DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

MALGAŠSKÝ

 

 

TENTO SLOVNÍK JSEM OKOPÍROVAL ZE STRÁNKY KTERÁ MOMENTÁLNĚ NEFUNGUJE

autorům tímto děkuju

 https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwimlYWigbXNAhVE6xoKHf4kCRMQFggsMAM&url=http%3A%2F%2Fvesmir.msu.cas.cz%2Fmadagaskar%2Fslovniky%2FCZ_MLG.html&usg=AFQjCNFfzPQtaWZbbXyM2R796PLrZ7qTGg&sig2=WA_EuccW3v_yBOAJUyLvAQ

další slovník je zde: http://dominicweb.eu/malagasy/dico-malagasy-2/

                                 http://www.jazyky-pro-samouky.cz/produkt/1474/inovativni-slovnik-cesko-malgassky-malgassko-cesky-pro-windows-linux-mac-os-x-i-pro-kapesni-pocitace-a-smartphony

 

0,25 metru – ampahefametatra

0,5 metru – antsasametatra

1 000 000 – iray tapitrisa

1 000 000 000 – arivo tapitrisa, lavitrisa

1 000 000 000 000 – tapitrisa tapitrisa

1 frank – iraibilanja

1 gram – iray grama

1 kilometr – iray kilaometatra

1 metr – iray metatra

1,25 kilogramu – iray kilao sy fahefany

1,25 metru – iray metatra sy fahefany

1,5 kilogramu – iray kilao sy sasany

1,5 metru – iray metatra sy sasany

1/2 kilogramu – antsasakilao

1/4 kilogramu – ampahefakilao

10 000 – iray alina

10 franků – ariary roa

100 000 – iray hetsy

15 franků – ariary telo

2 franky – venty sy kirobo

2 gramy – roa grama

2 kilogramy – roa kilao

2 metra – roa metatra

20 franků – ariary efatra

25 franků – ariary dimy

3 franky – sikajy dimy

30 franků – ariary enina

35 franků – ariary fito

40 franků – ariary valo

45 franků – ariary sivy

5 franků – ariary

50 franků – ariary folo

a – sy

a – ary

a tedy, a tak, také, taky – sady

adresa – adiresy

akceptovaný, přijatý – sitraka

akceptovat, uznat, pochopit – mankato

ale – kanefa

ale – fa

ale – nefa

ananas – mananasy

Angaha? – angaha tázací slůvko

anglicky, anglický – angilisy

angličtina – teny Anglisy

ano – eny

ano – eka

ano, trochu – eny, mahay kely aho

aritmetika, počty – marika

atd. – sns. (sy ny sisa)

auto – fiarakodia

auto, automobil – fiarakodia

autobus – (aoto)bisy

automobil – aotomobilina

avšak – kanefa

avšak, ale – saingy

babička – renibe

banán – akondro

bandita, pirát – jiolahy

barva – loko

barva – loko

během, zatímco – mandritra

benzín – lasantsy

bez chuti – matsatso

bezprostředně – tonga dia

bílý – fotsy

blízko, nedaleko – akaiky

bobytek, kráva, býk – omby

boháč – mpanankarena, mpanana

bohatství – harena, fananana

bolest břicha – aretim–bavony

boty – kiraro

brambory – ovy

brambory – ovimbazaha ???? Vzniklo zřejmě spojením ovy + vazaha ????

brát, získat, vydělat, vahrát (A) – mahazo

bratr – rahalahy

bratr (sestry) – mianadahy

bratranec – zaondahy

brýle – solomaso

březen – marsa

břicho – kibo

břicho – vavony

bulvár – arabe, araben

bylo řečeno, prý – hono

být (po)žádán – andrasana

být bratrem a sestrou, mít sourozence – mianadahy

být bratrem, mít bratra – mirahalahy

být hladový – noana

být manželem nebo manželkou, být ženatý nebo vdaná – mivady

být najmutý za mzdu – karamaina

být namalovaný – miloko

být navštívený – vangiana

být opatrný, pečlivý – mitandrina

být otevřený – mivoha

být podváděný, být podvedený – ambakaina

být poslán, být poslaný – alefa

být postříkán, pokropen – tondrahana

být probuzen – fohazina

být protivný, být nenáviděný – hala

být přemístěný – soloana

být připravený – vononina

být rodičem či dítětem – mianaka (anaka) výraz užívaný pro vyjádření vztahů mezi rodiči a dětmi

být sestrou, mít sestru – mirahavavy

být schopen – afaka

Být studený – Mangatsiaka

být špatný, chybný – diso

být upravený, být opravený – amboarina

být vlevo – avela

být vynešen, být unešen – ampidirina

být zahalený, být zabalený – fonosina

být zamčený – mihidy

být zaměstnán (čím) – mikarakara

být zavolaný – antsoina

být zdvižen, být zvednut – ampakarina

být zraněný, poraněný – maratra

být zvětšený – ampiana

být zvýšen – ampitomboina

Být žíznivý – Mangetaheta

celá rodina – mianakavy

celý – tontolo

celý – manontolo

celý, všechno – daholo

cement – sima

cena – vidiny

centrální banka – banky foibe

cesta, silnice, ulice – lalana

cestovat, jít (A) – mandeha

cestovatel – mpandeha

cigareta – sigara

cihla, kostka – biriky

citron – voasary makirana

Co je pro tebe Rakoto? (dotaz na příbuzenství) – Inonao Rakoto?

Co jseš pro Rakotoa? (dotaz na příbuzenství) – Inon-dRakoto ianao?

Co s tím děláš? – Atao ahoana?

co se děje, co se stalo – maninona

co se stane jestliže ... ? – Maninona raha ... ?

co? – inona?

co? (z mnoha věcí) – inona avy

cukr – siramamy

cvičení – fanazarana

čaj – dite

čas – fotoana

čas, perioda, schůzka – fotoana

často – matetika

často – matetika

často – matetika

černý – mainty

červ – kankana

červen – jiona

červenec – jiolay

červený – mena

četný, mnohý – maro

čí, koho – izay

čí?, koho? – Anę iza

čínský – sinoa

čínština – teny Sinoa

číslo – isa

číst (A) – mamaky

čistý – madio

čistý, světlý – mazava

číšník – mpandroso safafo

čokoláda – sokola

čtrnáct – efatra ambin’ny folo

čtrnáct dní – tapabolana

čtvrt hodiny – ampahefatradiny

čtvrtek – alakamisy

čtvrtý – fahaefatra

čtyři – efatra

čtyři roční období, čtyři sesony – fizarantaona

čtyřicet – efapolo

čtyřista – efajato

Dále! Pojďte dále. – midira

daleko – lavitra

dárek – fanomezana

dávaný (komu) – omena

dávat – manome

dědeček – raibe

deka, přikrývka – bodofotsy

děkuji – misaotra

děkuji mnohokrát – misaotra indrindra

děkuji pěkně – misaotra tompoko

dělat (A) – manao

dělat, udělat – manao

délka – halavany

dělník, zaměstnanec – mpiasa

den – antoandro čas mezi ránem a věčerem

den (24 hodin) – andro

desátý – fahafolo

deset – folo

desetkrát – impolo

déšť – ranonorana

déšť – orana

devadesát – sivifolo

devatenáct – sivy ambin’ny folo

devátý – fahasivy

devět – sivy

devětset – sivinjato

dítě – zaza

dítě – zanaka

dítě – ankizy

dívat se, hledět – mijery

divit se, žasnout – mahagaga

dívka – zazavavy

dlouho – ela

dnes – ankehitriny

dnes (budoucí část dne) – anio

dnes (minulá část dneška) – androany

Dnes je teplo. – Mafana [be] androany

dnes večer – rahariva

do – ambaraka

do teď, do současnosti – hatraminęizao

dobrou cestu – soava dia

dobrou noc – tafandria mandry

dobrý – tsara

dobrý – bara

dobrý den – manao ahoana, tompoko

dobrý den, buď zdráv – salama

dobrý prodavač, schopný obchodník – mahalafo

dobrý, užitečný – soa

dobytý – resy

dohonit, předstihnout, pokusit se chytit – manatratra

dokonce – … aza

dokonce i zvířata – ny biby aza

dokončený – tanteraka

dokončit, ukončit – tapitra

domov – tokantrano

doplnit (A) – manatanteraka

dopravovaný – taomina

dopravovat – mitaona

doufat (A) – manantenana

dovedný, obratný, zručný – kinga

dovolit – mamela

drahý (ne laciný) – lafo

druh, sorta, typ – karazany

druhý – faharoa

duben – avrily

dům – trano

dupat, šlapat – manitsaka

dva – roa

dva tisíce – roa arivo

dvacet – roapolo

dvacet jedna – iraika amby roapolo

dvanáct – roa ambin’ny folo

dvě hodiny – adiny roa

dvě nebo více dětí, se stejnou matkou a otcem – iray tampo

dveře – varavarambe

dveře – varavarana

dvěstě – roanjato

dvůr, dvorek – tokotany

džus, šťáva s ovoce – ranom-boankazo

džus, šťáva z pomerančů – ranom-boasary

fotbal – baolina

francouzština – teny Frantsay

garáž – garazy

had (obecně) – bibilava

had (r. Lioheterodon) – menarana

hák – fintana

hezký, dobrý (o člověku) – tsara fanahy

hezký, potěšující, veselý – mahafinaritra

historie – tantara

hlad – hanoanana

hladký, kluzký – malama

hladový – noana

hlas – feo

hlava – loha

hledat – mitady

hloubka – halaliny

hloupý – kely loha

hloupý – adala

hloupý – bado

hluboký – lalina

hluboký – lalina

hluchý – marenina

hnědý – manja

hodina – ora

hodiny, hodinky – famantaranandro

horečka – tazo

horečný, zimničný, mít horečku – manavy

horký, teplý – mafana

horšit se, zhoršovat se – miharatsy

hory, pohoří – tendrombohitra

hořký – mangidy

hrát (hry) – milalao

hromada – toko

hřeben – fihona

hřebík – fantsika

husa – gisa

chameleon – tana

chlapec – zazalahy

chleba – mofo

Chtěl by jste uměl malgašsky? – Te-hahay miteny malagasy ve ianao?

Chtěl bych … – Te … aho

chtít, přát si (A) – maniry

chudoba – mahantra

churavý, nemocný – leo

chutný, lahodný – fy

chytat (do pasti) (A) – mamandrika

chytit – mahazo

i – dia

inzerát, oznámení, reklama – dokam-barotra

já – izaho

já – aho

jak je…? Jaký je …? Jaká je … ? (ap.) – manahoana (manao ahoana)

Jak jsem unavený! – Vizaka aho izany!

Jak jste ty a Rakoto spžízněni? – Mifaninona ianao sy Rakoto?

Jak prosím? – Ahoana hoe?

Jak se jmenuje ...? (nějaké místo) – Anę inona?

jak se máš, jak se máte – manahoana ianao

jak? – akory?

jak? – ahoana?

jako ang. Is there? Are there? – Misy ve?

jaro – lohataona

jazyk – lela

je prvotřídní – mazoto

Je sedm (hodin) – Aminę ny fito

je sedm a patnáct minut (čtvrt na osm) – Aminę ny fito sy fahefany

je sedm a pět minut – Aminę ny fito sy dimy

je sedm čtyřicet – Aminę ny valo latsaka roapolo (latsaka fahatelony)

je sedm čtyřicet pět (tři čtvrtě na osm) – Aminę ny valo latsaka fahefany

je sedm dvacet – Aminę ny fito sy roapolo (sy fahatelony)

je sedm hodin a dvacet pět minut – Aminę ny fito sy sasany latsaka dimy

je sedm padesát (za deset minut osm) – Aminę ny valo latsaka folo anio

je sedm třicet (půl osmé) – Aminę ny fito sy sasany

je sedm třicet pět – Aminę ny fito sy sasany mahery dimy

je umístěný, je položený – Atao + teny milaza toerana

jeden pro každého – iray avy

jedenáct – iraika ambin’ny folo

jedna – iray

jednu hodinu, hodinu – adiny iray

jednu minutu, minutu – iray miniotra

jeho, její – azy (–ny)

jejich – azy (–ny), azy ireo

jen 500 franků – ariary zato ihany

jen, pouze – ihany

jestliže – raha

ještě (ne) – mbola (tsy)

jěště, stále ještě, opět – mbola

jet autem – mandeha aotomobilina

jet autobusem – mandeha tongotra

jet pomalu, jít pomalu – miadana

jet taxíkem – mandeha taxi

jezero – farihy

jídelna – efitrano fihinanana

jídelní lístek – ny lisitry ny sakafo

jídlo – hanina

jídlo – sakafo

jih – atsimo

jiný – hafa

jíst – mihinana

jíst – misakafo

jít – leha

jít domů – mody

jít kam – mankany

jít kam? – ho aiza?

Jít kam? – mankaiza

jít na jih – mianatsimo

jít na sever – mianavaratra

jít na trh – miantsena

jít na trh (A) – miantsena

jít na východ – miantsinanana

jít na západ – miankandrefana

jít nalevo – mandeha ankavia

jít napravo – mandeha ankavanana

jít pěšky – mandeha tongotra

jít za..., jít k... – mankany

jít, jet – mandeha

jízdně, cena za jízdenku – saran-dalana

jméno – anarana

jméno – anarana

Jsem nemocný? – Izaho angaha marary?

Jsem student. – Mpianatra aho.

kachna – kanakana

kámen – vato

kamna, sporák – fatana

káva – kafe

káva s mlékem (bílá káva) mi stačí – ampy ahy ny kafe sy ny ronono

každý – Samy ... avy ...

každý – isanęny

každý den – isanęandro

každý den – isanę andro

Kde ...? (místo) – Any anę inona

Kde bydlíte? – Aiza ianao no mipetraka?

kde? – aiza?

Kdo je to? – Iza no?

Kdo?, Čí? – Iza?

kdy (budoucnost) – rahoviana

kdy (přítomnost a minulost) – oviana

když – rahefa

kilo – kilao

kilogram – kilaograma

kino – sinema

klamný, nepravdivý – sandoka

klamný, nepravdivý – tsy marina

klepající, bučící – dondonina

klepat, tlouci, bušit – mandondona

klíč – fanalahidy

klidný, jemný – Malemy fanahy

klobouk – satroka

klobouk – satroka

kniha – boky

kočka – saka

kolemjdoucí – mpandalo

kolik dní? – madritra ny hafiriana?

kolik dní? – hafiriana?

Kolik je hodin? – Aminę ny firy izao?

Kolik je hodin? – Aminę ny firy ny famantaranandro?

Kolik máš bratrů a sester (sourozenců)? – Firy mianadahy ianareo?

Kolik máš bratrů? – Firy mirahalahy ianareo?

Kolik máš sester? – Firy mirahavavy ianareo?

kolik? – ohatrinona?

kolik? – firy?

kolo, pneumatika – kodiarana

komár – moka

konverzace, hovor – resaka

kopat, rýt, vrtat – mihady

kostel – fiangonana

koš, košík – harona

košile – lobaka

koupit (A) – mividy

kouřit – mifoka sigara

kousek chleba – tapa-mofo

krásný – tsara–tarehy

krást (A) – mangalatra

krejčí – mpanjaitra

krev – ra

krk – katoka

krocan – vorontsiloza

krok, cesta, putování – dia

kromě, s vyjímkou – saingy

křestní jméno – fanampinęanarana

který vydrží 2 hodiny – maharitra adiny roa

který? – fahafiry?

kuchař(ka) – mpahandro

kuchyň – lakozia

kukuřice – katsaka

květen – mey

květina – voninkazo

láhev – tavoahangy

lamba, látka – lamba

leden – zanvie (janoary)

lehký – maivana váhově

lék – fanafody

lékárna – fivarotam-panafody

les – ala

léto – fahavaratra

levný – mora

lhář – mpandainga

libove maso – nofony

lidé – olona

lidé, národ – fokonolona

lidé, zástup, dav – vahoaka

líný – kamo

listopad – novambra

literatura – literatiora

litr – litatra

loď, člun – sambo

loupit, vyloupit – manimba

ložnice – efitrano fandriana

lžíce – sotro

mající malou nebo plochou hlavu – vazimba loha

malé dítě – zazakely

malgašský jazyk – teny malagasy

málo – vitsy

malý – kely

máma, mamka – neny

mango – manga

manžel, manželka – vady

mapa – sarin–tany

máslo – dibera

maso – hena

matka – reny

měkký, jemný – malemy

měsíc (na obloze) – volana kalendářní i na obloze

měsíc a půl – iray volana sy tapany

měsíčně – isam-bolana

města, vesnice – tanan-dehibe

město – tanana

metr – metatra

miliarda – arivo tapitrisa

milovaný – taina

milovat (jeden druhého) – mifankatia

mínění, názor – hevitra

minuta – minitra

míra, měřítko – refiny

místo, kde je prodávána rýže – fivarotam-bary

místo, prostor – toerana

mít důvěru, mít odvahu – matoka

mít chuť k jídlu, mít dobrý apetit – mazoto homana

mít, vlastnít – manana

mladší (bratr nebo sestra) – zandry

mladý – tanora

mladý – tanora

mléko – ronono

mlha – zavona

mluvit – miteny, miresaka

Mluvíte francouzsky? – Mahay miteny frantsay ve ianao?

Mluvíte malgašsky? – Mahay miteny malagasy ve ianao?

Mluvíte něměcky? – Mahay miteny alemana ve ianao?

mnoho, početný – betsaka

modrý – manga

modrý – mangamanga

moje dcera, mé dítě – anaka

(moje) děti – rankizy

mokrý, velmi vlhký – kotsa

moře – ranomasina

most – tetezana

moudrý, rozumný – hendry

mrštný, čiperný, hbitý – mailaka

mrtvola – faty

můj, moje – ahy (-ko)

muset, být nutné – tsy maintsy

muž – lehilahy

muž – lahy

muž (nebo žena) a děti – vady aman-janaka

my (exkluzivně) – izahay

my (inklusivně) – isika

mýdlo – savony

mýdlo – savony

myslet (A) – mihevitra

Myslím, že ... – Ataoko fa ...

myšlení – hevitra

mýt se – misasa

mýt, mýt se – manasa

mzda, služné – karama

na hraně – an-tsisiny

na prodej – amidy

na shledanou, sbohem – mandra-pihaona

na trhu – Any an-tsena

na viděnou, brzy, za okamžik – vetivety

nabídnout – manolotra

nabízený, nabídnutý – atolotra

nad – ambony

naděje – fanantenana

nadměrně chválit (zboží) – mandoka

nadměrně chválit zboží, dělat reklamu – mandoka varotra

nádraží – gara

náhrada, substituce – solo

najmout za mzdu – manakarama

nakupující, zákazník – mpividy

nalevo – ankavia

(na)malovaný červeně – miloko mena

(na)malovaný fialově – miloko volomparasy

(na)malovaný růžově – miloko mavo kely

(na)malovaný stříbrně – miloko volafotsy

(na)malovaný zlatě – miloko volamena

nápoje – zava–pisotro

napravo – ankavanana

národ, země – firenena

nashle – velo

nást – mitondra

náš, naše (exkluzivně) – anay (–nay)

náš, naše (inkluzivně) – antsika (–ntsika)

naštěstí – Soa ihany fa

návnada, krmení – jono

navoněný – manitra

návštěva – mamangy

navštívit – mamangy

navštívit (A) – mamangy

nazdar – veloma

Nazdar, dobrý den – mbola tsara

ne – tsia

ne – tsy

nebezpečí – loza

nebo (obecně) – na

nebo (pro definované alternativy) – sa

něco – zavatra

neděle – alahady

neděle – alahada

nechat, umožnit dovolit – mamela

nějaký – sasany

nějaký ... nějaká; nějaký ... jiný – ny sasany ... ny sasany

nejen ..., ale i – Sady ... no

nejlepší – tsara indrindra

někde – any ho any

někdy – indraindray

někdy – mbetika (mbetika … mbetika …)

nemoc – aretina

nemoc – aretina

nemocnice – hopitaly

nemocný – marary

nemocný (ne příliš) – marofy

nenávidět, protivit – mankahala

není zač – tsy misy isaorana

nepřítel – fahavalo

nesený – entina

neschopnost rozdělit, separovat (jeden od druhého) – tsy mifankafoy

neschopnost správně vyslovovat – miambatra

nést – mitatitra

nešené – taterina

nic se neděje, to není významné – tsy mampaninona

nic se neděje, to nic – tsy maninona

nízký, nevysoký – iva

noc – alina

noha – dia

noha, chodidlo – tongotra

nos – orona

novinky, zprávy – maresaka

noviny, časopis – gazety

nový, novinky, zprávy – vaovao

nula – aotra

nula – zerao

nůž – antsy

nyní, teď – aminęizany

nyní, teď – izao

nyní, teď – aminęizay

obdělávání, zemědělství – fambolena

Obecní dům – lapan’ny tanana

oběd – sakafo antoandro

obchod – varotra

obchod, krámek – magazay

obchod, krámek – fivarotana

obklopit, obklíčit, obehnat – manodidina

oblečení, oděv – akanjo

oblékat – miakanjo

obličej – endrika

obloha – lanitra

obraz – sary

obtížný, těžký – sarotra

obývat, žít, bydlet – mipetraka

očekávat (A) – manampo

od – hatraminęny v časovém významu

od – hatra

od ... do ... – hatrany (milaza toerana)

od kdy? – hatra ny oviana

odbočit, zabočit, uhnout – mivily

odhalit, zjevit – mamboraka

odkud – avy taiza

Odkud přichází? Odkud jde? – Avy aiza izy?

odkud? – avy aiza?

odlišný, jiný – samihafa

odpočívat, mít volno, být na prázdninách – miala voly

odpoledne – tolakandro

odpoledne – hariva

odpověď – valy

odpovědět (A) – mamaly

odstraněný – esorina

odstranit – manesotra

odvolání, prosba, žádost – antso

oheň – afo

ohluchnout – mankarenina

ochrana – resaka

OK – ekena

okno – varavarankely

oko – maso

olej – menaka

olej – diloilo

omáčka – ro

omáčka – lasosy

on – izy

ona – izy

oni – izy ireo

ono – izy

opět – indray

opět – aminęny

opravit, opravovat – mamboatra

oslepnout – mahajamba

osm – valo

osmdesát – valopolo

osmnáct – valo ambin’ny folo

osmset – valonjato

osmý – fahavalo

ostatní, další – hafa

ostrov – nosy

ostrý, špičatý – maranitra

otec – ray

otevřený – voha

otevřít (A) – mamoha

otevřít (A) – manokatra

ovce – ondry

ověřit, vyzkoušet (A) – manamarina

ovoce – voankazo

oznámit, ohlásit, vyjevit – manambara

padesát – dimampolo

pak, potom – ary

Pan (obdoba angl. Mr.) – Rangahy

pan (oslovení jako Mister nebo Monsieur) – Ingahy

Pan R. (Pane R.) – Andriamatoa R.

Pan R. (Pane R.) – Ramatoa R.

pane/madam – tompoko

pánev – vilany

paní – ramatoa

pas – pasipaoro

past – fandrika

pátek – zoma

patnáct – dimy ambin’ny folo

pátý – fahadimy

pavouk – hala

pečovat, dávat pozor – tandremana

peněženka, kabelka – poketra

peníze, hotovost – vola

pes – alika

pěstitel, chovatel – mpiompy hlavně ve významu chovatel dobytka

pět – dimy

pětkrát – indimy

pětset – dimanjato

pijící – sotroina

písek – fasika

písek – fasika

písmo – soratra

pít – misotro

plakat – mitomany

platit, zaplatit co – Aloa (vola)

platit; dávit, zvracet – mandoa

plavat (A) – milomano

pláž – tora–pasika

plný – feno

plodit, rodit; chovat – miompy

počítat – marika

počkejte chvilku – andraso kely

pod – ambany

podívat se, vidět (A) – mahita

podlaží (domu) – rihana

podle tvého mínění, podle tvého názoru – araka ny hevitrao

podpis – sonia

podstata, výtažek – lasantsy

podupaný, pošlapaný – voahitsaka

podvádět, klamat – manambaka

podzim – fararano

pojď sem! – avia

pokladník – mpandray vola

pokoj – efitrano

pokračovat – manohy

pokrývka, přehoz – lambam-parafara

pole – saha

pole (rýže) – tanimboly

poledne – antoandro

polévka – lasopy

polít, pokropit, postříkat – manondraka

položit – mametraka

pomalu – miadana

pomalu – votsy

pomeranč – voasary

pomeranč – laoranjy

pomeranč – voasary

pomoc – fanampiana

pomoci – manampy

pondělí – alatsinainy

porovnat (A) – manohatra

porozumět, získat – mahazo

poslat – mandefa

poslat (A) – mandefa

poslat dopis – manatitra taratasy

poslouchat – mihaino

poslouchat – mandra (re)

postel – fandriana

posunout, pokračovat, dělat pokroky – mandroso

pošta – paositra

potřeba – ila

potřebný, užitečný – ilaina

potřebovat – mila

potřebovat (A) – mila

Potřebujeme … – Mila … izany

pouzdro, schránka – vata

použitý, využitý, snědený – lany

používaný k přemístění, pouřívaný k záměně – asolo

povídat, konverzovat, diskutovat, vyprávět – miresaka

pozdě, později – aoriana

pozdní noc, pozdě v noci – halina

poznat, najít – hita

práce – asa

práce ze dřeva – rafitra

pracovat – miasa

prach – vovoka

prase – kisoa

pravda, právo – marina

pravdivý – marina

pravý (vpravo) – havanana

prázdný – foana

preferovat – aleo ... toy izay ...

pro koho? – ho anęizy

proč – maninona

proč – nahoana

prodaný – lafo

prodavač – mpivarotra

prodávat – mivarotra

prodávat, prodat (A) – mivarotra

prodělávám, prodávám se strátou – maty antoka aho

prohlásit, oznámit (A) – mandaza

prohlášení, oznámení – laza

procházet se, jít na procházku, jít, jet – mitsangatsangana

procházka – fitsangatsanganana

projít, překonat – mandalo

promiňte, pardon, Omluvte… – aza fady

promiňte, prosím – miala tsiny aho

promiňte, prosím – aza fady kely

promiňte, prosím, nerozuměl jsem – aza fady, tsy azoko...

pronájem, nájem – hofa

pronájem, nájem – hofan-trano

pronajímat – manofa

prosím – tsa maninona akory

prosinec – desambra

proti – tandrify

protože – satria

průvodce – mpitarika

první – voalohany

před – aloha

před (čas) – aloha

před (osoba) – anatrehana

před (věci, místa) – anoloana

před čtyřmi dny – efatra andro izay

před dvěma dny – indroa andro izay

před měsícem – iray volana izay

před třemi dny – telo andro izay

předejít, zabránit – misakana

předek – razana

přejít silnice – manapaka arabe

překonávat, překračovat vodu – mita

překonávat, překračovat vodu – miampita

přemístit, nahradit – manolo

přemýšlet, uvažovat, meditovat (A) – mieritreritra

přesně stejný – tsy misy hivoasana

přesný – tokony

přibližně – sahabo ho

přibližně – tokony ho

přicestovavší, dorazivší – tonga

přicházející – avy

přijít, dorazit – tonga

přijmout jako pravdu – to

přijmout, akceptovat – mety

příliš mnoho, mnoho – loatra

přímo, rovně – mahitsy

přinést, přivést (A) – manatitra

přinutit, vynutit – manesika

příprava – fiomanana

připravený – karakarao

připravený – vonona

připravit – miomana

připravit, připravovat – mamonona

přirozeně – izany tokoa

přísloví – ohabolana

přísný, silný, prudký – masiaka

přítel – sakaiza

přítel, kamarád – namana

psací stroj – masinina

psaní – soratra

psát – manoratra

pták – vorona

pták – vorona

ptát se (A) – manontany

ptát se, žádat – manontany

půda, zem – tany

půjčený, pronajatý – hofana

půjčit (peníze např.) (A) – misambotra

půl hodiny – atsasakadiny

půl kila – antsasa-kilao

rada, porada, zpráva – anatra

rada, učení – anatra

rádio – radio

radovat se, těšit se – mifaly

rameno – soroka

ráno – maraina

restaurace – fisakafoana

restaurace – hotely

ret, pysk – molotra

rodiče (skuteční i obrazní) – ray aman-dreny

rodina – fianakaviana

rok – taona

rolník, farmář – mpamboly

rostlina – zavamaniry

rozhněvahý, rozlobený – tezitra

rozhněvaný, rozlobený – tezitra

rozhněvat, rozlobit – mahatezitra

rozlobit – mankaloza

rozptýlit se, opustit (místnost) – mirava

rozřezaný – tapaka

roztrhaný, rozškubaný – rovitra

roztrhni, znič (imperativ) – rovita

rozumět (jeden druhému) – mifankahazo

ruce – tanana

ručník – servieta

ruka – tanana

růst (např. rostlin) – maniry

růže – raozy

ryba – trondro

rybář – mpanjono

rybařit, chytat ryby – manjono

rybník, nádrž – dobo

rýč – angady

rychle – haingana

rychle – malaky

rychle, brzy – vetivety

rychlý – haingana

rýže – vary

řečený – lazaina

řečtina – teny grika

řeka – ony

řekni, pověz – ilazao

říci, požádat někoho aby něco udělal – asaovy

říci, říkat – milaza

řidič – mpamily

říjen – oktobra

s, z, v, k – amina

sahat, prostírat se, rozkládat (se) – mahatratra

sám, osamělý – irery

sám, osamocený – irery

saranče – valala

sbíraný – raofina

sedm – fito

sedmdesát – fitopolo

sedmnáct – fito ambin’ny folo

sedmset – fitonjato

sedmý – fahafito

sestoupit, klesat – miala

sestra – rahavavy

sestra (bratra) – anabavy

sestřenice – zaobavy

setkat se, potkat (jeden druhého) – mifanena

sever – avaratra

shromáždit, shrnout – mandraoka

schody, schodiště – tohatra

schvalovat, souhlasit s – mankatelina

silný – matanjaka

silný, tlustý – matevina

sklo, zrcadlo – fitaratra

skončený – vita

skoro, téměř – saiky

skoro, téměř – saika

skutečně, opravdu – tena

sladký – mamy

sláva, věhlas – laza

slavit, oslavovat – mankalaza

slavný, proslavený – malaza

slepice – akoho

slepý – jamba

slovo, jazyk – teny

slunce – masoandro

slůvko pro budoucí čas – ho

slůvko pro minulý čas – no

slyšet (A) – mandre

smát se – mihomehy

smělý, nebojácný – sahy

směnárna – fanakalozam–bola

směnit, vyměnit (A) – manakalo

smlouvat, dohadovat – miady varotra

smutný – malahelo

snad – angaha

snad, možná – angamba

snadný – mora

"snadný – mora (foana) ""foana"" mění význam na ""nedůležitý"", ""nevýznamný"""

snídaně – sakafo maraina

sobota – asabotsy

sousto, slovo – indraim-bava

spánek, sen – tory

spát – matory

spíše, raději – aleo

spokojený (dost najezený) – voky

spokojený, šťastný – faly

spolknutý, pozřený – telina

spolu, dohromady – tafaraka

spravit, opravit – mamboatra, manamboatra

srazit se, střetnout – mifandona

srdce – fo

srpen – aogositra

starší (bratr nebo sestra) – zoky

startovat, začít práci – mampandeha

starý – tonta

starý – antitra

stát (např. na místě) (A) – mitsangana

stát se prvotřídním – mihamazoto

stát se schopnějším – mihamahay

stávat se rozumnějším, moudřejším, zmoudřet – mihahendry

stěhovat se (z domu do domu) – mifindra trano

stejný – mitovy

sto – zato

sto třicet sedm – fito amby telopolo amby zato

stočtyři – efatra amby zato

stodeset – folo amby zato

stodevět – sivy amby zato

stodva – roa amby zato

stodvanáct – roa ambinęny folo amby zato

stojedenáct – iraika ambinęnyfolo amby zato

stojedna – iraika amby zato

stoosm – valo amby zato

stopět – dimy amby zato

stosedm – fito amby zato

stošest – enina amby zato

stotři – telo amby zato

stoupat, jít nahoru – miakatra

stráž, hlídka – miambina

strom – hazo

strom – hazo

strýc (z matčiny strany) – anadahin-dreny

strýc (z otcovy strany) – rahalahin-dray

středa – alarobia

střecha – tafontrano

student – mpianatra

studijní zvyk, studijní návyk – fianatra

studium, učení, lekce – fianarana

studovat právo – miana-dalana

stůl – latabatra

stůl (pracovní) – birao

sudba – vintana

sucho, suchý – maina

sůl – sira

svátek, slavnost – fety

svět – izao tontolo izao

světle modrý – manga tanora

světle zelený – maitso tanora

světlý (o barvě) – matsora

sýr – fromazy

syrový – manta

šedesát – enimpolo

šest – enina

šestnáct – enina ambin’ny folo

šestset – eninjato

šestý – fahaenina

široký, širý – malalaka

šířka, šíře – sakany

škola – sekoly

špatný – ratsy

špatný, ošklivý (o člověku) – ratsy fanahy

špinavý – maloto

štír – maingoka

šváb – kadradraka

šváb – kalalao

tady – ato

tady (nedaleko) – eo v pohledu, kam se dívám

tady (nedaleko) – ao mimo zrak

tady (velmi blízko) – ety v pohledu, kam se dívám

tady (velmi blízko) – aty mimo zrak

tady, zde – eto

také – koa

talíř – vilia (lovia)

tam – atsy mimo zrak

tam – aroa mimo zrak

tam – etsy v pohledu, kam se dívám

tam – ao

tam – eroa v pohledu, kam se dívám

tam (dále) – ary mimo zrak

tam (dále) – ery v pohledu, kam se dívám

tam (velmi daleko) – eny v pohledu, kam se dívám

tam (velmi daleko) – any mimo zrak

tamten, tamta, tamto – iry

tamten, tamta, tamto – itsy

tamten, tamta, tamto – iroa

tamten, tamta, tamto – iny

tamti, tamty, tamta – irery

tamti, tamty, tamta – iretsy

tamti, tamty, tamta – ireny

tamti, tamty, tamta – ireroa

táta, taťka – dada

taxa, daň – hetra

tedy, tak – noho izany

televize – télévision dle francouzštiny

ten co je kopán – hadina

ten kdo je požádán – anontaniana

ten s kým si hraje – lalaovina

ten, kdo je daný – omena

ten, kdo je nabízený – tolorana

ten, ta, to, tamten, onen, ... – izany

tenký – manify ne o lidech

tenký, hubený – mahia

tento, tato, toto – ity

tento, tato, toto – io

teta (z matčiny strany) – rahavavin-dreny

teta (z otcovy strany) – anabavin-dray

těžký – mavesatra

tisíc – arivo

tisíc devět set sedmdesát osm – valo amby fitopolo sy sivinjato sy arivo

tisíc devět set sedmdesát sedm – fito amby fitopolo amby sivinjato sy arivo

tisíc dva – roa sy arivo

tisíc jedna – iray sy arivo

tisíc jedna – iray sy arivo

tito, tyto, tato – ireto

tito, tyto, tato – ireo

tito, tyto, tato – irety

tlustý, tučný – matavy

tma – maizina

to co je žádané – angatahina

to je pravda – eny tokoa

to, co léčí, způsobuje vyléčení – mahasitrana

točení, kroužení – fiolahana

tolik – ohatra izay

trápit se, soužit – mahasosotra

trest, potrestání – sazy

trestat, potrestat – manasazy

trh, tržiště – tsena

trh, tržiště – zoma

trochu – kely ihany

trvat, vytrvat, vydržet – maharitra

třetí – fahatelo

tři – telo

tři tisíce – telo arivo

třicet – telopolo

třída – kilasy

třídit, vybírat, volit (A) – mifantina

třídit, vybírat, volit (A) – mifidy

třináct – telo ambin’ny folo

třista – telonjato

tuk – taviny

tuna – taonina

tvrdý, pevný – mafy

tvůj, tvoje – anao (–nao)

ty – ianao

u prodavače, u obchodníka – Any aminęny mpivarotra

učící se – ianarana

učit (někoho) – mampianatra

učit se – mianatra

učitel, profesor – mpampianatra

udělaný – atao

udělat co? Co (jsi) udělal? – maninona?

udělat dobře, být užitečný – mahasoa

udělat radost, potěšit – mankafy

udělat šťastným – mahafaly

udice – haranjono

udivený, užaslý – gaga

údolí – lohasaha

uhodit, udeřit – mikapoka

ucho, sluch – sofina

ukázaný někomu – atoro

ukázat – manoro

ulice – lalana

uložit, uchránit, zachovat (A) – mamonjy

unavený – vizaka

unavit, unavit se – mahavizaka

únor – fevrie (febroary)

uprostřed – ampovoany

určitě, jistě – tokoa

úřad – birao

usnout – mankatory

úterý – talata

útočník, obléhatel – mpanani-bohitra

utrhnout, sbírat (ovoce) – mioty

uvnitř – ao anatina

už ne, nikdy více – Tsy ... intsony

už, již – rahateo

už, již – sahady

už, již – efa

užitečný – mahasoa

užívat k tomu abychom byli pohromadě – mifankazatra

užívat, používat (A) – mampiasa

v jejich domě – Any aminy

v krajině, na venkově – any ambanivohitra

v kuchyni – Any an–dakozia

v mém domě – Any amiko

v minulosti – taloha

v našem domě (exkluzivně) – Any aminay

v našem domě (inklusivně) – Any amintsika

v několika minutách, za okamžik – rahefa afaka kelikely

v obchodě – Any aminęny mangazay

v tomto roce – aminęito

v tvém domě – Any aminao

v, na – ao anaty

v, na – any an

v, pro – an–…

váha, hmotnost – lanjany

vařené maso – pate z francouzského Le paté

vařený – masaka

váš, vaše – anareo (–nareo)

včera – omaly

ve vašem domě (mn. č.) – Any aminareo

ve? – ve tázací slůvko

věc – zavatra

večer – hariva

večeře – sakafo hariva

věda – siansa

vědět jak, být schopen – mahay

vědět, znát – mahalala

vejce – atody

velikost – refy

velký – lehibe

velký – be

velký, obrovský – ngezabe

velmi – mihitsy

venku, vně – ivelany

vesnice – vohitra

vězení – tranomaizina

vhodný, přiměřený – mety

více – mihoatra

více – mihoatra

vidět (jeden druhého) – mifankahita

víno – divay

vítáme vás – tonga soa

vítr – rivotra

vítr – rivotra

vlak – fiarandalamby

vlak – lamasinina

vlákno, provaz, nit, šňůra, lano – kofehy

vlastník, majitel – tompony

vlažný – matimaty

vlhký – lena

vlhký – mando

vložený – tafiditra

vnímavý, chápavý – tazana

vnouče – zafy

voda – rano

vodopád – riana

vojáci, vojsko – zandary

voják – miaramila

volat – miantso

volno, prázdniny – fialam-boly (vakansy)

vrátit se – miverina

vražda – vonoanę olona

vstávat časně – mifoha maraina

vstoupit, vložit – miditra

vstup – fivoahana

všední den – andavanandro

všechno – rehetra

vy – ianareo

výbava (výbavička), sada dětských oděvů – lamban-jaza

vybrat zvolit – mifidy

východ – atsinanana

vychytralý, nápaditý, kouzelný, rozkošný – fetsy

vyléčený, uzdravený – sitrana

vynalézat – mamorona

vynést, unést – mampiditra

vypravěč – mpitantara

výraz indikující muže s manželkou nebo dvě sestry – izy roa

výraz užívaný při dotazech na příbuzenské vztahy – mifaninona

výraz užívaný při dotazech na příbuzenské vztahy – mpifaninona

vysoký – avo

vyspat se – mahita tory

vysvětlit (A) – manazava

výška – haavony

vytvořený, zkonstruovaný – arafitra

vytvořit, zkonstruovat – mandrafitra

vzbudit se, probudit se – mifoha

vzbudit, probudit – mamoha

vzít – mandray

vzít – maka

vždy – mandrakizay

vždy, pořád – ihany

z obavy před ... – sao

z očí do očí – mifanatri–tava

začít, začínat – miainga

záčít, začínat – manomboka

zahalený (v mlze) – rakotra

zahalit, ponořit – mamono

zahambit – mahamenatra

zahradník – mpanao zaridaina

záchod – fidiovana

zajímavý – mahasondriana

základna – fototra

západ – andrefana

zapomenutý – hadino

září – septambra

zasadit, založit – mamboly

zasloužený, vydělaný – azo

zastavit – mijanona

zatímco, na druhou stranu, z druhého pohledu – kosa

zavazadla, nábytek – entana

závratný – fanina

zavřený – mikatona

zbytek – amby

zdraví – fahasalamana

zdražit – misondrotra

zdvihnout, zvednout – mampakatra

zeď – rindrina

zelenina – anam–bazaha

zelený – maitso

zesládnout – mihamamy

zestárnout – mahaantitra

zeštíhlet, ztenčit – mihamanify

zhořknout – mihamangidy

zima – ririnina

získaný – lasa

zítra – rahampitso

zkoumat, hledat (A) – mitady

zkoumat, hledat (A) – misava

zkoušet – mamantatra

zlenivět – mihakamo

zlepšit (se) – mihasitrana

zlepšit se, uzdravit se – mihasalama

zlepšit se, zlepšovat se – mihatsara

zlevnit, snížit cenu – mihena

zlobit se, hnevat se (A) – mitezitra

zloděj – mpangalatra

zlomený – vaky

zmatený, popletený – menatra

změkčit, změknout, zjemnit – mankalemy

známka (poštovní) – tambra

známý – hay

známý – fantatra

znát (jeden druhého) – mifankahalala

znát, rozumět (A) – mahalala

zničený – levona

zničený – poritra

zničený – rava

zničit (A) – mandrava

zošklivit, zklamat – mankaleo

zpět – ivoho

zpřísnět – mihamatanjaka

způsob transportu – fitaomana

způsobit bolest – maharary

způsobit horečku – mankanavy

způsobit ránu – mampifandona

ztenčut, zhubnout – mankahia

ztloustnout – mihamatavy

ztloustnout, zesílit – mankatavy

ztracený – very

ztrápený, ustaraný – sosotra

zub – nify

zůstat stát – mitsangana

zvak, obyčej – fomba

zvíře – biby

zvučet, znít – maneno

zvýšit, navýšit – mampitombo

žádat – miandry

žádat, prosit – mangataka

žena – vehivavy

žena – vavy

židle – seza

žijící – velona

žít – monina

žít (A) – mivelona

žít (A) – maina

život – aina

život – fiainana

žízeň – hetaheta

žlutý – mavomavo