.000 

Káva v restauraci, kavárně 500 

250 g (un cuarto) salámu/šunky od 800 

l litr mléka 700 

4 ks housky 250 

Kino 3.000 

Jízdenka autobusem „semicama“ Stgo.-Temuco 20.000 

Letenka Stgo.-Calama (San Pedro de Atacama) od 70.000 (last minute kolem 40.000)  

 

Clo, dovoz, vývoz

Bezcelně lze dovézt 400 ks cigaret, 50 ks doutníků, 500 g tabáku, 2,5 l alkoholických nápojů a parfém pro osobní potřebu, dále věci osobní potřeby a drobné dárky. 

Do Chile se nesmí dovážet jakékoliv rostliny, ovoce, zelenina, maso a jiné potraviny, o čemž se vyplňuje vstupní formulář. Kontrola je namátková, ale v případě zjištění přestupku hrozí podle závažnosti provinění sankce od pokuty po odepření vstupu do země.

Není povoleno vyvážet jakékoliv živočichy odchycené ve volné přírodě a platí absolutní zákaz dovozu i vývozu drog. 

Cizinec při vstupu na území Chile povinně vyplňuje formulář chilské Zemědělské a veterinární služby (SAG), v němž deklaruje, že do země nedováží žádné rostliny, čerstvé ovoce a zeleninu, maso a masné výrobky a další potraviny. Chilská Zemědělská a veterinární služba zavedla mimořádná ochranná opatření s cílem zamezit zavlečení BSE, kulhavky a slintavky do země - nutno proto počítat s poměrně důkladnými prohlídkami zavazadel (bez výjimky všechna zavazadla prochází po příletu na mazinárodní letiště v Santiagu RTG kontrolou, důsledně se kontrolují zavazadla i na pozemních hraničních přechodech). Při vstupu na chilské území přes mezinárodní letiště v Santiagu jsou všechna zavazadla bez výjimky (včetně příručních) podrobena vnější kontrole speciálně vycvičenými psy (narkotika a nedovolené potraviny). Restrikce na dovoz potravin nedoporučujeme podceňovat - při překročení zákazu dovozu zakázaných potravin a výrobků se cizinec vystavuje nebezpečí sankcí dle platných zákonů, včetně odepření vstupu do země. 

 

Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, celní omezení apod. 

 

V Chile platí na převážené předměty při příjezdu a odjezdu celní omezení, která se nijak výrazně neliší od standardu běžného jinde ve světě: bezcelně lze přivézt a vyvézt 2 láhve alkoholu a 200 cigaret, vše ostatní nutno -s výjimkou předmetů osobní potřeby- deklarovat v celním prohlášení a zaplatit clo ve výši 9 procent (uvádíme platné normy, jejichž vyžadování je však celními orgány praktikováno „individuálně“ v závislosti na okolnostech). Pokud jste při tranzitu do Chile přes argentinské Buenos Aires nebo brazilské Sao Paulo zakoupili v tzv. "free-shopech" zboží jako např. videokamery, fotoaparáty, přenosné osobní počítače, elektronické agendy apod., doporučujeme uschovat příslušnou fakturu. Povinná směna valut v Chile neexistuje.

 

 

Časový posun

Časový posun v Chile oproti našemu času je minus 6 hodin od dubna do října (letní čas v ČR), minus 4 hodiny od října do března (letní čas v Chile). V době mezi změnami letního času v ČR a v Chile je to minus 5 hodin. Chile zavádí letní čas od druhé neděle v říjnu do druhé neděle v březnu. 

 

 

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Soustava 220 V/60 Hz. V hotelích vyšší kategorie jsou dvoukolíkové zásuvky, adaptér by neměl být zapotřebí. 

 

 

Fotografování a filmování

Ve většině muzeí se smí fotografovat za poplatek, zásadně bez blesku a stativu. Pokud je fotografování v interiérech zakázáno, upozorňují na to jednoznačné piktogramy. Nesmějí se fotografovat vojenské objekty, stavby strategického významu a vojenské lodě.

Pokud máte v úmyslu fotografovat místní obyvatele, zásadně se předem optejte na dovolení. Za tuto laskavost se nic neplatí.

Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie, a dostatečnou paměťovou kapacitu karet, případně dostatek klasických filmů. Zejména v případě krásného počasí jich budete potřebovat více, než si před cestou myslíte.

 

 

Internet

Internetové kavárny jsou naprosto všude, i v těch nejmenších osadách. Cena je zhruba 1 USD/30 min. Hotely vyšších kategorií mají internet pro své klienty obvykle k dispozici zdarma. 

 

 

Jazyky, dohovoření

V hotelích se dorozumíte anglicky, ale lidé na ulici mluví španělštinou promísenou původními indiánskými jazyky. Neuškodí, pokud se naučíte několik základních slovíček: sí/no (ano/ne), por favor (prosím), buenos días (dobrý den), buenas tardes (dobré odpoledne), buenas noches (nočes, dobrý večer, dobrou noc), muchas gracias (mučas grásias, děkuji), de nada (není zač), soy Checo (soj čeko, jsem Čech), la carta (jídelní lístek), la cuenta, por favor (kuenta, účet, prosím), cuanto costa (kvánto kosta, kolik to stojí), agua sin gas/con gas (voda neperlivá/perlivá), cervesa (serveza, pivo), tinto/blanco (červené/bílé víno), cafe con leche (kafe kon leče, káva s mlékem), puedo tomar una foto? (mohu udělat fotografii?), quiero cambiar dinero (kiero kambiar, chci vyměnit peníze), socorro (sokoro, pomoc), baňo (WC).

Při smlouvání na tržištích se používají kalkulačky, číslům a úsměvu rozumí každý.

 

 

Kriminalita

Kriminalita, zejména pouliční, je vyšší v Santiagu, Valparaísu a Viňa del Mar, tedy ve větších městech a letoviscích. Logicky tam, kde je vyšší koncentrace lidí (vlaková i autobusová nádraží, místní autobusy, trhy). Šperky a cenné věci nechte raději doma. Hotovost rozdělte na několik částek a uschovejte je od sebe odděleně. Při placení mějte v peněžence jen malou část peněz, další peníze je nejlepší mít v uzamčeném zavazadle nebo v hotelovém trezoru. Osvědčily se například taštičky na krk, které se nosí pod oblečením apod. Pokud povezete dražší elektroniku (videokamery, digitální fotoaparáty), je vhodné ji před odjezdem připojistit. Nikdy neponechávejte bez dozoru osobní věci, hotovost, fotoaparáty, videotechniku a osobní doklady. 

Originální pas, imigrační lístek a letenku v Chile nenoste u sebe, ale uložte je do uzamčeného zavazadla nebo hotelového trezoru. Jestliže dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky kde je fotografie a osobní údaje), pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii uložte odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla.

Pokud přijdete o větší hotovost, doporučuje se krádež ohlásit policii (ale s návratem odcizené částky nepočítejte). Pokud přijdete o cestovní doklady, sepisuje se oznámení o krádeži či ztrátě až na Velvyslanectví ČR v Santiagu. Individuálním turistům nabízí toto mimořádně vstřícné velvyslanectví uložení cenných dokumentů (letenek, kopií pasu, záchrannou peněžní částku apod.) zdarma, doporučuje se v pracovní době a po předchozím ohlášení. 

Chile je tranzitní zemí pro drogy: nikdy neponechávejte svá zavazadla bez dozoru a nikdy od nikoho nepřebírejte „balíček“ k doručení přátelům či známým. 

V příhraničních územích (hranice s Peru, oblast hory Aconcagua, celý region Magallanes y Antártica Chilena) by vás neměla překvapit namátková kontrola pohraniční policie nebo celní služby.

Chile je z bezpečnostního hlediska pro zahraničního turistu klidnou zemí, ve srovnání s ostatními jihoamerickými zeměmi jsou bezpečnostní rizika menší, násilné trestné činy zaměřené proti zahraničním turistům jsou výjimečné. Konfliktním situacím se lze vyhnout dodržováním základních preventivních rad běžně zmiňovaných v každém turistickém průvodci. Nejčetnější problémy, zejména ve vybraných čtvrtích velkých měst jako Santiago, Valparaíso, Vina del Mar aj., mívají zahraniční turisté s kapesními zloději. Zvláště upozorňujeme na relativně vysokou kriminalitu v historickém centru Valparaísa kolem přístavu a ve městech v blízkosti bolívijských a peruánských hranic. Zvláštní pozornost věnujte osobním věcem během přesunů (zejména nočních) autobusem, případně vlakem (železnice Santiago – Temuco a železniční dráha Arica – La Paz, případně železnice z chilské Calamy do Bolívie). V případě zcizení finanční hotovosti či dalších osobních předmětů, včetně odcizení cestovních dokladů, je vhodné krádež ohlásit na policii a sepsat příslušný protokol. Sepsání protokolu je samozřejmě nezbytně nutné, pokud hodláte uplatnit např. cestovní pojištění. V případě odcizení cestovního pasu se oznámení o ztrátě či odcizení dokladu pro potřeby úřadů v ČR sepisuje až na Velvyslanectví ČR v Santiagu při vystavování náhradního cestovního dokladu. Občanům ČR cestujícím do Chile nabízí Velvyslanectví ČR v Santiagu de Chile možnost uložení letenek nebo jiných cenností. Služba je poskytována zdarma – nejčastěji si turisté ukládají do úschovy originály letenek, kopie pasu (ušetří se čas na ověřování totožnosti při vystavování náhradního cestovního dokladu), případně minimální obnos v hotovosti pro případ nouze apod. Úschovu nutno avizovat předem, stejně jako její opětovné vyzvednutí (věci k úschově lze přijímat a vydávat pouze v pracovní době). 

 

Mj. z důvodu razantního postupu, který uplatňují v posledních letech andské země (zejména Kolumbie) proti mezinárodnímu obchodu s narkotiky, obchodníci s drogami hledají v současnosti alternativní cesty pro dodávky narkotik na americký a evropský trh, včetně menších zásilek prostřednictvím tzv. kurýrů. Podle informací chilských bezpečnostních orgánů a speciálních policejních expozitur některých zemí EU v Chile jednou z těchto nových cest se stalo také Chile (mezinárodní letiště v Santiagu de Chile a pozemní hraniční přechody z Bolívie a Peru). Doporučujeme proto českým občanům, aby tuto skutečnost vzali na vědomí (např. nenechávat bezprostředně před odletem z Chile bez dozoru svá zavazadla apod.). Protidrogové kontroly jsou prováděny rovněž v chilském vnitrozemí, zejména na hlavních silničních tazích směrem z Bolívie a Peru. 

 

Příznivci pěší turistiky by měli vědět, že v některých odlehlých příhraničních oblastech mezi Chile a Peru a mezi Chile a Bolívií jsou dosud součástí ochrany státních hranic minová pole (v souladu s mezinárodními závazky Chile se postupně likvidují). Chile je mezinárodně známo svou atraktivní nabídkou tzv. "adrenalinových" a jiných netradičních sportů - doporučujeme v tomto směru využívat služeb pouze zavedených cestovních kanceláří s důvěryhodnými referencemi. Rovněž vysokohorská turistika v místních podmínkách vyžaduje bezpodmínečně využívat služeb osvědčených a zkušených průvodců. Před výstupy do větších výšek doporučujeme počítat v plánu cesty s dostatečně dlouhou aklimatizací, nejlépe v oblastech s nadmořskou výškou kolem 3.000 m n.m. 

 

 

Kuchyně - jídlo a nápoje

 

Jídlo v mezinárodních hotelích je chutné a zdravotně nezávadné. K snídani bývá toast (pan tostado), vajíčka (huevos) v nejrůznější úpravě, jogurty, několik druhů sladkého pečiva, džus, káva a čaj. Hlavním jídlem dne je oběd, který obvykle začíná polévkou (saldo, sopa), jako hlavní chod převládá ve vnitrozemí jehněčí (cordero), na pobřeží ryby (pescado), smažené nebo grilované. Nejoblíbenější úprava masa je grilování (asado) a pečení (al horno). Přílohou bývá bramborová kaše, vařená zelenina, případně salát (ensalada). Na benzínových pumpách se nabízejí sendviče s různou náplní: avokádový (palta), sýrový (queso), kuřecí (ave), šunkový (jamón), šunkový s roztaveným sýrem (Barros Jarpa), se steakem (churasco), se steakem s roztaveným sýrem (Barros Luco), s biftekem a rajčaty (chacarero). Párek v rohlíku (s dresinky, kečupem, hořčicí a okurkou zcela dle vašeho výběru) se nazývá „completo“. 

Pije se coca-cola, Sprite, 7-up, minerálky („con gas“ perlivá, „sin gas“ neperlivá), pivo a především víno („tinto“ červené, „blanco“ bílé). Oblíbené jsou čerstvé ovocné džusy (jugos) například z pomerančů (naranja), hroznů (toronja), meruněk (damasco), ananasu (piňa), melounu (sandía), marakuji (maracuyá), černého rybízu (mora), broskví (durazno) nebo hrušek (pero). Mléčné kokteily (licuados) bývají přeslazené, oblíbená příchuť je banánová (plátano). Nápoj často prodávaný pouličními prodavači, „mote con huesillo“, je specialita ze sušených a znovu namočených broskví se zrnky ječmene. Kvalitní značky piva jsou Escudo, Cristal, Becker a Kuntsmann.

Káva se podává jako presso, miniaturní espresso, café solo nebo negro (turecká káva), cortado (káva s trochou mléka) nebo café con leche (mléko s kávou). Čaj si můžete vybrat černý, bylinkový (aguitas, například heřmánkový) nebo yerba maté (paraguayský čaj), který se pije v celé Patagonii. Další specialitou je pisco sour: pisco je silná pálenka z destilovaného hroznového vína (nejlepšími značkami jsou Mistral a Monte Fraile), pisco sour je pisco smíchané s citrónovou šťávou, moučkovým cukrem, nahoře s pěnou z ušlehaného bílku. Piscola je směs pisca a coly, chilcano směs pisca a zázvorového piva, capitán směs pisca a vermutu. Základem speciality z ostrova Chiloé, licor de oro, je zkvašené mléko, s tajnými přísadami. Guindado je nápoj z ovoce guinda (něco jako třešně), smíchaným s brandy, skořicí a hřebíčkem, murtillado je totéž, ale z ovoce murtillo (něco jako nepodařené borůvky) a chicha je fermentované jablečné víno. Cola de mono („opičí ocas“) je třtinová kořalka aguardiente smíchaná s kávou, hřebíčkem a vanilkou, vaina typický chilský aperitiv, sestávající z portského, koňaku, kakaa a vaječného bílku.

 

 

 

Vybrané speciality:

ajiaco: kořeněné dušené hovězí

cevice: syrová ryba nebo mořský korýš, připravený v páře nebo jen naložený v citrónové šťávě, posypaný nakrájenou cibulkou

cazuela: směs brambor nebo kukuřice s dušeným hovězím nebo kuřecím masem

curanto: směs korýšů, kuřecího, vepřového, jehněčího a hovězího masa a brambor, podávaná s chapalele (noky z bramborového těsta), specialita zejména na ostrově Chiloé

empanadas: obdoba pirohů, které jsou pečené (al horno) nebo smažené (fritas) s různou náplní: pino (mleté hovězí s olivami), queso (sýr), nebo s mořskými plody či zeleninové

ensalada chilena: salát z nakrájených osolených rajčat a malých cibulek, zalitý olejem

humitas: kořeněné dušené sekané nebo mleté maso s paprikou, zabalené do kukuřičné placky či do kukuřičného listu a vařené v páře

lomo a lo pobre: hovězí s volskými oky a hranolky

chupe de mariscos: směs několika druhů mořských plodů vařených v kořeněné omáčce z másla, strouhanky, sýra. Mezi „mořské plody“ patří například almejas (slávky), calamares (olihně), camarones (krevety), camarones grandes (garnáty), cangrejos (krabi), erizos (ježovky), majas (škeble), mariscos (korýši), ostiones (hřebenatky), ostras (ústřice) či pulpo (chobotnice).

pastel de choclo: něco jako kukuřičný dort plněný zeleninou a kuřecím a hovězím masem

pobre: připomíná mexickou salsu, směs nadrobno nasekaných rajčat, cibule, česneku, chilli papriček, olivového nebo jiného oleje a citrónové šťávy

sapaipilla: smažená placka z rozmačkaného sezónního ovoce a mouky

 

 

Místní doprava a taxi

Letecká. Hlavní mezinárodní letiště je v Santiagu (Aeropuerto International Arturo Merino Benítez), dalších celkem 362 letišť (2006) je rozmístěno ve všech větších městech. Vzhledem k rozlehlosti země je síť leteckých spojení hustá a ceny letenek rozumné. Největšími vnitrostátními leteckými společnostmi jsou Lan Chile, LanExpress, Aerolíneas del Sur a Skyairlines. Monopolním přepravcem na Velikonoční ostrov Rapa Nui je LanChile, letenky se doporučuje rezervovat předem. Na souostroví Juana Fernándeze (konkrétně na ostrov Robinsona Crusoe) létají ze Santiago de Chile malá letadla soukromé společnosti Lassa nebo Transportes Aéreos Isla Robinson Crusoe. Finančně výhodné jsou speciální nabídky a slevové kupony. Povinná je mezinárodní odletová taxa ve výši 26 USD nebo ekvivalent v CLP. Místní odletové taxy činí cca 2100 – 4500 pesos nebo ekvivalent v USD.

Železniční. Celková délka železnic je 6585 km, z toho přes polovinu jsou úzkokolejky. V praxi však osobní doprava funguje pouze mezi hlavním městem Santiago a přístavem PuertoMontt, spací vozy), mezi přístavem Arica a bolívijským La Paz a z Calamy (San Pedro de Atacama) do Oruro v Bolívii, přičemž na konkrétní jízdní řády je třeba se informovat v místě předem a hustota provozu není valná. Vlaky mají tři třídy, economía, salón a cama (spací, dolní lehátka jsou dražší). Všechny jsou levné. Vlaky ze Santiaga odjíždějí z Estancia Central a jízdenky se kupují v místní pokladně nebo na stanici metra Universidad.

Autobusová. Je nejvýhodnější, síť linek je hustá a kvalitních autobusových společností funguje několik, přičemž služby a ceny jsou srovnatelné. Na autobusových nádražích jsou vyvěšeny cílové destinace, konkrétní jízdní řády i ceny. Významná města jsou spojena dálkovými linkami (pohodlné, se sklápěcími sedadly, vybavené videem a chemickým WC), na velké vzdálenosti lze využít speciálně upravené lůžkové autobusy, „coche semicama“ (pro 32 osob) nebo „salón cama“ (pro 24 osob, sedadla se sklopí téměř do podoby lůžek). Doporučuje se rezervace místa a včasné zakoupení jízdenky. Existují i mezinárodní spoje mířící do Argentiny, Bolívie, Brazílie, Peru a Uruguaye. Kouření v autobusech je zakázáno. Největším chilským autobusovým přepravcem je Tur Bus, tzv. „akce“ zlevňují jízdenky až o 50 %. V regionech fungují místní dopravci provozující autobusy nebo tzv. „micro“ (mikrobusy).

Městská hromadná doprava. V hlavním městě Santiago funguje hustá síť dobře označených a levných autobusů (jednorázové jízdenky bez omezení doby jízdy se kupují u řidiče nebo na ulici v automatu) a zejména čisté a bezpečné metrem, které má pět linek a další se budují. Značení je shodné jako v pražském metru a na jednorázovou jízdenku můžete libovolně přestupovat, dokud neopustíte placený prostor. Mnoho stanic je pojato originálně a slouží téměř jako umělecké galerie, což samo o sobě je příjemný zážitek. Mimo centrum jezdí metro po povrchu a nabízí tím úžasnou příležitost prohlédnout si okrajové části obří metropole prakticky zdarma. Jízdenka se kupuje při vstupu do metra (lze koupit i „boleto inteligente“, levnější, například na 10 jízd) a označuje se ve vstupním turniketu. 

Lanovkové výtahy v přístavu Valparaíso jsou zajímavým technickým unikátem, podobně i povrchové „metro“ mezi Valparaísem a letoviskem Viňa del Mar.

Taxi. Většina taxíků má taxametr a pokud nemá vyvěšen ceník, odmítněte ho. V každém případě se doporučuje ověřit si cenu do konkrétní destinace předem. Téměř po všech městech také jezdí po pevně stanovených trasách tzv. „taxi colectivos“ (sběrné taxíky). Jsou rychlé a levné.

Lodní. Trajektová doprava je využívána především v jižním Chile, kde turistické lokality i obydlené osady jsou rozumně dostupné pouze lodí nebo letadlem. Prakticky celá Patagonie a Ohňová země jsou protkány sítí trajektů, které provozuje řada soukromých společností. Nejznámější je Navimag, jenž zajišťuje i místní nejatraktivnější plavbu, z Puerto Montt do Puerto Natales (4 dny, 3 noci, 1460 km, přes Seno de Reloncaví, poloostrov Taitao, otevřený Pacifik, Golfo de Penas, ostrov Wellington, Paso Kirka). Další velké společnosti jsou Transmarchilay, Cruceros Skorpios, Catamaranes del Sur, nebo Cruz del Sur. 

 Při pobytu v Chile je nejvýhodnější autobusová doprava, která má velmi hustou síť (několik společností operujících ze Santiaga do hlavních chilských měst, v regionech pak menší místní dopravci). Ceny jízdenek v jedné a téže kategorii (lůžko, standard apod.) a na stejné trase se mezi jednotlivými společnostmi nijak podstatně neliší. Na velké vzdálenosti jsou k dispozici speciálně upravené dálkové lůžkové vozy (coche-cama) a pololůžkové úpravy (coche semicama). V provozu je i několik mezinárodních linek (Argentina, Brazílie, Bolívie, Paraguay, Uruguay, Peru). Železniční osobní doprava existuje pouze mezi hlavním městem Santiagem a jihem země (Chillán, Concepción, Temuco), na trati ze severochilské Ariky do bolívijského La Pazu a z chilské Calamy (oblast San Pedro de Atacama) do Bolívie. Poslední dvě jmenované trasy poskytují služby jen vybrané dny v týdnu. Velká část jižního Chile, z turistického hlediska velmi atraktivní, je dostupná bez opuštění chilského území pouze lodí nebo letecky (silniční spojení pak pouze přes Argentinu) - doporučujeme zajišťovat trajektovou lodní dopravu do této oblasti s dostatečnou časovou rezervou. 

 

Pokud jde o možnosti autostopu, tento způsob dopravy je v Chile ve srovnání s jinými latinskoamerickými zeměmi relativně častý a bezpečný. Stopovat je běžné i ve velkých městech jako Santiago (v nočním provozu místo řídce cirkulujících nočních autobusových linek). Zvláště v tomto případě se samozřejmě vyplatí dodržovat obecně platná pravidla bezpečnosti. 

 

Při letecké dopravě z Evropy do Chile je možné využít transkontinentálních letů společností Air France (z Paříže via Buenos Aires, od září 2005 zavedení několika non stop letů týdně), Lufthansa (z Frankfurtu via Buenos Aires nebo brazilské Sao Paulo), Iberia (z Madridu via Sao Paulo) a LanChile (z Franfurtu, Madridu nebo Paříže). Při odletu z Chile nutno počítat s uhrazením mezinárodního letištního poplatku ve výši 26 USD na osobu (nebo ekvivalent v chilských pesos). Pokud Vás letecká společnost nebo cestovní kancelář ujistila, že cena Vaší letenky zahrnuje i letištní poplatky, doporučujeme ujistit se, že je to odpovídajícím způsobem vyznačeno na Vaší letence. Letištní poplatky v různé výši (v rozmezí cca od 2.100,- do 4.500,- chilských pesos na osobu) nutno v Chile uhradit i v případě vnitrostátních letů. Při zajišťování vnitrostátních letenek je výhodnější využít služeb některé z cestovních kanceláří - letenky nabízené přímo pobočkami místních leteckých společností (LanChile, LanExpress, Aerolíneas del Sur a společnost Sky) bývají dražší. Monopol na osobní leteckou dopravu ze Santiaga de Chile na Velikonoční ostrov má chilská letecká společnost LanChile, nutno rezervovat s dostatečným časovým předstihem, zejména v období chilských letních prázdnin (prosinec – březen). Leteckou dopravu na souostroví Juana Fernándeze (tzv. Ostrov Robinsona Crusoe) zajišťují ze Santiaga de Chile malými letadly soukromé letecké společnosti LASSA (Avenida Larraín 7941, komplex sportovního letiště Tobalaba, Santiago, telefon: 2734354, fax: 2734309) nebo Transportes Aéreos Isla Robinson Crusoe (Monumento 2570, Maipú, Santiago, telefon: 5344650, fax: 5313772). 

 

 

 

Nákupy a suvenýry

Spolehlivým dárkem jsou ponča, svetry, přehozy apod. z vlny lam nebo alpak, nebo tlusté svetry, hřejivé přikrývky a teplé papuče z ovčí vlny. Všude se nabízejí šperky z tmavomodrého lazuritu (lapis lazuli), který se donedávna v Chile těžil a je považován za „národní kámen“. Oblíbené jsou dřevořezby z kaktusu cardón (Cereus atacanensis). Neváhejte při nákupu, na stejný kousek už obvykle nenarazíte. Praktickým suvenýrem je chilské vína, pisco, med (miel de ulmo) a džem (mermelada de murtillo) z místního ovoce.

Při nakupování na tržištích se běžně smlouvá, obvykle až na třetinu původně požadované ceny. V kamenných obchodech jsou ceny fixní. Otevírací doba kamenných obchodů bývá od 9.00 do 20.00 až 21.00, obvykle s různě dlouhou polední přestávkou. Supermarkety bývají otevřeny až do 22.00 bez polední pauzy.

 

 

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do tohoto odbavovaného zavazadla uložte rovněž všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které není povoleno vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční zavazadlo určitě neberte tašky do ruky nebo dokonce kabelky: překážejí a snadno je někde zapomenete. Nejlépe se osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například láhev s vodou či léky, které užíváte pravidelně).

Vzhledem k aktuálním bezpečnostním přepravním předpisům je třeba léky, gely a tekutiny převážené v příručním zavazadle přepravovat ve speciálním průhledném plastovém sáčku, kterým vás vybaví letecká společnost. O podrobnostech je nejlépe informovat se před konkrétním letem.

Oblečení na poznávací zájezd by mělo být příjemné a praktické, nejlépe z přírodních materiálů, pohodlné a prodyšné, dlouhé kalhoty, košile s dlouhým rukávem, kvalitní nepromokavá a větruvzdorná bunda, teplý svetr, šátek, pokrývka hlavy. Obuv by měla být sportovní, nejlépe s profilovanou podrážkou, na přezutí robustnější sandály. Nezapomeňte opalovací krém s vysokým ochranným faktorem (minimálně 20), brýle proti slunci, lůj na rty, dostatek papírových kapesníčků a toaletní papír, deštník a také náhradní brýle, pokud je nosíte. Určitě využijete dalekohled.

 

 

Opalování

Na jižní polokouli je zejména v našem podzimním období zvýšený podíl UV záření, díky tzv. „ozónové díře“. Proto je zcela nezbytné používat kvalitní opalovací a ochranné krémy na obličej a další nezakryté části těla. Oči rozhodně chraňte slunečními brýlemi s UV filtrem. 

 

 

Pláže a koupání

Tichomořské pobřeží Chile není destinací pro koupání v moři. Oceán je studený vlivem Humboldtova proudu, na mnoha plážích jsou buď velké vlny nebo neviditelné a o to nebezpečnější spodní mořské proudy. I vyhlášené pláže, například ve Viňa del Mar jsou využívány především ke slunění a plážovým rekreačním aktivitám. Rozhodně vždy respektujte varovné nápisy „no apto para baňar“ (nezpůsobilé ke koupání) nebo rovnou „peligro“ (nebezpečí). Na Velikonočním ostrově je možné koupání na severní písečné pláži Anakena.

 

 

Pošta

Kvalitních pohlednic v ceně 300 – 500 CLP je slušný výběr, ale problémem bývá koupě známky, kterou lze získat výhradně na poště. Pohledy tak můžete poslat rovnou z pošty (otvírací doba 9.00 – 18.00, v sobotu 9.00/10.00 – 12.00). Kromě vhození do schránky je spolehlivé také odeslání prostřednictvím hotelové recepce. Do ČR jde pošta asi 10 dní a známka do EU stojí 470 CLP.

 

 

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Ve městech je půjčoven aut dostatek, včetně renomovaných mezinárodních (Avis, Hertz, u nějž kze auto objednat už z ČR). Mimo velká města mají půjčovny jen místní firmy, např. Dollar, Alamo, Budget a další. Pro pronájem auta by měl stačit cestovní pas a národní řidičský průkaz, doporučuje se však vybavit se mezinárodním řidičským průkazem.

Pečlivě si zkontrolujte podmínky smlouvy, rozsah pojištění (zejména proti krádeži a nehodě) a technický stav vozidla, včetně stávajících poškození např. karosérie. Na cesty do regionu XII. (Magallanes y Antárctica Chillena) se pojištění nevztahuje.

Silnic je dle statistik téměř 80 000 kilometrů, z toho pouze 16 000 kilometrů se zpevněným povrchem. Za použití dálnice a za průjezd tunely se platí poplatky, výhradně v hotovosti v chilských pesos.

Auto řiďte mimořádně opatrně, místními specifiky jsou mj. příliš rychlá nebo příliš pomalá jízda, nerespektování semaforů (nemají prostřední oranžové světlo), nepřehledné křižovatky, zvířata či cyklisté na jakékoli i víceproudé silnici, neosvětlená stojící auta apod.). Místní policie (carabineros) důsledně hlídá překročení povolené rychlosti (50 km/h v obci, 100 km/h mimo obec, na dálnici 110 nebo 120 km/h) a je nekompromisní. Na nezpevněné silnici hrozí zvýšené riziko poškození pneumatiky a rozbití čelního skla odletujícími kameny.

 Při uzavírání smluv v půjčovnách automobilů doporučujeme důkladné zkontrolování nájemní smlouvy a jejích podmínek, pojištení a řádné převzetí vozidla přesně podle protokolu o jeho technickém stavu a vnějším poškození. Se zapůjčeným vozidlem nelze ve většině případů vycestovat mimo území Chilské republiky a pokud ano, nutno avizovat předem při rezervaci a počítat s určitým příplatkem na pojištění. Vzhledem ke stavu vozovek v odlehlých oblastech se vyplatí při pronájmu vozidla připlatit si na pojištění (v některých regionech se pojištění neposkytuje – např. celý XII. region Magallanes y Antártica Chilena a provincie Palena v oblasti Carretera Austral). Na chilských dálnicích a za průjezdy tunely se platí poplatky, které jsou relativně vysoké. S těmito výdaji je nutno počítat předem, neboť zpoplatněné úseky nemají často rozumnou alternativu vedlejšími komunikacemi. Nelze platit kreditními kartami ani cizí měnou, je tedy nutné cestovat s dostatkem peněz na hotovosti. Cena za litr benzínu (bezolovnatý 97 oktanů) se pohybuje od 550 do 600 pesos, v odlehlých regionech (San Pedro de Atacama, celá Carretera Austral) je uvedená cena mírně vyšší. 

Zvýšenou opatrnost doporučujeme těm českým občanům, kteří hodlají během svého pobytu řídit motorové vozidlo. V automobilovém provozu je nutné počítat s celou řadou nepředvídatelných zvyklostí a situací, které mohou evropského řidiče zaskočit (rychlá jízda ve městě, naopak na dálnici relativně pomalá jízda, nerespektování rychlého a pomalého pruhu na dálnici, nepřehledné jednoúrovňové křižování rychlostních víceproudých silnic s komunikacemi třetí třídy, semafory ve městech bez "oranžové", sporadické používání směrových světel, v Santiagu změna dvousměrných ulic na jednosměrné v hodinách dopravní špičky, špatné značení uzavřených úseků na dálnici, na víceproudých komunikacích autobusy běžně vysazují cestující v levém pruhu, zvířata na vozovce, cyklisté jezdící téměř zásadně v buď levém pruhu na víceproudých vozovkách nebo při středové dělící čáře apod.). Rychlostní limity se vyplatí striktně dodržovat (v zásadě, není-li vyznačeno jinak, 50 km/h v obci, 100 km/h mimo obec, na dálnici 110 nebo 120 km/h) – radarové kontroly jsou poměrně časté, a to i v odlehlých oblastech, a místní policie (Carabineros de Chile) je velmi přísná. Příslušníci carabineros, vesměs shovívavější k cizincům než k domácím, vynikají neúplatností, pokusy o úplatu narozdíl od jiných latinskoamerických zemí nepříjemnou situaci většinou jen zhorší. 

 

 

Restaurace, ceny, doporučení

Hotelové restaurace nabízejí jídla místní i mezinárodní kuchyně: snídaně, oběd i večeře bývá různě bohatý bufet, s výběrem teplých i studených jídel. Vynikající restaurace se nacházejí např. v Santiagu ve čtvrti Barrio Bellavista, v Pucónu, v přístavu Valparaíso, letovisku Viňa del Mar, zejména v části Reňaca, a na ostrově Chiloé. Běžné restaurace nabízejí levná menu (comida corrida, almuerzo del día). Ještě levnější jídlo pořídíte v cocinerías nebo comedores (jídelna). Kromě toho funguje síť pizzerií a fast-foodových restaurací, vedle McDonaldu i místní Dinoęs nebo Bavaria, nabízející pizzu, hamburgery, hranolky a sendviče. Místní zajímavostí jsou „hasičské restaurace“ (casino de bomberos), kde si pochutnáte za rozumnou cenu. Parrillas jsou restaurace, kde grilují klobásky a steaky na dřevěném uhlí.

Orientační ceny v restauraci:

oběd „menu ejecutivo“ v levné restauraci = CLP od 2000 

oběd „a la carta“ v restauraci střední kategorie = CLP od 3500 

pivo 0,3 l = CLP od 800 

točené pivo = CLP od 2000 

káva = CLP od 500 

nealko = CLP od 300 

základní menu v Burger King = CLP 2000 

pizza v Pizza Hut = CLP 3500 

 

 

Různé

Baquedanos. Honáci dobytka, obdoba severoamerických kovbojů a argentinských gauchos, se dokázali přizpůsobit skutečně extrémním životním podmínkám v nehostinném koutě světa. Mají vynikající znalosti nejen co se týče chovu ovcí přivezených sem kdysi z Faerských ostrovů, ale zejména přírodních zákonitostí v místě, ať už to je klima nebo vegetace. „Huaso“ je jezdec na koni, tedy někdy rovněž kovboj.

Biogeografické pojmy. Jako altiplano se v Jižní Americe označuje travnatá step ve výškách cca 4000 m n.m., bahía nebo golfo je záliv, bofedal bezodtoká bažina na altiplanu, estero ústí řeky, istmo „šíje“, nevado vrchol pokrytý sněhem, pinguineria kolonie tučňáků, precordillera úpatí And, puna andská vysočina nad cca 3000 m n.m., salar slaný močál nebo občasné jezero, seno průliv nebo fjord.

Bolaso. Dvě kamenné koule, spojené koženým řemenem, byly typickou zbraní patagonských Indiánů, kterou používali při lovu lam guanaco a pštrosů ňandu. Řemen se omotá kolem nohou zvířete a tím je znehybní.

CONAF. Zkratka organizace Corporación Nacional Forestal, která mj. spravuje národní parky a další chráněná území. Rovněž provozuje turistické informační kanceláře, zřizuje naučné stezky a vydává informační brožurky.

Etnické složení. Území Chile před invazí Španělů obývaly různé indiánské kmeny. Na severu byli nejvýznamnější Aymarové a Atacameňos, dále směrem k jihu žili Changové, Diaguita, Huilliche, Cunco, Quawashqar, Alakalufové, Yámana (Yaghan), Tehuelche a Ona (Selkęnam). Jako Araucanians (Araukáni) jsou označováni Indiáni skupin Mapuche, Picunche a Pehuenche. Indiánské kmeny byly v rámci osídlování přímo i nepřímo de facto vyhlazeny. Dnes se udává „původních Indiánů“ 3 %, bílých a mesticů 95 %, ostatních 2 %. Gramotnost dosahuje celkově 96 %.

Hernando Magellan, též Fernao de Magalhaes (1480 – 1521), portugalský mořeplavec ve španělských službách. 20. září 1519 vyplul ze španělského San Lúcaru s pěti loďmi a 265 muži, aby našel cestu po moři mezi Atlantikem a Pacifikem. Plavil se směrem na západ, objevil 220 km široké ústí řeky La Plata, postupně čelil špatnému počasí, ztroskotáním i vzpourám posádky. 21. října vplul do průlivu který pojmenoval „Všech svatých“ (dnes Magellanův). Plavba průlivem o celkové délce 517 km mu trvala 38 dní. Přeplavil se přes Tichý oceán, na Filipínách se však připletl do místních sporů a byl zabit, na Molukách pak byly zbylé lodě a posádka zajaty Portugalci. Do Lúcaru se 6. září 1522 vrátila jediná loď, Victoria, s pouhými 18 přeživšími námořníky. Magellanova výprava dokázala, že Země je kulatá, a dnes má Magellan v Punta Arenas pěkný pomník.

Jako druhý proplul Magellanovým průlivem roku 1578 pirát Francis Drake, za rekordních 16 dní. Při plavbě objevil další, jižněji položený průliv mezi Atlantikem a Pacifikem, pojmenovaný po něm Drakeův. Jeho existenci potvrdil roku 1616 Holanďan Schouten, který nejjižnější bod Jižní Ameriky pojmenoval po svém rodném městě, mys Hoorn (dnes Horn).

Přestože byl roku 1914 vybudován Panamský průplav, proplouvá mnoho lodí Magellanovým průlivem dodnes.

Chilské víno. Je světoznámé a dováží se i do České republiky. Tradici vinařství přinesli do Chile conquistadoři, kteří společně s duchovními, kteří potřebovali mešní víno, dovezli první sazenice. Vinná réva tu našla ideální půdní, teplotní i vlhkostní podmínky a vinice postupně zaujaly tisíce hektarů. V 19. století, kdy místní smetánka zavedla pěstování kvalitních odrůd z Bordeaux, však nastal skutečný boom a chilský cabernet sauvignon, merlot a carmenére dobývají svět. Rozlehlé vinohrady dnes najdeme v sedmi údolích: Valle de Elquí (La Serena), Valle de Maipo (Santiago), Valle de Casablanca (Valparaíso), Valle de Rapel (okolí Santa Cruz a Rancaguy), Vallé de Curicó, Vallé de Maule (Talca) a Vallé de Itata (Chillán). Nejznámější vína produkují mj. rodinné podniky Undurraga, Concha y Toro nebo Cousiňo, které rovněž umožňují exkurze do svých vinohradů a především sklepů. Na památku dostanete obří číši.

Chilský ledek. Odborným názvem nitronatrit (nitratin), chemicky dusičnan sodný, je v přírodě se vyskytující bílý, nažloutlý nebo šedý měkký nerost, vytvářející shluky nebo vrstvy. Vyskytuje se zejména v aridních oblastech, nejznámější jsou naleziště v poušti Atacama. Od 18. století byl využíván jako cenné přírodní hnojivo, později byl nahrazen syntetickým ledkem. Jeho další sloučeniny slouží např. při výrobě buničiny, umělých vláken, plastů ale i výbušnin. O jeho cenná ložiska na hranicích Peru, Bolívie a Chile se vedla tzv. „ledková válka“.

Ledková válka (1879 – 1884). Chile válčila s Peru a Bolívií o ložiska ledku v atakamské poušti, ve výsledku ztratilo Peru své jižní provincie a Bolívie dokonce i přístup k moři. Protože se válčilo zejména na moři, bývá tato válka nazývána i válkou o Pacifik. V bitvě o Iquique stály proti sobě kromě jiných též peruánská ocelová loď Huáscar a mnohem menší chilská stará dřevěná korveta Esmeralda. Na potopené Esmeraldě zahynul v boji proti přesile její kapitán Artur Prat (1848 – 1879), který projevil mimořádnou osobní statečnost. Stal se národním hrdinou a den výročí bitvy státním svátkem: přestože Chile tuto bitvu prohrálo, celkově bylo ve válce vítězem.

Pablo Neruda (1904 – 1973), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1971) se narodil v Parralu v provincii Maule jako Neftalí Ricardo Reyes Basoalto, pseudonym si zvolil podle českého básníka Jana Nerudy. Většinu života prožil střídavě ve svých třech avantgardních domech v Santiagu (La Chascona, Vlasatá), Valparaísu (La Sebastiana) a malé osadě Isla Negra (La Casa, Dům), které zaplnil bizarními předměty zejména s námořnickou tématikou. Tyto domy jsou přístupné veřejnosti díky jím založené nadaci. Politicky byl Pablo komunista, přítel Salvadora Allendeho, prvního socialistického prezidenta Chile, ale osobnostně byl bohém, jehož povaze odpovídají tři manželství. Z Nerudových básnických sbírek jsou nejznámější Soumrak, Sídlo na zemi, Veliký zpěv, Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, Sto milostných sonetů, Ještě.

Pinochet Ugarte (1915 – 2006), celým jménem Augusto José Ramón Pinochet Ugarte byl vůdcem diktatury, která po vojenském převratu vládla v Chile v letech 1973 – 1990. Zrušil ústavu a kongres, zavedl cenzuru, zakázal levici a rozpoutal teror proti svým oponentům: na 30 tisíc lidí bylo zatčeno a mučeno, tisíce jich emigrovaly, asi tři tisíce osob zmizelo beze stopy. Za cenu násilí odvrátil v Chile hrozbu vlády komunismu a prosadil politiku volného trhu, což pozvedlo ekonomiku země. V roce 1998 byl ve velké Británii zatčen, v květnu roku 2004 byl za své zločiny souzen, ale odsouzen nebyl s odkazem na špatný zdravotní stav a stařeckou demenci. Zemřel lidským soudem nepotrestán. Názory na jeho osobu zůstávají natolik protichůdné, že i pokud se setkají členové jedné rodiny, je v rozhovoru téma Pinochet tabu.

Yerba maté, „paraguayský čaj“. Usušené nadrobno nasekané lístky cesmíny Ilex paraguayensis (příbuzné naší známé Ilex aquifolium) se zalijí horkou, nikoli vařící vodou, nechají se chvíli vyluhovat a poté se značně hořký čaj pije po malých doušcích. Podobně jako v Peru „maté de coca“ zmírňuje údajně únavu, hlad i žízeň. V Jižní Americe jde při pití „yerba maté“ o doslova společenský rituál: kalebasa, jednoduchá nádobka vzniklá odříznutím vršku tykve, napěchovaná ze tří čtvrtin lístky a zalitá vodou z termosky (člověka bez termosky tu nepotkáte!) koluje od úst k ústům po směru hodinových ručiček a musí uzavřít kruh. Pije se kovovou trubičkou bombilla, opatřenou dole sítkem, a pozvání na „maté“ se neodmítá, protože je jednoznačným zviditelněním faktu, že vás místní přijali mezi sebe.

 

 

Spropitné

Místní průvodci a zejména řidiči očekávají spropitné, v případě organizovaných zájezdů to obvykle řešené hromadně průvodce. Hotelovým nosičům se dává 1 USD za zavazadlo (případně za pokoj), malou pozornost si zaslouží i pokojská. Přestože je v restauraci obsluha započtena v ceně, spropitné činí 10 % útraty a je téměř „povinné“. Určitě by nemělo být nižší než 1 USD na osobu.

 

 

Svátky

V Chile se bouřlivě slaví řada národních i náboženských svátků: kromě nich jsou celostátně populární i některé svátky místní. Některé náboženské svátky jsou časově pohyblivé. O následujících dnech je všude zavřeno:

1. ledna: Aňo Nuevo (Nový rok)

březen/duben: Semana Santa (velikonoční týden)

1. května: Día del Trabajo (Svátek práce)

21. května: Glorias Navales (den námořní bitvy u Iquique)

29. června: Día de San Pedro y San Pablo (den sv. Petra a Pavla)

15. srpna: Asunción de la Virgen (Nanebevzetí Panny Marie)

18. září: Día de la Indipendencia Nacional (Národní den nezávislosti)

12. října: Día de la Raza (svátek objevení Ameriky)

1. listopadu: Todo los Santos (Všech svatých)

8. prosince: Inmaculada Concepción (Neposkvrněné početí)

25. prosince: Navidad (Boží hod)

 

 

Telefonování + roaming

Prakticky „na každém rohu“ jsou tzv. „locutorios“, kde vám požadované telefonní číslo vytočí, vy se v kabince dohovoříte a poté zaplatíte skutečnou délku hovoru. Je to efektivnější a uživatelsky příjemnější, než házet mince do automatu a trnout, kdy hovor vypadne.

V Chile fungují sítě na frekvenci 1900 MHz, takže je třeba mít třípásmový mobil. Přestože všichni čeští operátoři mají v Chile smluvního partnera, může být problémem hustota pokrytí signálem, která je zejména v horách sporadická nebo žádná. Před cestou si ověřte, zda máte aktivován roaming a informujte se na ceny podle vámi používaného tarifu. Mimochodem, roaming je několikanásobně dražší, než volání na předplacenou kartu z automatu.

Předvolba do mezinárodní sítě je v Chile 00, mezinárodní předvolba do ČR 420. Předvolba z ČR do Chile je 0056. Pro jednoduché a bezplatné volání z většiny zemí světa do České republiky si v každé pobočce Čedoku můžete zakoupit mezinárodní telefonní kartu X.

 

 

Tísňová volání

státní policie (policia nacional): 133

záchranná služba (socorro): 131

hasiči (bomberos): 132

spojení na zastupitelský úřad: viz příslušnou kapitolu 

pohotovostní služba Čedoku: +420 724 626 775 

 

 

Víza, vstupní formality

Občané ČR musí mít do Chile cestovní pas s platností minimálně 6 měsíců po návratu. Pas musí být v bezvadném stavu, fotografie nesmí být poškrábaná nebo napůl odlepená, stránky by neměly být pokroucené apod. Vízová povinnost pro turistický pobyt kratší tří měsíců byla zrušena v roce 1996. Na hranicích je třeba vyplnit imigrační kartu, jejíž druhou část orazítkovanou pasovým úředníkem je třeba předložit při výstupu ze země. Ztráta karty znamená komplikaci při odjezdu či odletu, protože je třeba vyřídit vystavení jejího duplikátu. V nejhorším případě můžete zmeškat i odlet. Při odletu se platí povinná odletová taxa ve výši 26 USD (může se v čase měnit). 

Při pobytu delším než 90 dnů je držitel cestovního pasu ČR povinen obstarat si příslušné vízum ještě před odjezdem z ČR (vyřizuje zastupitelský úřad Chilské republiky v Praze - Velvyslanectví Chilské republiky, U Vorlíků 4/623, 160 00 Praha 6 - Bubeneč, v blízkosti stadionu AC Sparta Praha, telefon: 224315064-224313176-220571656, fax: 224316069, e-mail: echilecz@mbox.vol.cz). 

 

V případě, že vstupujete na chilské území jako turista bez víza a potřebujete si z nějakých důvodů prodloužit pobyt nad 90 dní, lze vycestovat z Chile např. do sousední Argentiny, poté se vrátit a „načít“ další bezvízový pobyt do 90 dnů. 

 

V případě, že se změní účel Vašeho pobytu v Chile, musíte si zajistit příslušné vízum. Informace lze získat na cizineckém odboru Ministerstva vnitra Chilské republiky v hlavním městě (Ministerio del Interior, Departamento de Extranjería, ulice Bandera 1350, Santiago - Centro, telefon: 6744000). V hlavních městech chilských regionů pak existují rovněž krajské pobočky cizineckého odboru. 

 

Pokud cestujete již z ČR se záměrem v Chile pracovat nebo dlouhodobě studovat, je nutné si příslušné pracovní/studijní vízum zajistit již na zastupitelském úřadě Chilské republiky v Praze (adresa a spojení viz výše). 

 

Velvyslanectví ČR v Santiagu de Chile informace o podmínkách získání pracovního povolení nebo víza v Chile českým občanům nepodává. Je to proto, že chilská strana nemá povinnost náš zastupitelský úřad informovat o případných změnách v podmínkách pro udělování pracovních víz a pracovních povolení a informace, které české velvyslanectví má, mohou být tudíž zastaralé a úřad za jejich spolehlivost nemůže ručit. Doporučujeme obrátit se –jak je ostatně obvyklé- na zastupitelský úřad Chile v Praze. 

 

Přihlašovací povinnost v Chile neexistuje. 

Budete potřebovat platný cestovní pas ČR - doporučuje se platnost pasu minimálně 90 dnů od předpokládaného data vstupu na území Chile (dohoda mezi ČR a Chile o bezvízovém styku umožňuje totiž pobyt v Chile bez víza v délce až 90 dní, Váš pas by měl tedy mít platnost delší). Registrační imigrační karta se vyplňuje před přistáním, cestujete-li letadlem, nebo na pozemních hraničních přechodech, kde ji obdržíte od imigračních úředníků. Imigrační služba vyžaduje obvykle bezvadný stav cestovních dokladů: upozorňujeme zejména na časté problémy, které u starších cestovních dokladů ČR vznikají v souvislosti se stavem bezpečnostní fólie překrývající fotografii na datové stránce pasu. Pokud si hodláte během svého pobytu pronajmout vozidlo, je lépe mít k dispozici mezinárodní řidičský průkaz, i když vetšinou postačí cestovní pas a národní řidičský průkaz, a to jak při pronájmu automobilu tak při případných policejních silničních kontrolách. Mezinárodní očkovací průkaz se při cestách do Chilské republiky nevyžaduje a zvláštní očkování není ani potřebné vzhledem k místním hygienickým a klimatickým podmínkám.

 

Cestujícím, kteří navštíví Chile a hodlají odtud podniknout dlouhodobě trvající cestu dále po Latinské Americe, doporučujeme informovat se v příslušné kapitole webových stránek MZV o tom, do kterých zemí vízum potřebují nebo případně jak dlouho se mohou v té které zemi zdržovat jako turisté bezvízově. Pokud je vízum zapotřebí (po vstupu ČR do EU jen ojediněle) a pokud to dovoluje délka platnosti udělovaného víza, doporučujeme zajistit si potřebná víza ještě v Praze (toto platí i o těch latinskoamerických zemích, které v Praze nemají zastoupení a žadatel o vízum se tedy musí obrátit na zastupitelské úřady těchto států v některé ze sousedních zemí ČR). Žádat o vízum až v Chile je sice možné, avšak takováto žádost bývá často administrativně těžkopádnější, některé země dokonce k tomu vyžadují přímé intervence českého zastupitelského úřadu v Santiagu. Velmi časté jsou cesty českých občanů z Chile dále do sousední Bolívie – upozorňujeme, že od 1. října 2003 Bolívie jednostranně zrušila vízovou povinnost pro turisty z ČR (bezvízový pobyt maximálně po dobu 90 dní). Je velmi dobře možné, že na málo frekventovaných hraničních přechodech si imigrační úředníci tuto skutečnost budou zprvu ověřovat a vy se svého práva bezvízové návštěvy Bolívie budete muset dožadovat – při případných zásadních problémech požádejte o kontakt buď se zastupitelským úřadem ČR v Santiagu de Chile nebo s Honorárním konzulátem ČR v bolívijském La Pazu (telefon: 005912/2210112, fax: 005912/2213004). 

 

Další praktické informace 

Zastupitelský úřad ČR neregistruje žádné zásadní problémy při vstupu českých občanů na území Chile: určité pochybnosti ze strany chilských imigračních úřadů o existenci již bezmála desetiletého bezvízového styku mezi ČR a Chile mohou teoreticky vzniknout, pokud občan ČR vstupuje na chilské území z některé ze sousedních zemí (Peru, Bolívie, Argentina) přes odlehlé a málo frekventované hraniční přechody (celkem obvyklá je u imigračních úředníků záměna „Checoslovaquia“ a „República Checa“ při ověřování v seznamech zemí bez vízové povinnosti). 

 

Každý cizinec musí při vstupu na území Chilské republiky vyplnit již zmíněnou imigrační kartu, její první část je mu imigračními úřady odebrána při vstupu a druhou část (kopii) je návštěvník povinen odevzdat při opuštění chilského území. Doporučuje se kopii této karty pečlivě uschovat, vystavení duplikátu při odjezdu ze země je sice možné, avšak přináší s sebou řadu administrativních průtahů, včetně složitého ověřování skutečného data Vašeho vstupu na chilské území. Vrácení kopie imigrační karty je vyžadováno i v případě pouze krátkého a dočasného opuštení chilského území např. při pěších výstupech na nejvyšší horu Ameriky Aconcaguu, která se nachází na argentinské straně hranice nebo při cestách do nejjižněji položených oblastí Chile, které jsou pozemní cestou přístupné pouze přes Argentinu (Národní park Torres del Paine, Punta Arenas, Puerto Natales apod.).

 

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví České republiky

Embajada de la República Checa

Av. EL Golf 254, Las Condes, Santiago de Chile

tel: 00562/2321066, 00562/2311910, fax: 00562/2320707

mobil pro naléhavé případy 09/2492220

e-mail: santiago@embassy.mzv.cz

web: www.mzv.cz/santiago

Velvyslanectví Chilské republiky

U Vorlíků 4/623, 160 00 Praha 6 – Bubeneč

tel: 224 315 064, 224 313 176, fax: 224 316 069

e-mail: echilecz@mbox.vol.cz

 

 

 

Ekonomický přehled

Chile má tržní-orientované ekonomiky vyznačují vysokou úroveň zahraničního obchodu a pověst silné finanční instituce a politiky, že zvuk mu nejsilnější svrchovaným dluhopisů rating v Jižní Americe. Vývoz představuje 40% HDP, což je u komodit, které tvoří přibližně tři-čtvrtiny celkového vývozu. Měď sama nabízí jeden-třetina z vládních příjmů. Během rané 1990s, Chiles reputaci jako vzor pro ekonomické reformy byl posílen, kdy demokratická vláda Patricio Aylwin - která převzala od armády v roce 1990 - prohloubené hospodářské reformy zahájené vojenské vlády. Růst reálného HDP v průměru o 8% během 1991-97, ale klesl na polovinu úrovně v roce 1998 kvůli přísné měnové politiky, aby se deficit běžného účtu na uzdě a kvůli nižší příjmy z vývozu - tento výrobek na globální finanční krizi . A těžké sucho zhoršuje se situace v roce 1999, snížení výnosu a způsobuje hydroelektrické výpadků elektřiny a zefektivnily a Chile zkušený negativní ekonomický růst poprvé ve více než 15 let. V následujících letech a od té doby, rostl v průměru o 4% ročně. Chile prohloubil dlouhodobému závazku k liberalizaci obchodu s podpisem dohoda o volném obchodu s USA, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2004. Chile tvrdí, že více dvoustranných nebo regionálních obchodních dohod, než kterákoli jiná země. Má 57 takových dohod (z nichž ne všechny jsou plné dohody o volném obchodu), včetně spolupráce s Evropskou unií, Mercosur, Čína, Indie, Jižní Korea a Mexiko. Během posledních pěti let, přímých zahraničních investic má čtyřnásobně přibližně $ 17 miliard v roce 2008. Chilská vláda provádí pravidlo-založené proticyklické fiskální politiku, hromadění přebytků v fondy svrchovaného majetku v období vysokých cen mědi a hospodářský růst a umožňuje deficitní výdaje pouze v období nízkých cen mědi a růstu. Od září 2008, tyto fondy svrchovaného majetku - vedeny převážně mimo zemi a oddělená od centrální banka rezervy - činil více než $ 20 miliard.

 

Zajímavá místa

Z turistického hlediska se Chile dělí (od severu k jihu) na oblasti Norte Grande, Norte Chico, Santiago, Vallé Central, La Araucanía a Los Lagos, Ostrov Chiloé, Aisén a Carretera Austral, Magallanes y Tierra del Fuego, souostroví Juan Fernández a Velikonoční ostrov (Rapa Nui). Vybrané lokality odpovídají trasám poznávacích zájezdů Čedoku.

Oblast Norte Grande

Atacama

Nejsušší poušť světa (Puna de Atacama) se táhne podél tichomořského pobřeží od jižní hranice Peru do severních oblastí Chile, v celkové délce 1000 km. Je to úzký pás, který však místy zasahuje až 100 km hluboko do vnitrozemí k úpatí And, do nadmořských výšek 5000 metrů. Poušť je mozaikou písků, slanisk a lávových proudů, s enklávami, kde nepršelo už stovky let. Dešťová oblaka od Atlantiku nejsou schopna překonat mohutnou bariéru šestitisícových And. Vláha se sem nedostane ani od Pacifiku, kde podél pobřeží proudí studený Humboldtův proud a potenciální dešťová mračna se vlivem zemské rotace stáčejí zpět nad oceán. Zdrojem srážek jsou tak pouze konvekční mlhy. Poušť Atacama rovněž charakterizují extrémní teplotní výkyvy, od 0 °C v noci po +50 °C ve dne, které se významně podílejí na intenzívním zvětrávání hornin. Atacama je pro svůj vzhled často nazývána „měsíční krajinou“; skutečně se právě tady testovaly lunární moduly před přistáním na Měsíci. Odlehlost a mizivý počet oblačných dní jsou důvodem, proč tu byla zřízena astronomická zařízení ESO. Obrovské nerostné bohatství (mj. největší naleziště chilského ledku na světě a neméně významná ložiska železné a měděné rudy) postupně přitáhlo do nehostinné oblasti téměř milion lidí. Dnes je Atacama osídlena sporadicky. Turisty sem přitahuje atraktivní krajina a výjimečné jevy.

Calama

Rušné hornické město (2250 m n.m., 140 tis. obyv.) na severním břehu řeky Río Loa je východiskem do San Pedro de Atacama. Nejcennější jsou pěší zóna Callé Ramírez a archeologické a etnologické muzeum. Asi 16 km severně odtud se nachází Chuquicamata, městečko s obrovským nalezištěm měděné rudy, která se zde těží od roku 1915 a v současnosti je to největší povrchový měděný důl světa. Důlní jáma měří 4,3 x 3 km a dosahuje hloubky až 850 metrů. Dvouhodinové exkurze jsou nezapomenutelným zážitkem. Roční těžba převyšuje 600 tisíc tun mědi: měď ostatně tvoří 40 % objemu veškerého chilského exportu. 

Chiu-chiu

Osada cca 30 km od Calamy. Impozantní kostel Iglesia de San Francisco, jehož strop je z kaktusového dřeva, je národní památkou. 

Gejzíry El Tatio

Nejvýše položené gejzírové pole na světě (4321 m n.m.), s četnými fumarolami. Nejdramatičtěji vyhlížející fotografie pořídíte časně ráno. Určitě se vykoupejte v přírodním termálním jezírku.

Humberstone

Hornické městečko založené 1872 kvůli ložiskům ledku. Po zastavení těžby bylo opuštěno. Smutnou připomínkou jsou dosud stojící hotel, kostel či divadlo. Je výstižně přezdíváno „městem duchů“. 

Iquique

Významný přístav (220 tis. obyv.) ležící 1850 km severně od Santiaga. Před conquistou zde žili pobřežní Indiáni kmene Chango, oblast byla bohatá na guáno a stříbrnou rudu. Důl Huantajaya byl druhým největším stříbrným dolem po bolívijském Potosí. Úzkorozchodnou železničkou se do přístavu dopravoval ledek. Dnes je nejdůležitější rybolov.

Město je vmáčknuto mezi oceán a pohoří Cordilléra Costa (600 m n.m.): větrné podmínky jsou ideální pro paragliding. Na pláži Cavancha pod písečnými dunami Cerro Dragón se lze koupat, ale na pláži Playa Brava jsou velké vlny a silné proudy. Historické centrum s pěší zónou u náměstí Plaza Prat se pyšní budovami z 19. století, kdy město prožívalo zlatý věk. Památky jsou neoklasicistní divadlo, věž s hodinami, kasino (z roku 1904, v maurském slohu), kostel sv. Antonína Paduánského a Palacio Astoreca, nádherná rezidence jednoho z důlních baronů, dnes kulturní centrum. Z původní celnice Edificio Aduana je námořní muzeum (Museo Naval, věnované Arturu Pratovi). Vyhlídkové plavby míří ke kolonii lachtanů hřívnatých a k bójce označující místo, kde se v roce 1879 za války o Pacifik potopila loď Esmeralda. Výhodně se nakupuje v obřím bezcelním obchodním centru (Zona franca, Zofri, 10 000 zaměstnanců), kde se prodává nač si vzpomenete, zejména elektronika. Oficiálně je bezcelní zónou celý region Tarapacá, kam Iquique spadá. V kamenných obchodech se nesmlouvá. 

Los Flamencos

Národní rezervace (740 km2) zahrnuje odlišných krajinných typů, včetně Valle de la Luna, Salar de Atacama a slaných jezer na argentinské hranici. V osadě Solcor a u laguny Chaxa jsou malá návštěvnická informační centra. Vallé de la Luna (Měsíční údolí, cca 15 km od San Pedro de Atacama) nabízí vyhlídku na bizardní skalní útvary, jejichž pozoruhodná barevnost vynikne zejména při západu slunce. Solná pánev Salar de Atacama s lagunou Chaxa je významným hnízdištěm plameňáků.

Miscanti a Miňiques 

Dvě laguny (4350 m n.m.) na pozadí zasněžených sopek jsou hnízdištěm plameňáka andského. V okolí žijí vikuně. 

Pukará de Quitor

Asi 3 km od San Pedro nad řekou Río San Pedro se nachází zřícenina indiánské pevnosti ze 12. století, která byla baštou odporu proti španělským conquistadorům.

Pukará de Lasana

Rozlehlá předincká pevnost ze 12. století.

San Pedro de Atacama

Turistická Mekka severního Chile (2440 m n.m., 5 tis. obyv.) leží na severním okraji slaného jezera Salar de Atacama. Původními obyvateli byli Indiáni Atacameňos, později tu vznikla zastávka na trasách honáků dobytka. Dnes obyvatelé žijí z turistického ruchu a závlahového zemědělství. Zajímavosti jsou koloniální kostel Iglesia San Pedro, muzeum, a na horizontu hrozivé sopky (mj. Licancábur, 5916 m n.m.). Městečko je východiskem ke gejzírům El Tatio, do Vallé de la Luna s rezervací Los Flamencos nebo do laguny Chaxa.

Termas de Puritama

Termální prameny o teplotě cca 33 °C jsou podchyceny do několika lagun, oživených pěknými vodopády. Platí se vstupné.

Toconao

Vesnička 40 km jižně od San Pedra, s domky a kostelíkem Iglesia San Lucas ze sopečného kamene. Díky obdivuhodnému zavlažovacímu systému se tu daří mandlovníkům, granátovníkům (Punica granatum) a vinné révě. V oáze Quebrada Jerez s kvalitním pramenem se pěstují rovněž fíky, kdoule, slívy a hrušky. Jako suvenýr si odvezete ponča a svetry z alpaky, nebo cokoliv ze sopečného kamene.

Region Metropolitana

Santiago de Chile. 

Město na úpatí andských vulkánů (530 m n.m., 6 mil. obyv. na ploše 35 x 40 km) v údolí Rio Mapocho založil roku 1541 španělský conquistador Pedro de Valdivia. Dodneška vyrostlo v životem kypící metropoli s bulváry, pěšími zónami, neoklasicistní architekturou a prosklenými mrakodrapy, která díky četným parkům, pomníkům, fontánám a promyšlenému systému podzemního i pozemního metra působí velmi evropským dojmem. Městu bezprostředně dominuje vrch Cerro Cristóbal (863 m n.m.) s pozemní i kabinkovou lanovkou a uměleckou čtvrtí Bellavista s domkem „La Chascona“ Pabla Nerudy (dnes muzeum) a přímo v centru vrch Cerro Santa Lucía (630 m n.m.) s pozemní lanovkou, parkem a vyhlídkou. Výstavné jsou rovněž čtvrti París Londres, Concha y Toro, Brasil, Vitacura, El Golf, Las Condes či Providencia, okraje metropole však tvoří chudinské squaty „callampas“, nazývané houby, protože tak rychle a nekontrolovaně v 60. letech 20. století vyrostly. V historickém centru na šachovnicovém půdorysu s ústředním náměstím Plaza de Armas se sochou P. Valdivii se nachází katedrála, hlavní pošta, národní muzeum a radnice, impozantní kostel Santo Domingo a pěší zóny Paseo Ahumada, Paseo Estado a Paseo Huérfanos. Náměstí Plaza de la Constitución dominuje prezidentský palác Palacio de la Moneda. Na protilehlém náměstí Plaza de la Libertad je památník Altar de la Patria, s kryptou chilského osvoboditele, generála Bernarda OęHigginse. Úžasné je Museo Colonial v Iglesia de San Francisco a Palacio Cousiňo. 

Obyvatelé hlavního města, Santiaguinos, jsou na své město pyšní, přestože bývá zahlceno smogem. V létě se odsud prchá na pláže letovisek Viňa del Mar a Valparaíso, v zimě na lyže v andských centrech typu Portillo. Indiány kmene Mapuche, kteří kdysi toto území obývali, už nejspíš nepotkáte. 

Oblast Chile Central 

Isla Negra

Na skalnatém mysu mezi Valparaísem a Cartagenou se nachází La Casa (Dům), nejoblíbenější dům Pabla Nerudy, který je zde i pohřben. Stejně jako dům La Chascona v Santiagu a La Sebastiana ve Valparaísu ho spravuje nadace Fundación Neruda a je zpřístupněn veřejnosti, která může obdivovat interiéry a sbírky vesměs s námořnickou tématikou. 

Valparaíso

Třetí největší chilské město („Rajské údolí“, 300 tis. obyv.) a nejdůležitější přístav leží severozápadně od Santiaga, v zátoce obklopené 40 kopci (cerros), na nichž je soustředěna obytná zástavba překvapivě barevných domků. Ještě na přelomu 19. a 20. století byly kopce přístupné pouze schodišti a šikmými výtahy (ascensores), zřízenými v letech 1883 – 1916 jako unikátní systém městské dopravy. Dnes jich je plně funkčních 15 a jsou největší atrakcí města. Turisté vyhledávají zejména Cerro Concepción (ascensor Concepción = Turri), Cerro Alegre (ascensor El Peral), Cerro Cordillera (ascensor Cordillera), Mirador Diego Portales (ascensor El Baron), La Sebastiana (muzeum v domě Pabla Nerudy, ascensor Espíritu Santo = Bellavista) a úžasné námořní muzeum Museo Naval y Marítimo (ascensor Artillería). Na rovině pod kopci, zvané El Plan, jsou soustředěny obchody, banky a zajímavá náměstí. Plaza Sotomayor s mauzoleem námořníků padlých v bitvě u Iquique a přístavištěm vyhlídkových lodí Muelle Prat, historické jádro města Plaza Matriz s národním památníkem Iglesia Matriz, Plaza Victoria s katedrálou Iglesia Catedral de Valparaíso a Plaza OęHiggins s monumentální stavbou Národního kongresu z roku 1990, postavenou za 100 miliónů USD v místě Pinochetova rodiště. Do nedaleké Viňa del Mar jezdí autobusy a místní povrchové metro.

Do otevření Panamského průplavu v roce 1914 bylo Valparaíso důležitým přístavem při plavbě kolem Mysu Horn. Dnes zde kotví vojenské lodě a sezónně turistické cruisery. Nákladní přístav se přesunul do San Antonio a jachetní do Viňa del Mar. Historická část Valparaísa byla prohlášena kulturní památkou UNESCO. Do regionu Valparaíso patří i Velikonoční ostrov, Isla de Pascua (viz samostatný odstavec).

Viňa del Mar

Vyhledávané přímořské letovisko (350 tis. obyv.) s krásnými zahradami, palmovými promenádami a několika plážemi směrem k předměstí Reňaca, bohužel u ledově studeného oceánu. Po bohatých rodech Carrerových, Alvarezových a Vergarových tady zůstala řada nádherných koloniálních budov (např. PalacioVergara v zahradě Quinta Vergara, dnes park s amfiteátrem pro letní koncerty). Říčka Marga Marga odděluje původní zástavbu jižně od Estero (ústí řeky do oceánu) od nových obytných čtvrtí. Nachází se tu chilská národní botanická zahrada (61 ha, asi tři tisíce druhů), k nejnovějším stavbám patří hotel Sheraton a kasíno.

Souostroví Juan Fernández

Souostroví sestává ze tří ostrovů, z nichž na ostrově Robinson Crusoe, nejbližším k pevnině (670 km od Valparaíso) se odehrává příběh Skota Alexandra Selkirka, který tu o samotě prožil čtyři roky a jeho příběh zpracoval Daniel Defoe v knížce Robinson Crusoe. Dnes je tento ostrov národním parkem PN Juan Fernández a zároveň biosférickou rezervací UNESCO. Jedinou osadou je přístav San Juan Bautista (500 obyv.), kde je i letiště. Nedaleko leží malinký ostrůvek Santa Clara. Naopak o dalších 170 km dál se nachází třetí z ostrovů, Alejandro Selkirk (cca 30 obyv.), s nejvyšší horou Cerro Los Innocentes (1650 m n.m.). Ostrovy mají středomořskou a tropickou vegetaci s řadou endemických druhů, z živočichů přitahují pozornost lachtani a rypouši.

Jezerní oblast Los Lagos

Úžasná zelená krajina, kde se kužely sopek pokrytých ledovci odrážejí v modrých jezerech. Důležitými městy jsou Valdivia, Osorno a Puerto Montt, ale většina obyvatel žije na venkově, kde se živí zemědělstvím, chovem dobytka a těžbou dřeva. Území bylo dlouho ovládáno Indiány Mapuche (kteří zde žijí dodnes), od poloviny 19. století byla oblast kolonizována Němci.

Puerto Montt 

Hlavní město (180 tis. obyv.) chilského Regionu X. Los Lagos. a významná křižovatka zejména letecké a vodní dopravy je od Santiaga vzdáleno 1020 km. Rybářský a osobní přístav se nazývá Angelmo, přímo nad městem se zvedají hory. Asi 40 km odtud leží národní park Alerce Andino 1982, 400 km2) s původním lesem alercií (dlouhověkými jehličnany, podobnými známějším sekvojím).

Puerto Varas

Město (33 tis. obyv.) ležící na jižním břehu jezera Llanquihue, pouhých 20 km severně od Puerto Montt, je centrem aktivní turistiky, včetně horolezectví: pro hazardéry jiného druhu nabízí kasíno. Nepřehlédnutelný je barevný kostel Iglesia del Sagrado Corazón a také architektura z dob německého osídlení. Jezero Llanquihue (740 km2, hloubka 108 m) je odděleno lávovým proudem ze sopky Osorno od jezera Todos Los Santos.

Río Petrohué

Nádherně modrá řeka je proslulá peřejemi III. a IV. stupně obtížnosti (Saltos de Petrohué), které umožňují adrenalínový rafting. Dobrodružné je rovněž zlézání stěn kaňonu, vytvořeného v mohutných lávových vrstvách. Plavba kaňonem na kajaku je možná jen v úseku pod vodopády.

Osorno

Vulkán (2652 m n.m.) s dokonalými tvary a typickou sněhovou čepičkou dominuje krajině obklopující sopečné jezero Llanquihue.

Za žijícími původními obyvateli se můžete vypravit například k oblasti Los Lagos v okolí měst Valdívia a Osorno, kde potkáte příslušníky národa Mapuče. Mapuče se v době kolonizace Jižní Ameriky Španěly jen tak nedali a dlouho si bránili svá území. Dnes je Mapuče stále několik set tisíc a celkem hlasitě se hlásí o svá práva původních obyvatel.

Z řady němých svědků dávné přítomnosti předkolumbovských kultur jsou nejdostupnější například geoglyfy (rozlehlé obrazce - čtverce, kruhy, lamy, pastevci - „namalované“ v pusté poušti) na Cerros Pintados (Pomalované vrchy) a petroglyfy (obrazce - lidské postavy, hlavy, geometrické tvary - vytesané do kamenů) ve Valle del Encanto (Čarovné údolí).

Cerros Pintados sice zdaleka nedosahují takové rozlohy a tím ani popularity jako světoznámé geoglyfy v peruánské Nazce, mají však jednu velkou výhodu. Můžete je totiž spatřit i ze země, kdežto v Nazce si pro jejich smysluplné prohlédnutí musíte najmout letadlo. Petroglyfy zaniklé kultury El Molle ve Valle del Encanto jsou navštěvované ještě méně než Cerros Pintados, avšak jejich poloha v izolovaném údolí plném vysokých kaktusů splní určitě vaši představu mystického sídla dávné civilizace.
Stejně snadno se dopravíte do střední oblasti Los Lagos s překrásnými jezery posazenými před zasněžené sopky Kordiler na pomezí Chile a Argentiny, směrem na jih však už situace začíná být horší. Od ostrova Chiloé (zhruba nejižnější třetina země) se totiž terén stává tak členitý a neschůdný a osídlení tak řídké, že se nevyplatilo postavit tudy pevnou silnici. Extrémní jih Chile s jedněmi z nejatraktivnějších chilských národních parků „Torres del Paine“ (na Tierra del Fuego [Ohňová země]) a „Laguna San Rafaela“ dokonce není po chilských silnicích vůbec přístupný a musíte použít buď lodi nebo pozemní dopravy z argentinské strany. Cesta za jejich ledovci, strmými skalními věžemi, průzračnými horskými jezery, kaňony, vodopády a tučňáky však určitě nadchne každého alespoň mírného milovníka přírody.

Oblast Patagonie

Patagonie je historický a přírodní region Jižní Ameriky, jehož západní část patří Chile a východní část Argentině. Vzhledem k nepřehledné geomorfologii území spolu oba státy vedou spory o detailní průběh státní hranice: hraniční smlouva z roku 1881 je pro úroveň dnešních měřících metod nekonkrétní. Pro Evropu objevil území Patagonie v roce 1519 portugalský mořeplavec ve španělských službách Hernando Magellan (Fernao Magalhaes).

Obě politicky oddělené části Patagonie se odlišují též krajinou. Zatímco chilské části dominují Andy s mnoha činnými sopkami, zejména vulkánem Psírno, a není nouze o srážky zejména na pobřeží a četných ostrůvcích, v Argentině převládá suchá náhorní planina vystřídaná ledovci a velkými jezery (Viedma 1088 km2, Lago Argentino 1415 km2). 

Oblast Jižní Patagonie, omývaná Pacifikem i Atlantikem, představuje klimatický extrém. Ačkoli zeměpisně leží v mírném podnebném pásmu, klima je drsné a počasí nepředvídatelné. Větry dosahují přes 100 km/hod a vichřice trvají i několik dní. Nejlepší počasí je v lednu, s průměrnými teplotami 6 – 8 °C, v zimě však teploty klesají až na –40 °C. Směrem k jihu přibývá srážek, s maximem 8000 mm ročně. Ledovce Patagonských And mezi 46. a 51. rovnoběžkou jsou plošně nejrozsáhlejšími ledovci mimo polární oblast, Hielo Norte měří 4500 km2, Hielo Sur cca 14 000 km2.

Turisty do Patagonie přitahují pověstný Magellanův (Magalhaesův) průliv, příležitost stanout „na konci světa“ a unikátní národní parky: v Argentině Los Glaciares, v Chile Torres del Paine. Jižněji leží už jen Mys Horn a Antarktida.

Punta Arenas

Přístav ležící na břehu Magalhaesova průlivu a hlavním město chilské Patagonie (125 tis. obyv.) žije z výroby metanu, zpracování ryb a turistického průmyslu. Byl založen roku 1848 jako vojenská pevnost a trestanecká kolonie, ale nejdůležitější byl vývoz tuleních kůží, vlny z lam guanaco, guána, dřeva, uhlí a zlata. Skutečný boom nastal v okamžiku, kdy sem byly dovezeny ovce z Falklandských ostrovů. Dnes turisty přitahuje možnost plavit se ve stopách Hernanda Magellana, jehož socha zdobí hlavní náměstí, kolonie tučňáků po něm pojmenovaných a pragmatičtější klienty zona Franca, kde lze bezcelně nakoupit. Zajímavá jsou muzea Museo regional Salesiano a Museo Naval y Marítimo. Nedaleko města se v lesní rezervaci Forestal Magallanes nachází vyhlídkový kopec Mt. Fenton, na který vede sedačková lanovka. Dobrodruhy láká možný výlet do chilské Antarktidy.

Zátoka Otway (Seno Otway)

Rezervace s početnou kolonií tučňáků magellanských (Spheniscus magellanicus), odhadem 6 tisíc párů. V druhé lokalitě, Monumento Natural Los Pinguinos, přístupné pouze lodí, jich žije na 50 tisíc párů.

Puerto Natales a Seno Ultima Esperanza

Významný přístav a půvabné městečko nízkých domků (20 tis. obyv.) se skrývá v zálivu Poslední naděje, 250 km severozápadně od Punta Arenas. Představuje konečnou zastávku trajektů a lodí, proplouvajících patagonskými fjordy. Společnost Navimag organizuje nezapomenutelné plavby (čtyři dny, tři noci) z přístavu Puerto Montt do Puerto Natales. Městečko je tak malé, že se dá všude dojít pěšky. Turisty přitahuje zejména nedaleko ležící národní park Torres del Paine.

Puerto Hambre a Fuerte Bulnes

V roce 1584 zde Pedro Sarmiento de Gamboa založil město, jehož obyvatelé zakrátko v drsných podmínkách zemřeli hlady, od čehož se odvíjí dnešní název místa, Přístav hladu. Také pevnost Fuerte Bulnes z roku 1843 byla ze stejných důvodů opuštěna, dnes je ale zrekonstruována a je vděčným turistickým cílem. Přeživší osadníci se přesunuli do dnešního Punta Arenas. Nejjižnějším bodem kontinentu je Mys Froward, kde na 365 m vysokém kopci je obrovský kříž. Mys leží 90 km jižně od Punta Arenas a cesta k němu trvá dva dny.

Národní park Torres del Paine 

Krajinářsky neuvěřitelné území (1800 km2, od roku 1978 biosférická rezervace UNESCO), jehož jádrem jsou bizardní žulové věže Torres del Paine, tyčící se kolmo až do výše 3050 m n.m. Kolem nich se travnatou stepí a keříky ňirre (pabuku) a calafate (dřišťálu) vinou stezky s vyhlídkami, beroucími dech. Několik jezer hýří různě modrými barvami, podle toho, jak velký podíl vody v nich je ledovcového původu, jsou zde i soutěsky, peřeje a vodopády. K ledovci Grey je nejsnadnější přístup lodí. Park má dobře vyvinutou infrastrukturu, jsou zde informační centra, chaty, útulny, značené cesty. Pro horolezeckou činnost je nutné mít speciální povolení. Důležité je teplé a nepromokavé počasí, protože zde vždy vane silný západní vítr a počasí je zcela nepředvídatelné. V parku žijí lamy guanako, ňandu, lišky a spousta ptáků.

Los Glaciares

Národní park (4459 km2, vyhlášen 1937, od 1981 biosférická rezervace UNESCO), který leží převážně na území sousední Argentiny, východiskem do něj je městečko El Calafate. Cílem turistů je snadno dostupný překrásný modrý ledovec Perito Moreno, který je ve skutečnosti pouze jedním z několika set splazů ledovce El Hielo Sur. Z jeho čela o délce 6 km se ze šedesátimetrové výšky s rachotem řítí kusy ledových věží, které jako obří smaragdy a akvamaríny odplouvají Ledovcovým průlivem (Canal de los Témpanos) do jezera Lago Argentino. Nejlepší vyhlídka na ledovec je z dřevěných plošin na Península de Magallanes, ale nádherné pohledy jsou i z vycházky pod ledovec a z lodi, která pluje až k jeho čelu. Nejvyšším horským masívem na území parku je mohutný Fitzroy (3375 m n.m.).

Oblast Tierra del Fuego (Ohňová země)

Souostroví Ohňová země o rozloze asi 76 000 km2, s přibližně 75 tis. obyvatel) s největším ostrovem Isla Grande a stovkami menších ostrovů a skalisek leží v Patagonii, mezi Magalhaesovým a Drakeovým průlivem. Magalhaesův (Magellanův) průliv byl pojmenován po svém objeviteli, slavném mořeplavci Hernando Magellanovi. Drakeův průliv již odděluje Jižní Ameriku od Antarktidy. Severní část Isla Grande je plochá a travnatá, jižní část je hornatá, s četnými jezery a s nejvyšším vrcholem Cordillera Darwin (2469 m). Byl zde vyhlášen národní park Tierra del Fuego, ale na většině území se pasou ovce a leckoho překvapí ropné věže. Původně byla Ohňová země osídlena indiánskými kmeny (Ona, Haush, Yaghan): právě Yaghanové tu zapalovali ohně, podle kterých získalo souostroví jméno. V roce 1520 byla tato oblast objevena F. Magalhaesem a roku 1860 kolonizována. Souostroví bylo politicky rozděleno mezi Argentinu a Chile, kterému náleží přibližně 70 % celkového území. Největším městem je v argentinské části Ushuaia, v chilské Porvenir (5400 obyv.), nejjižnějším bodem Mys Horn. Klima je chladné a větrné, s převažujícími západními větry.

Puerto Edén

Osada (300 obyv.) na ostrově Wellington je jediným obydleným místem na námořní trase mezi Puerto Montt a Puerto Natales a je dostupná prakticky pouze lodí. Přežívají zde poslední příslušníci Indiánů Kawéskarů (Quawashqarové) a Alakalufů. Je zde zřízena důležitá radiová stanice a jediný veřejný telefonní automat. Obyvatelé se živí rybářstvím. V okolí je řada důležitých průlivů a úžin, mj. Messierova, Anglická, Dolní Cotopaxi, Růžová Annina zátoka, kanál Pulluche a severní a jižní Pérezův, jejichž břehy jsou osídleny stovkami lachtanů a kormoránů.

Ostrov Chiloé

Hlavní ostrov ze souostroví Archipiélago de Chiloé (155 tis. obyv.) s největším ostrovem Isla Grande (180 x 50 km), který je z pevniny dostupný z městečka Pargua přes Canal de Cacao. Na severu jsou zelené kopečky s četnými farmami a 150 dřevěnými kostely s nádhernými šindelovými vzory (některé chráněny UNESCO), jih je hustě zalesněný a prší zde téměř denně. Podél zálivů Golfo de Ancud a Golfo Corcovado jsou rozeseté další ostrůvky, obydlené rázovitými obyvateli, kteří věří ve zlomyslného trpaslíka Trauco a na moři prosí o záchranu bohyni Pincoyu. Živí se zemědělstvím a hlavně rybolovem: místní restaurace proslavila směs dušených mořských plodů, curanto. Nedávno se v sádkách začal chovat losos. Španělé ovládli Chiloé roku 1567 a postavili tu město Castro. Dalším větším městem je Ancud (40 000 obyv.). Po pěší lávce je dostupný ostrůvek Aucar s botanickou zahradou. K dalším zajímavostem patří ostrůvek Quinchao, dostupný trajektem z Dalcahue a proslulý typickými pastvinami a folklórem, osada Curaco de Velez s tradičními chiloeskými obydlími nebo osady Achao a Quinchao s originálními dřevěnými kostely, zapsanými na listinu UNESCO.

Castro

Do městečka (40 tis. obyv.) přitahují turisty čtvrtě „palafitos“ s domky vystavěnými na kůlech nad vodou, kde rybářské čluny kotví přímo u vchodů, růžovo-fialový kostel San Francisco, řemeslný trh, několik muzeí a historická lokomotiva. 

Národní park Chiloé

Území (430 km2) na západě stejnojmenného ostrova chrání zbytky původních jehličnatých a listnatých stálezelených lesů, kde žijí lišky a jelínci, a jen málo dotčené pacifické pobřeží, s vesnicí Indiánů kmene Huilliche. V severní části parku, na ostrově Isla Matalqui je početná kolonie lachtanů hřívnatých. Turisté vyhledávají naučnou stezku pralesem Tepual, vybudovanou z kmenů stromů a dřevěných lávek. Pláž s písečnými dunami odděluje Tichý Oceán od jezera Cucao, ale voda je ledová. 

Velikonoční ostrov – Isla de Pascua

Sopečný ostrov (117 km2, 24 x 12 km, cca 4 tis. obyv., z toho 70 % polynéského původu) je místními nazývaný Rapa Nui nebo dokonce „Pupek světa“ (Te Pito o te Henua). Leží uprostřed oceánu přibližně na obratníku Kozoroha, asi 3800 km západně od pobřeží Chile. Další nejbližší lidmi obydlené ostrovy jsou Pitcairn (2500 km západně, proslavený příběhem „Vzpoura na lodi Bounty“), Mangareva Islands (2500 km západně) a Marquesas (3200 km severozápadně). Mateřským jazykem je rapanujština, ale úředním jazykem je španělština a dohovořit se lze též anglicky. Pro začátek je dobré se naučit alespoň „iorana“ (dobrý den) a „maururu“ (děkuji). 

Rapa Nui objevil roku 1722 Holanďan Jacob Roggeveen, který dal záhadnému ostrovu jméno „Velikonoční“, protože zde přistál o velikonoční neděli: v roce 1774 se zde zastavil kapitán James Cook. Chile ostrov anektovalo v roce 1888, v rámci euforie po vyhrané „válce o Pacifik“. Dnes patří do regionu Valparaíso, správním střediskem je Hanga Roa. Na ostrov létá společnost LanChile.

Geologicky tvoří ostrov tři vzájemně propojené vyhaslé vulkány: nejvyšší Maunga Terevaka (506 m n.m.) na severu, s kráterovým jezerem a dokonalým rozhledem, Maunga Pu A Katiki (400 m n.m.) na východě a Rano Kau (410 m n.m.) na jihozápadě, opět s kráterovým jezerem. Napříč ostrovem se táhne příkop Ko Te Ava o Iko, patrně vytvořený kdysi lidskou rukou. Ve vnitrozemí jsou lávová pole, na pobřeží lávové jeskyně a strmé až 300 metrů vysoké útesy. Písečná pláž je zde prakticky jediná, Anakena na severu ostrova. Klima je subtropické, nejteplejší je leden/únor (průměrně 28 °C), nejvíce přeháněk je v květnu. Někdejší lesy byly vykáceny již dávno. Původní obyvatelé byli zdecimováni vzájemnými klanovými válkami, nájezdy otrokářů a epidemiemi evropských nemocí (zejména zimnicí a neštovicemi). Potomci těch, co přežili, se vedle rybolovu živí převážně chovem ovcí. Stále významnější je turistický ruch. 

Návštěvníky přitahují četné záhady: původ obyvatel, dřevěné tabulky rongo-rongo, a zejména nepřehlédnutelné obří kamenné sochy „moai“, postavené většinou na „ahu“, dlouhé plošině vyskládané z kamenů. Moai, kterých bylo vytvořeno asi 1000, jsou vytesány ze sopečného tufu, obvykle 6 – 7 metrů velké, nejmenší měří 2 metry, největší 21 metrů. Všechny mají podobně přísné rysy. V klanových válkách místních obyvatel byly poničeny a povaleny, ale ve 20. století byly některé znovu vztyčeny. Dostaly zpět své červené kamenné klobouky „pukao“ a byly dokonce nalezeny i jejich původní kamenné oči. Slavný Nor Thor Heyerdahl o nich napsal knihu Aku-Aku. Český inženýr Pavel Pavel je „rozchodil“, tedy pravděpodobně rozřešil záhadu jejich transportu z místa vzniku v lomu v Rano Raraku na místo definitivního umístění. 

Jako „moai Kavakava“ se označují dřevěné sochy s nápadnými vystouplými žebry. „Hare paenga“ jsou doškové domy o tvaru a půdorysu převráceného člunu.

Po ostrově lze jezdit ve vypůjčeném autě, na čtyřkolkách Suzuki, na motocyklu, na horském kole nebo více romanticky na koni. Pěšky je všude příliš daleko a tak se využívají i taxíky. Prakticky všude lze kromě chilských pesos platit americkými dolary.

Anakena

Největší pláž, vhodná ke koupání a s bílým pískem, se nachází na severu ostrova. Na svahu nad ní je Ahu Ature Huki s první moai, kterou znovu vztyčil Thor Heyerdahl. Nedaleká pláž Ovahe je menší.

Ana Te Pahu

Příklad bydlení v lávové jeskyni, kdy se tunel vytvořený kdysi tekoucí lávou stal dokonalým úkrytem místních obyvatel.

Terasy Ahu 

Ahu Akahanga: podle legendy se tu nachází hrobka prvního krále Hotu Matua. Ahu Tahai: nacházejí se zde tři ahu, na prostřední stojí velká moai. Na sever odtud je Ahu Ko Te Riku, kde je moai která má pukao i oči a na jih odtud Ahu Vai Uri s pěti moai. Nedaleko leží zajímavý polynéský hřbitov. Ahu Te Pito Kura se nachází na severním pobřeží a pyšní se největší moai na ostrově. Název má podle zvláštního magnetického kamene, který tu leží. Ahu Tongariki představuje je největší ahu s 15 moai, jednu z nich „rozchodil“ Pavel Pavel. Ahu Vaihu: ahu s osmi velkými ale poškozenými moai. Ahu Vinapu: dvě nápadné terasy, s povalenými a poničenými moai, při svém vzniku jemně opracovanými. 

Hanga Roa

Jediné město ostrova (4 tis. obyv.), ležící na západním pobřeží. Katolický kostel se pyšní originálními dřevořezbami. Antropologické muzeum Sebastiána Englerta umožňuje pochopení historie ostrova, před vchodem stojí červená moai Mata Mea. Zajímavé a levné suvenýry nakoupíte na venkovním tržišti Feria Municipal.

Rano Kau

Vyhaslá sopka s kráterovým jezerem zarostlým totorou (druh skřípiny), na jejímž svahu leží vesnice Orongo, která je centrem kultu „Ptačího muže“, jehož zobrazují i záhadné petroglyfy. Rovněž se zde těžil obsidián, sopečné sklo potřebné pro výrobu nástrojů i oči soch.

Rano Raraku

Lom v sopečném kráteru je nepsaným symbolem ostrova, na mnoha nedokončených moai lze sledovat postup jejich opracování. V kráteru a na jeho svazích se nachází celkem asi 120 moai.

 

 

Zábava, kultura, sport

Chile je ideální destinací pro turistiku a vysokohorskou turistiku, zejména pro klienty zaměřené na poznávání přírody. Chilské národní parky jsou krajinářsky unikátní, mají promyšlený systém stezek, naučných stezek, v některých lokalitách i informačních center, tábořišť a útulen. Stále oblíbenější je cyklistika, přestože poznávání na kole je spíše pro zkušené cyklo-cestovatele. Oblíbené jsou zejména krajiny Jezerní oblasti a civilizací málo dotčené okolí silnice Carretera Astral. V Chile najdeme světoznámá lyžařská střediska: La Parva, El Colorado, Valle Nevado, Portillo, Termas de Chillán, Pucón na stejnojmenné sopce, Antillanca nebo La Burbuja na sopce Osorno. Tamější terény vyhledávají též snowboardisté a vyznavači „volného lyžování“, kteří míří nově i do Patagonie. Horolezci nacházejí v Chile skutečný ráj, ať už jde o výstupy na sopečné vrcholy, nejvyšší horu Ojos de Salado nebo žulové věže Torres del Paine, přičemž hraniční hřeben je přístupný pouze s povolenkou od pohraničního úřadu Dirrección de Fronteras y Límites. Téměř ve všech turistických lokalitách se lze projet na koních. Surfování je sice možné, ale Pacifik (až na oblast Antofagasta, Iquique, Arica) je velmi studený, proudy nevypočitatelné a příbojové vlny nepříjemné. To vědí i potápěči, kteří dávají přednost potápění na Fernandezově souostroví nebo rovnou na Velikonočním ostrově. Ráj pro paraglidisty nabízí pobřeží u Iquique.

Města, zejména ta větší, disponují standardní nabídkou komerční zábavy: návštěvník tu najde kina, divadla, bary i diskotéky. Na recepci kvalitního hotelu vám poradí, kam konkrétně se vypravit. 

 

 

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Každý turista by měl mít pro pobyt v Chile sjednáno mezinárodně platné pojištění zdravotních výloh, protože mezi ČR a Chile neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče, která je v Chile velmi nákladná. Součástí zájezdu CK Čedok je pojištění u České pojišťovny, jehož rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu. 

V případě ošetření v nemocnici si nechte vystavit lékařskou zprávu s diagnózou. Počítejte s tím, že budete platit na místě v hotovosti a uschovejte si všechny originály účtů a receptů pro pozdější jednání s Českou a vaší zdravotní pojišťovnou.

Mezinárodně srozumitelně označené lékárny se nacházejí prakticky ve všech městech. Veškeré léky (i předepsané lékařem) se platí v hotovosti.

Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform, Ercefuryl), případně antibiotika předepsaná lékařem (Ampicilin, Augmentin, Deoxymykoin), antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten, Mykoseptin), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol gel na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.

Žádné zvláštní očkování není třeba. Přestože je voda ve vodovodu pitná, doporučujeme pít vodu balenou, která je běžně všude k dostání.

Pozor byste si měli dát na toulavé psy, kterých je opravdu hodně. Rozhodně je nehlaďte a neprojevujte jim ani jinou náklonnost, protože i kdyby vás neohrožovali, půjdou pak za vámi až do letadla.

Mezi ČR a Chile neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče: je nezbytně nutné, aby český turista cestoval do Chile pouze se zajištěným mezinárodně platným pojištěním. Zdravotní péče, a to i základní - o případné hospitalizaci či operačním zákroku nemluvě, je v Chile velmi nákladná (několikaminutové vyšetření u lékaře pouze ke stanovení jednoduché diagnózy představuje výdaj minimálně v desítkách dolarů, hospitalizace bývá pak otázkou několika tisíc dolarů). Nutno počítat s tím, že některé soukromé kliniky požadují uhrazení zdravotní péče ihned (často ještě před vlastním ošetřením) v hotovosti, a to bez ohledu na to, zda cizinec má či nemá mezinárodní pojištění. V tomto případě je nutné uchovat veškeré doklady od chilského lékaře, včetně písemné diagnózy s dobře čitelným jménem pacienta, a zpětně žádat refundaci nákladů u příslušné pojišťovny. Příznivcům extrémních sportů (free snowboarding, vysokohorská turistika apod.) doporučujeme u pojišťovací společnosti předem ověřit, zda sjednaná pojistka kryje i náklady na transport helikoptérou záchranné služby. 

 

Do Chile není vyžadováno speciální očkování - klimatické podmínky to nevyžadují a hygienické podmínky jsou na dobré úrovni (včetně kvality pitné vody z veřejné vodovodní sítě ve větších městech). Doporučujeme však informovat se předem ještě v ČR, pokud cestujete z Chile do dalších zemí Latinské Ameriky (někdy se stává, že např. letecká společnost nenechá cestujícího bez povinného očkování pro cílovou zemi vůbec do letadla nastoupit). Pro ty občany, kteří cestují z Chile dále do rizikových států v Latinské Americe (v některých z nich je vybrané očkování povinné) a nezajistili si potřebná očkování již v ČR, existuje možnost placeného doočkování až v Chile, a to na adrese Vacunatorio Internacional, Hospital El Salvador, Avenida El Salvador 364, Providencia, metro stanice Salvador, pondělí a pátek 8:30-12:30 a 14-15:30 hodin. 

 

 

 

Zdravotnictví - důležitá telefonní čísla

Mezinárodní kód: 0056 (2 – Santiago) 

Uniformovaná státní policie (Carabineros de Chile): 133 

Záchranná služba: 131 

Hasiči (Bomberos): 132 

Velvyslanectví ČR: 2321066, 2311910, fax: 2320707, stálá konzulární služba pro naléhavé případy: mobilní telefon 09/2492220 

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (http://www.mzv.cz/)

 

 

Zvyklosti a obyčeje

Chilanům hodně záleží na tom, aby byli oblečeni dle poslední módy a doporučuje se, aby i turista byl slušně oblečen. Společnost je konzervativní, přestože do kostela se chodí méně než před lety a objevily se i rozvody a soužití párů bez svatby. V rozhovoru byste se určitě měli vyhnout ožehavým tématům, což jsou například názory na generála Pinocheta, Pabla Nerudu nebo Salvadora Allendeho. Zvolte raději krásy chilské přírody nebo zvraty počasí.

Při setkání je zvykem náznakem nebo i doopravdy se vzájemně políbit na pravou tvář, ale protože nejsme místní, nevadí, když dotyčnému jenom podáte ruku.

 

 

Historie
V 15. stol. se na tomto území usadili Inkové a vytvořili zde systém pevností. Na jihu jejich rozmach zastavil kmen Araukánců. V roce 1536 začalo okupování území Španěly. Zpočátky, když nenašli takové bohatství jako v Peru se stáhli. První kolonie zde Španělé založili v roce 1541. Osídlení se postupně rozšiřovala, kromě jihu, kde stále kladli znační odpor Indiáni. A to až do začátku 19. stol.
V roce 1810 začal postupný boj o nezávislost, který byl vyvolán hnutím v sousedních koloniích. V roce 1814 se do boje za nezávislost zapojila většina obyvatel. V roce 1817 vojsko vedené José de San Martínem porazilo Španěly u Chacabuco. Následující rok byla vyhlášena nezávislost země. Nedlouho po to vznikl konflikt mezi armádou a velkými vlastníky půdy, který byl vyřešen roku 1830.
Následovalo období vesměs demokratických vlád až do roku 1873. V průběhu 19. stol. bylo Chile několikrát ve válce. Nezávislost země uhájila, dokonce získala rozsáhlá území na severu. Po I. světové válce začalo hospodářství země upadat.
Od 60. let 20. stol. rostla politická nestabilita. Od roku 1970 se začala země orientovat promarxisticky, došlo k rozsáhlému znárodňování a dalším pozemkovým reformám. V roce 1973 byla vláda svržen vojenským pučem generála Augusto Pinocheta Ugarte. Následovala vojenská diktatura fašistického typu. V roce 1989 ve volbách zvítězila umírněná opozice. Následující rok Pinochet odstoupil a prezidentem se stal Patricio Aylwin Azócar