DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

SAMOA

 

 

 

Základní údaje

Oficiální název: Nezávislý stát Samoa (sam. Malo Sa'oloto Tuto'atasi o Samoa, angl. Independent State of Samoa)

Kód země: WSM
Hlavní město: Apia (ostrov Upolu), 38 000 (2001)

Poloha: Oceánie, skupina ostrovů v jižní části Tichého oceánu

Plocha: 2 944 čtv. km

Počet obyvatel: 220 000 (2008)

Čas: středoevropský +12 (změna časového pásma od prosince 2011)

Telefonní předvolba: +685

Státní poznávací značka: WS

Národní internetová doména: ws

Olympijská zkratka: SAM

Státní svátek: 1. 6. (1962), Den nezávislosti

Nezávislost: 1. 1. 1962, od OSN, svěřenecké území pod správou Nového Zélandu

Vstup do země: cestovní pas, bezvízový styk při pobytu do 30 dnů, podmínkou je zpáteční letenka

Celní předpisy: standardní

Velvyslanectví ČR: není, nejbližší je v Austrálii - Embassy of the Czech Republic, 8 Culgoa Circuit, O'Malley, Canberra, tel. 0061/2/62901386, internet: www.mzv.cz/canberra

Generální konzulát České republiky v Austrálii Consulate General of the Czech Republic 169 Military Road, Dover Heights, Sydney NSW 2030 

Velvyslanectví země u nás: není, nejbližší velvyslanectví je v Bruselu - Embassy of Samoa, Avenue Franklin Roosevelt 123, B-1050 Brusel, tel. 0032/2/660 84 54.
Očkování: žádné povinné očkování, naléhavě doporučené očkování proti hepatitidě A a břišnímu tyfu

Ideální doba pro cestování: květen - říjen

Měna: tala (WST) = 100 sene

Jazyk: samojština, angličtina

 

  • Informace a mapy

 

Adresa národního turistického úřadu: Samoa Visitors Bureau, P. O. Box 2272, Apia, Samoa
Internet: www.visitsamoa.ws

Turistické regiony

Mapy
Samoa - www.lib.utexas.edu/maps/australia/samoa_rel98.jpg
Samoa - www.mapsouthpacific.com/samoa/index.html
Samoa, jednoduchá interaktivní mapa - www.visitsamoa.ws/map.aspx

 

 

Informace
Katalog internetových stránek - www.samoalive.com
Katalog internetových stránek - http://webdirectory.natlib.govt.nz/dir/en/pacific/regional/samoa/


Kultura
Kultura země, základní informace - www.everyculture.com/No-Sa/Samoa.html

 

Média
Pacific Magazine, americký časopis o oblasti Pacifiku - www.pacificmagazine.net
Samoa Observer, noviny - www.samoaobserver.ws


Města a regiony

 

Turistika
Průvodce - www.southpacific.org/guide/samoa.html
Samoan Sensation, rozsáhlý průvodce - www.samoa.co.uk

Ubytování
Na internetu existují stovky ne-li tisíce hotelových rezervačních portálů, pokud nemáte nějaký oblíbený zkuste např. Booking.com – www.booking.com, Hotel Reservation Service -www.hrs.com nebo Hotels.com – www.hotels.com

Hostels.com, vyhledávání a rezervace ubytování v hostelech a levných penzionech -www.hostels.com
IHA, pronájem soukromých apartmánů přímo od majitele - www.iha.com
Samoa Hotels - www.samoahotels.ws

 

 

 

 

 

Peníze a ceny

Levná ubytovna WST 35, jednolůžkový pokoj v průměrném hotelu WST 100, dvojlůžkový WST 160. Jídlo v restauraci od WST 20, na stáncích ještě levněji. Na plážích se dá levně ubytovat ve fale, kruhové chýši s otevřenými stěnami, nocleh i se stravou stojí kolem WST 60. ( 1 tala je cca 8 Kč)

 

Počasí

Po celý rok je teplo a horko, příjemněji je v suchém období od května do října. Teploty se pohybují celoročně kolem 30ľ C. Sezóna cyklonů je od listopadu do dubna. 

 

Doprava

Autobusy jezdí na všech ostrovech Nezávislé Samoi, nikde však nenajdete jízdní řád. Zeptejte se policistů na New Market Bus Stand v Apia, protože ti mají o odjezdech autobusů naprosto přesné informace. Taxíky jsou levné a v Apii mohou být najaté na každém rohu. Většinou ale nemají taxametry, a proto je nutné domluvit jízdné před nasednutím. Letadla a trajekty spojují oba hlavní ostrovy, plavba lodí trvá devadesát minut.

 

Lidé, zvyky, náboženství

Nejstaršími obyvateli ostrovů byli Lapitové, kteří sem přišli z ostrovů Fidži a Tonga.Prvními Evropany byli Holanďané, po nich následovali Francouzi, Britové, Američané i Němci. V roce 1899 převzali kontrolu nad východními ostrovy meričané, nad západními ostrovy Němci.. Po 1. světové válce přešla německá Západní Samoa pod správu Nového Zélandu. V roce 1962 získala Západní Samoa nezávislost.Současnými obyvateli jsou převážně Samoané (etnicky Polynésané), kterých je zde asi 93%, dále Evropané a Asiaté (hlavně Číňané). Téměř všichni obyvatelé se hlásí k některé z křesťanských církví. Lidé jsou zde velmi vlídní a pohodoví.

 

Odkazy

 

Samoa je souostroví v Polynésii, které je rovněž známo pod historickým názvem Plavecké ostrovy. Dnes se zde nacházejí dva státní útvary. Východní část, Americká Samoa, patří USA, zatímco západní část je nezávislým státem. Dříve se tento stát nazýval Západní Samoa, pak však bylo slůvko „Západní“ z názvu státu vypuštěno.

mezi Fidži a Samoou leží datová hranice

Západní Samoa je tvořena několika nádhernými tropickými ostrovy a osídlena velice příjemnými a pohodovými lidmi. Nabízí se zde plno aktivit – plavání, šnorchlování, jízda na kajaku nebo kanoi, koupání ve vodopádech nebo kráterových jezírcích. Na vulkanickém ostrově Savaięi jsou výborné podmínky pro trekking. Můžete chodit lávovými poli, případně se pokusit vystoupit na některý z vulkánů. Nebo si zahrajte kirikiti, místní velmi oblíbenou formu kriketu. Národním sportem je ovšem rugby.

Na ostrově Savaięi stojí největší tichomořská starověká stavba, stupňovitá pyramida Pulemelei. Je zarostlá roštím a není prakticky vidět.

 

Z DENÍKU PETRA DAUBNERA:

 

Samoa – highlights (pět nejzajímavějších lokalit, které jsem navštívil)

   1.Alofaaga Blowholes, ostrov Savaii – jednoznačně nejhezčí místo na Samoi. Jeďte sem ovšem pouze v době přílivu!

   2.To Sua Trench, ostrov Upolu – velmi zajímavá díra v zemi, propojená podvodním tunelem s oceánem.

   3.Palolo Deep Marine Reserve, Apia (ostrov Upolu) – moc pěkné šnorchlování přímo v hlavním městě - za přílivu.

   4.Lalomanu a okolí, ostrov Upolu – nádherné pláže, kde můžete bydlet v turistických fale, nebo stanovat o kus dál jako já.

   5.Saleaula Lava Fields, ostrov Savaii – zajímavé místo, kde lávový proud pohřbil na začátku 20. století celou vesnici.

 

  Naopak hodně dalších lokalit, které vychvalují průvodce, stojí za starou belu. Daleko nejhorší bylo pro mě v tomto ohledu místo zvané Pulemelei Mound (ostrov Savaii), které Lonely Planet i jiné průvodce z nějakých záhadných důvodů vyzdvihují jako highlight celé Samoi. Prdlajs tam ovšem uvidíte. Sopečný kráter Tafua (rovněž ostrov Savaii) je také docela zoufalé místo, je celý zarostlý vegetací

 

 

 

Samoa – základní informace

   Samoa je malá ostrovní země na západě Polynésie, ležící přibližně v polovině vzdálenosti mezi Havajskými ostrovy a Novým Zélandem. Její celková rozloha je 2,944 km2  a v roce 2008 zde žilo 217,000 obyvatel. Samou tvoří dva  velké ostrovy (dohromady 99% rozlohy státu) a osm dalších malinkých ostrůvků (zabírajících dohromady jen 1% plochy státního území). Velkými ostrovy jsou Savaii (1,694 km2) a Upolu (1,125 km2), které odděluje od sebe průliv Apolima Strait. Ostrov Savaii je větší a leží západněji. Nachází se na něm i nejvyšší hora Samoi, jíž je Mount Silisili (1,858 m.n.m.). Ostrov Upolu, který leží na východ od Savaii, je sice menší, ovšem mnohem lidnatější a leží na něm i hlavní město Apia, která má dnes asi 40,000 obyvatel (kolem 60,000 v aglomeraci). Na východ od nezávislé Sami leží dále Americká Samoa, která je americkým územím (hlavní město Pago Pago). Samoa leží na západní polokouli, východně od datové hranice. Apia má souřadnice 13°50’S a 171°44’W a od Prahy je vzdálena vzdušnou čarou 15,940  kilometrů.

   Ostrovy Samoa jsou sopečného původu. Dodnes lze zaznamenat aktivní vulkanismus na ostrově Savaii, kde došlo k poslednímu velkému výbuchu v roce 1700 a menší erupce byly zaznamenány v letech 1905–1911. Samoa leží v tropickém pásu jižní polokoule. Období sucha zde trvá od května do října, období dešťů od listopadu do dubna. V Apii napadne ročně v průměru 2,901 mm srážek. Nejdeštivějším měsícem je leden (437 mm), nejsušším měsícem je červenec (100 mm). Roční průměrná teplota v Apii je 26.2°C, rozdíly teplot během roku jsou naprosto zanedbatelné. Nejteplejšími měsíci roku jsou prosinec – duben (všechny tyto měsíce mají úplně stejnou průměrnou teplotu 26.5°C!), nejchladnějším měsícem je červenec (25.6°C). Samou občas sužují přírodní katastrofy. K poslední došlo 29. září 2009, kdy zemi zasáhlo zemětřesení o síle 8.1 stupně Richterovy škály. Zemětřesení vyvolalo následné vlny tsunami, která zpustošily nejen Samou, ale i Americkou Samou a Tongu. Největší vlny byly až 14 metrů vysoké. Ve všech třech zemích si vlny tsunami vyžádaly celkem 189 obětí na životech, z nichž většina zahynula právě na Samoi, a to především na jihovýchodě ostrova Upolu.

   Prvním Evropanem, který spatřil Samou, byl Holanďan Jacob Roggeveen (objevil toho v Oceánii víc, mimo jiné pojmenoval třeba Velikonoční ostrov) v roce 1722, aniž by zde ovšem přistál. Další slavný mořeplavec, Francouz Louis-Antoine de Bougainville, toto souostroví pojmenoval – dal mu název Plavecké ostrovy (anglicky Navigator Islands). Na souostroví si později dělali nárok především Němci, Američané a Britové. Nakonec si Samou na přelomu 19. a 20. století rozdělili Němci (západní část) a Američané (východ – Americká Samoa - patří Američanům dodnes, všechny další informace v tomto článku se ovšem týkají nezávislé Samoi). Hned na počátku první světové války, v roce 1914, zabral Německou Samou Nový Zéland, který si ji samozřejmě ponechal i po válce a spravoval Západní Samou až do roku 1962 jako mandát Společnosti národů (později mandát OSN). Za novozélandské nadvlády se ovšem staly dva incidenty, které příliš nepřispěly k popularitě nových okupantů. V letech 1918-1919 sem byla z Nového Zélandu zavlečena epidemie chřipky, která usmrtila pětinu obyvatelstva Samoi. To byla samozřejmě nešťastná náhoda. V roce 1929 však zabíjeli Novozélanďané přímo. Samojští domorodci tehdy protestovali proti novozélandské administrativě. Vypukly nepokoje, které Novozélanďané rozehnali kulometnou střelbou do demonstrantů. Výsledek (11 mrtvých, 50 zraněných) Novozélanďanům rozhodně na popularitě nepřidal. Dodnes se dni, kdy se tak událo (28. prosinec 1929) říká na Samoi Černá sobota. Nezávislosti na Novém Zélandu dosáhla Samoa 1. ledna 1962. Zároveň byla ve stejném roce podepsána smlouva o přátelství s Novým Zélandem, která mimo jiné zajistila Samoi vojenskou ochranu Nového Zélandu v případě napadení (Samoa dodnes nemá regulérní armádu). Nový nezávislý stát se nejdříve jmenoval Západní Samoa (Western Samoa). V roce 1997 však bylo slůvko „Western“ z názvu státu vypuštěno. Samoa byla vůbec prvním územím v Oceánii (kromě Austrálie a Nového Zélandu), které získalo nezávislost (zatímco posledním nezávislým státem v Pacifiku se stala 1. října 1994 republika Palau).

   Dnes se stát oficiálně jmenuje Nezávislý stát Samoa (Independent State of Samoa), zkráceně Samoa. Všimněme si, že název státu nic neříká o tom, zde je země republikou či monarchií! V čele Samoi stojí šéf státu (chief of state), v čele vlády je ministerský předseda (Prime Minister). Zákonodárnou moc má Zákonodárné shromáždění (Legislative Assembly neboli Fono), ve kterém zasedá 49 zástupců. Forma vlády na Samoi je nejasná a není ústavně definována. Samoa je něco mezi volanou monarchií a republikou. V současné době je země většinou charakterizována jako de facto republika (tak ji označuje například Wikipedia), protože nynější „šéf státu“ byl v roce 2007 zvolen na pětileté funkční období (zatímco dvě předchozí šéfové státu byly jmenováni doživotně). Úřední jazyky jsou na Samoi dva – angličtina a samojština (polynéský jazyk). Administrativně se Samoa dělí na 11 itumalo, což jsou politické distrikty, vytvořené na kmenovém základě. Etnicky na Samoi převažují čistokrevní Samojci (Polynésané), tvořící 92.6 % obyvatelstva. 7% obyvatelstva jsou tzv. Euronésané (míšenci Polynésanů a bělochů) a pouze 0.4% tvoří „Evropané“ (rozuměj běloši). Prakticky všichni obyvatelé Samoi jsou křesťané. Působí zde mnoho církví, z nichž nejpočetnější jsou kongregacionalisté (35% obyvatelstva, jinak se tato církev nazývá též LMS, což je zkratka „London Missionary Society“), římští katolíci (20%), metodisté (15%) a adventisté sedmého dne (13%).

   Ekonomicky je Samoa chudou zemí. Větší investice jsou zcela závislé na zahraniční pomoci, kterou poskytuje především Austrálie, Nový Zéland, Evropská unie, Japonsko, Čína a Singapur.  Zemědělství zaměstnává dvě třetiny populace a zemědělské výrobky (především kopra a kokosový olej) tvoří 90% exportu. Jediným průmyslovým odvětvím na Samoi (kromě potravinářství) je výroba automobilových dílů. Asi 25% HDP vytváří turistický ruch.  Nejpopulárnějším sportem na Samoi je, stejně jako na Fidži, rugby.

 

Apia – základní info

   Apia leží na severním pobřeží ostrova Upolu, který je sice menší než sousední Savaii, zato však je mnohem více zalidněný. V Apii žije v současné době asi 40,000 obyvatel, spolu s přilehlými předměstími pak asi 60,000 obyvatel. Apia má souřadnice 13°50’S a 171°44’W (nejsevernější hlavní město v Oceánii, které jsem navštívil) a od Prahy je vzdálena vzdušnou čarou 15,940  kilometrů. Leží v ústí řeky Vaisigano River a je zde nejvýznamnější samojský mezinárodní přístav, neboť apijská zátoka je poměrně dobře chráněná. Rovněž letiště Apia – Faleolo je nejvýznamnějším mezinárodním letištěm v zemi, jenže to neleží přímo v Apii, nýbrž 35 kilometrů na západ od ní. V Apii napadne ročně v průměru 2,901 mm srážek. Nejdeštivějším měsícem je leden (437 mm), nejsušším měsícem je červenec (100 mm). Roční průměrná teplota v Apii je 26.2°C, rozdíly teplot během roku jsou naprosto zanedbatelné. Nejteplejšími měsíci roku jsou prosinec – duben (všechny tyto měsíce mají naprosto stejnou průměrnou teplotu 26.5°C!), nejchladnějším měsícem je červenec (25.6°C).

   Apia byl nejdříve název malé vesnice, podle které dostala pozdější metropole své jméno. V roce 1800 žilo ve vesnici Apia asi 300 obyvatel. Moderní Apia však byla založena až v 50. letech 19. století. Prvními bělochy, kteří významným způsobem zasáhli do dějin Apie a celé Samoi vůbec, byli evropští misionáři. Asi nejznámějším z misionářů byl John Williams (1796-1839), který byl navíc jedním z prvních šiřitelů křesťanství na ostrovech – na Samou přišel už roku 1830. Williams byl misionářem anglické společnosti LMS (London Missionary Society), která má dodnes na Samoi nejvíce příznivců (někdy se jim říká rovněž kongregacionalisté, ale toto označení na Samoi nikdo nepoužívá). Ještě před Williamsem, už v roce 1828, přistáli na Samoi první misionáři metodističtí, a po něm i kazatelé katoličtí, mormonští a další. Zastavme se však ještě u zajímavé postavy Johna Williamse. To byl pravý mučedník své církve. Do Tichomoří se vydal jako misionář už v roce 1816, kdy mu bylo pouhých 20 let!  Svou misionářskou kariéru začal ve Francouzské Polynésii, kde působil na ostrovech Tahiti a Raiatea (tento ostrov sloužil jako základna pro jeho další tichomořské misie). V rámci své profese zavítal dále na Cookovy ostrovy (ostrovy Aitutaki a Rarotonga). V roce 1830 přistál na Samoi na ostrově Savaii. Měl štěstí, neboť těsně před jeho příchodem předpověděl domorodý prorok Nafanua, že cizinci přinesou na Samou nové náboženství, které nakonec zvítězí. Poté, co založil (spolu s kolegou Charlesem Barffem) misii LMS na Samoi, odjel na čas do Anglie, kde shromáždil peníze pro svoji další činnost. V roce 1838 se vrátil na Samou a tentokrát zde zakotvil na ostrově Upolu. Osudným se mu stalo až vylodění na vanuatském ostrově Erromango v roce následujícím. Williams tu měl pro změnu opravdu velkou smůlu, neboť den před jeho příjezdem zabili bílí obchodníci se santálovým dřevem na ostrově několik lidí, a tak si domorodci vybili svůj vztek na bezbranném misionáři a okamžitě po přistání ho (spolu s jeho kolegou Jamesem Harrisem) zabili a snědli. Stalo se tak 20. listopadu 1839. Zajímavou dohru měl ovšem tento případ po 170 letech! V roce 2009 pozvali obyvatelé ostrova Erromango (nyní už horliví křesťané) prapravnuka Johna Williamse, Charlese Milnera-Williamse, na ostrov i s jeho rodinou, aby ho symbolicky požádali o odpuštění. Potomci kanibalů se během impozantního obřadu seřadili a žádali jeden po druhém členy Williamsovy rodiny, jichž přijelo celkem osmnáct, o odpuštění. Jako součást omluvy za zabití jeho prapradědečka obdržel Milner-Williams na revanš sedmiletou dívku. Samozřejmě jí dostal pouze symbolicky a nesnědl jí, nýbrž se naopak zavázal postarat se o dívčinu výchovu a vzdělání. Jako další projev usmíření pak ostrované přejmenovali Dillonovu zátoku, kde byl Williams zabit, na zátoku Williamsovu.

   Brzy po misionářích přišli na Samou obchodníci a lovci velryb. A jak už to tak bývá, s obchodními zájmy přišly brzy i zájmy politické. V 50. letech 19. století se stala Samoa dějištěm zápasu tří světových mocností o to, kdo tuto malou tichomořskou zemi ovládne. Německo, Velká Británie a USA vyslaly do apijského přístavu válečné lodě, aby demonstrovaly svou sílu. Zdá se, že příroda měla tehdy více rozumu než všichni mocipáni dohromady, neboť 16. března 1889 se přihnal cyklon (či, chcete-li, hurikán). Vojenské lodě odmítly přístav včas opustit (přece ho nenecháme na pospas našim konkurentům, že?) a tak se během bouře potopilo v apijském přístavu šest válečných lodí ze sedmi. Tato přírodní katastrofa pravděpodobně odvrátila hrozící válku mezi třemi mocnostmi. Ztráty utrpělo pouze Německo a USA. Obě mocnosti ztratily po třech lodích. Celkově zahynulo toho dne v apijském přístavu 92 německých a 62 amerických námořníků. Brity mohlo těšit, že jedinou lodí, vyváznuvší z katastrofy, byl britský křižník Calliope, kterému se nakonec přece jen podařilo ze zátoky včas odjet. Mocensky to ale Britům nakonec bylo houby platné, neboť ze tří uvedených mocností to byli nakonec oni, kdo byl vyšachován z dělení Samoi. Hned v roce 1889 sice byla podepsána Berlínská smlouva, která uznávala nezávislost Samoi, ve skutečnosti si ovšem významný vliv v zemi udržely všechny tři mocnosti. Avšak už v roce 1899 byla Berlínská smlouva změněna v neprospěch Britů. Apii a celou západní část Samoi obsadili Němci, zatímco východ Samoi obsadili Američané, kteří drží tuto svou polovinu dodnes.

   Nutno ovšem podotknout, že nejen kolonizátoři přicházeli v té době na Samou. Nejslavnějším apijským usedlíkem byl bezesporu skotský spisovatel Robert Louis Stevenson (1850-1894), který si postavil dům ve Vailimě na předměstí Apie a strávil zde poslední čtyři léta svého života. Stevenson zde v roce 1894 i zemřel a má tu hrob a muzeum.

   Na počátku 19. století se na Samoi vytvořilo hnutí Mau, které protestovalo proti přítomnosti kolonizátorů zemi. Těmi byli nejdříve Němci, ale v roce 1914, kdy vypukla první světová válka, je vystřídali Novozélanďané, kteří hrdinně využili příležitosti a zabrali Němcům, zaneprázdněným boji v Evropě, jejich dosavadní kolonii. V sobotu 28. prosince 1929 protestovali samojští demonstranti v Apii proti novozélandské administrativě. Novozélanďané reagovali kulometnou střelbou do demonstrantů. Výsledek (11 mrtvých, včetně vůdce hnutí Mau, 50 zraněných) Novozélanďanům rozhodně na popularitě nepřidal, a to zvláště díky faktu, že demonstrace byla poklidná a nenásilná. Dodnes se dni, kdy se tento masakr udál, říká na Samoi Černá sobota. Jelikož ovšem Novozélanďané v obou světových válkách bojovali na té správně straně (co se výsledku obou konfliktů týče), zůstali na západě Samoi až do roku 1962. V tomto roce Samoa získala, jako první tichomořský národ, úplnou nezávislost. Pro úplnost ještě dodejme, že dnes je na tom Americká Samoa ekonomicky daleko lépe než Samoa nezávislá. Obyvatelé Americké Samoi sice nemají přímo americké občanství, ale mohou se do USA volně stěhovat a dnes jich v USA žije kolem 130,000, čili daleko více než v samotné Americké Samoi, která měla roku 2008 necelých 60,000 obyvatel…

 

 

Co jsem viděl v Apii?

   Bydlel jsem v hotelu Seaside Inn, což je nejlevnější hotel uvedený v Lonely Planet. Leží asi kilometr od centra a je to typické batůžkářské doupě. Stejně jako všude na Samoi, i v Apii je velké množství krásných kostelů. Nejvíce se mi líbil katolický kostel na nábřeží. Najdete v něm mimo jiné hrob vůbec prvního kardinála v celé Polynésii, který zemřel v roce 2006. Nedaleko katolického kostela stojí kostel církve LMS. Ten byl postaven na místě, kde byly uloženy kosti Johna Williamse. Ostatky tohoto mučedníka byly totiž (po jeho zkonzumování místními domorodci) na ostrově Erromango vyzvednuty a přeneseny do Apie. Naproti kostelu je pak památník Johna Williamse. Docela hezká je i Clock Tower (Hodinová věž), stavba typická pro mnohá města, jichž se dotkla anglosaská tradice. Za zmínku stojí možná ještě dvě veliké moderní vládní budovy, situované rovněž na nábřeží. Jednou z nich je budova Samojské národní banky (National Bank of Samoa).

   V centru Apie jsou dále tři tržiště. Nejmenší z nich je Rybí trh (Fish Market). Leží také na nábřeží a je poměrně malinký. Podle Lonely Planet je nejrušnější dobou na trhu nedělní dopoledne, ale moc rušné to tu touhle dobou zrovna nebylo. Některé ryby byly ovšem pěkně barevné. Dále je zde Bleší trh (Flea Market), ležící kousek od Rybího trhu. Vzhledem k jeho názvu jsem očekával, že tam budou prodávat nějaké zajímavé cetky, jak je to občas k vidění třeba v Asii, ale ve skutečnosti je to celkem nezajímavá turistická tržnice, kde se prodává oblečení a řemeslné výrobky. Nic jsem si tu nekoupil, i když třeba peněženka, upletená z palmových listů, byla docela pěkná. Jasně největším a nejrušnějším tržištěm je ovšem hlavní trh Maketi Fou (Market Place), kde se prodávají potraviny. Tržnice jeto veliká a zastřešená a můžete se tu i najíst v jednom z mnoha stánků s jídlem.

   Dále jsem navštívil poloostrov Mulinuu Peninsula. Zde se nachází několik míst, důležitých pro historii a státnost Samoi. Jsou tu například hroby zdejších náčelníků či místo, kde byla 1. března 1900 poprvé vztyčena německá vlajka. Dále zde stojí dvě parlamentní budovy. Starý parlament je takové větší fale (otevřené, beze stěn), kdežto parlament nový, kde se zasedá dnes, má sice tvar fale rovněž, je to však prosklená, i když nijak velká stavba. Vedle obou parlamentů se pak rozprostírá velikánská soudní budova.

   Jednou z atrakcí Apie je také korálová rezervace Palolo Deep Marine Reserve. Vstup do této rezervace je kousek od hotelu Seaside Inn. A za nepatrné vstupné se vám zde dostane opravdu hodně muziky. Pokud jste sem tedy přišli šnorchlovat. Dá se tu i příjemně odpočívat a nedělat nic, ale není to pláž na koupání. Dno je pokryté korálovou drtí a pokud chcete objevovat krásy zdejšího podvodního světa, jděte sem pouze za přílivu, jinak se budete plazit po břiše po ostrých korálech, a to věru není věc zábavná, něco o tom vím (tuto zkušenost jsem ovšem nezískal zde, nýbrž na Vanuatu a Fidži). U pobřeží je většina korálů mrtvých, protože je zde malá hloubka, ale pokud poplavete až k dřevěné tyči, která je zalita do betonu kus od břehu, bude se vám tu určitě líbit. Zde se dno najednou prudce svažuje do hloubky. A právě v tomto místě je to nejlepší. Jsou tu pěkné korály, především však mnoho ryb. Proplouval jsem například houfem tisíců malých modrých rybek – takové hejno jsem snad ještě nikde neviděl. Taky jsem zahlédl asi metr dlouhou „štiku“ (štice se to tedy alespoň dost podobalo) a nějaká malá mrcha (asi rybka) mě ďobla do nohy. Ne že by to bolelo, ale hrozně jsem se lekl. Sem určitě v Apii zajděte. Doporučuji obzvláště neděli, kdy je jinak skoro všechno zavřené. A pokud nemáte s sebou brýle nebo šnorchl, můžete si je zde za přijatelný poplatek půjčit.

   V Apii je také Museum of Samoa. Muzeum je malé, ale celkem pěkné a je sem vstup zdarma. Dozvíte se tu něco málo o historii, umění a přírodě Samoi.

    Hezká je i Vailima (místo, kde je Stevensonovo muzeum a jeho hrob) 

Apia – praktické informace

Oficiální měnou na Samoi je 1 samojská tala (dále T), která se dělí na 100 sene. Orientační kurs v listopadu 2010: 1 T = 8 Kč. Název místní měny je vlastně zkomoleninou slov dolar a cent. Místní lidé také často místo tala říkají dolar.

   Ubytování: Seaside Inn – 42 T na osobu a noc v „dormitory“ (v místnosti pro 3 osoby), včetně menší snídaně. Celkem dobré ubytování, navíc zde většinou bydlí baťůžkáři. Kuchyňka k dispozici. Za zmínku stojí také fakt, že tu mají sprchu s teplou vodou, což je v levnějších hotelech v Oceánii téměř rarita. Bohužel se v hotelu krade – „nenápadně“ zde mizí jídlo z lednice…

   Doprava na letiště: Letiště Faleolo je bohužel vzdáleno od centra Apie asi 35 kilometrů. Možnosti, jak se tam dostat, jsou následující: 1) běžný autobus – cena 3 T. Potíž je v tom, že jezdí pouze přes den a první vyjíždí z Apie v 6:00 ráno. Pokud musíte být na letišti jako já v 5:30, nebo naopak odlétáte třeba o půlnoci, tato možnost padá. 2) shuttle bus – v hotelu Seaside Inn si ho můžete objednat za 25 T na osobu. Tuto možnost jsem byl nucen zvolit já. 3) taxi – cena je asi 50-60 T.

   Jídlo a pití: Supermarket (opět výběr nejlevnějších potravin): fazole v tomatě (konzerva, 420 gramů) 3.20 T, apple pie (koláč plněný jablečnou marmeládou) 1.20 T, malá pizza 2 T, čínský vepřový luncheon meat (konzerva, 340 gramů) 3.50 T, litr plnotučného mléka (krabice) 3.40 – 4.50 T,  špagety v tomatě (konzerva, 420 gramů) 2.90 T, půl kila nepříliš kvalitní šunky 7 T, Coca Cola 3.50 T (láhev 750 ml), pivo Vailima 5.80 T (lager, láhev 750 ml).  Barbecue – pouliční stánek – 8 T (párek, 2 kuřecí stehýnka, kus skopového, zelenina a brambory, skvělé). Velmi levně se lze najíst na hlavním tržišti Maketi Fou. Dal jsem si tu oběd za 4.50 T (jeden kousek kuřete 1 T, jeden kousek ryby 1 T, 1 porce rýže 1 T, něco jako hamburger 1.50 T).

   Vstupy: Palolo Deep Marine Reserve – 3 T (nejnižší vstupné na celé Samoi a přitom paráda). Museum of Samoa – vstup zdarma!

   Různé: Posílal jsem do ČR 3 DVD s fotkami a stálo mě to neuvěřitelných 28.60 T! Nechtěli to vzít jako těžký dopis, nýbrž jako balík. Polstrovaná obálka stála 2.90 T, zbytek bylo poštovné. Snad to alespoň dojde. Internet jsem v Apii použil jen jednou. Cena byla 8 T na hodinu (zatím nejdražší internet použitý na Cestě), běžná cena je však 10-15 T na hodinu, předplacená karta na místní wifi sítě vyjde rovněž na 15 T na hodinu. 

 

Upolu – praktické informace

 

   Doprava: Autobus Apia – Lalomanu: 2 hodiny jízdy, 6 T, vzdálenost cca 60-70 kilometrů (odhad z mapy). Toto je nejdelší vzdálenost, kterou můžete z Apie urazit autobusem. 

   Vstupy: To Sua Trench – 10 T. Muzeum Roberta Louise Stevensona – 15 T (nenavštívil jsem, zavírají už v 15:30). NP O Le Pupu Pue a baháistický chrám (+ expozice) – vstup zdarma.

 

vodopád Papapapai-Tai Falls. Název se do angličtiny přepisuje různě, ale ty čtyři slabiky „pa“ tam jsou vždycky. Vodopád je krásně vidět z jednoho odpočívadla u silnice. Není moc vodnatý, zato je vysoký 100 metrů, takže určitě stojí za vidění.

   Další pamětihodností, kterou jsem zhlédnul, byl místní baháistický chrám. Ten se nachází v místě zvaném Tiapapata, tj. v podstatě na předměstí Apie, asi osm kilometrů od centra směrem do hor. Chrám byl dostavěn v roce 1984, je 28 metrů vysoký a 27 metrů široký. Je to poměrně pěkná, moderní budova, která je navíc zasazena do nádherných zahrad. 

Celkově mě Samoa vyloženě nezklamala, ale ani nenadchla. Nová Kaledonie, Vanuatu, Fidži i Francouzská Polynésie se mi líbily víc. Samozřejmě i na Samoi jsou krásná místa. Nejvíc se mi líbila tato:

Ostrov Savaii – celkový dojem

vesnice Mulifanua. Ta je vzdálena od letiště asi tři kilometry a jezdí odsud trajekt na ostrov Savaii. Cesta na druhou stranu průlivu do Salelology trvala přesně hodinu a půl. Saleologa je daleko největší vesnice na ostrově Savaii a téměř připomíná město, najdete tu dokonce i bankomat.

   Měl jsem s sebou dva průvodce - Lonely Planet a brožurku od firmy Jasons Travel Media, kterou jsem dostal v turistické kanceláři na letišti. Musím říct, že na Savaii toho zase není k vidění tak moc, jak se snaží namluvit oba průvodce. Spoustu „zajímavostí“ si doslova cucají z prstu. Co bych vám tedy doporučil já? V každém případě se jeďte podívat na  Alofaaga Blowholes, ty jsou fakt parádní, jednoznačně highlight číslo jedna včetně okolního pobřeží. Pěkná jsou také lávová pole v Saleaula, vodopád Afu Aau Waterfall a šnorchlování na pláži u Vaisala Beach Hotelu. Pokud ostatní věci vynecháte, o nic nepřijdete. Když si půjčíte auto, dá se to všechno podle mě vidět i během jediného dne.

 

Savaii – praktické informace

Oficiální měnou na Samoi je 1 samojská tala (dále T), která se dělí na 100 sene. Orientační kurs v listopadu 2010: 1 T = 8 Kč. Název místní měny je vlastně zkomoleninou slov dolar a cent. Místní lidé také často místo tala říkají dolar. 

   Obecně k cenám: ceny jsou málokdy a málokde uvedeny. Nejspíš na ně narazíte v obchodech, ale i zde je zboží často bez cenovky. Místní samozřejmě vědí, co kolik stojí, ale vás jako cizince pravděpodobně dost často trochu natáhnou. Ceny jsou dále uvedeny u některých vstupů a u trajektu. Ale v drtivé většině příkladů jsou ceny „smluvní“ – místní si řeknou cenu (třeba za vstup nebo za autobus) a vy zaplatíte. Občas jsem měl také pocit, že místním vůbec nedochází reálná cena jejich služeb. Často vám třeba nabídnou ubytování ve fale třeba za 50 T. Přitom byste spali téměř pod širákem (pravda, se střechou nad hlavou, ale v otevřeném prostoru, kde létají večer mračna komárů) a místní nedokážou pochopit, že se vám cena (která je dost mastná i na levnější hotel) zdá příliš vysoká.

vesnice Satoalepai, kde mají swimming turtles. Je tu takový bazének, v němž plave několik mořských želv. Můžete mezi želvami i plavat. Zkoušel jsem to se šnorchlem, ale voda je dost špinavá

vesnice Vaisala, kde má být dobré šnorchlování. Dá se říct, že průvodce se nemýlil. U hotelu „Vaisala Beach Hotel“ je pěkná pláž. Je tu pohodlný vstup do vody po písku a přitom je tu k vidění docela dost korálů a rybek. Zahlédl jsem i jednu mořskou želvu.

jeskyně Peapea Cave je celkem malá, platí se tu vstupné a mají tu dokonce i umělé osvětlení. Peapea Cave je napůl lávová (v roce 1905 se i tudy valila láva z vulkánu Matavanu) a napůl krasová (na stropě jsou malinké stalaktity)

 

 

  

   Letadlo Nadi (Fidži) – Apia–Faleolo (Samoa) společnosti Air Pacific letělo 1:37 hodiny čistého času. V Apii část lidí vystoupila, spoj pak pokračoval do Honolulu.  Při odletu ze Samoi se na letišti platí odletová taxa 40 T, která není zahrnuta v ceně letenky! Na letišti Faleolo jsou turistické informace, směnárny i bankomaty, i když žádné velké letiště to není.

   Doprava na ostrově: Trajekt Mulifanua (ostrov Upolu) – Salelologa (ostrov Savaii): 12 T, 1.5 hodiny jízdy. Autobusy jsou relativně levné a jezdí často po okružní silnici kolem ostrova. Jízdní řády nikde nevisí, ale místní vědí, v kolik zhruba autobus jede a kam. Zastávky nikde nejsou, autobus prostě zastaví, kde na něj mávnete. Vzdálenosti na ostrově jsem pouze odhadoval z mapy, nejsou zde směrovky s kilometry ani patníky. Orientační cena autobusu: 10 kilometrů = 1.5-2 T. Občas jsem také něco stopnul.

   Jídlo a pití: Na Samoi je dráž než na Fidži. Potraviny jsem nakupoval většinou v menších krámcích. Příklady cen: 4 buchty „se šódó“ 2 T, špagety v konzervě 3 T (420 gramů), sardinky v tomatě 2.50-3 T (420 gramů), pivo Vailima 6T (750 ml, dvanáctka, velmi dobré, ale chtějte chlazené).

   Vstupy: Lávová pole ve vesnici Saleaula 5 T. Swimming turtles ve vesnici Satoalepai 5 T.  Mount Matavanu (cesta ke kráteru) – 20 T. Peapea Cave – 5 T (platil jsem ale 3.40 T, protože neměli za 10 T nazpátek a tak si vzali drobné). Alofaaga Blowholes – 5 T (platil jsem 10 T, protože o dalších 5T jsem byl zkásnut za úschovu krosny). Afu Aau Waterfall – 5 T. Pulemelei Mound – 5 T (sem opravdu nechoďte…). Kráter Tafua Savaii – 10 T.

   Různé: lava lava (sarong) – 15 T.

 

 

 

Samojština

  talofa                           vítejte

tofa                              sbohem, nashledanou

faafetai                         děkuji

faamolemole                prosím

ioe                               ano

leai                              ne

masalo                         možná

taeao                           zítra

manuia le po                dobrou noc

o a mai oe?                  jak se máš?

fia ai                            mám hlad

fale                              dům

falesa                           kostel

maketi                         trh

falemai                         nemocnice

matafaga                      pláž

motu                            ostrov

vaituloto                       jezero

***************

 

 

z internetové diskuse:

na Samoi jsem bydlel v hotelu v Apii, neboť mi fale v rezortu přišlo divné. Ale po zkušenosti, kterou jsem na Samoi získal, bych se již toho nebál.

Doporučuji si vyměnit WST (tala) až na Samoi. Přiletěli jsme půlnočním letem, přesto jsme si mohli na letišti vyměnit, a celkem se kurzy nelíší. Platební karty berou v půjčovnách aut, hotelech/resortech a v některých restauracích, ale rozhodně bych se jen na ně nespoléhal. Bankomaty jsem viděl pouze v Apii. Já byl vybaven AUDy a myslím si, že to jasně nejlépe směnitelná měna pro Oceánii. USDem také nepohrdnou. Kurzy WST vůči EUR mi nepřišli výhodné. Upolu poskytuje mnoho zajímavých míst: muzeum R. L. Stevensona, mnoho vodopádů, pláže a místa k potápění s dýchací trubicí či s lahvemi. Je více civilizovanější.

Savai je více přírodní s rozsáhlými lávovými poli a větší divočinou. Já se rozhodl pouze pro Upolu a byl jsem okouzlený.

Drtivá návštěva vodopádů je zpoplatněna, ale není to ruinující (5 - 10 WST).

 doporučuji bydlet na Upolu a udělat si výlet na Savai. Mezi ostrovy jezdí trajekt, který přepraví i auto.

 

navštívil jsem oba státy a víc se mi zalíbilo na Samoi. Fidži je levnější, ale je tam víc žebráků a narazil jsem tam i na nepoctivce, zvláště ze skupiny fidžijských Indů. Samoa je více panenská. Pokud jde o přírodu doporučuji jednomyslně Samou, kde je mnoho vodopádů. Přístup do moře na potápění, šnorchlování je lepší zase na Fidži.

letadlem - přímé spojení existuje. 

 Já jsem si víc užil Samou.

mořská rezervace Palolo

Odjezd podél východního pobřeží s návštěvou vesniček a místních dřevořezbářů ve vesničce Uafato. Průjezd průsmykem Le Mafa na jižní pobřeží, návštěva vodopádu Sopoaga. Oběd ve vsi Laloman na mysu Tapaga, letecký výlet na druhý hlavní ostrov Samoy Savai'i, který je vyhlášen nedotčenou přírodou a tradičním způsobem života