INDIVIDUÁLNÍ   POZNÁVACÍ   ZÁJEZDY

 

 

 

 

INFORMACE

• Rozloha: 109 886 km²
• Počet obyvatel: 11 236 790
• Časový posun: - 6 hodin (zimní čas)
• Měna: kubánské peso a peso convertible
• Úřední jazyk: španělština
• Průměrný plat je 18 CUC/měsíc
• GSM: 900 MHz
• Vznik: 20.5.1902 (nezávislost na Španělsku)
• Vítězství revoluce: 8.1.1959
• Složení obyvatelstva
• mulati: 51 %
• běloši: 37 %
• černoši: 11 %
• asiati: 1 %

Nouzová volání

• policie 82-0116, hasiči 81-1115, taxi 55 5555,
• nemocnice ”Clínica Central Cira García” Havana 24-2811 až 14, 204-2811 až 14
• ambulance srdečních příhod 40-7173, 40-5093, 40-5094
• Clínica International Varadero 66-7226, (056)66-7226
• letiště José Martí (inf. o mezinárodních linkách) 33-5777.
• Velvyslanectví
• Adresa Českého velvyslanectví 
  Ave. Kohly 259 e/41 y 43
  Nuevo Vedado
  La Habana C.P. 106 00 
• Tel: (+53) 7 8833 201
• 00537/333 201, 333 467, 333 105; fax 00537/333 596
• E-mail: havana@embassy.mzv.cz
•  Panataxi 55 5555
• Tísňové linky
• záchranka: 7/55 1185, 55-1584, 55-1585 
• policie: 106, 867 7777
• hasiči: 105, 867-5555

Mezinárodní hovory do ČR: 119 - 420 - číslo volaného

volačka Kuba  0053

 

 

Svátky

• January 1º - Day of Liberation - Anniversary of Revolution.
• May 1º - Day of Workers
  July 25, 26 and 27 - Days of National Revolt
• October 10 - Beginning of Wars by Independence
• December 25 – Christmas

 

http://www.casacuba.cz/prakticke-rady/informace/

http://www.hedvabnastezka.cz/search/?query=kuba&searchin%5Barticle%5D=1&searchin%5Bgallery%5D=1&searchin%5Bforum%5D=1&searchin%5Bauthors%5D=1

http://cubalowcost.altervista.org/ehwhatmake.htm

 

Měna Kuba

http://www.cubagrouptour.com/information/cuba/money/

http://www.bc.gob.cu/Espanol/tipo_cambio_METROPOLITANO.asp

 

• Na Kubě turisté platí oficiální měnou peso (CUC).
• 1 CUC = 100 centavos
• Bankovky jsou po 1, 3, 5, 10 a 20 pesos a mince po 1, 5, 10, 25 a 40 centavech a 1 peso.
• Doporučujeme si na Kubu vyměnit EUR (USD má na Kubě méně výhodný kurs + jsou na ně v rámci embarga uvaleny sankce ve výši 10%).
• Služby jsou na nízké úrovni, doporučujeme nakupovat za EUR ve speciálních prodejnách pro cizince či pracovníky z ciziny. Ceny za základní potraviny v nich odpovídají cenám v České republice.
• Na cestu místními městskými autobusy si musíte opatřit mince po 5 centavech, jedna cesta stojí přibližně 20 nebo 40 centavů.
• Minci v hodnotě 20 centavů se říká peseta.
• Je velký rozdíl mezi pesem  MONEDA NACIONAL (CUP  cca 1:1 ke koruně) a tzv. „konvertibilním“ pesem (1CUC=1USD). Tato měna není směnitelná v ČR!
• Je velká možnost utrácet kubánská pesa: lidové hospody a stánky s jídlem, pivo, rum…Je to 10x až 20x levnější než kupovat za CUC. Pesa můžete potřebovat ve vlaku, na toaletách, při koupi pohledů nebo známek.
• Cestovní šeky v amerických či kanadských dolarech jsou tu platné.
• Většina platebních karet Visa a MasterCard, jimiž disponují občané ČR a SR, je na Kubě přijímána. Pokud ano, je příplatek 10%. Nejsou přijímané Cirus a Maestro a karty vydané Citibank. V bankomatu lze realizovat pouze Visa. Doporučuje se ale raději spoléhat se na hotovost. Platební karty provozované společnostmi z USA na Kubě nelze použít.
• Peníze se zásadně mění v bankách, hotelech a směnárnách s označením CADECA, nikoliv u osob na ulici. 
• Zaslání finanční hotovosti na Kubu je možné prostřednictvím ČSOB do Banco METROPOLITANO, adresa: Ave. 5a y 112, Playa, La Habana, Cuba. Zde proti předložení cestovního pasu vyplatí cizinci tuto hotovost. Upozorňujeme, že částka se musí posílat v EURO na jméno, uvést č. pasu, datum narození, kontaktní adresu nebo telefon. Převod trvá 3-5 dní. V nouzových případech (ztráta, krádež) je možné obrátit se s žádostí o převod peněz z ČR na velvyslanectví ČR v Havaně.

 

VÍZA

Kubánské velvyslanectví nebo zastoupení kubánské letecké společnosti Cubana de Aviacion v Praze, kde lze bez problémů získat turistickou kartu za 750 Kč. 

Adresa velvyslanectví: Košíře, Jinonická 14, tramvají z Anděla na Klamovku a pak asi 5 minut pěšky,

konzulární hodiny jsou v úterý - pátek od 8:30-11:30

 

 

 

Adresa zastoupení Cubana de Aviacion (lepší varianta)
(po-pá 09.00-17.00 - návštěvu si dohodněte přes telefon)
K letišti 57/1049, Praha 6, budova Menzies, vchod B - 1. patro Air Transport Solutions

tel: 241 080 748, 241 080 745
fax: 241 080 749, email: cubana@atsolutions.cz
web: http://www.atsolutions.cz/cs/cubana-de-aviacion.html

Turistické vízum (Turistická karta)
Turistické vízum nebo Turistická karta je určena pouze pro účely cestovního ruchu na Kubě. To platí pro jeden vstup do území pro 30-denní výlet a může být prodloužena o dalších 30 dnů v kanceláři v hotelu, kde máte ubytování nebo u  imigračního úřadu.
Nezletilí musí mít svou vlastní turistickou kartu, i když jsou na cestách v cestovním pasu rodičů.
Chcete-li získat tento víza osobně na konzulátu,  je třeba tyto dokumenty:
-Platný cestovní pas, letenku se vstupním a návratovým datem 
-platba konzulárního poplatku za tuto službu
Dokumenty jsou potřebné k získání tohoto víza e-mailem:
Čitelná fotokopie platného cestovního pasu, čitelné fotokopie letenky se vstupním a návratovým datem 
-platba konzulárního poplatku za tuto službu službu 
obálka s údaji a vlastní adresou pro víza která bude posílána zpět
POZNÁMKA: Je-li žádost podána osobně, poštou nebo prostřednictvím třetí strany, bude navíc konzulární poplatek za příslušné konzulární služby. 
Všechny platby musí být provedeny v hotovosti nebo bankovním převodem. Všechny hotovosti poštou, budou odmítnuy  a vráceny na riziko žadatele. 

 

CLO A LIMITY NA VÝVOZ

Doutníky

Na Kubě je povoleno mít u sebe jen 23 doutníků/50 cigár/ 200 cigaret/ 250g tabáku bez dokladu. Pokud chcete ze země vyvézt větší množství doutníků, potřebujete na ně účtenku.

Doutníky jsou artiklem, který se v továrnách nejvíce krade a pak se prodává na černém trhu. Ceny na černém trhu jsou sice čtvrtinové o proti oficiálním obchodům, ale pokud vás na letišti chytnou s větším než povoleným množstvím doutníků bez dokladu, tak vám nadbytečné doutníky zabaví.

Prakticky se to ale vztahuje jen na drahé značkové doutníky a ne na lokální doutníky za místní peso kus.

Rum

Kuba nemá žádné omezení na vývoz rumu. Problémem je ale omezení na dovoz tvrdého alkoholu do Evropské Unie (tedy i na dovoz rumu z Kuby). Je povoleno si bez proclení dovézt 1l tvrdého alkoholu (nad 22%) a 2l slabého alkoholu (do 22%).

Pokud si chcete dovézt více alkoholu, tak si na něj schovejte účtenku a při vstupu do EU za něj na letišti zaplaťte clo. Clo na alkohol je 10%.

Běžnou praktikou ale je, že si nějakou tu láhev navíc pronesete. Prostě na letišti půjdete východem „Nic k proclení“. 2-3 láhve rumu se údajně tolerují a dokonce jsou i případy, kdy toho někdo pronesl více. Pokud vás chytnou, tak vám pašovaný rum zabaví, a možná se to neobejde bez pokuty. Na druhou stranu, pokud se rozhodnete zaplatit clo, tak se připravte na důkladné prozkoumání batohů.

Poznámka: Pokud letíte přímo a nikde nepřestupujete, tak si můžete koupit pár lahví i na letišti (v duty free zóně — tam kde se čeká na nástup do letadla). Rum tam stojí stejně jako všude jinde na Kubě a budete si ho moci vzít do příručního zavazadla. To vypadá při průchodu „nic k proclení“ bezpečněji. Na druhou stranu, pokud někde v Evropě přesedáte, tak vám všechny takové lahve bez milosti zabaví (takové předměty do kabiny letadla nesmí).

Umělecké předměty

Na vývoz „nových“ uměleckých předmětů nejsou žádná omezení. Jen si dejte pozor, abyste nepřekročili hmotnostní limit zavazadel.Byli jsme svědky toho, že vážili i příruční zavazadla a za kg nadváhy se doplácelo 10CUC.

Starožitnosti

Místní vám prodají všechno možné. Není problém sehnat starožitnosti skoro až z koloniálních dob. Je ale zakázáno vyvážet jakékoliv starožitnosti z Kuby pryč. Pokud se o to pokusíte, tak vám je na letišti bez náhrady zabaví.

Všichni cestující mají právo dovézt nové předměty a zboží, jež není určeno k obchodování, v hodnotě 1000.00 USD . Výše celního poplatku je 100% deklarované hodnoty, s odečtením 100.00 USD. Tohoto práva může být využito pouze jednou v roce. Platí přísný zákaz dovozu potravin a zbraní. Platí zákaz dovozu videa, přehrávače DVD, satelitních antén, bezdrátových domácích telefonů, satelitních přístrojů. Není problém si dovést obyčejný mobilní telefon.Živá zvířata musí mít příslušný certifikát. Koncem roku 1997 vstoupily v platnost nové, přísnější celní předpisy, které (vzhledem k nedostatku elektřiny na ostrově) neumožňují dovoz energeticky náročnějších elektrických spotřebičů - především mikrovlnných trub, ohřívačů, videí, atd.
Zboží osvobozené od celních poplatků a daní: 
- věci osobní potřeby (ošacení, obuv, toaletní a mycí prostředky v rozumném množství odpovídajícímu době pobytu),
- další předměty jejichž hodnota nepřesahuje 100.00 USD,
kromě osobních předmětů je možno dovézt až 10 kg léků,
- dále cestující starší 18 let mohou dovézt 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 gramů tabáku, a 3 litry vína nebo jiných alkoholických nápojů.

Zákaz dovozu se vztahuje na:
drogy, omamné a psychotropní látky, vyjma těch jež cestující přiváží podložené patřičným lékařským předpisem k osobnímu použití, 
- krevní deriváty,
pornografické časopisy, předměty a zboží, 
- výbušniny,
lehká motorová vozidla a motory.

Speciální předpisy platí pro:
zbraně, munice k nim, bodné a sečné zbraně,
územní radiokomunikační stanice a přístroje,
biologické a farmaceutické výrobky živočišného původu a/nebo pro veterinární použití, 
exempláře flóry a fauny a jejich části v jakékoli formě,
potraviny pouze v průmyslově vyrobených a hermeticky uzavřených konzervách.

Speciální předpisy upravující dovoz zděděného majetku, předmětů obsahujících ušlechtilé kovy a drahé kameny a valut:
- v případě, že cestující doveze krátkodobě předměty jejichž hodnota převyšuje 5000.00 USD, musí vyplnit pro celní orgány Prohlášení o hodnotě, jež je třeba předložit při odjezdu ze země jako průkazný dokument takového dovozu.

Jestliže cestující při svém odjezdu uvažuje o vývozu hodnoty převyšující 5000.00 USD musí při svém příjezdu na Kubu deklarovat celkovou dovezenou hotovost. Nedeklarované předměty, předměty nepravdivě deklarované a předměty jejichž hodnota přesahuje 1000.00 USD jako maximální povolená hodnota, mohou být zadrženy nebo zabrány a cestující může být trestně stíhán.Platný cestovní pas (doba platnosti minimálně 6 měsíců po opuštění Kuby), při vstupu do země cestující vyplňuje malý vstupní formulář; kopii, která mu zůstává, musí bezpodmínečně předložit při opuštění země, formulář je na hranici přísně vyžadován. V případě ztráty lze s určitým časovým prodlením (ověřování totožnosti turisty v centrální evidenci) získat nový.

Kubánské úřady při příletu na Kubu vyžadují vyplnění zdravotního formuláře o momentálním zdravotním stavu cestovatele. V případě zdravotních potíží s příznaky chřipky u zahraničních cestovatelů kubánská zdravotnická zařízení automaticky testují krev cestovatele na virus H1N1 a případně dotyčného pacienta umístí do karantény před tím, než mu je umožněno vycestovat z Kuby.

Upozorňujeme cestovatele na Kubu, že Kuba od 1. 5. 2010 bezpodmínečně vyžaduje uzavření cestovního pojištění pro hrazení léčebných výloh na celou dobu pobytu. Cestovatelé, kteří nebudou mít cestovní pojištění při vjezdu do země, budou povinni uzavřít pojištění přímo na letišti. Cena tohoto pojištění by se měla pohybovat v rozmezí 1,5-3 EUR na den. Vzhledem k možným komplikacím s náběhem systému prodeje pojištění na kubánských letištích doporučujeme uzavření cestovního pojištění ještě v ČR.

Přihlašovací povinnost: ve vstupním formuláři, který cestující obdrží ihned při vstupu do země, se uvádí i místo pobytu v zemi - pokud cestovatel neuvede zajištění pobytu, kubánské úřady ho budou nutit zaplatit min. 3 noci v hotelu, někdy hotel i předem určují. V případě ubytování v soukromí platí přihlašovací povinnost, kterou zajišťuje majitel domu (bytu). Za nesplnění přihlašovací povinnosti jsou kubánští občané tvrdě postihováni (síť ”domovních důvěrníků” zajistí, že se o ubytovaném turistovi policie brzy dozví). V případě ubytování v hotelu turistu ohlašuje provozovatel. S přihlašovací povinností a snahou kubánských úřadů ”mít každého cizince pod kontrolou” souvisí i problémy se stanováním či nocováním pod širým nebem - kubánské úřady tento druh turistiky nepovolují.

Cizinci jsou ošetřováni v kvalitní nemocnici ”Clinica Central Cira García”. Ošetření není poskytováno bezplatně, za konzultaci praktického lékaře se platí 25,- USD. Ve větších turistických střediscích jsou obdobné nemocnice pro cizince. Samozřejmě je vhodné uzavřít na cestu zdravotní pojištění - finanční náklady na léčbu a medikamenty na Kubě jsou srovnatelné s náklady ve vyspělých průmyslových zemích. 
Dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče platí recipročně pouze pro pracovníky diplomatických misí a je v současné době předmětem jednání obou stran, konzultují se formy plnění této dohody v souvislosti s placením některých lékařských výkonů a léků.

Při odletu z Kuby počítejte s odletovou taxou 25 CUC. Částka se neplatí při odbavení, ale ve speciálním okénku až po odbavení, kde vám úřednice přilepí kolek na palubní lístek. Bez kolku vás pak nevpustí u vstupu k terminálu. Na povinnost zaplacení odletové taxy vás oficiálně v podstatě nikdo neupozorní.

V žádném případě nepočítejte s toaletním papírem. Ten doporučuji mít na Kubě stále při sobě. 

Telefonování je problém díky množství v podstatě utajených předvoleb - pro místní je velice levné, a tak kdokoli, koho požádáte, vás velice rád nechá zavolat, včetně zaměstnanců na různých úřadech. Pomůže vám se správným navolením čísla, a když se mu budete snažit nechat za službu nějaké peníze, tak vás většinou odmítne.

Nezvyklé, ale logické a pro orientaci velice výhodné jsou kubánské adresy. Kromě čísla popisného domu je většinou na adrese označeno i mezi kterými dvěma kolmými ulicemi se dané číslo popisné nachází. S ohledem na délku jednotlivých kubánských bulvárů, kdy jeden vede třeba přes celou Havanu, je to velice praktické.

Jak vypadá kubánská adresa: Ave. 60 # 4703 e/47 y 49

Ave 60 je označení ulice, na které se dům nachází
# 4703 je číslo domu
A “ e/47 y 49“ je bližší specifikace, mezi kterými dvěma kolmými ulicemi máte příslušné číslo domu hledat. Někdy se používá plná verze „entre 47 y 49“ – tzn. „mezi ulicemi 47 a 49“

Ve většině velkých měst jsou kratší ulice označeny čísly, v jednom směru čísla sudá a kolmo k nim lichá, a pouze opravdu dlouhé a zřejmě historicky dlouho existující ulice mají jméno.

Dárečky pro místní – nikdo, ani v casách particular nebyl překvapen, když jsme například dětem darovaly nálepky, tetování, nebo nějaké bonbóny, propisky, hlavně např. levné mýdlo. Ty si rádi vzali i dospělí. Řekla bych, že i pro vás jako návštěvníka je poměrně příjemné domácí něčím obdarovat. Rozhodně jsem se nesetkala s tím, že by to někoho urazilo. Děti jsou bezprostřední a rozhodně se nijak neupejpají. Velký zájem byl o pláště na kolo. Zcela běžně se na Kubě setkáte s tím, že cyklisté jezdí přímo na duších. Problém je v tom, že neexistuje kubánský výrobce plášťů a na jejich dovoz z USA je uvaleno embargo. Trochu nepříjemná situace v tomto ohledu je ve větších turistických oblastech, kde vás někteří místní osloví s žádostí o sprchový gel nebo tričko. To je ale trošku jiná sorta lidí.

 

POČASÍ

Kuba má mírné subtropické klima. Průměrná letní teplota je 25C a průměrná zimní teplota je 22C, což je velmi pěkné počasí. Kuba má jen 2 roční období  — období sucha (od listopadu do dubna) a období deštů (od května do října). Hlavní turistická sezóna je od půlky prosince do půlky března a dále během letních prázdnin od půlky června do konce srpna.

 

UBYTOVÁNÍ

Buď můžete bydlet v hotelech, které jsou všechny státní anebo můžete podpořit místní podnikání a bydlet v soukromí, což je výrazně levnější varianta.

 

Hotely

Ve větších městech a v turistických centrech je hotelů celá řada. Nečekejte nic úchvatného, protože řada hotelů byla postavena před mnoha a mnoha lety (30.-70.léta). Na druhou stranu jsou pokoje čisté a personál je vcelku milý. Standardem je koupelna na pokoji, ručníky, klimatizace,…

Ceny hotelů se pohybují od 80CUC do 140CUC za pokoj za noc podle toho jak velký servis požadujete. Dražší hotely nabízí all-inclusive, ale zvažte, jestli to není skoro zbytečné

 Místní státní hotely na Kubě jsou v porovnání s úrovní nabízených služeb velmi předražené.  Hotely jsou roztříděny do pěti kategorií - od jednoduchých jednohvězdičkových, až po luxusní hotely s pěti hvězdičkami. Státní hotelový řetězec Gran Caribe spravuje hotely luxuní kategorie. Řetězce Cubanacan a Horizontes provozují hotely střední třídy, a hotely s nejnižší úrovní a jednou až dvěma hvězdičkami spravuje hotelový řetězec Islazul. Přidělování hvězdiček se řídi evropskými standardy, ovšem někdy je počet hvězdiček poněkud nadsazený. U většiny hotelů vyšší kategorie najdete diskotéku, obchody, půjčovnu aut a kol, směnárnu, turistické informace a také lékařskou první pomoc.

http://www.hotelsclick.com/ = drahé hotely 

http://www.cubaccommodation.com

http://www.hotelscombined.cz/

http://www.islands-and-more.de/cuba/stadthotels/index.html 

Některé hotely:

• Hotel Habana Libre 33-4011
  Hotel Copacabana 2041037
  Hotel Meliá Cohiba 33 3636
  Hotel Nacional de Cuba 33 3564 

 

Casa particular (bydlení v soukromí)

http://www.casaincuba.com/casa_particular_habana_vieja.htm = 30$

http://www.havanacasaparticular.com/properties_details.asp?id_hotel=365 = bez zálohy !

http://cubacasas.net/cities/moron/ = nefungují

(53 5) 2585386 Andrea Fernandez casaincuba

Havana: CASA PEPE 25$, ISLAZUL 21$, LINCOLN 23$/os, VILLA AZUL 35$, ALFREDA 25$, ABEL 25$, DAISY 25$

Většinou už při vystoupení z autobusu si vás odchytnout místní, kteří nabízí ubytování v soukromí. Ukáží vám vizitku s fotkou a pozvou vás na prohlídku. Hned na začátku si usmlouvejte cenu a vyražte si prohlédnout ubytování. (Všechny casa particuleres, které jsme viděli, byly slušné. Spíše jsme si vybírali tu paní domácí, která nám byla sympatická). Ubytování v soukromí má velmi slušnou úroveň. Avšak mezi jednotlivými penzionky jsou značné rozdíly.  Pokaždé vám místní rodina nabídne ten nejlepší pokoj v celém domě, ale někdy je to s malými okny, jindy s oknem s nádherným výhledem, ale nad rušnou ulicí… Jindy je to půlka domečku, která je vybavena lépe než některé hotely (věž na přehrávání hudby včetně řady kubánských hitů na CD).

Casa particuláre v Havaně stojí 20-25CUC, na venkově jako je třeba Vinales se dostanete na 15-20 CUC.

Paní domácí vám ráda připraví i snídani za 4CUC/osoba (čerstvý džus, smažená vajíčka, housky, máslo, ovoce,…) - na ulici ovšem za 4-10 CUP. Také vám může uvařit i výbornou večeři (mořská ryba nebo langusta za 8-10CUC/osoba) - v lidové hospůdce za 30-60 CUP.

Pozor na legální a nelegální ubytování. Legální casa particulare musí mít nad vchodem modrý symbol kotvičky na bílém pozadí a po nastěhování si vás musí napsat do návštěvní knihy (a snad to i někam telefonicky oznamují).

Bezpečí: Legální ubytování je výrazně bezpečnější než nelegální z toho důvodu, že kdybyste na policici nahlásili nějaký ten přestupek, ztrátu, krádež či něco podobného, tak by majitel penzionku mohl přijít i o licenci. Zároveň se majitel snaží o dobrou pověst a při loučení vás bude prosit, abyste jeho ubytování doporučili kamarádům.

Paní domácí (duena) poslouží i jako výborný zdroj informací.  Popovídá vám, co jsou nejzajímavější atrakce v okolí, často vám ukáží i informační brožurky pro turisty, které mají doma (jsou tam fotky). Zařídí vám, co si bude přát (samozřejmě, že za to dostane drobnou provizi.) Řeknete, není tu nějaká lekce salsy? A ona vám sežene soukromou učitelku. Řeknete, potřeboval bych doutníky Cohiba z černého trhu, a druhý den je máte na stole za rozumnou cenu.

Nebojte se, budou o vás pečovat opravdu skvěle, protože za každý den, co u nich strávíte si vydělají skoro měsíční plat.

• Co se týká vlastních spacáků, tak nejsou potřeba.Povlečení a deky měli všude v dobrém stavu.
• Možná bude chtít ještě více ušetřit za ubytování a bude chtít bydlet ve vlastním stanu. Nemáme s tím přímou zkušenost, ale pokud nebudete v horách, tak se špatně schání místa pro stan. Navíc riskujete, že vás někdo okrade.

 

JÍDLO A PITÍ

Než se na Kubě pustíte do jídla, tak je potřeba si uvědomit, jaký je kubánský standard. I v dnešní době žije řada obyvatel Havany na přídělové lístky. Na měsíc od státu dostanou 3 libry rýže, libru brambor, libru kuřecího, tucet vajíček … když jsou ryby, tak i rybu (ale občas lidem řeknou, že se jich daný měsíc nachytalo málo a nedostanou nic). Mléko se přiděluje jen dětem do 8let, poté už na mléko ztrácí rodina nárok, nahrazuje ho jogurt. Zbytek si mohou nakoupit z malého platu, který mají. Průměrný plat je 18CUC/měsíc.

Nejlepsí stravování je v pouličních stáncích Paladares, které jsou soukrome a nabizi bud dost nestravitelne hamburgry, housky s e salámem (pan con jamon), pizzy (kolem 0,5 USD) nebo za 1 USD vynikajici tzv. „cajitas“, papirovou krabicku naplnenou velkou porci salatu, ryze s cernymi fazolemi (congri, nebo  arroz moro) a smazenym rizkem. Za podobné jidlo date v restauraci kolem 7-8 dolaru..... 

Variantou na levne stravovani jsou soukrome restaurace v cinske ctvrti „Barrio chino“, kde se da poridit jidlo kolem 2-3 USD, krevety a langusty kolem 6-8 USD. Pro srovnani, ve statni restauraci vyjde ocas langusty na 20-30 dolaru! Slušný oběd ve stánku na autobusáku (kotleta s bramborem) můžete sehnat už za 25 pesos.

Druhým faktem, který utváří místní kuchyni, je skutečnost, že místní jedí jen lehký oběd, například studené těstovinové saláty. Také mají odpor ke kořeněným a ostrým jídlům (proto se vám některá místní jídla budou zdát skoro bez chuti).

Celkově vzato, dle našeho standardu, Kubánci vařit neumí.

S občerstvením není žádný problém. Po celé Kubě se množí tuzexové obchody, které prodávají limonády a čokolády za CUC. V turistických místech jsou stánky s občerstvením téměř na každém rohu. Není problém si koupit housku se salámem a nebo malou pizzu (6-10 CUP). Podobně je to s plechovkou limonády (kolem 1CUC).

K hlavnímu jídlu můžete dostat steak, kuře, rybu nebo třeba i langustu (humra). Jako přílohu běžně dostanete jeden ze 3 druhů brambor (klasické jako v Čechách, batáty neboli juka, malanga) nebo rýži. Rýže se často podává smíchaná s fazolí (vypadá jako černá rýže).

Za vyzkoušení určitě stojí ovoce, které nejlevněji nakoupíte na trzích agromercados. Výborné jsou sladké ananasy, šťavnaté pomeranče nebo třeba pro nás neznámé guabe. Takhle dobré ovoce, jako mají na Kubě v Evropě neseženete. Přeci jen je znát, že ovoce nestrávilo poslední měsíc v kontejneru na moři, ale v klidu dozrálo na prosluněné plantáži.

Zajímavá je i hustá rosolovitá hmota guyaba pasta, která se nejčastěji jí se sýrem.

Je obrovský rozdíl v podnicích pro místní a v podnicích pro turisty. Rozdíl není tolik v kvalitě, ale hlavně v ceně. Cenové rozdíly jsou 5-10ti násobné. Pro porovnání následující tabulka. Připomeňme, že 1CUC = 24 Kubánských pesos.

 

 

 

 

 

Kubánci samozřejmě chtějí vydělávat, a proto vám občas zakáží vstup do místních restaurací a pošlou vás do restaurace pro turisty, která je vedle. Jindy vám řeknou, že jestli nemáte místní pesos, tak vám nic nemohou prodat (ani za pro vás nevýhodný kurz). Nebo v restauracích pro místní dostanete jiný drahý jídelníček v CUC.

Na druhou stranu často narazíte i na dobrodince, který si od vás vezme CUC a vrátí vám zbytek v pesos dle aktuálního kurzu.

 

Rum se přidává skoro do všech možných nápojů. Od klasického rumu s kolou (Cuba Libre), přes Mojito až po speciality, kterými je čerstvě utržený kokosový ořech, kterému useknout vršek, přilijí rum a servírují s brčkem. Specialitou venkova je velký grep, který se poválí, pomačká,… pak se mu uřízne vršek, pokrájí se vnitřek, přidá se med a rum a pije se brčkem. Koktejly v barech (Mojito, PinaColada, CubaLibre, Daiqiuri) jsou celkem drahé, stojí 2.5-4CUC (to už jsou skoro české ceny). Na druhou stranu jsou opravdu výborné, z čerstvého ovoce. S tou koktejlovou limonádou, co se podává v hotelech all-inclusive ve Varadero, se to nedá srovnat.

Složení koktejlů:

Mojito - čerstvé lístky máty, bílý rum, surový třtinový cukr, limetky a perlivou vodu.

Cuba libre - bílý rum, vymačkaná limeta, přidá led a dolije se colou

Daiquiri - rum, limetový džus, cukrový sirup a tlučený led

Piña Colada - bílý rum, kokosové mléko a šťáva z ananasu

 

DOPRAVA

Kuba má velice přehlednou silniční síť. Přes celou Kubu prochází jedna dlouhá dálnice, která se dá připodobnit k rybí páteři, ze které vybíhá spousta malých silniček spojující silniční tepnu s malými městečky.

S průvodcem v kapse a baťohem na zádech se vydáte na nejbližší terminál autobusů Viazul. Zjistíte kam a v kolik jezdí a koupíte si lístek. (Lepší je koupit si lístek předem, jinak nemáte jistotu, že se do daného autobusu vejdete.) Pak odjedete do cílové destinace.

Autostop

Řada místních je relativně chudých a proto jezdí stopem anebo náklaďákem. Na venkově se běžně setkáte s koňskými povozy.

Po pádu Sovětského svazu vyschnul přísun levné ropy a skoro nebylo na co jezdit. Proto stát vydal nařízení, že každého vozidla musí být v případě potřeby využito jako veřejného dopravního prostředku. V té době si Kubánci na autostop zvykli, a když je dnes benzínu dost, stále rádi stopují.

Ovšem autostop neznamená, že je to zadarmo. Řidič se bude dožadovat příspěvku na benzín a budete muset dobře smlouvat, aby to nebylo více než za taxík. Jednodušší je to s řidiči náklaďáků. U těch se nesmlouvá. Poplatek je 10-20 kubánských pesos, ale dost často vás nenaloží, protože to mají zakázané a bojí se policajtů. Navíc umí být korby náklaďáků pořádně narvané. Často se jezdí na stojáka, aby se všichni vešli.

Tyto informace o stopu máme ale pouze z průvodce, sami jsme stopem nejeli, tak o ochotě zastavit, ani o  dnešních reálných cenách přehled nemáme. To málo, co jsme zkoušeli, na nás působilo tak, že se časy změnily. Autobusy a náklaďáky, které provozuje stát, jsou určené pro místní a turisty nesvezou. Co se týká soukromých aut, tak ty vás rádi svezou, ale budou za to něco chtít. Jen stěží se dostanete na nižší cenu, než je polovina ceny taxíka.

Autostop zadarmo, jak ho známe v Čechách, na Kubě funguje pouze pro místní.

Davy Kubánců, čekajících na autostop jsou docela zajímavou atrakcí. Nejpočetnější skupiny potkáte na dálnici u odboček do menších městeček. Všichni jsou shovaní ve stínu pod mosty od přivaděčů. Podnikavější Kubánci si na stejných místech postavili i stánek s čerstvým ovocem.

Autobus

Na Kubě je velmi dobrá autobusová síť. Pro turisty jsou určeny „drahé a bezpečné“ autobusy Viazul. Jsou klimatizované, komfortní, cestou vám pustí  nějaký pěkný válečný nebo špionážní film. Je to skoro podobný servis, který v Čechách poskytuje Student Agency. Bohužel i ceny jsou podobné. Cesta Varadero-Havana stojí 10CUC, Havana-Vinales 10CUC, Varadero-Trinidad 20CUC. Výhodou Viazulu je, že si s sebou můžete vzít i jízdní kolo. Za malý poplatek ho naloží dospod autobusu k ostatním zavazadlům.

Lístky na autobus si raději rezervujete předem. Nám se stalo, že jsme přišli v 8 ráno na autobus, půl hodiny před odjezdem a už na nás nezbylo místo. To bylo ještě dobré. Jiní lidé odjeli na den do Havany (měli štěstí a ráno bylo místa dost), ale když přišli v 18hod v Havaně na bus, tak zjistili, že už se nevejdou.  Museli si zaplatit drahý taxík do Varadera  a nebo drahý hotel v Havaně.

Zajímavostí je, že na Kubě nemají žádný důmyslný rezervační systém. Na vše stačí 1 list papíru, kam se k číslům řádků píší cestující pro danou autobusovou linku a den. Kvůli tomu si v Havaně musíte vystát dlouho frontu u pokladny, protože 2 přepážky nemohou sdílet tentýž list papíru. Při rezervaci jízdenky odjinud musí slečna na přepážce zatelefonovat na stanici, kde mají příslušný formulář. Zrušení jízdenky v jiné kanceláři, než jste si ji koupili, není možné.

Terminál Viazulu najdete skoro vždy na autobusovém nádraží. Výjimkou je terminál Viazulu v Havaně, který se nachází u Zoologické zahrady ve čtvrti Vedado. Je velmi dobře zařízený a připomíná spíše letiště než autobusový terminál (přepážka pro odbavení zavazadel, cafeteria, obchůdky…).

Autobusy pravidelně zastavují u cafeterií  a stánků s občerstvením.  Nepodařilo se nám zjistit, jestli řidiči autobusu dostanou od stánkařů něco zaplaceno. Každopádně tím, že přivezou ke stánku davy devizových turistů, udělají z obyčeného stánku zlatý důl.

Aktuální jízdní řády jsou jen na příslušných autobusových nádražích — jediné místo, kde je to vyvěšené).

Místní mohou jezdit o něco málo luxusnějším autobusem společnosti Astro. Autobus pro místní je levnější než turistický, ale pro místní je to stále docela dost. Turistu do něj napustí ani za úplatek. Neustále ho odkazují na Viazul. Autobusy Astro jsou předchůdcem Viazulu, byly to autobusy určené pouze turistům. Po té, co Kuba nakoupila hromadu nových autobusů od svého severokorejského kamaráda, tak se z autobusů Astro staly autobusy pouze pro bohatší vrstvu Kubánců. Turistům jízda tímto autobusem není dovolena.

Poznámka: Doporučujeme zabookovat si lístek na Viazul předem. Jinak se vám může stát, že už bude autobus plný a budete muset čekat na další (doufejte, že ne přes noc).

Zdroje: viazul.cu – oficiální stránky dopravce Viazul

Vlak

Vlaky na Kubě jezdí, ale nemáme s nimi žádnou zkušenost. Jen víme, že je to rychlejší autobusem.

 

Pronájem auta, skůtru

pro zapůjčení motorového vozidla stačí český řidičský průkaz (platí po dobu 180 dnů pobytu na Kubě, poté je nutné zažádat o místní řidičský průkaz - pouze formalita, není nutné žádné přezkoušení z pravidel silničního provozu)

Pronájem auta je možný v každém větším městě. Půjčovny nabízí skvělý servis a půjčovaná auta jsou skoro nová (ve srovnání s běžným kubánským vozovým parkem jsou super moderní). 

Orientační ceny za půjčení automobilu:

malé vozy: od 40.00 CUC/den (nad 14 dnů), dle sezóny
střední vozy: 75.00 CUC/den (do 7 dnů), 70.00 CUC/den nad 7 dní, dle sezóny

Plus povinné ručení min. 15 CUC/den + deposit min. 200 CUC + druhý řidíč 30 CUC se platí na místě

Půjčovny vozů sice oficiálně deklarují zahrnutí pojištění do pronájmu vozu, je třeba se ale ujistit, že tomu tak skutečně je při sjednávání podmínek. Doporučuje si náhradu škody vyřídit na místě, aby se předešlo řešení případu soudní cestou a s tím spojenému případnému prodloužení pobytu v místě.

Pronájem skůtru je o něco levnější. Stojí 24CUC/den + benzín. 

Nezapomeňte, že se při zapůjčení auta nebo mopedu platí kauce na pokuty. U auta to může být až 200CUC, u mopedu 30CUC. Benzín stojí na Kubě cca 1.30 CUC/litr. 

Rychlostní limity: 50/90 km/h, dálnice 110.

Autopůjčovny

• CUBACAR 332-277  - nabízí ekonomické vozy (Hyundai, Peugeot, Emgrand, Geely, Renault, Kia)
• HAVANAUTOS - nabízí ekonomické vozy ve stejné třídě jako CUBACAR
• TRANSTUR - nabízí různé typy vozů
• MICAR 204-7777
• PANAAUTOS 8811413
• PALCO CAR 
• VÍA
• GRAN
• REX (drahá)

HAVANA RENTAL OFFICES
Havana

• Havanautos - Cruise Terminal, Havana Harbour
• Cubacar – Línea Malecon (Tangana)
• Rex - Boyeros
• Via - Hotel El Bosque
• Via - Hotel Occidental Miramar
• Old Havana
• Cubacar - Cruise Terminal, Havana Harbour
• Cubacar - Hotel Parque Central
• Cubacar - Hotel Plaza
• Cubacar - Hotel Sevilla
• Havanautos - Hotel Parque Central
• Havanautos - Hotel Plaza
• Havanautos - Hotel Sevilla
• Rex - Cruise Terminal, Havana Harbour
• Rex - Hotel Parque Central
• Via - AUSA, Habana Vieja
• Via - Hotel Mercure Sevilla
• Via - Hotel Parque Central
• Via - Hotel Saratoga
• Via - Museo de la Revolución
• Via - Hotel Sevilla
• Via - Centro de negocios AUSA (Desamparados No. 166 entre Habana y Compostela, Habana Vieja)

Miramar
Cubacar - Hotel Chateau Miramar

• Cubacar - 3ra y 70
• Cubacar - Hotel Copacabana
• Cubacar - Hotel Neptuno
• Cubacar - Kasalta
• Cubacar - Miramar 1ra y 0
• Cubacar - Miramar 1ra y 14
• Cubacar - Miramar Pizza Nova
• Cubacar - Playa 42 y 33
• Havanautos - 3ra y 70
• Havanautos - Hotel Chateau Miramar
• Havanautos - Hotel Copacabana
• Havanautos - Hotel Neptuno
• Havanautos - Kasalta
• Havanautos - Miramar 1ra y 0
• Havanautos - Miramar 1ra y 14
• Havanautos - Miramar Pizza Nova
• Havanautos - Playa 42 y 33
• Rex - 5ta y 92
• Rex - Hotel Neptuno Tritón
• Via - Hotel H10 Panorama

Vedado

• Cubacar - 3ra y Paseo
• Cubacar - Hotel Nacional de Cuba
• Cubacar - Hotel Tryp Habana Libre
• Havanautos - 3ra y Paseo
• Havanautos - Hotel Nacional de Cuba
• Havanautos - Hotel Tryp Habana Libre
• Rex - Línea y Malecón
• Via - Hotel Tryp Habana Libre

East Havana Beaches

• Cubacar - Gran Via
• Cubacar - Hotel Tropicoco
• Havanautos - Gran Via
• Havanautos - Hotel Tropicoco

Centro Habana

• Cubacar - Galiano y Concordia
• Cubacar - Hotel Deauville
• Havanautos - Galiano y Concordia
• Havanautos - Hotel Deauville

Havana Airports

• Cubacar - Jose Marti Airport Terminal 2
• Cubacar - Jose Marti Airport Terminal 3
• Havanautos - Jose Marti Airport Terminal 3
• Rex - Jose Marti Airport Terminal 2
• Rex - Jose Marti Airport Terminal 3
• Via - Jose Marti Airport Terminal 3

Jibacoa

• Cubacar - Hotel Villa Tropico
• Havanautos - Hotel Villa Tropico
•  
•  
•  

http://www.wowcuba.com/wowcuba2/autos.php?id_idioma=2 = Jimny 60$, Geely 44$ (+10 za platbu převodem)

http://www.cubatravelnetwork.com/ = nemá nic levného

http://carrenthavana.com/services_bd/car/car_result.asp = dtto en.havanauto

http://www.transturcarrental.com/ = jen P206 za 61$

http://www.cubacar.info/englisch/fleet.htm  od 30E/35$ (ev 43E/51$) i Jimny 

http://en.havanautos.es/services_bd/car/car_result.asp = Partner 62E/72$, Geely + Fabia 45$

http://www.havanautos.com/Autos.aspx?lng=2 = Geely 50$

http://www.cubaccommodation.com/cars_for_rent.asp = Geely 57$

http://www.havanacarhire.com/car-details.php?car=95&sup=15 = Geely 27L/41$

http://www.havanacasaparticular.com/cars_for_rent.asp  = Geely 48E

http://www.cuba-junky.com/cuba/carrental.html =Geely 48E

http://www.bookallcuba.com/cubacarrentalviarentacar.htm = Jimny 61, Partner 66$, Geely 41$ + 30$ platba kartou

 

Taxi

Taxík vás mile rád zaveze odkudkoliv kamkoliv. Vždyť za to dostane báječně zaplaceno.  Taxík z Havany do Varadera vás přijde na 80CUC. Taxi po Havaně je za 4-6CUC (Havana je tak velká, že je občas potřeba se svézt taxíkem. Minimálně když se chcete dostat na terminál Viazulu). Můžete zkusit i požádat někoho, aby vás svezl a přivydělal si. Můžete tak zaplatit o pár CUC méně. 

Pokud budete mít taxi společnosti PANATAXI nebo CUBATAXI, budete platit méně peněz.

Colectivos (jejichz majitele plati nekrestanske dane a poplatky za povoleni k podnikani), kteri uctuji za libovolne dlouhy usek cesty 10 pesos (0.5 USD). Do auta (do jednoho jsou to Ameriky veterani, nejmladsi z roku 1958 - 59, vetsina vyrobena kolem roku 50-56) se klidne nacpe deset cestujicich, ridice nepocitaje. Colectivo jede, aby vydelalo co nejvice, jen pokud nashromazdi alespon 5 osob, takze je po Havane mozno videt ruzne hloucky lidi, postavajici kolem auta a sofera vykrikujiciho do davu cilovou stanici a snaziciho se nalakat dalsi cestujici. Pokud se cloveku nechce cekat a mackat a chce mit pohodli, muze si ovsem zaplatit treba dve mista nebo mist pet a mit auto jen pro sebe.... I tak je to nekolikrat levnejsi nez turisticka varianta taxi. 
Vetsina z turistu ovsem vetsinou nema o existenci techto taxi ani zdani a jezdi bud oficialnimu statnimi taxi (neskutecne predrazenymi, nastupni sazba 1 USD + cca 0,55 USD/km) nebo se nechaji nalakat do soukromych „cernych" aut a pokud nesmlouvaji, zaplati jeste vic.

Vnitrostátní lety

Pokud se chcete rychle dostat někam dále, například z Havany do Santiaga letecky za 3000 Kč

 

Další doporučení

• Mít vyměněno dost peněz, protože při platbě v Eurech vám nabídnout dost nevýhodný kurz. Banka či směnárna je v každém větším městě, ale o víkendu mají zavřeno. Také se hodí, mít hotově i pár místních pesos. Občas se totiž setkání s Kubánci, kteří vám nebudou chtít prodat místní produkt za CUC. (Budou tvrdit, že to není možné, a nebo budou chtít nehorázně více.)
• Přivézt si z Čech nějaké drobné dárečky pro místní. 

 

 

NÁKUPY

Nejlepším vývozním artiklem Kuby je samozřejmě rum a doutníky. Ten tu nakoupíte výrazně levněji než kdekoliv jinde ve světě.

Rum

Protože jsou všechny obchody státní, tak jsou všude stejné ceny. Je tedy jedno, kde si lahve s rumem nakoupíte. Oproti Čechám je tu rum dost levný. Některé bary dokonce machrují tím, že vám do skleničky udělají piňacoládu a nechají vás, ať si dolijete rumu, kolik je libo. (Není se čemu divit, 1 piňakoláda stojí skoro stejně jako celá láhev rumu.). Nejznámější a také nejdražší značkou rumu je Havana Club. 1l bílého stojí cca 8CUC, 1l sedmiletého tmavého se vyšplhá až na 15.90CUC. Jiné značky jako je Mulata, Cubay nebo Santiader jsou až o 20% levnější. Nejlevnější je pouliční rum (řádově jiná cena), ale po takovém rumu vás může potkat pěkný bolehlav.

Rum se přidává skoro do všech možných nápojů. Od klasického rumu s kolou (Cuba Libre), přes Mojito až po speciality, kterými je čerstvě utržený kokosový ořech, kterému useknout vršek, přilijí rum a servírují s brčkem. Specialitou venkova je velký grep, který se poválí, pomačká,… pak se mu uřízne vršek, pokrájí se vnitřek, přidá se med a rum a pije se brčkem.

trago = panák rumu

Káva

se na Kubě pije velmi sladká a silná, z malých šálků.

Málokdo ví, že Kuba produkuje úžasnou kávu. Již více než dvě století Kubánci pěstují jednu z nejlepších Arabik na světě. Z Kuby putuje do světa káva značky Cubita, Turquino a Serrano Superrior.

Tak jako většinu kubánských produktů i tyto skvělé značky kávy vlastní kubánský stát. Kávové plantáže obdělávají vesničané, kteří žijí v bezprostřední blízkosti malých plantáží. Některá pole jsou družstevní, malá pole jsou většinou soukromé. Pokud byste si chtěli párkávových třešinek na poli natrhat nebo vyfotit, musíte zjistit, komu plantáž patří a vydat se na ní jedině s majitelem. Lidé jsou zde velmi vlídní, ale svých produktů si váží a svá pole si hlídají.

Kubánská káva je výjimečná tím, že roste v unikátním prostředí. Místem, odkud pochází devadesát procent produkce kubánské kávy, jsou hory Sierra Maestra na jihovýchodě ostrova. Jejich králem je pohoří Turquino (s jeho 1974 m zároveň nejvyšší na Kubě), ze kterého pochází stejnojmenná nejlepší káva Kuby. Většina kávových plantáží se rozkládá v oblasti od provincie Guantanamo až po město Niquero ležící v 1000 metrech nad mořem, ale plantáže lze najít také v okolí Baracoy a slavného Trinidadu.

V rámci některých exkurzí se můžete o kávě dozvědět více, ale abyste našli ta pravá políčka, je třeba sednout na koně a vyjet do těžkých terénů. Kubánská káva je fantastická především díky pěstování v železito-měděné půdě plné jílu. Když tuto půdu zalije déšť, tak opravdu hodně klouže, což vám může jízdu na koni trochu zpestřit - kůň má přeci jenom pouze čtyři nohy.

Díky složení půdy má kubánská káva neopakovatelnou chuť a aroma. Nejlepší kávové keře rostou v polostínech v kopcích, kde jsou schované v porostech, takže si jich občas ani nevšimnete. Klima Karibiku dodává keřům potřebnou vlhkost. Chuť kávy nejvíce ovlivňuje to, že není nijak chemicky ošetřována ani geneticky modifikována.

Doutníky

Exportní kvalita doutníků je pěkně drahá, i když oproti Evropě se tu prodávají stále za hubičku. 1 pěkná Cohiba stojí 5-15CUC. Dřevěná krabice 25 Cohib stojí od 125-250CUC. Řádově levněji vás vyjde nákup doutníků u překupníků, kteří je kradou v továrně a prodávají za rozumnější cenu. Krabičku 25 Cohib potom koupíte za cca 30CUC. Musíte si ale dát pozor na podvodníky, kteří vám do obalu od Cohib dají místní levný doutníky. Před nákupem je nejlepší nejprve navštívit tabákovou továrnu v Havaně, abyste poznali, jak se doutníky vyrábí (různé ochranné známky, všechny doutníky v krabičce by měly mít stejný odstín, vůni,…). Volba je samozřejmě na vás, zda se rozhodnete nelegální černý trh podporovat se všemi riziky, které pro vás i prodavače plynou, nebo ne.

Černý trh s doutníky opravdu kvete. Už během prohlídky továrny mi jeden černoch nabídnul 3 tlusté špičaté doutníky za 10CUC (místo prodejní ceny 30CUC). Po celé Havaně potkáváte řadu překupníků, kteří vám budou neustále nabízet levné Cohiby. Nejvíce mě dostalo, když jsem se o tom zmínil paní domácí v Casa particulare a ona mě upozornila, že nemám nic kupovat na ulici, že je tam spousta podvodníků, ale že mi krabici pravých doutníků sežene za pěknou cenu sama. Jen ať řeknu, kterou značku chci.

Pokud pro vás není důležitá kvalita, tak můžete zajít do obchodu pro místní a koupit si balení 25 místních doutníků za 25pesos - jsou dobré!

Pozor, všude vás budou upozorňovat, ať nekupujete doutníky od překupníků. Že mají padělky. My jsme si ty „padělky“ prohlédli, ověřili všechny ochranné známky, …, a prohlásili je za pravé. Místní to nejspíše kradou přímo ve skladu továrny. Přijde nám, že celá propaganda o padělcích je hlavně z toho důvodu, aby se omezil černý obchod a aby stát nepřišel o nemalou část svých příjmů.

Umělecké předměty

Tržnice nabízí řadu uměleckých předmětů. Koženkové kabelky a klobouky. Dřevěné sošky. Celá řada různých šperků, náramků, přívěsků z mušliček či oříšků, umění z plechovek od coca-coly, háčkované šaty, malované obrazy,…

Tržnic je po Kubě celá řada. Na všech se smlouvá. Tržnice v Havaně jsou o malinko lacinější než ve Varadero, ale na druhou stranu ve Varadero seženete povedenější kousky. My jsme na základě porovnání cen a kvality usoudili, že je téměř jedno, kde dárky nakoupíte.  Kupujte, když se vám ta věc opravdu líbí. Nebo klidně až poslední den ve Varadero. Za pár týdnů lépe zjistíte, které dárky sice vypadají neobvykle, ale za týden se okoukají, a které dárky se vám budou líbit i po několika týdnech.

 

 

Seznam památek UNESCO

Údolí Viñales

Cienfugos – historické centrum

Havana - staré město a jeho opevnění

Historické centrum Camagüey

Hrad San Pedro de la Roca, Santiago de Cuba

Krajina prvních kávových plantáží na jihovýchodě Kuby

Národní park Alejandro de Humboldt

Národní park Desembarco del Granma

Trinidad a Valle de los Ingenios

 

HAVANA

Taxi z letiště 20-25 CUC, nebo shuttle bus Transtour za 7 USD doveze k hotelu zprostředkovanému agenturou WOW Cuba. Cesta trvá 30 minut do centra.

Taxi na letiště 15-20 CUC

Peníze se dají vyměnit na letišti, ale v horším kurzu než ve městě.

 

Havana je hlavním městem Kubánské republiky. Město je zároveň jednou ze 14 provincií na Kubě - City of Havana. Ve městě žije přes 2,3 mil. obyvatel. Je to největší město jak v Kubánské republice, tak v celé oblasti Karibiku. Havana leží na severozápadním pobřeží ostrova Kuba. Hlavní město Kuby nabízí několik pěkných míst, například promenádu Malécon, řadu zachovalých koloniálních staveb ve staré Havaně. Hlavní město Kuby neutrpělo přes bouřlivou historii ostrova žádné škody, a proto zůstává téměř stejné po více než sto let. Desítky muzeí, společně s působivými kostely, skvostnými paláci, zámky, revolučními pomníky i tržišti, ulice s velkými americkými automobily z 50. a 60. let. To vše určitě nadchne snad každého cestovatele. Město má samozřejmě i moderní stavby a žije bouřlivým nočním životem v mnoha nočních a hudebních klubech, kinech a divadlech. Největší událostí je zde každoroční karneval, který se koná na konci února a na začátku března. Zajímavým místem v okolí je hustě obydlená část města Hemingwayovo přístaviště. Velké oblibě se těší tradiční Mezinárodní rybářský turnaj pojmenovaný po slavném spisovateli. V části města San Francisco de Paula, pouhých patnáct kilometrů jihovýchodně od centra Havany, najdete vilu, ve které žil Ernest Hemingway dlouhých dvacet let. Pěkné čtvrti jsou Vedado a Miramar

• Atmosféra koloniálních časů. Havana na vás okamžitě zapůsobí jako město, které dosáhlo obrovské slávy a obrovského bohatství. Její zlaté časy už jsou ale za zenitem. Dnes domy stále oplývají nádhernou architekturou, ale jsou v dosti zbídačeném stavu. Z některých už zbyly jen čelní fasády, které stojí jen díky lešení, které je drží při životě. Kontrastem jsou krásně zrekonstruované domy ve starém městě, ze kterých se stala musea, hotely nebo luxusní restaurace.
• Restaurace a bary s živou kubánskou hudbou. Najdete je po celém městě. Stačí se na chvilku zastavit, objednat si kafe či koktejl a můžete v příjemné atmosféře zpracovávat zážitky z Havany.
• Staré automobily. Havana má velmi pestrý a také velmi starý vozový park. Pro Evropana vše vypadá spíše jako živoucí museum. Docela dobře rozpoznáte, kdo tu měl svojí sféru vlivu. Řada aut pocházejících z let před revolucí v roce 1959 nese značky amerických automobilek. Z porevolučních let tu kraluje Lada.
• Život ulice. V ulicích je velmi živo. Od dětí hrajících fotbal na Prado (něco jako náš Václavák), přes různé stánkaře prodávající hamburgery, staré Kubánky kouřící doutník na balkóně, pouliční umělce, až po překupníky, kteří vám budou nabízet Cohiby anebo matky s kojenci loudící na vás mléko pro děťátko, neustále se ohlížejíc, aby je neviděli policajti. Ulice jsou neustále plné lidí.
• Večerní show, kluby s živou hudbou. Noční život tu jede na plné obrátky. 
• Show Tropicana 65-80 USD

Historie

Havana patří k jednomu z nejstarších měst na ostrově. Byla založena v roce 1519. Díky své zátoce, která slouží jako přirozený chráněný přístav, se stala vyhledávanou poslední zastávkou na cestě z Nového světa do Evropy. Kapitáni španělských lodí zde mohli v klidu opravit poškozené plachtoví, stěžně či trupy lodí. Námořníci se mezitím mohli oddávat posledním radovánkám před dlouhou plavbou. No a znáte námořníky. Pro ně tu vznikla celá řada nevěstinců, hospod a barů. Havana se někdy také označovala jako vstupní brána do Nového světa. Denně tu přistávalo několik lodí plných natěšených námořníků a ziskuchtivých obchodníků.

To přitahovalo pozornost pirátů, kteří několikrát přinutili místní obyvatele k vydání veškerého majetku (pod pohrůžkou vypálení města). Největším byl útok piráta Jacquese de Soresese, který Havanu v roce 1555 téměř celou vypálil. Jako reakce na tento útok se začali budovat ochranné pevnosti a bylo zakázáno stavět hořlavé dřevěné domy.

V 18. stolení se Havana stala významným exportním přístavem pro celou Kubu, hlavní komoditou byl třtinový cukr.

Devatenácté století bylo stoletím prudkého rozvoje. V této době vznikla v Havaně většina staveb. Město zkrásnělo a stalo se rušným centrem obchodu a zábavy. Spolu s tím zde začala bujet korupce, prostituce a organizovaný zločin. Řada bohatých rodin začala opouštět staré město a začali si stavět nové paláce v městské části Vedado.

Po skončení války o nezávislost v roce 1902 se Havana dostala do silného vlivu Spojených států. Do města začali proudit další investice. Začali se budovat hotely, kancelářské budovy,… Do města proudili tisíce turistů, zejména z USA. (V USA byla v té době prohibice na alkohol a prostituci a tak si řada Američanů včetně Hemingwaye utíkala pomoci na Kubu. Havana na to byla už po dlouhá staletí připravená – bary, kabarety, rum).

Po revoluci v roce 1959 se podařilo vymýtit organizovaný zločin a prostituci, ale zároveň s tím opadl i turistický ruch. Honosné paláce po uprchlých Američanech a bohatých obchodnících připadly téměř přes noc jejich sluhům. Nová vláda se soustředila především na rozvoj venkova a od té doby začala Havana chátrat.

Impulsem k opravě Havany byl až obnovený zájem turistů po roce 1989. Dnes je řada domů ve staré Havaně krásně zrekonstruovaná, ale ty jsou všechny státní. Staly se z nich státní kavárny, hotely, musea.

Co vidět

Havana má tolik museí, že si nemusíte dělat iluze o tom, že byste je stihli navštívit všechny. Na to byste potřebovali nejméně týden v kuse. Nevýhodou všech museí je, že mají sice vše krásné popsáno a vysvětleno na naučných tabulích, ale vše je ve španělštině. Výjimkou jsou největší musea, kde vás několikrát denně provede průvodce s angličtinou.

• Museum rumu (Fundacion Destilera Havana Club). Původně Bacardi. Museum vám až do detailu představí proces výroby rumu. Kromě starých strojů, lisů, destilačních aparatur, sudů, … uvidíte i malý model cukrovaru. V tomto museu vám vysvětlí, jak se liší jednotlivé druhy rumu. Závěr prohlídky je spojen s malou ochutnávkou. Pokud chcete rumovarnickou atmosféru vychutnávat ještě déle, můžete si dát rum v nefalšovaném Havana Club Baru. K poslechu hraje živá kubánská hudba. 9 - 16.30 za 7 CUC
• Tabáková továrna (Fábrica de Tobacos Partagás). Jedná se o dosud fungující továrnu, která vyrobí 25tis doutníků denně. Po celé továrně vás provede anglicky mluvící průvodce, ukáže vám celý proces výroby od třídění tabákových listů přes válení cigár až po balení do krabiček. Můžete sledovat dělníky, kteří i přes skupinku turistů za zády, provádějí svojí práci. Prohlídka této továrny je jedním z největších zážitků z Havany.  Adresa: 520 Industry Street Zone / Area: Havana Telefon: (53 7) 33 – 8060 Tento starobylý a slavný závod, který se může pochlubit jedněmi z nejexkluzivnějších doutníků z Kuby, který se nachází za Národním Capitolem a je jednou z hlavních atrakcí města. Společnost byla založena v roce 1845 Don Jaime Partagas, který nakupoval různé šňupací plantáží v oblasti Vuelta Abajo v provincii Pinar del Rio, prošel několik majitelů v průběhu let a je v současné době je v rukou rodiny Cifuentes. Je zajímavé sledovat proces navrhování a kroucení těchto významných doutníků. V továrně se nachází bar a salonek pro prodej, kde si můžete koupit za dobrou cenu. Návštěvní doba je 9-14 za 10 CUC
• Kapitol (Capitolio Nacional). Budova se silně podobá Kapitolu ve Washingtonu. Byla dokončena v roce 1929 a až do revoluce zde zasedal parlament a senát. Budova má údajně krásný interiér a můžete vystoupat až na věž, odkud je prý krásný výhled na celou Havanu. Do roku 1959 sloužila jako sídlo Kubánského kongresu, dnes je tu úřad Kubánské akademie věd a Národní vědecko-technická knihovna
• Museum čokolády. Museum vypadá jako příjemná kavárna, kde si můžete dát šálek horké čokolády za 0.5CUC a k tomu několik čokoládových bonbónů za 0.3-0.5CUC/ks. Ceny jsou příjemné i pro místní, což dokládá fronta před vchodem. Na obrazech i ve vytrínách si můžete prohlédnout ingredience na výrobu čokolády, různé čokoládové formičky, recepty,… a za plexisklem i samotný proces výroby čokoládových bonbónů.
• Palacio de los Capitanes Generales. Jedná se o nádhernou koloniální stavbu, kde od roku 1791 sídlila španělská vláda. Dnes je zde museum, ve kterém si můžete vychutnat krásu koloniálních interiérů.
• Museum automobilů. Můžete si zde prohlédnout legendární vůz Ford-T z roku 1927, první modely Chevrolet, Chryslereru, … Živoucím museem jsou i stará americká auta v samotné Havaně.
• Museo del Ministerio de Interior dokumentující období Studené války mezi Kubou a USA. V expozicích najdete i takové kuriozity, jakými jsou vybuchující doutníky a mýdla, které prý byly určeny k zavraždění Fidela Castra
• Castilo de la Real Fueza. Jde o menší pevnost, která střeží úzký kanál/vjezd do havanské zátoky, která je přirozeným přístavem. Její výhodou je, že je na stejném břehu jako stará Havana. Pokud nemáte čas na návštěvu její větší sestry na druhém břehu, poskytne vám aspoň ochutnávku toho, jak vypadaly koloniální pevnosti z pirátských dob. Uvnitř se nachází námořní museum s několika modely dřevěných lodí (dobře vysvětlená je i konstrukce plachetnic). Zajímavostí je zlatý a stříbrný poklad, který byl vyzvednut ze ztroskotané lodě. Poskytne představu o tom, v jaké podobě se dováželo zlato z Latinské Ameriky do Španělska.
• Celá řada dalších museí, divadel a dalších klenotů. Více se dočtete v každém turistickém průvodci. 
• Old Square (Plaza Vieja) -El Malecon -The Capitolio - Plaza de Armas - Plaza de la Catedral (Katedrála Havana) - Paseo del Prado -San Francisco de Asis Square -Castillo de la Real Fuerza - Convento de Santa Clara - Palacio De Los Capitanes Generales -El Templete - Granma Memorial Blokhaus José Martí (138,5m vysoký - výtah do 120 m za 2 CUC) - Národní Muzeum krásných umění Kuby (Museo Nacional de Bellas Artes de Cuba) -Museum revoluce (Museo de la Revolucion) - Partagas Cigar Factory -divadlo Gran Teatro vedle Parlamentu -nádraží Estacion Central de Ferrocarril - La Bodeguita del Medio, proslulá tim, ze se zde opijel Hemingway - Pevnost v přístavu se dělí na El Morro a La Cabaňa a jsou přístupné podmořským tunelem. Je odtamtud krásný výhled na celé město - prastarý nárožní bar El Mundo - bar Floridita
• Blízko Plaza de Armas je tržnice se suvenýry (po-so 9-16h), menší v Calle 23
• Na Plaza Vieja je dům na rohu s pěknou fasádou naproti restauraci s vyhlídkou na město. Jelo se nahoru výtahem a tam po chvíli se zašlo do tmavé místnosti, kde uprostřed byl stůl, na který se pomocí zrcadel a čoček promítal obraz města.
• Vedado = moderni ctvrť s mrakodrapy - Cementerio de Colon =  Calle Zapata / Calle 12, Vedado
• Miramar = přístav Marina Hemingway - park Lamada se stromy Hou Ei

 

 

 

VARADERO

První historické zmínky o poloostrově sahají do roku 1555. V této době zde byl španělský přístav. Varadero je poloostrov — úzký ale 25km dlouhý výběžek do moře — lemovaný bělostnými plážemi a pokryt neskutečným množstvím hotelů. Díky své poloze blízko Havany, náherným písčitým plážím a azurovému  moři je už od počátku minulého století cílem turistů z celého světa. Dnešní letovisko bylo vystavěno jako sídlo bohatých ve 20. letech minulého století. Po druhé světové válce zde byla postavena kasina a hotely. Většina hotelů byla postavena ještě před revolucí v roce 1959 a tomu často odpovídá i jejich stav (někdy vlhkost, plíseň,…) Dnes Varadero pomalu získává svůj bývalý věhlas, kdy sem proudily tisíce amerických turistů. Dnes Američani na Kubu nesmí.

Pláž je zde luxusní, vybavená lehátky a slunečníky. Pokud jste ubytování v hotelech s all-inclusive, tak si navíc můžete dopřávát tolik mochita/daiquiry/piňakolády, kolik jste schopni vypít. Možná díky rumu, možná díky palmám, moři a pohodě,… ale tak jako tak si zde budete připadat jako v ráji.Trochu jiná Kuba, než je v ostatní části ostrova

• Pláž, koupání, pohoda.
• Hotely All-inclusive.
• Večerní show a salsotéky.
• Vyhlídkový autobus Varadero Beach Tour. Autobus má otevřenou střechu a pravidelně projíždí celý poostrov. Zastavuje u všech zajímavostí a turistických atrakcí. Zaplatíte 5CUC na den a můžete vystupovat a nastupovat jak je libo. Alternativou k autobusu je taxi, pronájem kola (8CUC/den) nebo skůtru (23CUC/den)
• Procházky po Varaderu
  • Tržnice se suvenýry
  • Bary a restaurace
  • Minigolf, Delfinárium, …
  • Mantisión Xanadu (DuPontova vila). Nádherná a ještě lépe zařízená vila, kterou si v roce 1926 nechala postavit miliardářka DuPontová. Dnes je to luxusní hotel na kraji golfového hřiště.
  • Ekologická rezervace na východním okraji poloostrova. Tady si můžete užít procházky v bujné vegetaci, navštívit malé jeskyňky a nebo dojít až ke stoletému kaktusu.
  • Velmi můžeme doporučit večerní procházku po pláži od východního konce poloostrova směrem k pevnině (například pro návrat z výletu do města). Celou dobu budete proti sobě sledovat západ slunce, který je opravdu náhderný.
• Výlety z Varadera
• od cestovních kanceláří:
  • Od jednodenních výletů do Havany až po projížďky katamaranem na ostrov Cayo Blanco, koupání s delfíny, … Běžná cena je od 80CUC a výše. Výhodou těchto výletů je, že vám často seženou i česky mluvícího průvodce.
• po svém:
  • Řady výletů si můžete pořídit sami za poloviční a nebo až třetinovou cenu. Ovšem budete si je muset zorganizovat sami a k tomu se hodí umět alespoň trochu španělsky či anglicky. Místo lidského průvodce vám poslouží knižní průvodce napříkad od Lonely Planet a nebo Rough Guide. Bez knižního průvodce či mapy to ani nemá smysl.
  • Autobusy Viazul jezdí jezdí se 4x denně do Havany (10CUC) a 2x denně do Trinidadu (20CUC). Počítejte ještě se vstupy do muzeí (cca 30CUC/osoba) a kapesným na oběd či koktejl (5-8CUC oběd a 3CUC koktejl). Výhodou výletů na vlastní pěst je, že se můžete zdržet i přes noc. Jako výborné ubytování můžeme doporučit ubytování v soukromí (20-25CUC za pokoj na noc), hotely jsou od 90CUC.

 

VIŇALES

Kuba, to je tabák a doutníky a tady roste ten nejlepší tabák na světě a vyrábějí se z něj jedinečné kubánské doutníky. Zdejší krajina je velmi zajímavá i díky hrbolatým vápencovým skalám (tzv. mogoty) uprostřed rovných tabákových polí. K této krasové oblasti se nachází mnoho jeskyní, jednou z nejdelších je jeskyně Santo Tomas. Tento Národní park leží asi 200 kilometrů od Havany.

Viňales je  vesnice, po které je pojmenováno i celé údolí. Je to jedno z nejkrásnějších míst na celé Kubě. V údolí je významnou tabákovou oblastí. Celé údolí je ohraničeno nádhernými kopci, kterým se říká mogoty. Mogoty jsou vápencové útvary a skrývají neskutečné množství jeskyní. Údolí poskytuje nádhernou příležitost pro návštěvu plantáží. Poznáte kubánské ekozemědělství, domácí produkty. Procházka po údolí je nesmírně příjemná, uvidíte velmi pestrou přírodu a to celé s kulisou nádherných hor.

• Prohlídka plantáží z koňského hřbetu (5CUC/hod). Provedou vás po okolních plantážích, uvidíte 3 druhy brambor, fazole, kávu a konečně i tabák. V průběhu projížďky se zastavíte na tábákové farmě, povypráví vám o procesu pěstování tabáku (nejlepší období pro návštěvu je březen až duben, protože to se akorát sklízí tabák), dají vám ochutnat domácí doutník a jako občerstvení nabídnou farmářskou specialitu — vydlabaný grep s uřízlým vrškem, do kterého se přimíchá med a rum. Pak už jen zapíchnout brčko a konzumovat.
• Vyhlídka do údolí od hotelu Los Jazmines. Nejfotografovanější jsou Mogotes Dos Hermanas. Také si můžete vyšplhat na některou z Mogot.
• Jeskyně:
  • Cueva de San Miguel – jeskyně se nachází nejblíže k Viňales.
  • El Palenque de los Cimarrones (2CUC)-  druhá jeskyně směrem od Viňales. U vchodu je pod obrovským převisem bar. Dále naleznete štolu, kterou kdysi utíkali otroci nucení pracovat na plantážích.
  • Cueva del Indio (5CUC) – krásná jeskyně s ponornou řekou. První půlku prohlídky jdete po svých, druhou jedete na člunu.
  • Gran Caverne de Santo Tomas (10CUC) – jeskyně je asi 17km od Viňales. Je to největší jeskyní komplex v oblasti, má 7 objevených pater. Dostanete se k němu taxíkem a nebo na půjčeném kole či mopedu. Po jeskyni vás provede některý člen místní speleologické školy. Nafasujete přilbu, čelovku a můžete vyrazit na prohlídku. Pro mě to byla jedna z nejzajímavějších prohlídek jeskyně (průvodce se umí postarat o zábavu).
• Pomalovaná skála – Mural de la Prehistorica. Několik set metrů velká skála, kterou nechal Fidel v šedesátých letech pomalovat. Malba má připomínat prehistorické výjevy z jeskyní.
• Výlet do Piňar del Rio (cca 20km). Piňar je koloniální městečko. Ve všední dny zde můžete navštívit továrnu na doutníky a likérku.
• Výlet na sever k moři (cca 60km). Nádherné pláže naleznete v Cayo Jutias. Cestou se blíže seznámíte se skutečnou kubánskou krajinou, zemědělci i se skutečnou kubánskou vesnicí, kam turisté běžně nevkročí.

Do Viňales se dostanete autobusem Viazul z Havany (2x denně, 20CUC).

Cestou z Havany se můžete zastavit v Las Terrazas (příjemné treky v pahorkatině) a v hlavním městě oblasti Piňar del Rio (návštěva doutníkové továrny a likérky). Ovšem pokud nemáte času na zbyt, tak je lepší zajet přímo do Viňales, protože terpve tam vás čeká opravdický skvost.

 

POLOOSTROV ZAPATA

Je největší bažinnou oblastí v Karibiku. Zabírá plochu čtyř tisíc kilometrů čtverečních a podle biologů žije v močálech přes dvě stě druhů ptáků a sto deset druhů plazů a savců. Poloostrov je rovinatý a pokrývají ho mangrovové močály a pastviny. Byl pojmenován po legendárním mexickém revolucionáři Emiliano Zapatovi z let 1910 až 1919. V historii ostrova Kuba sehrál tento poloostrov důležitou roli. V roce 1961 se zde v zátoce Sviní pokusili vycvičení kubánští emigranti o svržení Castrova režimu. Jejich pokus však skončil fiaskem.

Parque national Zapata lezi v rozlehlem, temer nedotcenem uzemi na pobrezi Karibskeho more. V okoli je rada turisticky lakavych atrakci, Laguna del Tessoro (laguna pokladu) funkcni model puvodni vesnice indiánů Taíno na jezere, slouzici jako hotel, krokodyli farma, nabizejici moznost ze vzdalenosti par centimetru (ovsem za plotem) pozorovat nekolikametrove, hruzu nahanejici jedince, plaze a koralove utesy v Zátoce sviní (Bahia de Cochinos) s moznosti zapujceni potapecske vybavy v mistnim ubytovacim zarizeni (pekne bungalovy kolem 20-30 USD/noc). 

Tento biotop pobreznich mokrin porostlych prevazne mangrovniky obyvaji pocetna hejna plamenaku, pelikanu a dalsich morskych ptaku. Pri velke trose stesti se navstevnikovi podari zahlednout i krokodyla kubanskeho, ktery byl jinak z volne prirody temer vytlacen. Do mokrin byly navezeny tisice tun kameni a vybudovana umela cesta, z niz je mozno po nalozeni pruvodce a zaplaceni obligatniho poplatku 10 USD pozorovat prirodni krasy tohoto uzemi. Jake bylo me prekvapeni, kdyz hlidac, ktery mi byl pridelen do auta, abych se choval patricne ekologicky, vyhodil bez jakychkoliv rozpaku plechovku od piva primo z okna automobilu do okolniho lesa.

 

TRINIDAD

60 000 obyv. Díky své skvěle zachovalé koloniální architektuře přitahuje řadu turistů. Také byl vyhlášen kulturní památkou UNESCO. Čekají vás malebné jednopatrové domečky s vysokými stropy, zamřížovanými okny. V centru města jsou ulice dlážděné kamenem.Pyšní se mnoha přezdívkami - Město ticha noci, Žluté město, Perla Karibiku či Tropická kolonáda. Historie Trinidadu, třetího nejstaršího města ostrova Kuba, se začala psát už v prvních letech 16. století. Trinidad si uchovává svou atmosféru, možná i díky tomu, že sem zatím nedošel turistický boom. Je plné koloniálních staveb, nenápadně rozesetých v křivolakých uličkách.

Trinidad byl založen roku 1513. První osadníci brzy vydracovali všechno zlato a tak zde Cortés shromáždil své vojsko a vydal se za novým Eldorádem do dnešního Mexika. V 16. století byl Trinidad sužován pravidelnými nájezdy pirátů. Později se místní obyvatelé naučili s piráty kšeftovat a tak černý obchod jenom kvetl. V tehdejší době bylo město přístupné pouze z moře. Neexistovala žádná vnitrozemská cesta spojující město s Havanou. To znesnadňovalo španělským úřadům kontrolu nad městem. V 18. století zde došlo k prudkému rozmachu cukrovarnictví. V této době se stal Trinidad nejbohatším městem Kuby. Obchod s bílým zlatem jenom kvetl. Napomohl tomu dovoz otroků z Afriky, ale také kontakty s Jamajkou a Anglií, díky čemu se dostali místní obchodníci k nejnovějším technologiím. Místní obchodníci byli tak bohatí, že do Trinidadu připlouvali i plné lodě luxusního evropského zboží a nábytku. V 19. století došlo k útlumu výroby cukru. Napomohli tomu vzpoury otroků, vyčerpanost půdy, vykácení téměř všech lesů díky čemu došlo dřevo jako palivo. V poslední řadě to byl objev, jak vyrábět v Evropě cukr z cukrové řepy.

• Nádherná atmosféra koloniálního maloměsta, noční život, hudba v ulicích
• Muzea v centru města. Stylově vybavené koloniální domy, expozice o historii města, Plaza Mayor, ruiny  Iglesia de Nuestra Seňora /nutná vyhlídka na město/, bývalá věznice Cárcel Real z roku 1844, kostel Santa Anna, hřbitov (Cementerio)  
• Večer můžete zajít na výhlídku nad městem a odtud sledovat západy slunce, kdy krajinu zaplaví láska.
• Město je výborně zařízené pro turisty — přes den hromada umělců, malířů a prodavačů suvenýrů. Večer taneční show v místních barech, salsotéka.
• bar La Canchanchara
• Výlet do Valle de los Ingenios (údolí cukrovarů) – strážní věž, odkud se hlídali otroci. Sídlo majitelů plantáře. Malebná krajina. Možno i turistickým parním vlakem
• Výlet do Topes de Collantes za atrakcemi Sierra de Escambray – nádherně zelené hory, džungle, vodopády, laguny s vodopádem ke koupání.
• Výlet na pláž na poloostrov Penunsula de Ancón. Můžete se tam nechat odvézt taxíkem, ale také si můžete půjčit za 3CUC kolo a dojet tam sami.
• malý ostrůvek Cayo Macho de Afuera na šnorchlování 

Do Trinidadu se jednoduše dostanete autobusem Viazul z Havany (30CUC) nebo Varadera (20CUC, 2x denně). Doporučujeme ubytovat se v Trinidadu a odtamtud teprve podnikat výlety do Topes de Collantes nebo Valle do los Ingenios. S ubytováním Trinidadu opravdu nebudete mít problém. 

 

TOPES DE COLLANTES

Topes de Collantes je hotelové městečko, které leží v centru pohoří Sierra del Escambray. Sierra del Escambray jsou to druhé největší hory na Kubě. Nejvyšší hora Pico San Juan má 1140m. Topes je výborným východiskem výprav k vodopádům.

• Vyrazit na výlet po místních atrakcích na korbě vojenského náklaďáku.
• jezero Lago Hanabanilla
• tabákové plantáže, farmy (exkurze)
• Vodopády a laguny ke koupání:
  • Salto del Caburní (výlet na 3hod). Dobře přístupný vodopád. Začnete na parkovišti a za 45min sešplháte přes krásnou džungli dolů do údolí k vodopádu. 500m před vodopádem je krásná laguna ke koupání.
  • Parque Guanayara a vodopád El Rocio (výlet na 3hod + 1hod cesta tam). Čeká vás pozvolná cesta podél říčky plné jezírek vhodných ke kopání. Na konci je náherný vodopád velikán Rocio.
  • En Nicho. Další obrovský vodopád, který už je ale poměrně daleko od Topes de Collantes.
  • Další vodopády naleznete například na wikitravel/topes-de-collantes.

Do Topes de Collantes se dostanete z Trinidadu (cca 25km). Za 30CUC vás tam taxík, který na vás bude celý den čekat a večer vás sveze zpátky do Trinidadu.

Pozor, silnice v horách jsou sice krásné a malebné, ale také docela nabezpečné. Moped z půjčovny by kopečky buď nevyjel a nebo by se rychle rozbil. U obyčejného auta riskujete, že si prorazíte vanu s olejem (jako se nám to přihodilo v zážitku s bandity). Doporučujeme využít místních vojenských náklaďáků a nebo si pronajmout jeep.

 

VALLE DE LOS INGENIOS

Valle de los Ingenios se někdy přezdívá „Údolí cukrovarů“ (UNESCO), protože v 18. století zde došlo k prudkému rozvoji cukrovarnictví. Hlavní atrakcí je komplex bývalého cukrovaru. Na cukrovarnickou minulost dnes upozorňuje především vesnička Manaca Iznaga, ve které stále stojí téměř padesátimetrová věž. Právě odsud střežili nelítostní otrokáři trýzněné otroky, kteří tu sbírali cukrovou třtinu.Na obrovský zvon, který ve věži visel se zvonilo na znamení začátku, oběda, a ukončení pracovní směny. V okolí tohoto města na jihu ostrova se nachází několik krásných pláží, za návštěvu stojí keramická dílna, kde se používají tradiční techniky a Historické muzeum.Celé údolí je velmi malebné, plné polí, pastvin, koz a skotu.

• Komplex poměrně zachovalého cukrovaru.
• Strážní vež a koloniální dům. Za malý poplatek můžete vyšplhat až na vrchol věže. Dostane se vám nádherný výhled na celé údolí.
• Cestou z Trinidadu se můžete zastavit u další zříceniny strážní věže a panského domu.

Údolí leží 15km za Trinidadem a z Trinidadu se tam může dostat:

• Parním vlakem (10CUC)
• Obyčejným vlakem
• Taxíkem
• Půjčit s v Trinidadu kolo, cestou je řada nádherných míst, které si budete chtít vyfotit.

 

CIENFUEGOS

vyhlídkovou silnicí Yaguarama do města, nazývaného Město moře nebo Perla jihu, jehož tradiční neoklasicistní architektura ukazuje na silné francouzské vlivy ve vkusu místních obyvatel. (založené v r. 1819 francouzskými usedlíky)

Návštěva takových skvostů architektury, jako je divadlo Tomás Terry s původním interiérem z r. 1890, ve kterém vystupovali i Enrico Caruso a Sara Bernhardt, nebo zdobný Palacio de Valle na konci palmové riviéry, akademie San Lorenzo a Catedrál Purísma Concepción z roku 1833, náměstí Pargue José Martí, socha Beny More,  výhled ze střechy v centru Casa de Cultura Benjamin Seanche, museo Provinciál z roku 1894, pěší zona na La Nuvea

 

 

 

SANTA CLARA 

Nachází se ve střední části ostrova Kuba, asi tři hodiny jízdy od Havany. Město bylo založeno v roce 1689. V Santa Claře žije více než čtvrt milionu lidí. Je to příjemné univerzitní město a významné centrum obchodu s nerosty a cukrovou třtinou. V Santa Claře je pomník a mauzoleum s ostatky Che Guevary a jeho šestnácti spolubojovníků a muzeum věnované životu Che Guevary, upomínající na osobnost a život tohoto druha Fidela Castra, z něhož po jeho tragické smrti režim vytvořil mezinárodně populární ikonu revoluce. Památky na revoluční nadšení doplňuje zvláštní muzeum – obrněný vlak, který byl neúspěšně použit v roce 1958, aby zastavil Castrovy povstalce. Ve městě je i zrekonstruovaná scéna vykolejení obrněného vlaku během bitvy o Santa Claru v roce 1958, poslední bitvy Kubánské revoluce, památník Monumento a la Toma del Tren Blindado, Iglesia Santa Clara, náměstí Plaza Pargue Vidal /výhled na město z dominantního hotelu Santa Clara/, městská knihovna, divadlo Teatro la Caridad z roku 1885, Iglesia de Carmen

 

CAMAGÜEY
790 000 obyv. Centrum dobytkářství, zajímavá spleť uliček historického centra.

Historické centrum Camagüey je  považováno za největší a také nejzachovalejší na ostrově - je na seznamu světového dědictví UNESCO. Návštěvníky potěší město  bohaté na kostely a zvrácené bludiště uliček, dříve navržených tak, aby zmátlo záškodnické piráty.

Je plné kouzelných dlážděných náměstí, historických soch a zajímavých muzeí. Najdete zde spoustu uličních ozdob tinajones [earthenwarejars]. Lidé z Camagüey původně vyráběli sklenice na sběr dešťovoé vody během období sucha. Dnes je to jedním z městských dekorativních charakteristických znaků.

Iglesia de la Soledad z roku 1698, Iglesia Nuestra Senora de la Merced z roku 1737, náměstí Plaza de los Trabajadores, náměstí Agramonte, třída La Republica

 

BAYAMO 

Tady se 2. prosince roku 1956 vylodil z lodi Granma Fidel Castro s dalšími vzbouřenci. V Bayamu vládne příjemná, míruplná atmosféra, která láká desítky tisíc cestovatelů ročně. Centrum města je soustředěno kolem Parque Céspedes, stinného parku s dlouhými mramorovými lavičkami a sochami Carlose Manuela de Céspedes a Perucha Figueredo, autora kubánské hymny, divadlo José Jasim Palma, Iglesia de Santisimo Salvador ze 16 století, Iglesia de Tolves, dům Casa Natal de Carlos Manuel de Céspedes,  Iglesia de Bayamo 

 

 

SANTIAGO DE CUBA
1 050 000 obyv. Bývalé hlavní město (1524 – 1534). Druhé největší město, často označované za město hudby a tance, o čemž se nejlépe přesvědčíte v kulturním centru Casa de las Tradiciones. Ve městě se nachází také mezinárodní letiště Antonio Maceo (SCU). V parku Cespedes s radnicí, Fidel Castro vyhlásil vítězství revoluce. Park Baconao s Pevností v Santiagu byl roku 1987 zapsán do UNESCO. Dále zde najdete nejstarší kubánské paláce (například Casa de Diego Velázquez) i originální muzea (Museo Municipal Bacardí). Přehlédnout nelze ani Bahía de Santiago de Cuba a řadu pozoruhodných domů s železnými balkóny, okázalými okny i úzkými vnějšími schodišti. Náměstí revoluce, muzeum Diega Velazqueze , zastávka pod jeho balkonem, Katedrála, Calle Padre Pico Muzeum pirátů v pevnosti San Pedro del Morea de la Roca

• 20 km vzdálené půvabné městečko Virgen de la Caridad del Cobre se hřbitovem Santa Efigenia
• pláž - Playa Maguana
• Caney ron factory
• Fabrica de tabacos Cesar Escalante - Ave Jesus Menedez 703 Santiago

 

GUANTANAMO

V provincii se pěstuje především cukrová třtina a bavlna. Město bylo založeno v roce 1797 s názvem Santa Catalina . Toponym "Guantánamo" znamená v jazyce Taino , "země mezi řekami“. 15 km od města leží zátoka Guantánamo, vynikající přírodní přístav, který byl vojensky obsazen USA roku 1898, kdy byl dobyt nad Španěly v bitvě u zálivu Guantánamo , a byl následně pronajatý Kubou v roce 1903 na neurčito. Je to pozemek US internačního tábora Guantánamo

 

BARACOA

Nejstarší město na Kubě, bývalé hlavní město. Založil jej 15.8.1511 španělský conquistador Diego Velázquez de Cuéllar. Některé pozůstatky španělského kolonialismu jsou ještě vidět -  opevnění El Castillo, Matachín a La Punta, kříž La Cruz de la Parra z roku 1492, katedrála de Nuestra Seňora de la Asunción,  památník náčelníka Hatuey z kmene Taíno a hřbitov. Baracoa má některé velmi typické pokrmy, jako je například Cucurucho , kombinace kokosu, spousty cukru a dalších složek, jako jsou pomeranče, guavy, ananas a zabalené v palmovém listu. Dalším je Bacan , který je vyroben z banánů a zabalený v banánovém listu.

7 km od města stolová hora El Yunque (575 m), 20 km NP A.H.

Národní park Alexandera de Humboldta

Z Baracoa brzy ráno vyrazíme na trek do dvacet kilometrů vzdáleného Národního parku Alexandera de Humboldta. Jak jsme den předem totiž zjistili, pro ty, kteří zde nemají půjčené auto nebo kolo, je park individuálně nedostupný. Zájemce se sem dostane pouze s organizovanou skupinou cestovní kanceláře, která kromě kvalifikovaného průvodce zajišťuje i obousměrnou dopravu. Propagační materiál cestovní kanceláře, na kubánské poměry velice pěkně zpracovaný, sliboval i pozorování kapustňáků, na které jsme se těšili asi nejvíc. K dobru zaměstnanců cestovní kanceláře nutno ale připsat, že nám již předem řekli, že tato zvířata neuvidíme, není totiž doba jejich rození, kdy se vyskytují právě v mělkých vodách při pobřeží. Každopádně i tak jsme zaplatili poplatek a za chvíli už ujížděli v minibusíku na sever od Baracoa 
Projížděli jsme nádhernou tropickou krajinou po neudržované přímořské silnici až k branám národního parku asi hodinu. Tato oblast představuje jednu z nejcennějších míst díky zachování endemických rostlin na celé západní polokouli a je největší chráněnou oblastí v celém Karibiku. Faunu v současné době v parku zastupují různé druhy papoušků, ještěrek, kolibříků, hadů, štírů, krabů a šneků. Dalším příkladem rozmanitosti této části ostrova jsou žáby nalezené v této lokalitě. Park je totiž domovem nejmenší žáby na světě, bezblanky. Díky rozlehlosti celé oblasti (cca 70tisíc ha) nebyla velká část jeho území stále ještě prozkoumána. Z tohoto důvodu byl park zařazen v roce 2001 na listinu UNESCO a pojmenován po německém přírodovědci Alexanderu de Humboldtovi, který ostrov navštívil na začátku 19.století. Díky své práci na Kubě je údajně nazýván „druhým objevitelem" Kuby.
V rámci přibližně desetikilometrového treku jsme vystoupali několik desítek výškových metrů, prošli rozlehlou náhorní plošinou a sešli do údolí, v kterém jsme jedenáctkrát přebrodili stejnou řeku. Díky výbornému průvodci perfektně znalého reálií, hovořícího anglicky, německy a italsky jsme viděli spousty druhů ptáků, žab, ještěrek, ryb i hadů. Odpočinek po celodenním treku jsme pak strávili na jedné z nejhezčích pláží v okolí.

Další den je v plánu výstup na stolovou horu El Yunque. I na tuto horu lze bez problémů vystoupat za poplatek v doprovodu znalého místního průvodce

Praktické info: (2010)
-          Santiago de Cuba - Baracoa (bus) - 20CUC
-          návštěva NP Alexandera de Humboldta - 29CUC
-          výstup na El Yunque - 25CUC
-          Baracoa - Havana (letadlo) - 135CUC
Na trek s sebou: 
-          kromě trekové obuvy i klip-klapy z důvodu častého brodění řeky
-          dostatek vody, nikde není možnost nabrání pitné vody
-          plavky pro příjemné zchlazení v řece

 

HOLGUÍN

1 050 000 obyv. Pivovar Cerveceria Bucanero - společný podnik s Labatt Kanada. Vaří se tam tři značky piva (Bucanero, Cristal a Mayabe), prodávané v konvertibilních pesos. Z kopce Loma de la Cruz , kde je instalován velký kříž, je po vystoupání 450 schodů  pěkný výhled, náměstí Parque Caros Manuel Céspedes, Catedral de San Isidro de Holguin, námětí Parque Calixto Garcia

 

 

 

BAÑOS DE ELGUEA

Elguea Balneario je hotel a lázně se sirnými prameny, které se používají k léčbě artritidy, revmatismu a kožních nemocí. Termální vody jsou různé teploty (v průměru 45 ° C), hyper-mineralizované, s chlorem, sodíkem, bromem, a malé množství radonu a síry,  je tam léčivé bahno.  

 

CÁRDENAS 

104 000 obyv., bylo založeno v roce 1828  s pomocí několika starých šlechtických španělsko-kubánských rodin z nedalekého hlavního města provincie Matanzas a v roce 1861 již mělo 12.910 obyvatel. Dokončení železnice v roce 1841 vedlo k dalšímu rozvoji. Cárdenas bylo jedním z prvních měst na Kubě které mělo  elektrické služby, veřejnou dopravu (tramvaje), telegraf a telefon.

Město není postaveno v tradičním španělském stylu s centrálním náměstím, ale spíše se inspirovalo severoamerickým stylem kolmé mřížky, po vzoru města Charleston v Jižní Karolíně. V roce 1850 zde poprvé vyvěsil moderní vlajku Kuby, kterou navrhl spolu s místním Kubáncem  Miguel Teurbe Tolo .

V pozdním 19. století a počátkem 20. století, Cárdenas byl jedním z hlavních míst vývozu cukru a byl zde velký příliv evropských přistěhovalců z Irska, Francie, Itálie a Korsiky.V okolí bylo mnoho plantáží.

Historické město má rovné a úzké uličky ("Charleston z Karibiku"), jezdí tu povozy a je známé "Cangrejos" ( modří kraby ). Catedrál de la Inmaculada Concepción.

 

MORÓN

61 000 obyv. Město Morón začalo růst v roce 1915, kdy se tu začala budovat železniční trať. Morón byl vybrán jako ředitelství linky. Obchody údržby železniční trati a velká centrální stanice se stala ústředním prvkem městaTo podnítilo expanzi cukrových plantážích a centralizovaných cukrovarů , které dříve byly umístěny především v jižní a střední části Kuby. Morón má největší přírodní vodní zrcadlo na Kubě, Laguna de Leche 67,2 km ² s bílou (vápencovou) vodou.

V roce 1960 byla postavena silnice přes bažiny k pobřeží, a v roce 1990 byla tato rozšířena na umělém náspu na Cayo Coco a Cayo Guillermo, kde bylo postaveno množství hotelů. Je tam tržiště se živými zvířaty.

 

Cayo Coco

Cayo Coco a její sousední Cayo Guillermo, jsou exteriéry románů Ernesta Hemingwaye "Islands In The Stream" a "Stařec a moře".

Používal se jako úkryt proti pirátům v raném koloniálního období, ostrov byl domovem malé osady rybářů a výrobců dřevěného uhlí až do roku 1955. První resort, Guitart Cayo Coco (nyní Hotel Colonial Cayo Coco), se otevřel v roce 1993. Pláže jsou z velmi jemného písku a masivní korálový útes mimo severní pobřeží láká potápěče z celého světa. Násep, neboli pedraplen ve španělštině, spojující Cayo Coco s pevninou je 27 km dlouhá a vede přes Perros Bay (Bahia de Perros). Byl postaven za 16 měsíců a bylo zapotřebí 3.000.000 m3  kamene. Dodnes jsou na ostrově místy bažiny s divokým dobytkem. Skansen Sitio la Güira

 

CIEGO DE ÁVILA

Město bylo založeno 1840, a nyní má 145 000 obyvatel. V roce 1877 se město  stalo nezávislým na Morónu .  

• Parque Martí je největší park ve městě.
• Teatro Principal je divadlo s 500 sedadly se nachází jen pár bloků od Parque Martí.
• University of Ciego de Ávila

 

CAGUANES

Národní park - pobřežní krajina se 79 jeskyněmi, skalními oblouky a výklenky, které se otevírají do moře. Ekosystém se skládá z více než 200 druhů, 24 z nich endemických, 112 druhů ptáků hnízdí v močálu a pobřežní oblasti. Velká populace Mariposa netopýrů  v jeskyni Tres Dolinas.

 

REMEDIOS 

Založil 13.dubna 1514 španělský šlechtic Vasco Porcallo de Figueroa. Hlavní atrakcí je Plaza Isabel II je "Iglesia Mayor" San Juan Bautista, který obsahuje 13 krásně zdobených zlatých oltářů. Město bylo pod neustálým obléhání piráty a corzárů, tehdy zlato bylo schované pod bílou barvou a objevili ho až při rekonstrukci v 50. létech. Naproti je druhý zanedbaný kostel  Iglesia de Nuestra Seňora.

 

MANTANZAS

Matanzas je nazýván městem mostů , na sedmnáct mostů, které překračují tři řeky, které procházejí přes město (Rio Yumuri, San Juan, a Canimar). Z tohoto důvodu byl nazýván jako "Benátky Kuby.“ 

Intenzivní rozvoj cukrových plantážích během koloniální éry dodal městu význam, v roce 1859 tu bydlelo 104.519 otroků.

• Farmaceutické muzeum - založeno v roce 1882
• Museo Historico Provincial de Matanzas - Provincial History Museum
• Sauto divadlo - Teatro Sauto - bylo otevřeno v roce 1863. Je národní kulturní památkou Kuby.
• Catedral San Carlos De Borromeo z roku 1735 - mezi dvěma řekami, Yumuri a San Juan. Půl bloku od Parque de la Libertad a Palacio provinciála. Nachází se vCalle Jovellanos, mezi Milanés a Independence.
• V blízkosti jsou Bellamar jeskyně, také Národní památka na Kubě. 
• plavby lodí na řece Canimar
• Mosty Matanzas
• Casino Español
• Matanzas High School (Palm Coast)
• Necropolis de San Carlos Borromeo - koloniální hřbitov 13.5 ha
• pevnost (jeskynní systém)
• Quinta de Bellamar , dříve největší koloniální dům, přestavěný na kostel  Iglesia La Milagrosa z diecéze Matanzas . Ten se nachází na adrese: Calle 129 # 22602, Esquina 226, Reparto La Playa, Matanzas

********************

Návod na hotel all-inclusive

Možná si říkáte, že je zbytečné číst návod na použití hotelu all-inclusive. Sami jsme ale byli svědkem tolika nedorozumnění ostatních turistů, že jsme se rozhodli ho napsat. Přejeme každému čtenáři, aby naplno využil potenciál báječné dovolené a užil si jí se vším všudy.

Prvním doporučením je vytisknout si ještě před odletem informační leták, na kterém máte napsáno vše, co je ve vašem hotelu dostupné. Na místě se vám to bude hodit a podobně sepsané informace na hotelu třeba neseženete.

Jídlo a restaurace

Včas si zjistěte, co vše hotel nabízí v balíčku all-inclusive a co je potřeba si včas rezervovat.

• Stravování ve většině hotelů je formou švédského stolu. To jsou ale jen ty obyčejné restaurace, kam můžete chodit každý den a kolikrát chcete. Řada hotelů nabízí ještě omezený počet vstupů doluxusnějších restaurací (zhruba 1-2 vstupy za týden). Lepší večeře znamená, že si vyberete z menu a podle vaší volby se servíruje drink, předkrm, polévka, salát, hlavní chod a na závěr desert.Je to jídlo v těchto restauracích je z lepších dovozových surovin, než se co se podává ve večeřích formou švédského stolu (pršut, krevetový kokteil, argentinské hovězí, …) Řada turistů si začně rezervovat večeře dost pozdě. Vůbec netuší, že nejbližší volný termín je třeba až za týden a půl. Pokud jste na dovolené jen na dva týdny, tak to skoro ani nestihnete. Proto si vše rezervujete nejlépe hned po příletu.
• Kubánci neumí moc dobře vařit. Pro chudé Kubánce jsou například těstoviny vzácností. Chtějí k vám být pohostiní, takže vám jich naservírují více než dost. Podobně je to s lančmítem. Řada Kubánců má také jiné stravovací návyky než Evropani. Třeba jedí studený oběd. Dalším neduhem kubánské kuchyně je, že Kubánci neradi kořeněná jídla. Pokud si budete chtít některé pochoutky dochutit, tak je potřeba si přivézt vlastní koření.
• All inclusive je all inclusive, ale jenom pokud jste v areálu hotelu. Pokud si chcete udělat svačinu na výlet (například během snídaně), tak se hodí plastová krabice na jídlo, případně lžička, nůž.
• Jako všude na světě platí, že ten kdo dává spropitné má lepší servis. To platí jak pro obsluhu v restauracích, tak pro pokojskou. Začněte pracovat na dobrých vztazích s personálem hned od začátku. (Nemusíte dávat jen peníze, stačí i projevit lidský zájem. Například se zeptat na jméno a odkud ten člověk je.)

Pití a bary

• Hotelové komplexy jsou obrovské a mají neuvěřitelné množství různých barů. Doporučujeme se včas informovat, kde všude jsou bary a jaké jsou jejich otvírací hodiny. Každý bar může míchat koktejly jiné kvality — masové bary si připravují piňakoládu z prášku, ty lepší dávají do mixéru slaďoučký ananas. My jsme objevili „tajný bar“ až poslední den. Skoro nikdo o něm nevěděl, měl otevřeno jen od 15hod do 18hod a dělal ty nejbáječnější koktejly ve Varadero. Dalším problémem barů je, že mají limity na rozlévání alkoholu, takže když si řeknete a přijdete včas, není problém dostat i koktejl, na který jindy nemají suroviny.
• Namíchejte si svůj vlastní koktejl. Nemusíte neustále konzumovat jen to, co vám namíchá barman. Klidně si poskládejte vlastní koktejl ze surovin, které jsou dostupné. Případně si frajerskykoupit vlastní surovinu, kterou (už) u baru nemají — například drink namíchaný do velkého grepu, tj. grep + med + rum + brčko.
• Pokud si chcete vzít pití k bazénu nebo na pláž, tak se servíje do malých kelímků. Se skleničkou vás tam nesmí pustit. Někteří turisti si proto vozí vlastní plastovou nádobu na pití (aby si mohli odnést kokteil na pláž a nemuseli neustále chodit pro další plastový kelímek).
• Podobně se hodí termohrnek na čaj. Ty jejich čajové hrnečky jsou moc malé.

Nelíbí se vám pokoj?

Hotely na Kubě jsou poměrně staré. Proto se může stát, že vám na recepci přidělí pokoj, ve kterém bude plíseň, smrad či nějaký jiný problém. Ovšem pokud se nedáte a poprosíte o jiný pokoj, tak vám většinou vyhoví. (Náš malý trénink s dohadováním ubytováním v Indii se nám velmi hodil i na Kubě).

Vodní sporty

Hotely u pláže se skoro předhání v tom, kdo bude mít lepší nabídku vodních sportů. Na vodní sporty jsou opět rezervace. Doporučujeme užít si tyto atrakce co nejdříve, protože můžete kvůli návalu trochu čekat a také se může zkazit počasí, takže se vodní sporty zruší (během naší návštěvy bylo vhodné počasí na katamaran jen po 4 dny).

• Výborná je například projíždka na katamaranu. Když fouká a jsou trochu vlny, tak to pěkně skáče. Nejlepší je plachtit jen na jednom plováku a druhý mít ve vzduchu. Jinak se ale nemusíte bát. Povozí vás i pomalu… stačí si říci.
• Mořský kajak je dobrým zpestřením během povalování se po pláži. Zároven si tím i trochu zaposilujete …
• Náš hotel nabízel i windsurfing, ale neměli to nikde vystavené. Asi o to turisti nemají takový zájem. Stačilo se ale zeptat a rádi vám půjčí i windsurf.

Zábava a show organizovaná hotelem

Řada hotelů pořádá i zábavný program (většinou 2x týdně). Proto se vyplatí si zjitit, které dny to je a od kolika hodin. Díky tomu shlédnete úžasné taneční nebo hudební představení, které vás nebude stát ani korunu.

Podobně je to s lekcemi salsy. Když si zjistíte od kolika a kde to je, tak se vám bude lektor věnovat. Pokud mu na lekci nikdo nedorazí, tak se nic nekoná. (Může se stát, že pokud přijdete jen dva, tak se bude lektor kasat, že je to soukromá hodina, odbyde vás a zbytek bude chtít zaplatit.)

Podobně je to s různými soutěžemi. V našem hotelu se každý den od 17hod se hrálo Bingo. Celkem jednoduchá hra. Dostane proužek papíru s čísly. Postupně losují všechna čísla od 1 do 90 a kdo jako první zaškrtne svých 5 přidělených čísel, vyhrává flašku rumu.

 

 

 

Návrh vtipných aktivit

1. Postavit si na pláži obrovský hrad z písku. Nejvíce se nám osvědčilo stavět už od základů z mokrého písku (nabíraný z malého jezírka), případně polévat rozestavenou věž vodou…
2. Pokud chcete najít nějaké ty mušličky a mořské poklady, tak se vyplatí si přivstat. Zvláště pokud byly předchozí den velké vlny, najdete na pláži vyplavené skvělé kousky. Je potřeba vstávat brzo, než vám to posbírají místní kubánci (co je pak prodávají na tržišti). Také ne každý úsek pláže vyplavuje poklady… chce to se proběhnout. (Potom mušle usušit, za 2 dny vytáhnout suché živočichy a následně vypláchnout ve vlnách pískem).
3. Pokud se vašem hotelu čepuje pivo do kelímků (z bezpečnostních důvodů se k bazénu a na pláž nesmí nosit sklo), tak můžete s kamarády udělat soutěž, kdo vypije více drinků. Kelímky si skládáte do sebe a stavíte z nich věž z kelímků. Největší věž vyhrává.

Korupce

I na Kubě platí zákon nabídky a poptávky. A „ceny“ mohou být úplně jiné, než se může na první pohled zdát.

Ač bych to něměl psát, korupce na Kubě jede ve velkém. A to dokonce i ve vašem hotelu. Pokud si chcete levně koupit například flašku rumu, tak to můžete vyvekslovat s barmanem. Za poloviční cenu vám rád prodá flašku rumu, kterou propíše jako že se vypila. (Dříve, když byl na Kubě větší nedostatek zboží, jste mohli vyměnit flašku rumu i za šampón nebo kalhoty. Dnes už jsou Kubánci zmlsaní a vybíraví.)

KUBA - DĚJINY

 

Před rokem 1492 Kubu obývaly indiánské kmeny Sibonejů, Tainů, Karibů a dalších. Ti byli v průběhu období španělské kolonizace prakticky vyhubeni a původní populace již na ostrově neexistují.

 

Španělská kolonizace

V roce 1492 Kubu objevil Kryštof Kolumbus, který také prozkoumal pobřeží ostrova, který pojmenoval Juana. V roce 1511 se na východě ostrova v oblasti Baracoa usadila první španělská kolonie pod vedením Diega Velázqueze. Kuba zůstala španělskou kolonií po následujících téměř 400 let.

Otroctví, ve kterém žili černošští obyvatelé ostrova, bylo zrušeno roku 1886. Nezávislost na Španělsku byla vyhlášena 10. října 1868, vedla však k dlouhé válce a plné nezávislosti se země dočkala až později.

V roce 1898 proběhla Španělsko-americká válka, ve které Španělsko ztratilo vládu nad Kubou, Portorikem a Španělskou východní Indií. Krátké období byla Kuba pod správou USA. Nezávislá Kuba byla vyhlášena 20. května 1902. USA si jako podmínku stažení svých vojsk udržely v pronájmu vojenskou základnu Guantánamo a zátoku Bahía Honda na druhé straně ostrova. Té se však později vzdaly na oplátku za rozšíření základny v Guantánamu.

 

Kubánská republika

Fulgencio Batista

V roce 1933 se k moci dostal seržant Fulgencio Batista y Zaldívar, který v zemi zavedl nejdříve relativně otevřenou vládu. Kubu v různých podobách kontroloval v letech 1933–1944 a poté opět 1952–1959.

V období své první vlády Batista prosadil řadu sociálně laděných zákonů a byl znám dobrou spoluprací s odbory. Za druhé světové války vyhlásil válku Japonsku, Německu a Itálii, válečných operací se však Kuba přímo neúčastnila. V roce 1944 uspořádal v zemi svobodné volby, ve kterých zvítězil nastávající prezident Ramón Grau. Batista následujících 8 let žil v USA, domácí politiky se však účastnil na dálku a byl dokonce zvolen senátorem „v nepřítomnosti“.

Po návratu na Kubu v roce 1952 se rozhodl kandidovat na prezidenta. Před volbami však bylo jasné, že kandidující Batista skončí na slabém 3. místě. Batista se proto rozhodl jednat. Dne 10. března 1952 se zmocnil vlády v zemi vojenským pučem. Jeho následující vláda se již projevovala korupcí, policejní brutalitou, překaženými volbami v roce 1954 a zhoršující se ekonomickou situací. Havana se stala známým centrem gamblerů, prostituce a americké mafie.

 

Fidel Castro byl zatčen po útoku na kasárna Moncada

V této atmosféře vznikaly v zemi nejrůznější hnutí směřující ke svržení režimu a požadující svobodné volby. Jedním z nich byla i skupina kolem jistého Fidela Castra, syna statkáře z východu Kuby a člena Ortodoxní strany. Tato skupina dne 26. července 1953 uskutečnila známý útok na kasárna Moncada. Castro byl po útoku zatčen, odsouzen a spolu s bratrem Raúlem a dalšími členy hnutí v roce 1953 uvězněn na Ostrově borovic (Isla de los Pinos, nyní ostrov mládeže Isla de la Juventud). Přestože útok byl neúspěšný, Fidela Castra, který se v té době marně snažil prosadit i jinde, zmedializoval. Později po něm Castro pojmenoval své Hnutí 26. července, základ budoucí nové Komunistické strany Kuby. Po hlasování v kubánském parlamentu o amnestii byli bratři Castrovi v roce 1956 propuštěni na svobodu. Po propuštění se Castro obával o svůj život, odcestoval proto do Mexika, kde budoval a cvičil jednotku, která se jednoho dne měla vylodit na Kubě.

Přestože ke konci své vlády byl již Batista široce nenáviděným politikem, byla Kuba v období jeho vlády jednou z nejbohatších zemí Latinské Ameriky. Míra gramotnosti obyvatelstva dosahovala těsně před jeho pádem necelých 80 % a byla tedy vyšší než ve Španělsku té doby.

 

Kubánská revoluce a období socialismu

2. prosince 1956 připlul do země Fidel Castro na známé jachtě Granma s cílem vyvolat revoluci proti režimu Fulgencia Batisty. Po vylodění na východě ostrova (Oriente) v zemi postupně vypukla tzv. Kubánská revoluce, která skončila o dva roky později v lednu 1959 vítězstvím revolucionářů.

Fidel Castro vstoupil do Havany triumfálně 8. ledna 1959 s příslibem brzkých svobodných voleb. Ty se však již nikdy nekonaly. Castrovi nejbližší spolupracovníci Ernesto Guevara a jeho bratr Raúl Castro byli již tehdy přesvědčenými marxisty, přičemž Raúl byl členem levého křídla místní strany PSP, původní komunistické strany Kuby. Již v roce 1959 tak začaly první protesty proti vlivu komunismu na ostrově. Samotný Batista uprchl dne 31. 12. 1958 ze země.

Po revoluci nastal rychlý exodus obyvatel ze země, který pokračoval ještě v 60. letech, zatýkání a masové popravy. Na prokomunistický vývoj revoluce zahájily tisícovky Kubánců proticastrovské povstání v Sierra Escambray, na které Castro reagoval masovým vystěhováváním obyvatelstva do oblasti Pinar del Río, aby zablokoval jejich podporu povstalcům. Po revoluci bylo více než 100.000 obyvatel zatčeno a zavřeno do vězení z Batistovy doby. Ta však kapacitně nedostačovala, takže jako věznice musely tehdy sloužit i některé stadiony.

 

Koncentrace moci v rukou Fidela Castra

V čele revolučních jednotek stáli tzv. vousáči – „barbudos“, kteří se zapřisáhli, že se neoholí až do vítězství revoluce. Tyto osobnosti se poté staly vedoucími představiteli porevoluční Kuby. Mezi tyto hlavní vojenské vůdce jednotlivých jednotek (comandante) patřili mj. Frank País, Fidel Castro, Huber Matos, Rolando Cubela, Camilo Cienfuegos a Ernesto Guevara zvaný Che. Jejich osudy byly rozmanité, avšak až na bratry Castry téměř vždy tragické.

Frank País byl zavražděn na počátku revoluce v roce 1957 Batistovou policií. Huber Matos podal demisi již v říjnu 1959, tedy krátce po vítězství. Demisi zdůvodnil nejdříve osobně F. Castrovi nesouhlasem s komunistickým směřováním země a byl odmítnut. Poté ji zopakoval i ve zdvořilém dopise. Byl proto zatčen a odsouzen na 20 let vězení, které si až do roku 1979 odsloužil. Po jejich vypršení emigroval do USA. Zatčením "zrádce" byl pověřen oblíbený Camilo Cienfuegos, který sám projevil jisté překvapení nad tímto postupem bratrů Castrových. Jen několik týdnů poté jeho letadlo zmizelo z radarů při jednom z přeletů Kuby a jeho tělo nebylo nikdy objeveno. Che Guevarův odjezd z Kuby a problematický vztah ke stále dominantnějšímu Fidelu Castrovi je dosud středem dohadů. Guevara byl popraven v Bolívii při dalším z jeho pokusů o světovou revoluci. Rolando Cubela byl zatčen v roce 1966 po obvinění z plánu zavraždit Fidela Castra a odsouzen k trestu smrti. Ten se však neuskutečnil. Cubela žije v exilu v Madridu.

Skupina lidi, ktera neni zivotem moc nadsena jsou kupodivu stari revolucionari, bojujici v padesatych letech za svrzeni Batistova rezimu a budujici pote novou eru. Neni divu, nyni, v duchodu pobiraji penzi kolem 100 pesos (5 USD) mesicne, coz rozhodne neni castka, ktera by stacila k zivotu. Tito lide, kteri zasvetili cely zivot idealum, jsou nyni zklamani a s trpkosti shlizeji na nejruznejsi obchodniky, kteri hromadi dolary, i na stat, ktery jim uctuje za mimopridelovy nadstandart za 1 litr oleje na vareni dva a pul dolaru....... 
Tito lide maji pocit, ze je revoluce zradila a tezko hledaji cesty, jak si zajistit zakladni zivobyti. Stat, ve snaze zamezit lidem vydelavajicim na cernem trhu dolary utracet a tak zit lepe nez pracujici revolucionari, blokuje soukromym osobam nakup automobilu, bytu i domu. I kdyz nekdo ma plne skrine penez (od pribuznych z USA ci z ruznych legalnich ci nelegalnich aktivit), nemuze napochodovat do obchodu a koupit si treba auto ci motorku. Na to musi od statu dostat specialni povoleni, a to dostanou jen zaslouzili pracovnici - veterani z boju v Angole, vyznamni umelci, sportovci, reditele podniku, partajnici. 
Lidem, kteri v ramci sveho zamestani cestuji a mohli by se dostat do pokuseni emigrovat, stat mnohdy dum ci auto da, aby je v zemi udrzel. Velmi zajimavym zakonem, o nemz mnoho prostych obcanu Kuby nevi (a sdelovaci prostredky si davaji dobry pozor, aby ho nezminily) je "Ley de Ajuste Cubano", vydany Kongresem Spojenych Statu, ktery zabezpecuje vsem kubancum, kteri se dotknou americke pudy, pravo na politicky azyl, zamestnani v USA a do peti let statni obcanstvi. Bohuzel to neplati, kdyz se nekdo dotke pudy na Havanskem vyslanectvi…… 

 

Likvidace všech politických stran

Původní Komunistická strana Kuby na počátku revoluce nebyla hlavní složkou revolučního hnutí. Tato strana v té době již nesla nové jméno Lidové socialistické strany (PSP) a angažovala se spíše směrem k demokratickým změnám. Někteří její členové se však v hnutí a následných bojích angažovali (především Raúl Castro a Blas Roca, otec pozdějšího disidenta Vladimira Rocy a další). Současná KSK proto není její přímou následovnicí, ale vyvinula se především z Castrova Hnutí  26. července, které pohltilo další revoluční organizace do tzv. ORI – Sloučené revoluční organizace. Do ORI vstoupila i původní historická komunistická strana PSP. Sjednocená strana ORI se poté transformovala v PURSC (Sjednocená strana kubánské socialistické revoluce) a následně přejmenovala na novou Komunistickou stranu Kuby KSK v roce 1965. Ta měla od počátku šestičlenný sekretariát (F. Castro, R. Castro, O. Dorticos, C.R. Rodríguez, Blas Roca a Faure Chomón).

Všechny ostatní politické strany na Kubě byly zakázány a v roce 1961 Fidel Castro mohl světu veřejně potvrdit to co dosud neprohlašoval. Že revoluce na Kubě byla revolucí socialistickou. Fidel toto pronesl při uctění památky těch, kteří zemřeli na následky bombardování při útoku v zátoce Sviní.

Prezidentem země byl po rezignaci Manuela Urrutii krátce po revoluci zvolen Osvaldo Dorticós Torrado, který tuto funkci vykonával do konce roku 1976. Fidel Castro vedl první porevoluční vládu.¨

 

1961: Invaze v Zátoce sviní

Castro v té době neměl a priori v úmyslu rozkol se Spojenými státy, jeho cílem bylo vymanit se z jednostranné ekonomické závislosti na výrobě cukru, ekonomické závislosti na USA (které v té době např. kontrolovaly 40% produkce cukru) a těžbu veškerého nerostného bohatství Kuby. Výsledkem jeho politiky byl pravý opak – totální závislost na výrobě cukru, dolech a RVHP.

Narůstající podpora Kuby ze strany socialistických zemí, především však Sovětského svazu a Československa, byla v USA velmi negativně vnímána. Podepsaná hospodářská dohoda se SSSR znamenala příliv subvencovaného zboží na Kubu včetně ropy, kterou americké rafinérie na ostrově odmítly zpracovávat. Vyhrocenou situaci Castro řešil jejich znárodněním, které se později rozšířilo i na banky, podniky a jiné sektory. V reakci na znárodnění majetku amerických firem na Kubě v srpnu 1960 vyhlásily USA v říjnu téhož roku embargo na vývoz amerických výrobků na Kubu, které dále posílily v únoru 1962.

Další ránu vztahům mezi Kubou a USA dalo ozbrojené vylodění exilových Kubánců původně podporovaný CIA v zátoce Sviní v dubnu 1961. Ta je během vlády prezidenta Eisenhowera také z valnou měrou vyzbrojila. Přípravy na invazi však narušily volby v USA. Po zvolení prezidenta Kennedyho však nový prezident USA původně přislíbenou rozsáhlejší pomoc odmítl.

Invaze v zátoce Sviní proto proběhla v situaci, kdy poblíž ostrova čekala letadlová loď a výsadkové jednotky, kterým Kennedy neudělil povolení k akci. Invaze se tak konala provizorně bez přislíbené letecké podpory. Kubánská vojska při střetu na ostrově naopak již tehdy masivně využívala sovětské a československé zbraně a invazi během tří dnů překonala. Tento pokus o svržení režimu na Kubě tedy skončil neúspěšně. Československé zbraně té doby najdete i v muzeu na pláži Girón. Byla to neúspěšná operace CIA, která cvičila jednotky kubánských exulantů, jež napadly jižní Kubu. Operace byla zahájena v dubnu 1961, necelé tři měsíce poté, co se John Fitzgerald Kennedy stal 35. americkým prezidentem.

 

1962: Kubánská krize

Poté, co USA rozmístily rakety středního doletu v Turecku a Fidel Castro požádal SSSR o ochranu před americkou agresí, rozhodlo sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem tajně rozmístit na Kubě jaderné rakety. Na leteckých snímcích pořízených americkou CIA 16. října 1962 bylo zjištěno, že Kubánci staví odpalovací rampy pro rakety. 18. října se americký prezident John Fitzgerald Kennedy dozvěděl, že k ostrovu již míří sovětský konvoj s raketami. Po zvážení možných reakcí — mj. invaze na Kubu nebo bombardování odpalovacích ramp — se USA rozhodly vyhlásit 22. října námořní blokádu Kuby. Hned následující den změnily sovětské konvoje směr a 26. října 1962 Nikita S. Chruščov oficiálně oznámil, že SSSR stáhne své rakety pod kontrolou OSN, pokud se USA zavážou neprovést invazi na Kubu a stáhnou rakety středního doletu z Turecka. Touto dohodou byla dne 28. října 1962 hrozící jaderná krize ukončena a USA se zavázaly, že nepodniknou ani nepodpoří žádné vojenské akce vedoucí ke svržení diktátorského režimu rodiny Castrů.

 

Cizí války: Bolívie, Kongo, Angola, Venezuela a Etiopie

Koncem 60. let se Kuba pokusila naplnit Che Guevarovo heslo "Jeden, dva i více Vietnamů" a vyvolat či podpořit revoluce v rozvojovém světě. V letech 1967–1969 byly expediční síly vyslány do válkou rozvráceného Konga, kde se poprvé na scéně objevil i později popravený generál Ochoa. Ten se později angažoval i při tajných a prohraných misích do Venezuely.

Po popravě Che Guevary v Bolívii v roce 1967 se v polovině 70. let s Kubou pokusily zlepšit vztahy Spojené státy. Jednání, vzniklá z podnětu amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera však ztroskotala v roce 1976 v důsledku výrazné vojenské angažovanosti Castrovy vlády během Angolské občanské války. Účast několika tisíc kubánských vojáků v tomto konfliktu na přelomu let 1975–1976 totiž Američané nemohli přijmout.

V roce 1977 byly kubánské expediční síly generála Ochoy vyslány do Etiopie pod velením sovětského generála Petrova s cílem bojovat proti Somálským rebelům.

 

1980: Exodus z přístavu Mariel

Celkově špatná situace na Kubě se prudce zhoršila ekonomickou krizí na konci 70. let. Ta vyvolala zájem obyvatel země o "hlasování nohama", když velká skupina obyvatel začala v dubnu 1980 masově žádat o politický azyl na peruánském velvyslanectví v Havaně. Situace postupně gradovala až počet žádostí dosahoval přibližně 10.000 Kubánců. Ti obývali veškeré volné prostory ambasády.

Za této situace, nikoliv nepodobné exodu Němců v roce 1989 z Prahy, byl Fidel Castro nucen umožnit volný odjezd všem, kteří o něj budou mít zájem. Exodus skončil v říjnu 1980 poté, co ze země prostřednictvím přístavu Mariel uprchlo více než 125.000 obyvatel.

 

1989: Proces s generálem Ochoou

Důležitou událostí v rámci vnitřní politiky režimu byl v roce 1989 soudní proces s generálem Arnaldem Ochoou a dalšími vysokými funkcionáři, kteří byli obviněni z pašování drog a korupce. V červenci 1989 byl Ochoa spolu se třemi dalšími obviněnými na základě rozhodnutí soudu zastřelen. Generál Ochoa byl přitom oblíbeným členem ústředního výboru komunistické strany s rostoucím vlivem. Podle světových historiků se nedá zcela vyloučit, že do obchodu s drogami byl z politických důvodů a s cílem zajišťování financí pro státní i vlastní rozpočet zapleten i sám kubánský prezident. Poprava tohoto vysokého důstojníka měla možná i zlikvidovat ambice populárního vojenského vůdce a zastrašit opozici ve velení kubánské armády.

 

Kuba po pádu Železné opony

Po rozpadu SSSR na začátku 90. let a ukončení sponzorování země v rámci RVHP se země propadla do hluboké ekonomické krize. Ta vyvolala nutnost striktních hospodářských omezení, zvaných "Zvláštní období" (Período especial). Kubánská ekonomika se po prudkém propadu byla nucena přeorientovat na spolupráci (a podporu) ze strany chávezovské Venezuely a komunistické Číny.

V roce 2004 se začaly objevovat vážné spekulace o zdraví Fidela Castra, které byly posléze potvrzeny pozváním španělského lékařského týmu na ostrov. Lékaři byli nuceni konstatovat chybnou léčbu po odoperování části tlustého střeva kubánskými lékaři a vměšování pacienta do lékařského rozhodování, Castra však po značném úsilí zachránili.

Raúl Castro v 71 letech zdědil všechny státní i stranické funkce po bratrovi

V roce 2006 byl oslabený a nemocný Fidel Castro nucen abdikovat a prezidentské pravomoci převzal muž číslo 2 a Fidelův bratr Raúl Castro. Fidel Castro si však ponechal funkci 1. tajemníka ÚV KSK.

V roce 2010 publikovala vláda velký návrh ekonomických "úprav", který obsahoval i propouštění 500.000 státních zaměstnanců do března 2011 s cílem umožnit jejich přechod do soukromé sféry. Plán reforem byl formálně schválen v dubnu 2011 pětiletým sjezdem Komunistické strany Kuby, která se schází poprvé po 11 letech, přičemž se počítá s propouštěním dalšího půl milionu zaměstnanců. Na tomto sjezdu se Fidel Castro vzdal svých funkcí ve straně a na místo 1. tajemníka strany byl zvolen jeho bratr Raúl, který tak opět drží všechny hlavní funkce – prezidenta, premiéra i předsedy komunistické strany (=1. tajemníka).

 

Struktura moci v zemi

Moc v zemi je podle kubánské ústavy koncentrována v rukou Komunistické strany Kuby a Raúla Castra jako 1. tajemníka strany. Jeho bratr a historický vůdce revoluce se 19. dubna 2011 této funkce vzdal. Další politické strany jsou v zemi zakázány. V zemi existuje několik paralelních mocenských struktur:

• Politbyro ÚV KSK – vedené jeho 1. tajemníkem Raúlem Castrem. KSK má dle ústavy vedoucí roli ve státě.
• Státní rada – vedená jejím předsedou ("prezidentem") Raúlem Castrem
• Rada ministrů (vláda) – vedená premiérem, Raúlem Castrem

Mezi významné organizace v zemi patří kromě komunistické strany i uliční tzv. Výbory na obranu revoluce (CDR), které původně fungovaly jako složka ministerstva vnitra a jejichž cílem bylo udávání všeho protirevolučního.

 

 

 

Opozice

Veškerá politická opozice v zemi je zakázána, osobnosti s odlišným názorem než je oficiální se setkávají s pronásledováním, vězněním i častým fyzickým napadáním organizovaným složkami státní moci. Činnost opozice je tedy zcela ilegální. Její představitelé jsou vězněni v přeplněných věznicích, z nichž mezi nejznámější patří havanská Villa Marista. V poslední době však režim změnil taktiku a namísto dlouholetého věznění probíhají každý měsíc stovky až tisíce krátkodobých zadržení s cílem zastrašit a odradit opoziční hlasy.

Mezi významné osoby demokratické opozice náleží sociálnědemokratický politik Elizardo Sánchez, který vede kubánský seznam politických vězňů.

Mezi nejvýznamnější vězně svědomí patří například Óscar Elías Biscet, propuštěný v březnu 2011, a řadil se k nim i Orlando Zapata, který v důsledku hladovky zemřel v roce 2010. Dalším disidentem, který proti jednání komunistického režimu protestuje sérií hladovek,  je Guillermo Fariñas.

V létě 2012 zahynul za ne zcela objasněných okolností křesťanskodemokratický politik Oswaldo Payá Sardiñas, autor Projektu Varela, obdoby Charty 77. V září téhož roku byl zatčen nezávislý novinář Calixto Martínez, kterému za neúctu k minulé i současné hlavě státu hrozí až tři roky vězení.

Mezi typické způsoby násilí proti nenásilné opozici patří tzv. Akty zastrašení (Actos de repudio), kdy se organizovaný dav spolupracovníků kubánské StB shlukne před bydlištěm disidenta, útočí a poškozuje jeho dům a případně disidenta i fyzicky napadá.

 

Náboženství

Kuba je tradičně katolickou zemí se značným vlivem afrokubánské Santérie vycházející z kultů západoafrického etnika Yoruba. Po revoluci v roce 1959 Kuba silně omezila náboženský život, přestože papírově nadále uznávala svobodu náboženství. Výsledkem této "svobody" byl odchod 80 % katolických a protestantských kněžích do USA v letech 1959–61. Věřícím byl zakazován vstup do komunistické strany, v roce 1962 se Kuba oficiálně stala ateistickým národem a od roku 1969 byly v zemi zakázány Vánoce. Ty byly obnoveny byly až v roce 1998 po návštěvě papeže Jana Pavla II. Tenze mezi věřícími a státem mírně poklesly po odchodu Fidela Castra od moci. Katolická církev, především kardinál Ortega osobně, hrály v poslední době jistou roli při propouštění politických vězňů do exilu.

V náboženství obyvatel ostrova převládá katolická církev, vedená kardinálem Ortegou (Jaime Lucas Cardinal Ortega y Alamino), která udává, že se k ní hlásí přibližně 60 % věřících na ostrově. Významná je i původně africká Santérie, k jejichž praxi se různou měrou obrací až 80 % obyvatelstva (katolicismus a santérie se tedy částečně překrývají). Různé protestantské církve vyznává přibližně 6% obyvatel. Na ostrově je i funkční židovská obec a v čínském městě v Havaně dominují buddhisté. Mezi slaběji zastoupené patří ruské pravoslaví, pro které otevřel pravoslavný kostel v roce 2008 sám Raúl Castro. Jedná se o pozůstatek sovětského bloku, kdy zde žily desetitisíce Rusů.

Katolickou patronkou Kuby je Panna Maria Milosrdná z Cobre (Vírgen de la Caridad del Cobre) na východě ostrova v pohoří Sierra Maestra. Panna Marie z Cobre je v afrokubánských kultech synkretizována v jednu božskou osobu s bohyní Očún 

(šp: Ochún, angl: Oshun) Kostel v El Cobre je také nejvýznamnějším kubánským poutním místem. Jak napovídá i název, jedná se o lokalitu poblíž historických měděných dolů založených kdysi Španěly.

 

Ekonomická krize

Hospodářství země je sužováno vleklou krizí způsobenou centralizovaným řízením ekonomiky i firem zabavených jejich původním vlastníkům a také nadměrnou byrokratizací jak rozhodování tak i celého plánovacího procesu. Země pravidelně propadá do potíží podle aktuálně aplikovaných metod stranického vedení (např. ekonomická krize země z roku 1969–70). Krize se prohloubila v roce 1990 po pádu RVHP a totalitních režimů v Evropě, které Kubu sponzorovaly, kdy vyvolala tzv. Zvláštní období (Período especial).

 

Životní úroveň

Kuba je v současnosti druhou nejchudší zemí Latinské Ameriky před posledním Haiti. Průměrný plat na Kubě dle oficiálních statistik dosahoval v roce 2010 přibližně €12,7 (přesně 17.92 CUC, tj. 448 CUP). Minimální měsíční plat byl dle dat z roku 2007 stanoven na €10. Nutno však k tomu přičíst úsporu za neplacení nájmu z bydlení (€150), minimální ceny energií, minimální ceny základních potravin, ovoce a zeleniny (v € 0,10) atd.

V indexu lidského rozvoje je ovšem Kuba v rámci Latinské Ameriky hodnocena poměrně vysoko - podle údajů za rok 2013 se nacházela nad Mexikem, ale pod Uruguayí, Argentinou a Chile.

 

Hlavní výrobky

Hlavním zdrojem ekonomiky je těžba, zpracování a export niklu a zčásti i kobaltu. V menší míře je těžena nafta. Druhým hlavním zdrojem ekonomiky je cestovní ruch (cca 2 miliony turistů ročně). Třetím zdrojem jsou finanční převody volných měn od Kubánců uprchlých a pracujících v USA. Dřívější hlavní opora ekonomiky, cukrová třtina a výroba cukru je přes masové mobilizace obyvatelstva v době sklizní na ústupu způsobeném špatnou organizací práce v hospodářství ovládaném komunistickou stranou a důstojníky armády. Kuba, donedávna nazývaná „cukřenka světa“, musí občas cukr i dovážet.

Mezi známé produkty patří zpracování tabáku a známých havanských doutníků. Vedle historických a původně soukromých značek je známá i značka Cohiba, vytvořená původně pouze pro Fidela Castra a vrcholné politiky. Známý je i export rumu z továren zabavených především firmě Bacardi v roce 1960. 

Mramor: návštěva kubánského hřbitova je nezapomenutelným zážitkem. Hřbitovy jsou spíše malá mramorová městečka. Podle kvality použitého mramoru lze odhadnout movitost zemřelého a jeho rodiny.

 

Embargo USA

Vůči zemi pokračuje hospodářské embargo ze strany USA, které je však postupně omezováno a Spojené státy jsou v současnosti první největší vývozce potravin na ostrov a současně 6. největší celkový vývozce. Ze všech dalších zemí světa Kuba dováží i vyváží produkty volně. Embargo je však Kubou silně využíváno propagandisticky a především Fidel Castro mu v minulosti připisoval hlavní roli při problémech kubánské ekonomiky. Vyjadřování Raúla Castra je již mírnější.

 

Vlastnictví automobilů na Kubě

Nákup automobilu na Kubě je podmíněn státním povolením, včetně podání důkazu, kde zájemce vzal na automobil peníze. Automobily na Kubě se odlišují různou barvou poznávacích značek, které pro policii jasně odlišují majitele (státní podnik, soukromník, turista či diplomat).

Po ulicích jezdí americké vozy vyrobené v 50.–60. letech a držící pohromadě často s využitím sovětských aj. dílů, sovětské lady a nová vozidla státních firem Peugeot, Volkswagen, Mercedes, Toyota, Škoda Fabia a Škoda Octavia. Tyto značky jsou však pro soukromníky prakticky nedostupné.

Na křižovatkách i ve městech obvykle stojí "vytěžovači" neboli "zefektivňovači dopravy", kteří kontrolují, jestli státní vozy nejsou zneužívány k soukromým účelům a do poloprázdných aut rozmísťují čekající "stopaře". Tato praxe se rozmohla po kolapsu státní veřejné dopravy především po pádu socialistického bloku. Nemají však oprávnění vnucovat "stopaře" do pronajatých vozidel turistů. Dálnice a hlavní silnice jsou v použitelném stavu, byť pohyb dobytka po dálnici je na Kubě častým zjevem a řidič musí být vždy ve střehu.

 

Cesty Kubánců

Na rozdíl od cest cizinců na Kubu platil donedávna pro Kubánce striktní zákaz vycestovat ze země bez zvláštního povolení (Carta Blanca, obdoba výjezdní doložky v ČSSR), které není vydáváno automaticky a navíc stojí mnohanásobek měsíčního platu na ostrově (150 CUC, tj. přibližně 150 USD). Známý je proto fenomén tzv. "balseros"^,  tedy uprchlíků na rybářských loďkách, kteří se často objevují na ostrovech okolních zemí a na pobřeží USA. Zrušení zákazu bylo údajně zvažováno již po nástupu Raúla Castra k moci, v tisku se k tomu příznivě vyslovila i Mariela Castro, dcera Raúla Castra.

V říjnu 2012 kubánská média informovala, že povinnost Kubánců žádat o povolení k výjezdu do ciziny bude zrušena. Opatření vstoupilo v platnost 14. 1. 2013. Lidé s trvalým bydlištěm na Kubě budou moci zůstat v cizině 24 měsíců, pak se budou muset na ostrov vrátit k obnovení dokumentace. Dosud se výjezdní doložky, bez nichž Kubánci nemohli vycestovat od roku 1959, vydávaly jenom na 11 měsíců.

Nový zákon nicméně dále zdůrazňuje potřebu chránit „lidský kapitál“ Kuby, takže vysoce kvalifikovaní profesionálové, např. lékaři, budou i nadále muset překonat více překážek, budou-li chtít vycestovat. Na potíže také zřejmě narazí kritici vlády, neboť prodlužování pasů jim může být odepřeno z „důvodů veřejného zájmu definovaných orgány státní moci“.

 

Zdravotnictví

Vzdělání a základní zdravotní péče je pro místní občany v podstatě zdarma, byť nedostupný materiál či léky musí pacienti shánět sami a úplatky patří v nemocnicích k běžné praxi. Nejsou však v takové výši, jako v jiných státech, nejen Latinské Ameriky. Základní zdravotní péče je celoplošně zabezpečena, úroveň však neodpovídá standardům známým v České republice, jelikož Kuba patří do oblasti Latinské Ameriky. Zdravotnické služby jsou charakterizovány "úplatky, používáním primitivních nástrojů, pochybnými praktikami, špatnou výživou, nedostatkem léků a špínou", jak tvrdí pomlouvači^.  Nedostatek lékařů je z části zapříčiněn velmi velkou externí praxí kubánských lékařů po celé Latinské Americe, kde vyučují na tamních univerzitách a v nemocnicích. Celá Jižní Amerika má velký nedostatek lékařů.

Značné investice do vzdělání a množství lékařů z 80. let nebyly vyrovnávány obdobnými investicemi do nemocnic a jejich vybavení a podpora lékařů známá z dob RVHP již zkrachovala s ukončením podpory Kuby zeměmi východního bloku. Obyvatelé si tak musí dokupovat i řadu lékařského materiálu na vlastní náklady, přičemž vybavení nemocnic pro místní obyvatele je známo svou zanedbaností. atp. Na ostrově nejsou nedostupné základní hygienické potřeby. Pro běžné Kubánce jsou zubní pasty, mýdla, vložky, tampóny aj. zcela běžné. Situace je prý horší verzí někdejších československých tzv. front na toaletní papír. Toho však bylo dostatek.

Země má jednu z nejnižších dětských úmrtností na světě. To je však dáno velmi aktivní potratovou politikou, kdy jakkoli potenciálně problematický plod podléhá interrupci. Nezachraňují se nedorostlé a poškozené plody za každou cenu.

Zdravotnickému systému prý často nedůvěřují i vlastní špičky údajné diktatury, které se nechávají operovat v zahraničí,  i život samotného Fidela Castra musel být zachráněn španělskými lékaři. President Havel byl také zachráněn např. rakouskými lékaři. Naopak těm, kteří upadli v nemilost státu se prý nedostává ani elementární lékařské péče. I proto patří základní léky mezi materiál, který některé nadace systematicky distribuují disidentům na Kubě. Jako například notebooky.

 

Vývoz a útěky lékařů

Obecně je lékařů na Kubě nedostatek, nicméně režim je využívá k politickým i finančním cílům a „vyváží“ je do vybraných zemí (Guatemala, Bolívie, Venezuela, …), kde pomáhají léčit v různých oblastech.(zdroj kubánská lékařka) Kuba lékaře poskytuje za úplatu tak, jak je to běžnou zvyklostí civilizovaném světě. Celkem je v zahraničí více než 37 000 kubánských lékařů, pro které je práce v cizině vítanou možností výdělku, jako všude na světě. Jedná se přitom o více než polovinu všech lékařů na Kubě, kteří vystudovali na špičkových univerzitách v Havaně a v Santigo de Cuba.

Samozřejmě, že tito lékaři chybí ve vlastních kubánských nemocnicích, přičemž existují ústavy, ze kterých odešla téměř polovina lékařů do zahraničí. Vývoz také vyvolává konflikty s lékařskými organizacemi v těchto zemích, kde se odmítají řídit místně platnými, ale zastaralými normami.

Skutečností jsou i útěky těchto vyslaných lékařů prostřednictvím třetích zemí do zahraničí, především s podporou USA, kam v letech 2006–2010 odešlo již více než 1574 kubánských lékařů. Jejich rodiny jsou na Kubě za emigraci trestány, včetně propouštění rodinných příslušníků ze zaměstnání, aby rodiny donutili zaplatit náklady na vzdělání svých příslušníků v emigraci. Standardně jsou prý zabavovány nemovitosti emigrantů atp. Dle deníků USA jsou lékaři snažící o nezávislé aktivity vězněni.

 

Rozdílné služby pro cizince a politiky

V zemi existují výběrové nemocnice pro politiky a cizince (např. klinika Cira García^], do kterých má běžné obyvatelstvo zakázán přístup a která slouží i tzv. zdravotním turistům ze zahraničí, tak jako všude na světě. Kuba se tuto zdravotní turistiku pro cizí občany snaží vehementně podporovat a to i pro občany USA, kteří v domovině nemají možnost léčby. V zemi, kde navíc panuje široký nedostatek i základních léků, stále existují valutové lékárny, kde se za ceny pro naprostou většinu obyvatelstva nepřístupné prodávají léky, které na běžném trhu není možno získat. Kritici tohoto dělení na „bohaté“ a „chudé“ pacienty jsou zatýkáni a vězněni. Na Kubě jsou uvězňováni či souzeni i lékaři, mapující znečištění životního prostředí a jeho dopad na zdraví atp.

Zdravotní pojištění:

Od 1. 5. 2010 jsou zahraniční návštěvníci povinni uzavřít před vstupem do země zdravotní pojištění na celou dobu pobytu, aby mohla být zajištěna rychlá a odborná péče. Kubánské lékárny na malých městech mnohdy připomínají naše kiosky s novinami a cigaretami. Bezuzdný boom s lékárnami, jak to známe z ČR, tady nehrozí.

 

Komunikace

Internet na Kubě je cenzurován, vybrané nezávislé webové stránky především s kubánskými tématy na ostrově nelze otevřít. E-maily jsou často kontrolovány. Běžnému obyvatelstvu není internet poskytován. Rychlost připojení při 256 kb/s patří k nejhorším na světě.

Přístup k internetu je organizován a striktně kontrolován. Mají ho k dispozici především prominenti režimu: politici, vedoucí pracovníci a jejich rodiny či státem protežovaní umělci či sportovci, kteří si již navykli využívat Facebook i jiné moderní sítě.

Internet mívají omezeně k dispozici i zaměstnanci státem zřizovaných organizací a škol. Zde bývá zpřístupněn hlavně e-mail, samotný přístup na internet je velmi nekvalitní, omezovaný a proto málo používaný. Objemy dat potřebné k využívání např. Facebooku a jiných sítí zatím znemožňují jejich pravidelné využití v zemi s tak nekvalitním připojením. Rozšiřuje se proto i ilegální používání internetu.

Mezi disidenty na Kubě je známá skupina blogerů (např. slavná Yoani Sánchez), kteří pomocí internetu obcházejí informační monopol státu. Jejich blogy jsou však obvykle blokovány státem a nejdou na Kubě otevřít. Vystavování článků na internet probíhá často přes zahraničí (odvoz článku na USB klíči do ciziny, spravování facebookových profilů známými v cizině), pružněji je využíváno tweetování přes mobil.

Donedávna platil i zákaz nákupu počítačů a mobilů soukromými osobami, ten byl však novou vládou Raúla Castra zrušen. Cena běžného počítače však dosahuje ročního platu na ostrově a proto nelze počítat s dramatickými rozšířením PC v zemi. Mobilní telefony jsou dnes již rozšířené i mezi běžnými obyvateli Kuby.

Pro turisty bývá internet k dispozici v hotelech, kde je většinou nutno si zakoupit internetovou kartu (cca 10CUC/hodinu internetu).

Mobilní síť GSM (Cubacel/368 01F - 900 MHz) byla v květnu 2011 bez větších problémů dostupná mj. v krajích La Habana, Mayabeque, Matanzas, Cienfuegos, Sancti Spíritus a Villa Clara. Ceny hovorů pro místní obyvatelstvo jsou však nadále vysoké. Pro návštěvníky ostrova stojí (2011) jedna SMS do ČR cca 15 Kč, minuta odchozího hovoru pak cca 60 Kč, příchozího 30 Kč (roamingová zóna 3).

 

Kuba perla Karibiku

Kuba je největším a zároveň nejzajímavějším ostrovem Karibiku. Má bohatou historii. Od doby, kdy byl ostrov objeven Kryštofem Kolumbem v roce 1492, byl středem zájmu všech velkých mocností. Není se čemu divit, po dlouhá staletí byla Kuba „bránou“ do Nového Světa.

Na Kubě potkáte jedinečnou, barevnou, nesmírně živou, ale milou kulturu. Díky částečné izolaci v druhé polovině 20. století, i díky pohnuté historii se zde rodí jedni z nejlepších umělců. Kuba je matkou většiny latinsko-amerických tanců jako je son, rumba, cha-cha a salsa. Živou hudbu, kterou hraje skutečně kdejaký strejda, najdete na Kubě na každém rohu.

Kuba má řadu nádherných památek z koloniálních časů. Sama Havana je jedním velkým muzeem, které ale nepřestalo žít a dýchat. Procházíte ulice lemované koloniálními paláci, procházíte kolem barů s živou hudbou, které vám kdykoliv nabídnou svěží občerstvení. Celá atmosféra je doplněna krásnými automobily z padesátých let, ale i Kubánci, kteří vám budou nabízet kradené Cohiby (doutníky).

Kuba má vynikající podmínky pro pěstování tabáku a díky domu zde kouří kdekdo. Můžete navštívit tabákové plantáže, ale i továrnu, kde se cigarety balí. Je to jeden z nejlepších zážitků na Kubě. Pokud nejste příznivci tabáku, tak jistě ochutnáte výborný kubánský rum, který je zde skoro levnější než Coca-Cola. V každém baru vám namíchají výborný drink – Piňakoládu z čersvého a hlavně slaďoučkého ananasu, Mochito, Daiquiry či Cuba Libre.

V poslední době se na Kubě rozmáhá i ekoturistika. Můžete navštívit řadu farem a plantáží a podívat se, jak se hospodaří bez traktoru (nafta je drahá a tak Kubáncům nic jiného nezbývá). Koně nebo býci zapřáhnutí do pluhu či povozu doplní výbornou atmosféru venkova.

Ale tím hlavním důvodem, proč řada lidí jezdí na Kubu je nádherné azurové moře, pláže s jiskřivě zářivým pískem a palmami. Kromě pláží zde naleznete i korálové útesy, které vám představí pohádkový podmořský svět plný nádherných barev. Lepší podmínky pro šnorchlování a potápění se hledají jen těžko.

Kuba jednoznačně poskytuje výborné podmínky pro dovolenou u moře, ale i pro „baťůžkáře“, kteří chtějí poznat vyjímečnou kulturu.

 

Každodenní život Kubánců působí velmi ležérně. Vypadají, jako by měli na všechno spoustu času. Vůbec nikam nepospíchají, spousta jich jen tak posedává před domky a pozoruje, co se děje na ulici. Člověk má zároveň pocit, že na něco nebo někoho čekají. Jejich život možná může působit prázdně, ale podle všeho jim nic nechybí. Každý Kubánec má všechno, co mu k životu stačí. Zdarma vzdělání, zdravotnictví a bydlení, v každé domácnosti je televize, lednička, pračka a na verandě houpací křesla.

 

Zajímavosti

• Československý film "Rukojmí v Bella Vista" z roku 1979 byl natočen na Kubě. Film volně navazuje na stejně pojmenovaný díl ze seriálu 30 případů majora Zemana z roku 1970. Ten byl natočen v hotelu nad oblastí Viñales v provincii Pinar del Río.
• Ernest Hemingway strávil na ostrově téměř 20 let a z ostrova pochází i téma jeho nobelovského románu Stařec a moře. Žil ve vile Finca Vigía nedaleko Havany.
• Kubánci nesmí soukromě prodávat státem kontrolované produkty. Rybáři nesmí soukromě prodávat vlastnoručně ulovené ryby a mořské plody. Podobný zákaz platí také pro hovězí z vlastní krávy, ale nikoliv pro vepřové či drůbež.
• Na Kubě se nadále montují české motocykly Jawa.
• V Havaně během druhé svět. války (r.1941) zemřel český podnikatel Jindřich Waldes, prchající z protektorátu před nacismem.
• Od roku 1969 byly v zemi zakázány Vánoce, obnoveny byly až v roce 1998 po návštěvě papeže Jana Pavla II.
• Kubánský mramor byl dovážen do ČSSR: v českých budovách ze 70.–80. let (nádražích, centrálách KSČ atp.) najdete často obložení z růžového či žlutavého kubánského mramoru.
• V květnu 2006 byl kubánský prezident označen americkým časopisem Forbes jako 7. nejbohatší hlava státu na zeměkouli, zhruba na úrovni britské královny. Fidel Castro toto veřejně v přímém televizním přenosu odmítl a mimo jiné deklaroval, že nevlastní ani jeden dolar. Pokud mu někdo toto vlastnictví dokáže, tak se zavázal k tomu, že se okamžitě vzdá všech svých státnických funkcí.
• Na jednom náměstí v Havaně je pamětní pomník vyhlazení českých Lidic, který Kubánci instalovali k prvnímu výročí tohoto barbarského aktu, podobně jako v řadě jiných zemí světa.
• Hlavní město Havana bývá označována jako „Paříž Karibiku“.
• Státní zaměstnanci na Kubě (cca 7 miliónů lidí) neplatí daně ze mzdy.
•