(MOMENTÁLNĚ TURISTICKY NEPŘÍSTUPNÝ)
Jemenská republika, arabsky al-Džumhúríja al-Jamaníja
Oficiální název státu v českém překladu Republika Jemen
ROZLOHA: 536 869 km2 (včetně ostrovů Perim, Kamarán a Sokotra) 2/3 území Jemenu není trvale obýváno.
Hranice: celkem 1,746 km, z toho Omán 288 km, Saudská Arábie 1 458 km
Pobřeží: 1 906 km
HLAVNÍ MĚSTO: San'á (926 000 obyvatel, letní hl. město), Aden (400 000 obyvatel, zimní hl. město)
Členství v některých mezinárodních organizacích OSN, Arabská liga
STÁTNÍ ZŘÍZENÍ: islámská republika
HLAVA STÁTU: prezident polní maršál Alí Abdalláh Sálih (od 22.5. 1990, bývalý prezident Severního Jemenu)
EKONOMICKÁ SITUACE: jedna z nejchudších zemí světa
POČET OBYVATEL: 19,349,881 (asi 95 % Arabů, dále Židé, Indové, Pákistánci, Somálci)
Věk: 0-14 let: 46.8% (muži 4 606 110; ženy 4 446 229); 15-64 let: 50.4% (muži 4 972 946; ženy 4 778 034); 65 let a více: 2.8% (muži 272,921; ženy 273,641)
Průměrný věk: 16,4 let
Roční přírůstek populace: 3,42 %
Porodnost: 43,23 na 1 000 obyvatel
Úmrtnost: 9,04 na 1 000 obyvatel
Očekávaná délka života: celkem 60,97 let, muži 59,16 let, ženy 62,87 let
JAZYK: arabština (úř. j.), beduínské dialekty
STÁTNÍ NÁBOŽENSTVÍ: islám (většinou sunnité), velmi malé křesťanské a hinduistické komunity
MĚNA: jemenský rial (v létě 2004 byl kurz 1 USD = 164 YER)
HLAVNÍ VÝVOZNÍ ARTIKL: ropa (91 %)
HLAVNÍ DOVOZNÍ ARTIKL: potraviny (40 %)
Časové pásmo: GMT + 3 (aktuální čas)
Správní uspořádání: 17 guvernátů - Abyan, Adan, Al Bayda, Al Hudaydah, Al Jawf, Al Mahrah, Al Mahwit, Ataq, Dhamar, Hadhramawt, Hajjah, Ibb, Lahij, Marib, Sadah, Sana, Taizz
Měna: 1 jemenský riál (YER) = 100 filů (aktuální kurz)
El. systém: 220V/50Hz
Míry a váhy: metrický systém
Tel. předčíslí: 00 967
Přírodní zdroje: ropa, ryby, kamenná sůl, mramor, menší zásoby uhlí, zlata, olova, niklu a mědi,
Věk: 0-14 let: 46.8% (muži 4 606 110; ženy 4 446 229); 15-64 let: 50.4% (muži 4 972 946; ženy 4 778 034); 65 let a více: 2.8% (muži 272,921; ženy 273,641)
Průměrný věk: 16,4 let
Roční přírůstek populace: 3,42 %
Porodnost: 43,23 na 1 000 obyvatel
Úmrtnost: 9,04 na 1 000 obyvatel
Očekávaná délka života: celkem 60,97 let, muži 59,16 let, ženy 62,87 let
Cestovní doklady (květen 2004)
Pro vstup do Jemenu potřebujete vízum. Turistická víza jsou obvykle udělována na dobu 3 měsíců. Pokud je ve vašem pase důkaz o va‰í návštěvě Izraele, vízum vám nebude uděleno automaticky.
Zastupitelské úřady
Velvyslanectví Jemenské Republiky, Pod hradbami 5, 160 00 Praha 6,
tel: 233 331 568, 233 331 598
fax: 233 332 204
titulář: J.E.p. Salem Yahya ALKHAREJAH
funkce: Velvyslanec
Provozní hodiny úřadu: 8.30 - 15.30
Při žádosti o vízum potřebujete dvě fotografie, platný pas a kopii letenky.
Režim vstupu je stejný jako v ostatních arabských zemích - při průchodu pasovou kontrolou cestující odevzdá registrační přihlašovací lístek v angličtině nebo v arabštině. Stejná procedura platí i při odletu.
Embassy of the Czech Republic, Safia Janoobia, Political Area, Street No. 16, P.O.Box 2501, Sanaa, Republic of Yemen
tel: 00967/1/440946, 440798
fax: 009671/440762
e-mail: sanaa@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/sanaa
Vedoucí úřadu: Ing. Václav MATOUŠEK
Funkce: rada-vyslanec
Působnost úřadu: diplomatická a konzulární pro Jemenskou republiku
Provozní hodiny úřadu: sobota - středa: 08.00 - 16.30
úřední hodiny pro veřejnost: sobota - středa: 09.00 - 14.00
Důkežitá telefonní čísla:
Tísňové volání policie: 199
Hasiči: 179
Hlášení dopravních nehod: 194
Telefonní služby: 118
Aljumhury Hospital 274 285
Althawra Hospital 246 966
Kuwaiti Hospital 283 282
VSTUPNÍ PODMÍNKY
Zastupitelský úřad Jemenu. Sídlí v ulici Pod hradbami 5, Praha 6, tel: 3111568, 3111598, fax: 3112204, úřední hodiny od 8.30 do 15 hodin. V pasu nesmí být vízum, vstupní či výstupní razítko Izraele.
Víza nejsou potřebná pro držitele diplomatických a služebních pasů. I když příslušná dohoda o suspendování viz pro držitele těchto pasů je nadále v platnosti a respektována vládními orgány obou zemí, vyskytují se případy potíží a zadržování nositelů českých diplomatických pasů, a to jak na letištích zemí tranzitu, tak také i na letišti v Sanaá.
Držitelé cestovních pasů obdrží za normální bezpečnostní situace bezproblémově vstupní víza na letišti v Sanaa (2005)
Režim vstupu je stejný jako v ostatních arabských zemích - při průchodu pasovou kontrolou cestující odevzdá registrační přihlašovací lístek v angličtině nebo v arabštině. Stejná procedura platí i při odletu.
Návštěvník má povinnost se po týdnu pobytu přihlásit na policii. Pokud je cestující ubytován v hotelu, provede za něj přihlášení na policii příslušný hotel.
Víza mohou být vystavena na dobu až 3 měsíců, obvyklá doba platnosti víza pro turistické účely je jeden měsíc. Platnost víza lze prodloužit poměrně bezproblémově na policii, dlouhodobý pobyt je nicméně spojen s nepříjemnou zdravotní prohlídkou a testy na HIV/AIDS, jež si musí žadatel obstarat a zaplatit.
Pro vstup na území Jemenu je třeba platný cestovní pas, v současné době se připravuje ztížení vstupu občanů přijíždějících ze země kde se vyskytuje SARS, s příslušnou kontrolou na letišti. Pokud cestující přijíždí z oblasti, kde se aktivně vyskytuje žlutá zimnice, je potřeba předložit platný očkovací průkaz.
Ceny letenek (2004)
EMIRATES = 25 000 + 2 500 (po-út-st-pá-ne)
LUFTHANSA = 26 000 + 2 500 (po-st-pá)
QATAR = 15 000 + 2 500
CELNÍ PŘEDPISY:
Dovozní omezení: Limity pro vývoz a dovoz cizí a domácí měny nejsou stanoveny. Omezení se týkají dovozu alkoholu, který je limitován obvykle používanými objemy - 1 litr destilátu, 2 litry vína. Menší množství alkoholu nad limit je tolerováno, komplikace by nicméně mohly nastat v období postního měsíce Ramadánu. Dovoz cigaret je oficiálně omezen na 200 ks, nicméně jejich množství nebývá kontrolováno (proč taky, když tam stojí třetinu než u nás).
Vývozní omezení: Není povolen vývoz předmětů starších 80 let (!!!!!!!!!!)- tyto jsou považovány za starožitnosti. V žádném případě nelze vyvážet předměty zjevné historické hodnoty, obzvláště palné zbraně. Jinak je možno vyvážet předměty řádně zakoupené v registrovaných ("kamenných") obchodech, jejichž nákup je doložen paragonem či fakturou. Při odletu se všechna zavazadla rentgenují a při jakémkoli podezření následuje podrobná prohlídka zavazadel.
******
KDY A JAK
Jemen je všeobecně horký a vyprahlý. V letních měsících se teploty šplhají ke 40 °C, což vás nejvíce potrápí na pobřeží. Naopak horské oblasti dokáží turisty překvapit studeným počasím. Nejvhodnější dobou návštěvy jsou měsíce od října do dubna. Především na začátku i na konci této sezóny je velmi příjemně, ať už zamíříte kamkoliv.
Cesta do Jemenu vede přes některé velké evropské letiště, nejjistější je v Londýně a Frankfurtu, odkud trvá let do Sana´a necelých deset hodin. Do Jemenu se dá přijet i po moři, ale je to zdlouhavá cesta. Silniční cestování do Jemenu se nedoporučuje kvůli nedostatku dobrých silnic.
*******
NEMOCNICE, SLUŽBY
Zdravotnictví se v Jemenu pomalu vzmáhá, ale zatím stále ještě nedosahuje srovnatelné kvality s péčí v ČR. Problémem pro cestovatele je i nadmořská výška v Sanaęa a občasný nedostatek základního zdravotnického vybavení. Hlavní nemocnice v Sanaęa jsou Al Thawra, Al Jumhuriyya a Al Kuwait. V Adenu je Al Jumhuriyya, Saudi Hospital a Refinery Hospital. Lékaři obvykle vyžadují platbu v hotovosti, proto nezapomeňte na kvalitní pojištění. Počítejte však s tím, že náklady vám budou proplaceny až po návratu do vlasti.
Doporučená očkování: virová hepatitida typ A (žloutenka), virová hepatitida typ B (doporučeno v závislosti na délce, charakteru pobytu a chování cestovatelů), břišní tyfus, tetanus, přenosná dětská obrna (očkování doporučeno u osob nad 30 let věku), záškrt, vzteklina.
Riziko nákazy malárií v jednotlivých oblastech země: Celá země, kromě Adenu a obvodu letiště, hlavního města Sanaá a provincií Sadah a Hajjah.
HISTORIE JEMENU
Nehledě na období starověku (Má'aribská říše) bylo území v 7. století ovládnuto Arabskou říší, v roce 1538 Osmanskou říší, ovšem od 17. století si řada knížectví (emirátů) zachovávala značnou míru autonomie. V roce 1839 získali Britové jižní část území, a zejména strategický přístav Aden. Pod nástupem Británie se území na severu snažila pevněji připoutat Osmanská říše (od 1873 zvláštní vilájet). Po povstání, které tu proběhlo, získala oblast severního Jemenu v roce 1911 značnou autonomii. Po 1. světové válce se pak na severu země ustavilo samostatné Jemenské království, zatímco jih zůstal britskou kolonií (Aden), respektive protektorátem (další území). Smlouvou z roku 1934 Británie uznala nezávislost Jemenského království, které se naopak zřeklo ambicí na připojení jižního Jemenu. V roce 1962 byla na severu země svržena vládnoucí dynastie a země se pak prohlásila Jemenskou arabskou republikou (159 800 km2, hlavní město San'á), ale byla až do roku 1970 zmítána válkou mezi republikány a monarchisty. Britové až do roku 1937 spravovali své území v Jemenu jako součást indických držav, poté byla v letech 1937-57 samostatně spravovaná korunní kolonie Aden a Adenský protektorát rozdělen na dva celky: Západoadenský a Východoadenský protektorát; ten v letech 1959-62 tvořil Federaci arabských knížectví, v letech 1962-67 Jihoarabskou federaci. V roce 1967 byla vyhlášena nezávislost všech dosavadních britských držav, které se spojily do Jihojemenské lidové republiky (332 968 km2; s hlavním městem Adenem). Ta od roku 1970 přijala jméno Jemenská lidově demokratická republika a prováděla socialistické experimenty. V roce 1972 a ještě několikrát v průběhu 70. a 80. let zároveň docházelo mezi oběma Jemeny k ozbrojeným konfliktům. Po krvavé občanské válce v Jižním Jemenu, který mezi sebou vedly především jednotlivé marxistické frakce, došlo v roce 1989 k dohodě o sjednocení obou částí Jemenu, která byla realizována v květnu roku 1990. Na jaře 1994 vzplály opět boje mezi severní částí a jižními separatisty (na jihu vyhlášena Demokratická republika Jemen). Občanská válka skončila porážkou jihu a křehkým mírem. Zároveň bylo rozhodnuto o přenesení hlavního města ze San'á do Adenu. V zemi roste vliv islámského fundamentalismu (zejména díky působení odnože al-Kajdá);
Imám Jahjá, který v období mezi oběma světovými válkami symbolizoval národnostně uvědomělý odpor Jemenců proti Turkům.
Jahjá začal proti nim bojovat jako partyzán a v roce 1918 po odchodu Turků se stal neomezeným vládcem země. Vykonával moc podobně jako středověcí vládci. Určoval život všem svým poddaným. Bez jeho osobního souhlasu nesměl nikdo vstoupit do země a žádný Jemenec nesměl svoji zemi opustit. Téměř padesát let byl Jemen naprosto uzavřenou zemí bez styku s okolním světem. Pravděpodobnou příčinou této dokonalé izolace a snahy o zamezení cizích vlivů v zemi byl nejspíš fakt, že si imám uvědomoval, že po odchodu Turků je stát ohrožen fašistickou Itálií a Velkou Británií, která držela Aden jako svoji kolonii a měla protektorát nad celým jižním Jemenem.
Za vlády imáma Jahji byl celý veřejný i soukromý život velmi důsledně založen na příkazech Koránu, ale Jemen viditelně zaostával za hospodářským vývojem ostatního světa. Imám nepovolil rádia, gramofony, nebyla zde žádná auta, železnice ani sjízdné silnice, noviny, telegraf, telefon ani poštovní spojení se světem, divadla a kina. Svítilo se petrolejem nebo olejovými kahany Byl vyhlášen přísný zákaz pití alkoholu. Neexistovaly banky ani jiný peněžní ústav. Jako platidlo obíhaly stříbrné rijály, což byly tolary z doby Marie Terezie s letopočtem 1780, které se v Terstu razily pro Jemen, Saúdskou Arábii a Etiopii. Jeden rijál se skládal ze 40 bukšů.
Palác imáma byl obklopen vlastními hradbami, oddělujícími jej od ostatního města. Imám denně v určitou dobu osobně soudil a udílel audience každému, kdo o ni požádal. Imám byl duchovní i světskou hlavou státu. Vládl svému lidu absolutisticky a byl neustále obklopen nejvýznamnějšími muži země nazývanými kádí, kteří však byli pouze poradním sborem bez výkonné moci. V této době se nedalo mluvit o státním hospodářství nebo financích. Všechny příjmy plynuly do osobní pokladny imámovy, ze které sám platil účty a výlohy, aniž by komukoli skládal účty. Přebytek byl jeho ziskem. Měl způsoby středověkého despoty a náboženského fanatika a dodržoval přesně příkazy Koránu. Neexistuje žádná jeho fotografie, kromě snímku, kdy byl tajně vyfotografován z okna při jízdě v kočáru. V roce 1929 měl imám 18 synů. Prvorozený byl emír Ahmad, který nastoupil po násilné smrti svého otce v roce 1948. Zvolil si Tá’izz jako svou rezidenci a musel již částečně ustoupit tradiční izolovanosti. Krok za krokem pronikaly do země změny jako zavádění radiopřijímačů, rozhlasových vysílaček, aut, motocyklů a letecké dopravy, místní i mezinárodní.
V roce 1948 byl spáchán atentát na imáma Jahju a vlády se ujal jeho syn Ahmad, který za hlavní město prohlásil Tá’izz. I on však zemřel násilnou smrtí, která se stala počátkem revoluce. Hned následující den po vypuknutí revoluce byla vyhlášena Jemenská arabská republika a San’á se stalo jejím hlavním městem. Revoluce sice ukončila vládu imámů, ale nepřinesla jen změnu státního zřízení. Zahájila též krutou osmiletou občanskou válku mezi stoupenci obou zřízení. Stoupenci roajalistů, vedení al-Badrem, synem imáma Ahmada, odešli do hor. Odtud vedli partyzánskou válku proti stoupencům revoluce, kteří si povolali na pomoc egyptskou armádu. Egyptští vojáci vyslaní Násirem za pět let své přítomnosti v Jemenu po sobě zanechali dodnes velmi patrné stopy v podobě pobořených vesnic a městeček.
Území státu na jihu Arabského poloostrova při pobřeží Adenského zálivu a Rudého moře patří k nejstarším centrům civilizace v jihozápadní Asii. "Jemen má za sebou minimálně tři tisíce let bohatého vývoje,". Už mezi 12. stoletím př. n. l. a 6. stoletím n. l. bylo území Jemenu součástí mocných říší. Zdrojem bohatství místních států byl dálkový obchod. V 7. století se území Jemenu stává součástí arabského chalífátu, od 16. století je pod nadvládou Osmanské říše. Od poloviny 17. století se na jihu utváří drobná knížectví sjednocená šíitskou sektou zaidítů do jednoho státního útvaru. V roce 1839 Britové ovládli jihojemenský přístav Aden a přilehlá území. Od začátku 20. století se reálná moc na severu Jemenu postupně přesouvá do rukou imáma Jachji, vůdce zaidítů. Po vítězství nad tureckou armádou (1904-1905, 1911) získal severní Jemen autonomii a po zániku Osmanské říše bylo roku 1918 vyhlášeno Jemenské království. V roce 1934 se imám Jachjá vzdává smlouvou s Velkou Británií nároků na připojení jižního Jemenu. Téhož roku ztrácí Jemen ve válce se Saúdskou Arábií tři provincie bohaté na ropu. V roce 1937 vyhlašuje Británie Aden korunní kolonií a zbytek jižního Jemenu rozděluje na Západoadenský a Východoadenský protektorát.
Po druhé světové válce sílí opozice proti monarchii, která je v září 1962 svržena vojenským převratem a země prohlášena republikou (Jemenská arabská republika). Roku 1970 ji oficiálně uznává Saúdská Arábie, moc imáma je definitivně u konce. Na jihu vede osvobozenecké hnutí až k protibritskému povstání (1955). Po sérii ústupků končí roku 1967 britské panství na území jižního Jemenu, které se spojuje v nezávislou Jihojemenskou lidovou republiku. Již o dva roky později se do čela státu dostává radikální křídlo Národně osvobozenecké fronty a po přijetí nové ústavy v říjnu 1970 byl stát přejmenován na Jemenskou lidově demokratickou republiku, čímž vzniká první a jediný arabský komunistický stát.
Již v roce 1972 souhlasí vlády obou jemenských států s budoucím sjednocením. Brzy se však dostaly do vleklého válečného konfliktu, který jednání o sjednocení komplikoval v 70. a 80. letech. V lednu 1986 v jižním Jemenu propuká občanská válka, ve kterou přerostl mocenský boj uvnitř jednotlivých marxistických frakcí. Na 60 000 lidí uprchlo na sever. K sjednocení Jemenu dochází až 22. 5. 1990, kdy vzniká Jemenská republika. Prezidentem se stává bývalá hlava státu Jemenská arabská republika, předsedou vlády bývalý nejvyšší představitel jižního Jemenu. V únoru 1994 opět propukají boje mezi jednotkami severního a jižního Jemenu. Krvavá občanská válka končí v květnu 1994 vítězstvím vojsk ze severu. Parlament schvaluje novou ústavu, založenou na islámském právu šaría. Napjatá situace je na sporných hranicích se Saúdskou Arábií, kde dochází již déle než 30 let k vojenským srážkám o bohatá naleziště ropy. Problémem vlády zůstává velká korupce, občasné nepokoje proti zdražování základních potravin, neschopnost kontrolovat části území, které jsou v rukou místních vládců, a časté únosy cizinců. Přesto již několik let nikdo výrazněji nezpochybňuje jednotu země a Jemen je nyní stabilnější, než byl dlouho předtím.
Moc centrální vlády je přesto jen omezená. Zemi kontrolují kmenoví náčelníci a vedle státního zákona šaría se uplatňuje zvykové právo, které tu funguje již několik tisíc let.
V minulosti ležel Jemen na tradiční cestě mezi Indií, východním Středomořím a Afrikou. To byl také zdroj jeho velkého bohatství. "cestou kadidla a myrhy"
15. století, kdy se hlavním vývozním artiklem stala káva.káva „moka“ - její název pochází od stejnojmenného jemenského přístavu (Al Makcha) a že Jemen je jakousi pravlastí kávy.
V 17. století zde angličtí i holandští obchodníci otevírají první továrny na zpracování kávy. Obchod zažívá boom - okolo roku 1720 má Jemen prakticky monopol na světový obchod s kávou. Obchodníci již nejsou ani schopni uspokojovat poptávku. Pak je rostlina kávovníku propašována ze země, a Evropané začínají sami pěstovat kávu na Jávě, Šrí Lance a v Jižní Americe, kde jsou ještě mnohem lepší přírodní podmínky než v samotném Jemenu. Ten již brzy není konkurenceschopný a pouhých 20 let od svého fenomenálního zenitu se zahraniční obchod s jemenskou kávou téměř hroutí.
CHALĺFOVÉ
632-661 volení chalífové (viz Saúdská Arábie)
661-750 Umajjovci (viz Sýrie)
750-1258 Abbásovci (viz Irák)
1258-1517 Mamlúkové (viz Egypt)
od 1538 nadvláda Osmanské říše (viz Turecko)
IMÁMOVÉ
Dynastie Kásimovců
1597-1620 al-Kásim I. al-Mansúr
1620-1644 Muhammad I.
1644-1676 Ismá'íl
1676-1681 Ahmad I.
1681-1686 Muhammad II.
1868-1718 Muhammad III.
1718-1727 al-Kásim II.
1727-1748 Husajn
1748-1775 Abbás I.
1775-1809 Alí I.
1809-1816 Abbás II.
1816-1835 Abdalláh I.
1835-1837 Alí II.
1837-1840 Abdalláh II. (1839 Britové ovládají jih země)
1840-1844 Muhammad IV.
1844-1845 Alí II. (znovu)
1845-1849 Muhammad V.
1850 Abbás II. (znovu)
1851-1857 Chálib al-Hadí
1857 Alí II. (znovu)
1857-1872 období zmatku
1872-1819 turecká okupace (od 1873 vilájet)
SEVERNĺ JEMEN
KRÁLOVÉ
Dynastie Rašídů (větev Kásimovců)
1918-1948 imám Abadalláh Ibn Jahjá
1948-1962 Ahmad Ibn Jahjá
PREZIDENTI
1962-1967 Abdalláh Sallál
PŘEDSEDOVÉ PREZIDENTSKÉ RADY
1967-1974 Abdarrahmán Irjání
1974-1977 Muhammad Ibráhím Hamdí
1977-1978 Ahmad Husajn Hášimí
PREZIDENTI
1978 Ahmad Husajn Hášimí
1978-1990 Alí Abdalláh Sálih
JIŽNĺ JEMEN
1839-1967 britská nadvláda
PREZIDENTI
1967-1969 Kathán Muhammad Ša'bí
PŘEDSEDOVÉ PREZIDENTSKÉ RADY
1969-1978 Sálim Alí Rubá'í
1978 Alí Násir Muhammad
PŘEDSEDOVÉ PREZIDIA NEJVYŠŠĺ
LIDOVÉ RADY
1978-1980 Abd al-Fattáh Ismá'íl
1980-1986 Alí Násir Muhammad
1986-1990 Hajdar Abú Bakr Attás
JEMEN (sjednocený stát)
PREZIDENTI
od 1990 Alí Abdalláh Sálih
*******
Dne 22.května 1990 došlo k oficiálnímu sjednocení jižního a severního Jemenu ve společný stát. Novým prezidentem se stal prezident ze severního Jemenu (Field Maršál) ALI ABDALLÁH SÁLIH. Jeho zástupcem pak prezident z jižního Jemenu. Od roku 1994 je jím Generálmajor ABD al-RAB MANSÚR al-HADI. První svobodné prezidentské volby se konaly v roce 1999 a potvrdily stávající kandidáty ve svých funkcích. Mají politický mandát do roku 2006. Od roku 1991 je zřízen v Jemenu společný parlament a v únoru 2001 byl ústavou zřízen i společný Senát(jeho zastupitele však jmenuje prezident spolu se svým zástupcem). V dubnu 1992 se konaly první společné parlamentní volby. Následovaly parlamentní volby v dubnu 1997. Nejsilnější a také vládní stranou v zemi je GPC(General People`s Congress), který upevnil své postavení v mimořádných volbách v lednu 2002. Tyto volby bojkotovaly opoziční strany z důvodu omezování lidských práv a svobod opozičních kandidátů. Další významnou provládní stranou je strana Islah(Islamic Reform Grouping). Novým premiérem vlády je od dubna 2001 ABD al-QADIR BA JAMAL. Jeho zástupcem je ALAWI SALAH al-SALAMI(ministr financí) a od poloviny června 2003 i AHMAD MUHAMMAD ABDALLÁH AL-SUFAN(ministr pro plánování a mezinárodní spolupráci). V dubnu 2003 se uskutečnily nové parlamentní volby, které potvrdily převahu vládní strany GPC a prakticky žádné důležité mocenské posty se nezměnily. V zemi je porušována řada lidských práv daných chartou lidských práv OSN. Za to je země kritizována ze strany všech organizací na ochranu lidských práv.
"Geniální generál" či "Sjednotitel země", tak se přezdívá jemenskému prezidentovi. Alí Abdalláh Sálih je v Jemenu zřejmě doživotním garantem místní formy demokracie. Jako důstojník severojemenské armády se Sálih v roce 1974 podílel na vojenském puči. O čtyři roky později převzal úřad hlavy státu v severním Jemenu a vrchní velení ozbrojených sil. V roce 1990 byl potvrzen ve funkci prezidenta sjednoceného Jemenu. Všeobecný lidový kongres v čele se Sálihem zvítězil v roce 1993 v parlamentních volbách po spojení obou států. A parlament opět potvrdil Sáliha v úřadu po skončení občanské války v říjnu 1994. Prezidentem je dodnes. Jeho podobizny jsou naprosto všude - na čelních sklech autobusů, ve veřejných i soukromých budovách, na náměstích v nadživotní velikosti. "To musíte mít prezidenta opravdu rádi?" ptám se osmadvacetiletého Agila z Ta'izzu. "To musíme,"Většina Jemenců má ovšem prezidenta vcelku ráda. Přece nechci, aby utvořili vládu marxisté nebo extrémní islamisté! jeho vláda je prolezlá korupcí. Kradou všichni.
Jemen se tváří jako demokratická republika, skutečnost je ale trochu jiná. Veškerá moc (s výjimkou několika oblastí ovládaných lokálními vůdci) je v rukou prezidenta Ali Abdullaha Saleha a jeho rozvětvené rodiny. Prezidentův portrét zdobí nejen všechny veřejné budovy a ulice, ale najdete ho na zadních sklech aut, v restauracích, obchodech, bytech... Slušná mediální masírka, kromě vzdělané elity ve velkých městech snad ani nepřijde nikomu na mysl, že prezidentem by mohl být někdo jiný. Kromě jeho syna, samozřejmě. Ten má již půdu připravenou a za dva roky se stane novým prezidentem. Už je na čase, otec vládne od roku 1973 (nejprve samozřejmě v severním Jemenu, po sloučení v roce 1990 a po válce v roce 1994 celému Jemenu), což hovoří samo za sebe. Nástrojem moci bývalého vojáka je silná armáda a policie, v posledních letech se přiučil i tajům obchodu.
Místním folklórem je i vysoká míra korupce, systém provizí a jánabráchismus - pokud je vypsáno nějaké výběrové řízení, je jisté, že příslušnému úředníkovi jde 10% a stejně vyhraje jeho bratranec, rodák z vesnice nebo alespoň příslušník stejného kmene.
Jemen obdržel na mezinárodním setkání IMF(Mezinárodního měnového fondu) v Paříži v říjnu 2002 půjčku ve výši 2,3 biliónů $ určených k postupné restrukturalizaci ekonomiky, investic do průmyslu a stabilizaci ekonomiky. Finanční prostředky jsou i do programů na budování kanalizačních a zavlažovacích systémů v jižní a východní části Jemenu.
Poslední "parlamentní volby" proběhly na konci dubna 2003. Jejich výsledek nepřekvapil a dle politické a bezpečnostní situace a chování vládní strany a provládních stran v zemi se dal očekávat. Tzv. "volby" nijak výrazně nezměnily politické rozložení sil v parlamentu. Další parlamentní volby by se měly uskutečnit v dubnu 2009.
Jemenská armáda zvažuje nákup nespecifikovaného počtu modernizovaných vyřazených jordánských tanků M60A1 a M60A3. Tento obchod podporují i americké zbrojní společnosti, které jsou ochotny dodat příslušné množství náhradních dílů. Pokud by k obchodu došlo započalo by se s postupným vyřazováním starších tanků T-54 a T-55.
Jemen má parlament, který má 301 členů a senát, který má 111 členů. Po posledních parlamentních volbách byla nejsilnější a vládní politickou stranou - strana GPC s převahou 238 mandátů. Další provládní politická strana v zemi - Islah měla 46 mandátů. Dalšími politickými stranami v zemi, které se ještě dostaly do parlamentu jsou nacionalistické strany Nasserite Unionist Party se 3 mandáty a National Arab Socialist Baath Party se 2 mandáty. Nejsilnější a jedinou opoziční stranou, na kterou je v Jemenu vyvíjen politický a policejní nátlak je politická strana YSP(Yemeni Socialist Party). Ta vyvíjí snahu o reformu islámské justice, úřadů a vlády. Zároveň neuznala všechny dosavadní výsledky voleb od roku 1997. Některé regionální kmeny se snaží pomocí únosů turistů prosadit své požadavky vůči jemenské vládě.
******
ARCHITEKTURA:
Obdivuhodná a nádherná je jemenská architektura. Tak, jak je odlišná nadmořská výška, fyziognomie lidí a druh vegetace v jednotlivých částech Jemenu, liší se i vzhled staveb. Některé rysy jsou ale společné, a to hlavně zvyk vyhánět budovy o relativně malém půdorysu do velké výšky. V oblastech, kde by se, zdá se, nemuselo šetřit místem, je to na první pohled nepochopitelné, ale vysvětlení je nabíledni.
Velmi početné a rozvětvené jemenské rodiny mají ve zvyku bydlet pospolu, a tak i dům, kam se musí vejít několik generací, musí být patřičně veliký. Tyto často šesti- až osmipatrové stavby mívají vždy stejné, tradiční uspořádání. V přízemí jsou chlévy pro dobytek a drůbež, v prvním patře skladiště a sýpky, pak následují kuchyně a v dalších poschodích bydlí členové jednotlivých dílčích rodin. Nejvíce ceněné nejvyšší patro bývá zvenčí vyzdobené, uvnitř pokud možno komfortně vybavené a nachází se zde zpravidla „mafraj“, společenská místnost, kde se přijímají hosté a hlavně žvýká kát.
Staré domy v hlavním městě Saná a jeho okolí mají spodní patra kamenná, zatímco vrchní části jsou z pálených cihel. Fasáda kolem jejich kulatých a zaklenutých oken je bohatě zdobená bílými sádrovými ornamenty, takže celkový dojem velmi vtíravě vyvolává vzpomínku na hnědý pardubický perník zdobený cukrovou polevou. Okenní tabulky byly dříve z alabastru, dnes jsou vykládány barevnými sklíčky a v noci duhově září do tmy.
Domy jedno i více poschoďové z kamene, hlíny a sádry na první pohled vidět, že vše je dílem lidských rukou. Zdi a jejich ozdoby prozrazují, že nebyly použity žádné pomůcky soudobého stavitelství jako jsou např. vodováha nebo olovnice. zvyk vyhánět budovy o relativně malém půdorysu do velké výšky.Velmi početné a rozvětvené jemenské rodiny mají ve zvyku bydlet pospolu, a tak i dům, kam se musí vejít několik generací, musí být patřičně veliký. Tyto často šesti- až osmipatrové stavby mívají vždy stejné, tradiční uspořádání. V přízemí jsou chlévy pro dobytek a drůbež, v prvním patře skladiště a sýpky, pak následují kuchyně a v dalších poschodích bydlí členové jednotlivých dílčích rodin. Nejvíce ceněné nejvyšší patro bývá zvenčí vyzdobené, uvnitř pokud možno komfortně vybavené a nachází se zde zpravidla „mafraj“, společenská místnost, kde se přijímají hosté a hlavně žvýká kát. Staré domy v hlavním městě Saná a jeho okolí mají spodní patra kamenná, zatímco vrchní části jsou z pálených cihel. Fasáda kolem jejich kulatých a zaklenutých oken je bohatě zdobená bílými sádrovými ornamenty, Okenní tabulky byly dříve z alabastru, dnes jsou vykládány barevnými sklíčky. Vysoko v jemenských horách jsou na těch nejnepřístupnějších místech v závratných výškách vystavěné opevněné vesnice s kamennými domy. Jejich zdi jsou poskládané z jednotlivých kamenů bez malty či jakéhokoliv jiného pojiva. Ani zde se nezapomínalo na estetický aspekt, a tak různobarevné kameny jsou na fasádách mnohdy uspořádané do obdivuhodných ornamentů. Malované ornamenty na fasády. Ve dvouapůl až třítisícových výškách jsou v Jemenu vybudovány opevněné kamené vesnice s okolím posetým mozaikami terasovitých políček. opevněné horské vesnice severních kmenů, vystavěné kdysi na ochranu proti tureckým nájezdníkům (např. Shihara, Thilla či Kawkaban). Kamenné vesnice jsou vystaveny na odiv na těch nejneuvěřitelnějších místech, na horských štítech, na rozeklaných hřebenech hor, na okrajích stametrových hlubin. Celé osady jsou přilepeny ke kolmým stěnám strží. Stavby jsou rozsazeny na všech vrcholech, vršcích, vyvýšeninách či jen skalních výšvizích. Hory bývaly svědky častých srážek mezi sousedy i bojů s vetřelci, a tak polohu vesnic vysvětlují i ohledy na vlastní bezpečnost. Staletí bojů změnila horská sídla v pevnosti. Vnější stěny domů často tvoří kompaktní hradbu a dovnitř do vesnice vede jen jedna jediná brána. Na vršku nad vesnicí stojí hrádek či alespoň strážní věž.
********
CESTOVÁNÍ:
Podmínkou je místní průvodce a pronajaté terénní vozidlo (určitě to bude Toyota Landcruiser. Průvodce a vozidlo s řidičem se dá pořídit za 50 dolarů na den, nocleh v hotelu v přepočtu do 200 - 300 Kč na osobu, výborná večeře za 50 - 100 Kč. Cestovky zařizují povolení k průjezdu po plánované trase. Ke cti Jemenu budiž řečeno, ze se prostřednictvím turistické policie o bezpečnost turistů opravdu stará a úředníci General Tourism Authority vám ochotně poradí s výběrem hotelu, cestovní kanceláře a hlavně s místně obvyklými cenami. Informace v angličtině o historii a turisticky zajímavých místech najdete na webu Národního informačního centra nebo na yementourism.com.
Kvalita silnic je dobrá.
Vzhledem k množství různých povolení (permitů) je velmi složité se pohybovat bez místního řidiče.
Autobusy zajišťují poměrně kvalitní služby mezi městy, soukromí dopravci s terénními vozy navíc jejich činnost často suplují. Podstatně levnější jsou však zdejší taxíky, a to i při cestách mezi městy. Jízdné by však mělo být vždy vyjednáno před nasednutím. V obydlených místech najdete taxi na každém rohu. Místní přístavy spojují poměrně levné námořní linky. Leteckou dopravu zajišťují poměrně kvalitně soukromé letecké společnosti.
Jemenské úřady také zrazují od náhodného cestování do venkovských oblastí. Cestování je velmi nebezpečné v domorodých oblastech severně a východně od Sana´a a poblíž hranice se Saúdskou Arábií. Mezi rizikové oblasti patří i okolí Adenu, kde je dodnes mnoho nevybuchlých pozemních min z dob občanské války. Kromě únosů a min cestovatelům mohou hrozit i ozbrojené loupeže a útoky na projíždějící dražší automobily. Nepodceňujte kapesní krádeže.
Čas je plus dvě hodiny.
Sanaa
Metropole Jemenu je jedním z nejstarších obydlených arabských měst. Je údajně jedním z nejstarších měst na světě. Založil ho Shem, jeden za tří synů Noaha. Během své pestré historie zažila Sanaęa časy dobré i zlé, během nichž byla například dvakrát dobyta Peršany. V dobách, kdy se obyvatelům města žilo dobře, byla za pomoci architektů vyslaných byzantským císařem Justiniánem postavena obrovská katedrála, největší křesťanská stavba jižně od Středomoří. O stovky let později, v roce 628, přijal Jemen islám a všechny nemuslimské paláce byly zbořeny. Jejich místo zaujaly mešity. Historie praví, že Prorok Mohammed vydal striktní instrukce na umístění hlavní mešity tak, aby modlitební místo směřovalo ven z města.
Největší stavitelský rozvoj města propukl v 17. století, což je patrné z množství skvěle zachovaných domů z tohoto období. Během 18. století se sláva města oprávněně rozšířila do Evropy. Začátek novodobé historie se datuje do roku 1872, kdy bylo město podruhé dobyto Turky. Díky tomu byl zahájen tzv. modernizační program, který zahrnoval stavbu nemocnice, vysoké školy a kamenného mostu přes řeku Sailah. Z této doby pochází také mnoho kasáren, protože Turci potřebovali upevnit svou moc přítomností silné armády.
První kroky cestovatelů vedou vždy do Starého města. Je tvořeno stavbami staršími více než 400 let. Většina z nich je z černého čediče. Současný Jemen si uvědomuje nutnost zachovat odkaz svých předků, proto je tato část města velmi pečlivě ochraňována.
Opakem poklidnější atmosféry Starého města je Souk al-Milh. Nejvhodnější dobou pro návštěvu tohoto místa je časné ráno nebo šestá, sedmá hodina večerní, kdy tu vládne čilý ruch. Název Souk al-Milh znamená Solné tržiště, ale v současnosti prodejci vehementně nabízejí rozmanité druhy zboží, mezi nimiž nechybí koření, zelenina, hrozinky, hrnčířské výrobky, dřevěné výrobky nebo oblečení.
Za historií mohou návštěvníci města zavítat do Národního muzea u mešity al-Mutwakil. Krásný dům Dar as-Saęd, v němž muzeum sídlí, byl od roku 1930 královským palácem. Muzeum obsahuje předměty ze starověkých království, ze Sáby, Máribu a Himyaru. Jen několik kroků odtud je Vojenské muzeum se zajímavými válečnými exponáty.
Díky rozmanité historii je Sanaęa plná honosných mešit s vysokými minarety. Na západní straně hlavního tržiště například stojí al-Jamięal-Kabir (Obrovská mešita). V noci je zase krásně osvětlena mešita al-Aqil. Svatostánky muslimského náboženství však v Sanaęa naleznete na každém rohu.
Saná je umístěné na náhorní plošině ve výšce 2350 m
Název města San’á znamená doslovně v překladu opevněné město.
Nejstarší spolehlivý záznam o San’á je datován do 1. stol. n. l., ale bohužel existuje jen velmi málo informací o měnícím se statutu města. O několik století později se San’á objevuje jako hlavní město Himjarského království. Z doby okupace Himjarské říše Aksumity z Etiopie, kteří byli křesťané, pocházejí nápisy popisující nádhernou katedrálu se stříbrnými a zlatými hřeby, postavenou z týkového dřeva, uvnitř s ebenovou kazatelnou pokrytou zlatými a stříbrnými pláty. V této době bylo San’á dokonce i sídlo biskupa.
V průběhu následujících staletí bylo San’á hlavním městem celého Jemenu nebo centrem nevelkého území uprostřed náhorních plošin. Toto období bylo dobou velké prosperity San’á. Město však několikrát zničila řada dynastických bojů o moc.
Na počátku 16. stol. obsadili Jemen, včetně San’á, rychlým útokem Mamlúci z Egypta. V roce 1548 přišli Turci. Město drželi po několik desetiletí, ale roku 1636 odešli, aby se opět vrátili o 200 let později (v roce 1849). San’á ale obsadili až v roce 1872.
Rozvoj San’á nastal v roce 1912 po mírové smlouvě, kterou se Turci zavázali odejít z jemenské vysočiny, kterou tehdy ovládal imám Jahjá. Po odchodu tureckých okupantů, v roce 1918, se San’á stalo hlavním městem nezávislého jemenského království.
Po občanské válce, od roku 1962, zažilo San’á bezprecedentní růst. Během každých čtyř let se rozrostlo na dvojnásobek. V polovině osmdesátých let se město rozrostlo o blízké vesnice a pokrylo stovky hektarů úrodných polí. V té době městská populace vzrostla z 55 000 na 500 000 obyvatel.
Původní opevněné město mělo hliněné hradby, ve kterých bylo proraženo sedm bran s těžkými vraty z mahagonu. Hlavní branou Báb al-Jemen (brána Jemenu) se vyjíždělo směrem na Tá’izz. Brány se po východu slunce otevíraly a po západu slunce zavíraly. Tyto hliněné městské hradby obepínající celé město byly ještě v roce 1962 zcela nedotčené. Ale v následujících letech, jak je zřejmé z pozdějších map, byly velké úseky hradeb rozebrány a materiál byl použit při budování nových předměstí. Dnešní úsek kamenných hradeb okolo brány Báb al-Jemen je rekonstrukcí z roku 1990, zachovávající jen strukturu stavby. Na jihovýchodním cípu původního hrazeného města se dodnes zvedá stará citadela, obklopená masivními zdmi.
Po sjednocení Jemenu v roce 1990 se San’á stalo hlavním městem celé Jemenské republiky, což znovu vedlo ke zvýšení populace. Při sčítání v roce 1994 dosáhla 972 000 lidí.
Stará část města je malebná svými malovanými domy, které vypadají jako zdobený perník. Mnoho domů je starých i několik stovek let. Dolní patra pěti až šestipatrových domů jsou z přitesaných kamenů, horní patra jsou stavěna z nepálených cihel. Obytné místnosti se nacházejí v horních poschodích, kde je víc světla a vzduchu. V dolních částech domů jsou kuchyně, spíže, nebo i domácí mlýny. Bohaté domy mají uvnitř malý dvorek se studnou, ze které dříve čerpal vodu koženým měchem osel nebo velbloud.
V San’á je mnoho mešit, z nichž nejvýznamnější je Velká mešita – al-Džámi‘ al-kabír. Nachází se na západním konci súku. Byla postavena v roce 630, ještě za života Muhammadova, v době počátku islámu v Jemenu. Na její stavbu bylo nejspíš použito materiálu z legendárního paláce Ghamdán. Od té doby byla mnohokrát zničena a znovu restaurována. K největšímu rozšíření došlo v roce 705. V roce 875 utrpěla krutou povodní a za války v roce 911 byla opět zničena. Ve 12 stol. byly mešita a oba minarety restaurovány. Podobu její pozdější vnitřní výzdobě dali turečtí okupanti. Uprostřed rozsáhlého nádvoří je napodobenina Ka’aby, černá krychlová stavba s bílou kupolí. Al-Džámi‘ al-kabír je největší mešitou v Jemenu. Může pojmout i několik tisíc lidí najednou. Vcházelo a vchází se do ní devíti branami. Desátá brána byla otvírána pouze pro imáma nebo korunního prince. Ten se sem chodil modlit v pátek za doprovodu celé městské posádky. Před jeho příchodem byla cesta kropena vodou ze džbánů nesených osly. Potom vyšel z kasáren dlouhý průvod askaríjů, v dlouhých bílých pláštích, v černých turbanech, s dýkami za pasem. Na prsou měli zkřížené pásy s náboji a většinou byli bosí. Před každým oddílem byl nesen červený nebo černý prapor a v čele každého útvaru jel důstojník v hnědé uniformě evropského střihu s beranicí na hlavě. V průvodu defilovali postupně pěší oddíly, pak jezdci na koních. Za nimi přijížděl princ v kočáře v doprovodu tří obrněných aut. Průvod uzavírali jezdci na velbloudech.
San’á leží ve výšce 2400 m nad mořem, na mírně zvlněné náhorní planině, v kraji vyprahlém a pustém. Podnebí je mírné, ale v zimě klesá teplota i pod bod mrazu. Od severu k jihu vede městem široké wádí. Voda je zde čerpána z hlubokých studní a rozváděna na pole do četných zahrad sítí kanálů. Zahrady leží mezi stěnami starého města a jsou přístupné jen ze zadních částí domů a mešit. Tvoří jakési oasy v tomto urbanistickém prostředí. Dříve bylo město soběstačné v pěstování zeleniny a ovoce a některé zahrady jsou ještě dnes kultivovány pro pěstování mandlovníků, granátových jablek, vína a jedlých kaktusů.
I když San’á bylo po celou dlouhou dobu své existence sídlem mnoha vládců různých dynastií, není bez zajímavosti se zmínit alespoň o jednom z posledních zajditských imámů, vládnoucích před revolucí v roce 1962. Touto velice zajímavou postavou na jemenském trůnu byl bezpochyby
Dnes je San’á hlavním městem sjednoceného Jemenu. Rychle se rozvíjí a rozrůstá. Staré město, které se kdysi choulilo za hradbami, stojí téměř nedotčené, přestože se do domů zavádí elektřina, vodovodní i odpadní potrubí. Novější část města se vzhledem neliší od ostatních arabských metropolí. Rozdíl je snad v daleko menším počtu obchodů s luxusním zbožím a v množství ulic s nedokonalým povrchem vozovek a často bez chodníků. Vzhled předměstí je dán tím, zda v něm bydlí venkované, kteří přišli do města za prací a lepším živobytím, nebo zda si v něm staví střední vrstva nové rodinné domy, či zda je to čtvrť s novými budovami bank, leteckých společností nebo hotelů pro bohaté turisty.
V Sanaa překvapí velké množství internetových kaváren - údajně přes dvě stě. S rychlostí připojení to už tak slavné není, celá síť s 10-15 počítači je připojena prostřednictvím jedné vytáčené analogové telefonní linky. Jakmile se tedy v kavárně sejde více uživatelů (a že jich zejména večer je; majitelé erotických serverů si mohou mnout ruce), je připojení prakticky nepoužitelné. Alespoň moc neutratíte - cena 2 riály za minutu vychází v přepočtu na 15 Kč za hodinu strávenou u počítače. Asi 20 minut bude trvat, než se vám načte 1. stránka pošty, potom dopis budete posílat další čtvrthodinku....
Městská hromadná doprava existuje jen ve formě soukromých mikrobusů, které však jezdí neustále, takže žádný jízdní řád není třeba. Dopravní značky a semafory mají pouze informativní úlohu, nejdůležitější je silný klakson.
**********
Aden
Přírodní přístav začal být využíván mezi 5. a 7. stoletím před naším letopočtem. Během dalších staletí přečkal mnoho dramatických změn. Posledními vládci Adenu byli Britové, kteří si přístav podrobili v roce 1839, kdy se stal protektorátem. Když Britové v roce 1967 Aden opustili, stal se hlavním městem Lidové demokratické republiky Jemen. Po sjednocení znesvářeného severu a jihu byl Aden prohlášen zónou volného obchodu.
Dnes se Aden skládá z množství malých čtvrtí - přístavního města, průmyslového Malého Adenu s obrovskou ropnou rafinérií a Madinat ash-Shaębu, sídla vlády. Sever města tvoří dvě předměstí, Khormaksar a Sheikha Othmana, mezi nimiž je mezinárodní letiště.
Mezi nejznámější památky Adenu patří osmnáct vodních nádrží z 1. století. Cisterny pro 45 miliónů litrů vody sloužily jako zásobárna a cestovatelé je naleznou nad nejstarší částí města na sopečném svahu. V zahradě u vodních nádrží je Etnografické muzeum.
Aden je domovem i pro další působivé expozice. Národní muzeum se nachází ve staré čtvrti Crater. Kdysi bývalo sultánovým palácem, dnes obsahuje zajímavé archeologické nálezy. Vojenské muzeum na třídě Sayla v Crateru potěší každé alespoň trochu vojenské srdce, protože jeho sbírky dokonale mapují vývoj zbraní v oblasti.
Obchodní centrum země, které slouží jako strategický přirozený přístav již několik tisíc let. Tradičně prosperoval ze svého postavení na cestě z Evropy do Indie. Není snad jiné místo v Jemenu, kde by byla oficiálně povolena konzumace alkoholu, máme tu i diskotéky, noční kluby a bary. Mimořádné postavení Adenu uznal i prezident Sálih, když jej prohlásil za zimní hlavní město sjednoceného Jemenu. Od roku 1994 se sem každý listopad na tři měsíce stěhuje spolu s celou vládou. Aden se po socialistickém experimentu opět probouzí.
*************
Barakesh
Nejpůsobivější ze všech starobylých jemenských míst. Hradby města se klenou do výšky asi čtrnácti metrů a jsou postaveny z precizně poskládaných bloků nádherného vápence, který byl vytěžen v sousedním Djebel Yamu. Mnohé z kvádrů můžete vidět i v krásných městských chrámech.
Ve starodávných letech byl Barakesh známý jako Yathil. První zmínky o něm pocházejí už z 5. století před naším letopočtem. V této době byl jedním ze třech nejvýznamnějších karavanních měst, dalším byl Main (kdysi Qarnaw) a As Sawda (Nashan). Barakesh bylo osídleno ve středověku, ale poté bylo podle dobových pramenů až do 18. století opuštěné. Dokazují to archeologické nálezy keramiky a dalších předmětů, které byly nalezeny pod domy stavěnými ve starších městech.
**********
Shibam (blízko Sanaa)
Město na úpatí hor pod pevností Kawkaban bývalo hlavním městem malého, nezávislého horského státu. Na kamenech, které tvoří základy městských bran i dalších významných staveb v Shibam lze najít starodávné nápisy, z nichž jen část se dodnes podařilo rozluštit. V nedalekém pohoří, které dosahuje výšky 2850 metrů, je mnoho jeskyní.
***********
Shibam (v poušti Rub)
Přezdívaný „pouštní Manhattan“ je sevřenou formací věžových domů z vepřovic uprostřed úrodného vádí Hadramaut. Jelikož je tato lokalita na jednom z prvních míst, která cestovní agentury nabízejí, očekávali jsme, že tady bude asfaltové parkoviště, stánky se suvenýry a přeci jen turistický nádech. Nic takového se nedělo. Ve zcela panenském prostředí se v nevydlážděných uličkách, splašky vylévanými přímo z oken a volně tekoucími dále za svým osudem se mezi domy na „obchůzkové výletní trase“ proháněli psi, kozy, slepice a umouněné děti. Skutečnost, že tento „Manhattan“ zůstal naprosto odlišný od svého civilizovaného jmenovce, nás nesmírně překvapila, ale musím říci, že vůbec ne nemile.
Z 13. - 16. století, na pět set hliněných až devítipodlažních mrakodrapů z nepálených cihel.
*********
Thula
jedno z kamenných opevněných městeček v horách severně od Saná, je v tomto ohledu trochu odlišné. V němém údivu jsme zírali na nádhernou scenérii hradby kamenných domů, zrcadlící se v zelené vodě rozsáhlé cisterny. Stav oněmění však netrval dlouho, protože jsme se – přesně
v souladu s varováním průvodce Lonely Planet – stali terčem útoku zdejších dětí. Zdejší útlé a jemné dívenky a čiperní chlapci ovládají základy několika světových jazyků, což se prý naučili odposlechem od turistů (?). Štěbetavé děti jsou zprvu milé a vzbuzují soucit, ale poté, co vás provázejí po celou dobu městečkem a vskutku agresivně vás nutí k nákupu všeho možného v obchůdcích svých rodin, aniž vám popřejí chvilky oddychu, vás přeci jen donutí přestat se chovat zcela vstřícně. My s Jirkou jsme v Thule skončili tak, že se nám batohy nadouvaly zakoupenými suvenýry a z vyměněných jemenských rijálů nám nezbyl vůbec žádný. Děti nám daly pokoj teprve poté, co si před nimi Jirka obrátil kapsy naruby.
************
Zabid
je zdáli nenápadné město utopené v horké Tihámě. Jedno z nejstarších jemenských měst vždy bylo a je střediskem vzdělanosti a islámu. Založení zdejší koránové univerzity spadá do 9. století. Neuvěřitelný počet 236 mešit z období zlaté éry města sice dnes klesl na necelých devadesát, ale stále je to více, než kolik mešit má hlavní město Saná. Zdejší stavby se vyznačují přiznanou strukturou pálených cihel natřených bílou barvou a jsou bohužel velmi zanedbané. Byť je Jemen vzácně uchráněn negativních vlivů západní kultury a nápis Coca Cola v celé zemi prakticky nevidíte, přesto ve velkých městech tu a tam nějaký ten reklamní nápis proklouzne. Zabid se nám ale v tomto ohledu jevil jako zakleté město z pohádek tisíce a jedné noci. Lidé zde ve svých úzkých uličkách krytých tkanými plachtami či různými stříškami z poslepovaných plechovek žijí v prostředí, kde se zastavil čas.
**********
Taíz
velkoměsto sevřené horami, bylo po dlouhou dobu hlavním městem Jemenu. Během naší krátké zastávky nás zde zaujaly dvě věci. Jednak možnost vystoupat, stejně jako mnozí bohatší domorodí výletníci, po klikatých serpentinách do kopců strmě se zdvíhajících nad městem. Zde jsme vychutnávali jak čistý svěží vzduch vyšších poloh, tak krásný výhled na město ležící u našich nohou. Druhou věcí, která zde pro nás jako Evropany vyzněla pozitivně, byla skutečnost, že v Taizu je jediná mešita, kam jsou ochotni – pochopitelně za poplatek – vpustit nevěřícího psa i dovnitř. Do žádné jiné jemenské mešity jsme nesměli vkročit, ba ani nahlédnout, a to ani na nádvoří.
**********
Jibla
nádherné starobylé královské město uložené ve svahu, s uličkami tak úzkými, že v některých místech sotva projde osel, na nás udělalo velký dojem. Je zde starobylý palác, v němž kdysi žila legendární moudrá královna Arva. Ta přivedla město k prosperitě a založila některé z mnoha zdejších mešit.
********
Marib
leží na západním okraji rozsáhlé pouště Rub al Khali, což volně přeloženo znamená „prázdná čtvrť“. Každý jistě zná příběh lásky královny ze Sáby a krále Šalamouna. Má se za to, že tyto postavy skutečně existovaly a jejich legendární setkání mělo zcela prozaickou ekonomickou logiku. Jeden z panovníků ovládal začátek významné obchodní „kadidlové stezky“, zatímco druhý kontroloval její konec. Marib byl hlavním městem Království sábského, odkud karavanní cestou proudilo na sever vzácné zboží, jako kadidlo, myrha, koření a drahé kovy. Dnes můžeme vidět dvě podoby tohoto města. Jednak starý Marib s opuštěnými hliněnými mrakodrapy poškozenými zemětřesením, pod nimiž – zdá se - jsou pozůstatky bájného města královny Bilkis, jak se sábská panovnice jmenovala. Jednak Marib nový, velmi nebezpečné středisko nepokořených kmenů, v němž nepotkáte jediného neozbrojeného dospělého muže a z nějž pochází rodina Usámy bin Ládina. Po dobu své návštěvy jsme zde měli přidělený ozbrojený doprovod, ale ti mládenci se spíše oddávali kátu a nedovedu si představit, jak by nás před někým bránili, tím spíš, že si jeden z nich zapomněl v džípu tornu s náboji. Bylo to zde krásné, ale ulevilo se nám, když jsme oblast opustili.
(Starý Marib je již dávno neobydlený. Přesto se zde vždy najde někdo, kdo vám za malý poplatek nabídne vyhlídku z terasy některého ze zdejších polorozpadlých domů a ještě i zapózuje před objektivem).
Marib je místo, odkud pochází Bin Ládinova rodina Turista se tu nesmí ani hnout bez ozbrojeného doprovodu. Zajímavý je starý Marib - opuštěné město duchů. V trafikách se tu běžně dají koupit náboje, zásobníky a granáty, v těch lépe zásobených i „panzerfausty“. Náš průvodce nám s úsměvem vysvětlil, že „tak jako u vás v Evropě nosí každý muž u sebe hřeben, tak tady nosí kalašnikov“… v Maribu údajně vládla bájná královna ze Sáby, kterou zde dodnes připomínají dva chrámy. Takže tomuto městu je lepší se vyhnout. Je tam jediný a na místní poměry drahý (ale celkem slušný) hotel. Do Sanaa dojedete asi za 2,5 hodiny a když vyrazíte okolo 6 ráno z Šíbámu, dojedete v pohodě do večera do Sanaa, ačkoliv řidič bude tvrdit že to nejde.
***********
Ve východní části země převažuje poušť, klima je extrémnû horké a suché. V létû hrozí nebezpeãí píseãn˘ch nebo prachov˘ch boufií. 2/3 území Jemenu není trvale ob˘váno.
V poušti Rub al Khali, žijí divocí beduíni. Ti projíždějícím turistům poskytují za nemalý peníz (250 USS) ozbrojenou ochranu před přepadením, vlastně sami před sebou. Beduíni už se neživí loupežemi a přepadáváním vesnic usedlých rolníků. Pořídili si terénní vozy a vydělávají si pašováním zboží ze Saúdské Arábie. Někteří i převáděním turistů.
*******
Hadramaut, největší vádí na Arabském poloostrově. Ve své délce sto šedesáti kilometrů
Naši předkové tady kdysi vyvinuli důmyslný zavlažovací systém, a tak tu i v období sucha můžeme pěstovat kromě datlí a kokosových ořechů i pšenici, kukuřici, banány, pomeranče, melouny, cibuli, česnek, rajčata a brambory. Nejskvělejší je ovšem náš med, kterým se naše údolí proslavilo po celém Jemenu
Ženy zahalené v dlouhých černých šatech pracují uprostřed výhně, která tu v létě dosahuje i čtyřiceti až padesáti stupňů ve stínu.
Ženy nosí jen ve vádí Hadramaut klobouky hodně do výšky, chrání je před horkem a umožňují cirkulaci vzduchu.
Jednou z nejortodoxnejších oblastí Jemenu je vádí Hadramaut, zde je segregace žen od cizích mužů snad v nejextrémnější podobě. "Ženy spolu tráví veškerý čas, znají pouze své nejbližší ženské příbuzné a sousedky, s muži nehovoří a televize je ve většině domácností stále neznámou věcí," říká průvodce Amir. "Dokonce si vyvinuly vlastní ‚ženský' dialekt, který je ostatním prakticky nesrozumitelný!"
Ve vádí Hadramaut chodí dívky zcela zahalené, a to až tak, že přes obličej mají černý závoj z řidší látky, aby viděly na cestu, a pod černým hábitem mají na rukou černé prstové rukavice, aby nežádoucí cizí pohled nemohl zavadit ani o kousíček jejich kůže.
Jsou tam stovky stolových hor.
*********
Shihara
Shiharský most leží v problematické oblasti (směrem k hranicím se Saudi je to celá tato oblast), a proto není možnost návštěvy jistá.
Unesco:
1982 Old Walled City of Shibam
1986 Old City of Sana'a
1993 Historic Town of Zabid
Fotografování vojenských zařízení včetně letišť a jejich vybavení je zakázáno. V minulosti totiž vedlo fotografování těchto míst k častému zatčení cestovatelů (duben 2000).
*****
Nesmí se nosit krátké kalhoty!!!!!!!
*****
Jemenci jsou zvlastni lide. Nosi sukne, kamizolku a siroky pleteny nebo kozeny pasek. Pod nim na brise strcene zahnute pouzdro na nuz, coz je mistni ozdoba, ne zbran. Na tvari bouli s katem, za opaske jeste zastrceny kolt a na opacne strane mobil. Dokonala souhra stredoveku a 21 stoleti. Zeny tu nemaji. Jen cosi se dvema chodidly, je to asi 160 cm vysoke a cele pokryte nekolika cernymi hadry. Nekdy z toho nahore koukaji 2 cerne oci, ne\bo bryle {to je jeste strasnejsi}. Nevim presne co to je, nesmi se o tom mluvit a nesmi se to fotografovat. Pry by to mohlo zacit hazet kameny. Asi s tim strasi male deti. Ja to risknul a muzu TO na fotce ukazat {snad}.
********
Shiharský most leží v problematické oblasti (směrem k hranicím se Saudi je to celá tato oblast), a proto není možnost návštěvy jistá.
*******
Stačí, když mocipáni úspěšně čtyřem z pěti Jemenců (80%) nacpali ústa uklidňující drogou zvanou kat, která byla v okolních arabských zemích zakázána. Přišel sem před staletími z Etiopie a spolu a Jemenem to jsou také jediné dva státy, kde se mladé lístky katu masově žvýkají. měkká droga kát, je v Jemenu zcela legální, se zde údajně pěstuje na čtvrtině veškeré obdělavatelné půdy.obsahuje amfetamin a proto zahání unavu a navozuje v člověku pocit bezstarostnosti, spokojenosti a jasné mysli. Jemenci žvýkáním kátu doslova žijí a droga ochromuje státní hospodářství - úřady, obchody i vládní budovy se každý den odpoledne vylidní, aby se většina obyvatel země mohla nerušeně oddávat drogovému rituálu. Kát v Jemenu funguje jako dobrý komunikační prostředek - když jej cizinec žvýká, ztratí domorodci odstup a začnou se s ním kamarádit.
*******
Vrátilo se i mnoho dalších emigrantů, kteří si velmi dobře vydělávali v Saúdské Arábii.Největší poslední vlna návratu emigrantů nastala po sjednocení země v 90. letech. Přišlo i mnoho bývalých sultánů a jejich potomků.
*******
Nedaleko za Adenem se z vyprahlé přímořské nížiny zvedají dramatické hory tradičně obývané sebevědomými kmeny, které si vždy zakládaly na své odlišnosti a nezávislosti. "Na jihu i na severu Jemenu se hovoří stejně, jen máme jiný dialekt," Přesto byly obě části Jemenu příliš dlouho rozdělené, a tak jsou mezi lidmi velké rozdíly. Ti na severu si mnohem více zakládají na tradici, mají méně vzdělání, a o to více jsou hrdí na kmenovou a národní příslušnost.
Kmeny dokonce tvoří větší skupiny, jakési federace. Mají takovou moc, že bez jejich souhlasu a účasti nemůže být sestavena v Jemenu žádná vláda. Ta musí vždy vyváženě reprezentovat hlavní kmenová společenství.
Zvyky, způsob oblečení i fyziognomie lidí jsou v různých oblastech odlišné.
******
Příslušníci jednotlivých kmenů, kteří zpravidla žijí na jednom pohoří či hoře, se obvykle snaží být ekonomicky soběstační - budují své zásobárny vody a svá políčka tak, aby se dokázali uživit i bez cizí pomoci. Obchod s půdou se zpravidla odehrává pouze mezi členy stejného kmene, který tvoří vnitřně ucelenou jednotku. Její členové mají svá práva i povinnosti. Společně se vedle islámského práva řídí právem zvykovým. "Rada starších" každého kmene si zvolí svého šejka, který musí být respektovaným a váženým mužem, schopným diplomaticky řešit spory mezi členy kmene navzájem i případné nesváry s kmeny ostatními. Jeho moc však není neomezená - pokud ztratí důvěru či zklame očekávání kmene, může být kdykoli nahrazen.
**********
Neúspěšné vyjednávání mezi kmenem a centrální vládou někdy narůstá do nechvalně známých rozměrů v podobě únosů - tím se kmeny snaží přimět vládu ke splnění neuskutečněných slibů, například zavedení elektřiny či vybudování kanalizačního systému nebo lepší silnice a podobně. Kvůli množství únosů si Jemen vysloužil velmi špatnou pověst v zahraničí. Kromě obchodníků a politiků jsou totiž unášeni i turisté.
"Trochu neprávem máme špatnou reputaci v zahraničí, vždyť únosci svá rukojmí považují za vážené hosty, kterým splní vše, co jim na očích vidí. V duchu vyhlášené arabské pohostinnosti zabijí na jejich počest každý den jedno zvíře, poskytnou jim nejlepší možnou stravu a ubytování.
*********
Ceremoniální zahnutá dýka džambíja připevněná ke koženému pásku místo kravaty a kalašnikov jako symbol mužnosti, tím se na první pohled od "jižanů" liší obyvatelé severských hor. Z provedení její rukojeti a pochvy lze usuzovat na urozenost a společenské postavení jejího majitele. Podle zdobení dýky, způsobu, jak nosí dlouhou košili futa nebo jak si váží svoji pokrývku hlavy, je navíc možné zkušeným okem poznat, ze které oblasti nebo do jakého kmene patří.
*******
Nejdivočejší jsou snad naše svatby. Po obřadu celá vesnice tančí s dýkami či klacky na hlavě a pak začnou muži radostně střílet nad hlavou z kalašnikovů. Je to hodně divoké, ale všichni se skvěle pobavíme
dívky jsou mnohem více gramotné, než kdy předtím, a několik se jich dostává i do funkcí ve státní správě nebo ve firmách. V drtivé většině však zůstávají doma,Bylo i poměrně velké množství žen, které se pokusily kandidovat do parlamentu. Žádná neuspěla.
********
v roce 1959:
Silnice tehdy v Jemenu ještě neexistovaly, i když již v té době začali Číňané první silnici stavět.
*********
Na mešvi (hostině s pečením berana) nejchutnější lahůdkou a vzácností na celém mešvi jsou upečené oči
*****
Na hranicích s Aden Territory za války: Když se střílelo, byl provoz na obou stranách hranice zastaven a vytvářely se dlouhé kolony vozidel. Přepravci byli nuceni platit vojákům obou válčících stran mýtné.
a ještě před tím: Nad Taizem se tyčí hora na jejímž vrcholu se nachází pevnost nebo hrad. Země byla rozdělena na menší území asi velikosti našich krajů, nazývaných muhafazáty. Každý šejk, který vládl v muhafazátu, musel mít v této pevnosti zavřeného svého syna, a případně bratra. Tam se mu dostávalo vzdělání. Většinou byl kandidátem stát se později rovněž šejkem. Zároveň byl ale v pevnosti držen jako rukojmí. Pokud by šejk nebyl poslušný prince, nebo se snad pokusil o nějakou revoltu, byla by jeho synovi nebo bratrovi uťata hlava.
Nejběžnější bylo sekání rukou, které postihovalo zloděje.
Podle závažnosti trestného činu byl z ruky useknut větší či menší kus.
********
Nikdo nepožadoval od cizince bakšiš, neviděl jsem, že by někdo žebral.
*****
Přijde-li do domu návštěvník, zabuší klepadlem a na otázku men? (kdo), hlasitě řekne své jméno. Někdo z domácích zatáhne z horního poschodí za šňůru, která pomocí kladek otevře závoru. Návštěvník pak při cestě po schodech nahoru musí hlasitě opakovat Alláh!, Alláh!, aby se ženy v domě mohly včas ukrýt. V bohatých domech vítá hosty pán domu, jeho syn nebo sluha.
*****
Jemen je jedna z nejchudších zemí světa, proto vás návštěva Jemenu rozhodně nezruinuje. Na nenáročného cestovatele tu čekají služby, které ho nepřijdou na více než 10 USD denně. Existuje tu však dostatek kvalitnějších zařízení, při jejichž využití budete muset sáhnout do kapsy až pro pětinásobek. Počítejte také s tím, že nejlepší je platit v hotovosti v dolarech, protože platební karty ani cestovní šeky neužijete. Ubytování si zajistíte snadno zejména v hlavních městech, například v Sanaęa existuje několik tří až pětihvězdičkových hotelů. Ubytovací zařízení dobré kvality jsou i ve městech Ta'izz, Hodeida, Mukkala, Shihr a dalších. V Adenu jsou přijatelné hotely v Tawahi. Mimo hlavní města už to však s ubytováním tak slavné není, nocleh si tady můžete zajistit maximálně v chudě vybavených chatkách a pokojích. Místa pro kempink jsou ve městech Khokha a Mokha.
Po celé zemi je množství restaurací, které servírují většinou arabskou kuchyni. Při jejich výběru však dávejte pozor na čistotu podniků! Mezi oblíbená jídla patří dary moře, například haradha (mleté rybí maso). Alkohol není běžně k dostání, ale můžete ho koupit ve větších hotelech, nebo pašovaný na pobřeží (pivo - ale drahé - dost běžně). V žádném případě nekupujte alkohol pro Jemeny, protože je to nezákonné.
*******
"V Jemenu jsou Ïeny naprosto svobodné. Není to tu jako v Saudské Arábii," zdÛrazÀuje Jásir. "Jemenky mohou, ale nemusejí chodit zahalené. Jemen je pfiece demokratick˘," Pfiesto nepotkáme Jemenku, která by se odváÏila odloÏit ‰átek z vlasÛ. A jen nûkteré z nich si sundají závoj z obliãeje. "Nemohou se rozhodnout samy," "To, jestli budou, nebo nebudou chodit zahalené, rozhodne jejich otec nebo manÏel. A manÏel b˘vá k Ïenû navíc mnohem pfiísnûj‰í neÏ otec." Ti samí lidé rozhodnou i o tom, jestli se Ïenû dostane vzdûlání nebo ne.
*********
Poslední objevy ropných ložisek dávají nemalé šance, že by se země mohla stát Kuvajtem 21. století. Území dnešního Jemenu nazývali staří Římané Arabia felix - "šťastná Arábie".pokud se náš průzkum potvrdí, mohl by mít Jemen snad i více ropy než Saúdská Arábie!"
******
V Jemenu se jen velmi tûžko domluvíte nûkter˘m svûtov˘m jazykem. KdyÏ uÏ, tak anglicky, ale není radno se na to spoléhat.
*******
V nûkter˘ch oblastech zvlá‰tû na jihu ale zatím domorodci nejsou na styk s cizinci pfiipraveni. Vzácnû se vám mÛže dokonce stát, Ïe po vás dûti budou házet kameny. Jemen je konzervativní muslimskou zemí, ale pokud dodrÏujete místní zvyky (pfiedev‰ím vhodné obleãení a nefotografování zahalen˘ch domorod˘ch Ïen), je zde pomûrnû bezpeãno. Pfiepadení a okradení je v Jemenu zcela v˘jimeãné, pohyb na vlastní pûst v horách severní ãásti zemû a náv‰tûva místních opevnûn˘ch vesnic bez domorodého prÛvodce se ale nedoporuãuje.
******
Jemen by se mohl nazývat Toyotaland. Tolik Toyot nemají snad ani v Japonsku.
*******
Až na pár výjimek poslouchají všichni - staří i mladí - tradiční hudbu, při které zpívá hráč na oud (arabská loutna, více zde nebo zde) a dále se mohou objevit i další nástroje - daff (malý bubínek s plíšky jako na tamburíně), tabla (bubínky), mizmar (dvojitá flétna). Nástrojů je samozřejmě pestřejší výběr, zaleží na oblasti. Například pouštní beduíni používají rbab - obdoba houslí s jednou strunou.
********
Často je k vidění policejní dodávka s kulometem na korbě, namířeným na cestu.
Ozbrojeni jsou nejen policisté, ale i lidi ve vesnicích, v horách a v menších městech. Nosí běžně na zádech Kalašnikov, ale nejsou nebezpeční - jen pocit je to divný..... nošení zbraní je prostû normální rutina!
*******
Mobilní GSM operátofii pÛsobí v Jemenu dva - SPACETEL a Yemen Mobile Phone Company (Sabafon) - ten má lep‰í pokrytí a roamuje s Eurotelem
*******