TURECKO (obecně a pak pouze Kapadokie)
ZÁKLADNÍ INFORMACE:
Oficiální název státu: Türkiye Cumhuriyeti
Hlavní město: Ankara
Státní zřízení: pluralitní republika
Datum vzniku státu: 29.10.1923
Administrativní dělení: 81 provincií(il), které se dělí na okresy (ilce)
Rozloha: 780 580 km2 (10 x ČR)
Počet obyvatel: 81 000 000
Národnostní struktura: Turci (tvoří 80%), Kurdové (17%), Lazové, Arméni
Náboženství: sunnitský islám (99%), křesťanství a judaismus
Nejvyšší bod: Ararat (5137 m)
Úřední jazyk: turečtina
Státní poznávací značka: TR
Telefonní směrové číslo země: +90
Časové pásmo: +2 (+1 hod. oproti středoevrospskému letnímu času)
Elektřina: 240V/50Hz, evropské zásuvky
Svátky
Turecko je muslimskou zemí, tudíž ramadán je dodržován i zde. Začátek ramadánu se každý rok posouvá cca o 10 dní dopředu. Po ramadánu slaví Turci Šeker Bayram (tzv. sladký svátek), kdy se rodiny schází po měsíci půstu a děti dostávají sladkosti. Za další 2 měsíce se pořádá Kurban Bayram (svátek oběti), kdy obětují ovci, jejíž maso je rozděleno mezi rodinu a chudé.
Svátky, kdy se nepracuje:
- 1. ledna Nový rok (Yilbaş).
- 23. dubna je Den nezávislosti a slaví se Den dětí - dělá se spousta atrakcí, děti jsou ve svátečním (Ulusal Egemenlik ve Çocuk Bayrami)
- 1. květen
- 19. květen je den sportu a mládeže a zároveň narozeniny Atatürka (má narozeniny).
- 30. srpna se slaví Den vítězství nad Řeky v roce 1923. (Zafer Bayrami.)
- 29. října je Den republiky - vyhlášení republiky Atatürkem v roce 1923. (Cumhuriyet Bayrami.)
Celní předpisy: běžné - 200 ks cigaret, 1L kořalky, 2L vína
Měna: Nová turecká lira (TRY/100TKr (kurošů)) 1 EUR = cca 3,8 YTL 1 USD = cca 3,5 YTL (1 YTL = cca 7,50 Kč v 2017) - hotely mění s poplatkem 2-4%, banky většinou také. Nevýhodné jsou kurzy především na letištích, nejlepší pak v centrech měst. Měnit bez problémů lze i ve zlatnictvi, hodinářství a pod. Bankomaty nejsou problém, platby kartou ve větších obchodech a restauracích. Velmi často lze platit v € a $. Už se přestala používat zkratka YTL (nová), vše se vrátilo jek k TL.
Banky: Otevírací doba bank je od pondělí do pátku 08:30 – 12:00 a 13:30 – 17:00 hodin. Poplatek za směnu zde ale obvykle bývá vyšší, než je tomu v soukromých směnárnách po městě. (Směnárna je turecky „Döviz“.) Nejsnáze směnitelnými jsou eura a americké dolary. Tyto měny vývají běžně akceptovány ve většině obchodů i restaurací. Banky také přijímají mezinárodní platební karty, např. Visa, Eurocard, MasterCard, American Express, JCB atd. V letištní směnárně můžete před zpátečním letem směnit přebytečné turecké liry na valuty. Je k tomu zapotřebí potvrzení o směně valut na turecké liry.
Historie
Nejstarší obydlí vznikly ještě v neolitu (Çatalhöyük). První známá civilizace zde, byla Chetitská, přibližně v době od 18. do 13. století před n.l.. Po rozpadu říše Chetitů se nejdůležitějším státem stala Frýgie, kterou v 7. století před Kr. rozvrátili kmeny Kimmeriů. Mezi nejvýznamnější nástupnické státy Frýgie patřily Lýdie, Kárie a Lýkie. Už od 12. století před Kr. kolonizovali přímořské oblasti Řekové, později Římané. Z těchto dob se zachovaly památky, které považuji za zachovalejší než v samotném Řecku. Později nastoupila Byzantská říše, kterou zlikvidovali v 11. stol. Seldžukové a roku 1299 vznikla výbojná Osmanská říše, kde sultán měl neomezenou moc.
Historie Turecka 20. století je spjata s Mustafou Kemalem alias Atatürkem. (Atatürk v turečtině znamená otec Turků). Bývalý voják je zakladatelem Turecké republiky, který dal ženám hlasovací právo, zavedl používání metrické soustavy a latinky namísto arabského písma a posunul tak Turecko mnohem blíže Evropě. Zvolil Ankaru jako hlavní město. Má tam mauzoleum s výhledem na celé město. Dost pil a tak zemřel na selhání jater.
Lidé
Obecně jsou Turci pohostinní a laskaví lidé, kteří milují svou zemi a Atatürka. Rodinu staví na první místo a hodně si zakládají na tom, co si o nich pomyslí ostatní, především sousedé a známí. Turecko je také domovem milionů Kurdů, kteří jsou dnes rozptýleni po celé zemi, ale nejvíce na jihovýchodě země. Jejich neoficiálním hlavním městem je Diyarbakir.
Smlouvání je nutné na tržiti, usmlouvat lze i hotel. V zásadě se nesmlouvá v kamenných obchodech, kde jsou ceny pevné
V případě, že Turek něco nabídne, je slušné poděkovat a naoko odmítnout. Teprve po druhém opakování nabídky se má přijmout. Na to musíte myslet, pokud něco dáváte nějakému Turkovi. On napoprvé většinou jako odmítne, i když to chce. Je potřeba nabídku opakovat. Teprve je-li odmítnutí opakováno, bere se vážně.
Bakšiš patří neodmyslitelně k životu. V restauracích je obvyklé dávat spropitné asi 10% z placené částky. V hotelu se nechává bakšiš ve výši 0,5 až 1 YTL za osobu a pokoj. U taxi se částka zaokrouhlí směrem nahoru. Spropitné se dává i řidičům autobusů při fakultativních výletech nebo při transferu z letiště, obvykle 1 EUR za osobu. Pozor, v některých restauracích je spropitné automaticky zahrnuto do celkové částky, jinde ne.
Mezi jednotlivými regiony jsou velké rozdíly. Istanbul, Ankara, Antalya jsou bohatá moderní velkoměsta. Naopak na východě kolem Vanu je velká chudoba. V kurdských regionech kolem Diarbakiru je válečný stav a obrovská zaostalost. Zbytek je někde mezi tím. Oblasti, které jsou nebezpečné, je okolí východní hranice se Sýrií, Irákem, Iránem a Arménií. Blízko syrských hranic leží skvosty jako je Mardin, Midyat, Hasankeyf, Harran, Urfa či Gaziantep.
Všude v Turecku jsou lidé extrémně slušní. Policie i armáda je respektovaná. Jinak Turecko patří k nejbezpečnějším destinacím v oblasti. V každém větším městě existují chudší čtvrti s vyšší kriminalitou. V Istanbulu je to čtvrť Fatih, v Ankaře Uluš,v Izmiru Basmane. Doporučuje se vyhýbat se shromážděním, demonstracím a davům, necestovat do oblastí na hranicích se Sýrií, Irákem a Arménií, nevyjadřovat se k současné politické situaci a raději ani toto téma neprobírat se samotnými Turky.
Je zakázáno fotografovat vojenské objekty a vše, co s vojenskou tématikou nějak souvisí. Zákaz fotografování je označen přeškrtnutým fotoaparátem, popřípadě nápisem „Fotograf cekilmez/Fotograf cekmek yasaktir“ (Fotografování zakázáno). Nesluší se fotografovat v mešitě v době, kdy probíhá modlitba, pokud ano, rozhodně bez blesku. Při fotografování lidí je lepší vyžádat si k tomu jejich svolení.
Každoročně v lednu je možno v Selčuku navštívit festival, během něhož mezi sebou zápasí velbloudi. Další zajímavou událostí jsou olejové zápasy (neboli šampionát Kirkpinar) pořádané na konci června či začátkem července v Edirne nedaleko bulharských hranic.
Doprava: Nejrozšířenější místní doprava na menší vzdálenosti jsouminibusy - tzv. dolmuše, které jedí většinou v krátkých intervalech. Cena za přepravu je jednotná (visí na předním skle zevnitř) a platí se přímo řidiči. Na frekventovanějších místech bývají zastávky označené velkým tiskacím písmenem D, jinak lze nastupovat a vystupovat kdekoliv. Nevýhodou dolmuší bývá, že nejsou klimatizovány a že se na ně časově nedá spoléhat. Dále můžete využít služeb místní taxi služby. Automobily taxi jsou vždy žluté a mají jednotné jízdné. Od půlnoci do 6 h jsou ceny vyšší. Mezi městy funguje hustá síť autobusů - nejspolehlivější společnosti: Kamil Koč, Nilufer, Metro Bus. Ceny cca 1 km/1Kč. Jízdenky koupené přes internet jsou o dost levnější než přímo na nádraží. Na východě země byste si neměli přisednout k člověku opačného pohlaví.
Velice dobře funguje stopování.
Z Istanbulu do Bursy jezdí rychlotrajekty (budo.burulas.com.tr).
Rychlovlaky fungují na trase Istanbul – Bursa – Eskišehir – Ankara – Konya, jízdní řády i koupi jízdenek lze vyřídit na tcdd.gov.tr.
V Istanbulu a Ankaře je doprava zajišťována tramvajemi (leckde Škoda), městskými autobusy, metrem nebo dolmuší. Je možné koupit Istanbulcard
Levné vnitrostátní letenky nabízí společnost Pegasus Airlines z letiště Sabiha Gökcen poblíž Istanbulu.
Jídlo a nápoje: turecká kuchyně v sobě spojuje nomádskou tradici s čerkeským, arabským a řeckým kuchařským uměním. Příznačná je zelenina připravovaná v nejrůznějších variacích. Kdo chce ochutnat pravou tureckou kuchyni, měl by navštívit jednoduchou „lokantu“. Ceny v supermarketech jsou mírně vyšší než u nás, alkohol obecně výrazně dražší (pivo 0,5L od 55 Kč - 7 TL), výhodně lze nakoupit čaj.
PŘEDKRMY A POLÉVKY: Předkrm (mezeler) si často můžete vybrat u bufetu sami. Bývají to opečené kousky jater s cibulí (arnavut cigeri), jogurtový krém s koprem, okurkami a česnekem (cacik), pasta z lilků (patlican kizartmazi), drůbeží krém s ořechy (cerkez tavugu), fazolový salát (piyaz), ostře kořeněný rajčatový protlak (azme ezme), hrášková kaše (humus), pikantní závitky z listového těsta s ovčím sýrem (sigara böresi). Polévky (corbalar) naproti tomu dostanete jen v prosté veřejné jídelně, které se říká „lokanta“. K nejčastěji nabízeným patří čočková polévka (mersimek corbasi), dršťková polévka (iskembe corbasi) nebo rýžová polévka s jogurtem ochucená mátou (yayla corbasi).
HLAVNÍ JÍDLA: Restaurace, v nichž se stravují především zahraniční turisté, se specializují výhradně na hlavní jídla připravovaná z masa. Salát z chobotnice (ahtapodi salada), mořská parma (barbunya), pražma zlatá (cupra), mořský okoun (levrek), mečoun (kilic baligi), krevety (karides), humr (istakos), dormarar - zelenina plněná rýží a piniovými semínky, která se většinou servírují pouze vlažná.
Döner kebab – kebab v chlebové placce (ten, který známe i v Evropě) (v bufetu 40-50 Kč), Šiš kebab – kebab na jehle, podobný našemu ražniči, ve variantě kuřecí či telecí maso, prokládaný paprikou, rajčaty a cibulí, Adana kebab – kebab z mletého masa na jehle, pálivý, Urfa kebab – kebab z mletého masa na jehle, nepálivý, Pide - podlouhlá pizza s mletým masem, Lahmacun (čti lahmadžun) je tenká placka pokrytá mletým masem, která se následně posype petrželí a zakape citrónem. Nejčastější příloha je rýže (pilav), do níž přimíchávají hrášek, mrkev, cizrnu nebo rozinky, a chlebová placka (ekmek), börek jsou plátky listového těsta, mezi něž je vložen nejčastěji sýr a špěnát, simit je chlebový kroužek posypaný sezamovými semínky, dezert baklava nebo bülbül yuvas - plátky listového těsta plněné ořechy a zalité sirupem či medem, lokum jsou kostky pevnějšího želé, někdy s oříškem uvnitř, obalené v cukru či kokosu.
Meyhane jsou levné tradiční restaurace a bary
NÁPOJE: Přestože je Turecko islámská země, ve všech lepších restauracích (restoran) se k jídlu podávají alkoholické nápoje, pivo (bira) nebo víno (sarap). Pivo Efes je poměrně pitné, víno už méně. Místni pálenka Raki se podává ředěná vodou a pak zbělá, je vyrobena z hroznů a anýzu a má 42%. Turci většinou pijí k jídlu ayran - slaný jogurt ředěný vodou, pitná voda v lahvích se jmenuje kaynak suyu. Národním nápojem je čaj (čay), který se připravuje z velmi silného nálevu a pak se ředí horkou vodou, nebo jablečný čaj (Elma čay), který se prodává v granulovém provedení. Za běžnou denní dávku se považuje deset skleniček. Turecká káva (kahve) se připravuje vždy čerstvá a podává se s logrem.
Důležité kontakty:
Pohotovost: 112
Policie: 155
Četnictvo: 156
Hasiči: 110
Dopravní nehody: 154
Český Generální konzulát v Turecku: Abdi Ipekci Cad. 71, P.O.Box 35, ISTANBUL 34367, Tel.: 0090 212 / 368 8034 - 8035, Nouzová linka: 0090 533 / 257 3880, Email: istanbul@embassy.mzv.cz
Velvyslanectví České republiky v Turecku: Kaptanpasa Sokak No. 15, G.O.P., 06700 ANKARA, Tel.: 0090 312 / 405 6139 - 69 65, Nouzová linka: 0090 532 / 375 1387, Email: ankara@embassy.mzv.cz
Honorární konzulát – Izmir,Cumhuriet Bulvari No.11, MeydanApt. Kat:4, Daire 11, 35220 Alsancak– Izmir Tel: +90 232 368 09 44 Email: eozsoy@etemozsoy.com
Honorární konzulát – Antalya: Zerdalilik Mahallesi, 1385 Sokak Metin Kasapoglu 2.Apt. No. 20/1-4, TR-07100 Antalya Tel: +90242/3226183 Email: antalya@honorary.mzv.cz
Honorární konzulát – Mersin, I. Inönü Blv., Altinanahtarlar Apt. C Blok No.6 Mersin, Çamlibel/Mersin Tel: +90 324 676 4470 Email: mersin@honorary.mzv.cz
Cappadokia (turecky a tedy správně Kapadokya)
znamená ve staré Perštině „země krásných koní“. Kdysi vulkány Erciyes Dagu a Hasan Dagu vychrlily při erupcích do okolí obrovské množství sopečného materiálu, který se po tisíce let usazoval a zpevňoval. Silné vrstvy tohoto materiálu byly postupně překryty vrstvou sedimentů. A pak působením větru, deště, vodních toků a mrazu byla po statisíci let vytvořena úžasná skalní města, prapodivné skalní útvary a hřiby. Už zhruba před 6 tisíci lety začali lidé vytesávat do skalních pyramid obydlí. Ve 13. století se v Kappadokii usadili křesťané, kteří začali budovat celá města s kláštery a chrámy. Některá zachovaná podzemní města, s velmi dlouhými chodbami a převýšením několika desítek metrů, měla dokonalé odvětrávání a skvělou obranyschopnost. Celkem je tady asi 200 podzemních měst, z toho velkých 25. Ta nejhlubší jsou až 60 metrů pod povrchem a žilo v nich přes 30 000 lidí. Tuf, z kterého jsou vytesány má vynikající statické i izolační vlastnosti a na tesání je měkký. Také dobře absorbuje kouř. Celá oblast leží ve výšce okolo 1200 m/m. Na významějších památkách je možné platit vstup kartou. (Všechny udávané ceny jsou 2017)
Göreme je turistické centrum Kapadokie. Leží v mělkém údolí obklopené skalními domy a kostely a erozními skalními útvary. Je tu spousta ubytovacích kapacit se slušnou cenou, půjčovny kol, motorek (60-70 TL), čtyřkolek (120 TL) a aut. Možný je i let balonem za 250 TL. 1.5 km východně je Open Air museum = Göreme Açikhava Müzesi (UNESCO) Otevřeno 8:30 – 17:30. Vstupné 30 TR. Obsahuje asi 15 kostelů, z nichž jsou 2 bohatě malované, z 10 stol. V těch nejkrásnějších se ale nesmí fotit.(Klášter, kostel svaté Barbory, Apple (Elmalı) Church, Snake (Yilanli) Church, Carikli Church, Dark Church (Karanlik Kilise) a nejdůležitější Buckle (Tokali) Church, kostelík Yusuf Koç Kilisesi).
Goreme - Avanos = 8 km
Goreme - Nevsehir = 12 km
Goreme - Kayseri = 72 km
Goreme - Urgup = 8 km
Goreme - Ortahisar = 5 km
Goreme - Uchisar = 5 km
Goreme - Čavušin = 3 km
Ortahisar - ošklivá vesnice a skalní “hrad”
Mustafapaşa - mimořádně ošklivá vesnice se starými většinou polorozpadlými paláci a domy 3 km od Ürgüp
hrad Uçhisar - vyhlídka 4 km od Goreme. Této provrtané skále říkají hrad, městečko pod ním má jistou atmosféru, ale je celé orientované na turistiku. Vstupné 7.50 TL
Cevizli - staré jeskyně a holubníky pod Uchisar Castle
Çavuşin - obydlené městečko a nejstarší jeskynní opuštěná vesnice. Dá se tu projít po stezkách do Pashabagi
Pashabagi Fairy Chimneys - zdarma, blízko Čavušinu
Zelve Open Air muzeum - vstup 10 TL, další 2 km od Pashabagi
Underground City: Kaymakli (UNESCO) - dá se sestoupit až do čtvrtého podzemního patra v hloubce 20 metrů, díky skvělému odvětrání se dá v této hloubce dýchat zcela bez problémů., pův.jm. Enegup. Vstup 25 TR
Derinkuyu - největší podzemní město leží pod normálnim městem, 30 km jižně od Nevšehiru. Vstup je z náměstí. Derinkuyu mělo osm podlaží a mohlo v něm žít až 30 000 lidí a je nejhlubší - 60m, centrální větrací komín má 85 m a na něj navazuje dalších 52 komínů. V horních patrech se nacházely obytné prostory které byly rozkastované, ale také místnosti s lisy na víno a olej, stáje, skladiště a jídelny, “tank” na 30 000 litrů vody atp. Je tu 20 km ručně vyhloubených chodeb a průchodů, z nichž jeden vede k dalšímu, 9 km vzdálenému podzemnímu městu Kaymakli. Obě tato města jsou nejlépe dostupná z Nevsehir.
Guselyurt - méně známá dvě města, sporadicky osvětlené, málo turistů.
Özkonak: 15 km od Avanosu
Mazi
Paşabağ - údolí mnichů s houbovitými skálami
Dervent Valley - údolí se skálami s podobami zvířat
Pigeon Valley - Holubí údolí
Zemi vadisi (Love Valley) je malé údolí, snadno dostupné z Göreme a jsou tu útvary připomínající mužské přirození. Jedná se o úzké válcové věže až 20 m vysoké s vrcholkem tvořeným odolnější horninou. Více je jich v jiném Love Valley, kterým vede cesta z Čavusinu a pokračuje překrásným Baglidre (White Valley)
Kizil (Red Valley)
Sun Valley
Güllüdere (Rose Valley)
Ballidere (Honey Valley)
Kilicar (Sword Valley)
Meskendir Valley
Keslik - byzantský klášter
Sobessos - vykopávky římské mozaiky
Belisirma - vesnice uprostřed údolí plná starých kostelů.
Selime - klášter ve skále, ze 13 století, mnoho dalších památek.
Marvel
Avanos - hrnčířské město na řece Kizilirmak (Red River)
Ürgüp - v okolí 3 pohádkové komíny, vinné sklepy
Shahinefendi - autentická centrální Anatolská vesnice na úpatí stolové hory
Tashkinpasha - Seljucká medresa, mešita a hrobky
Esentepe - vesnice a nejlepší panoramatický výhled
Yaprakhisar Panorama - scény z filmů Star Wars
Karavanserai Sarihan: vstupné 5TL, vedle hlavní silnice do Kayseri asi 5 km východně od Avanosu.
Ala Daglar Nacional park
Ercies Dag - sopka která je vidět z mnoha míst Kapadokie
Soğanlı
Soğanlı jsou dvě vesnice (horní a dolní) mimo hlavní turistickou oblast, ale mají stejně kvalitní zdobené kostely jako v Goreme a erozní komíny jsou tu ještě zachovalejší, včetně stolových hor. údolí Soğanli - 3 km procházka údolím, domy ve skalních kuželích, 10 různých církví s poměrně dobře zachovalými nástěnnými malbami z 10. až 13. století.
Avanos
Leží 8 km od Goreme a je známý výrobou keramiky z červeného jílu z řeky Kızılırmak která jej rozděluje a je nejdelší v Turecku. Stará zástavba se spoustou opuštěných domů je v severní části.
Ihlara Vadisi
Ihlara je 14 km dlouhé údolí se stejnojmennou vesnicí. Jsou tu malované skalní kostely a krásné příkré skalní stěny, které zformovala řeka Melendiz a trochu připomíná Grand Canyon.
Vesnice po proudu: Ilisu, Ihlara (horní část nová, spodní stará ve svazích), Belisirma, Yaprakhisar, Selime. Hlavní turistická oblast údolí, do které se platí vstupné 8 TL, se rozkládá mezi vesnicí Ihlarou a Yaprakhisarem.
Vesnice Ihlara má dvě části. Jednu původní v údolí a po svazích, druhou novou na náhorní rovině nad údolím. Vstup do údolí ze spodní části je na delší procházku, z horní části se sestoupí do nejkrásnějšího středu údolí.
Vesnice Selime je již ve volné krajině mimo údolí, jižně. Zajímavý je skalní klášter s katedrálou na kopci. Lístek je společný s údolím Ihlara.
Z Ihlary do Selime je to 14 km a 6 hodin, ale skončit se dá i uprostřed v Belisirma.
Kayseri
Relativně velké město. Název je odvozen od někdejšího názvu Caesarea.
Zajímavé je malé a celkem malebné ohrazené staré město, které má uvnitř karavanseraje ze 16. stol., mešity a městský bazar. Na hlavním náměstí stojí Kilicarsalská mešita. Vládne tu klasický turecký život bez turistických nesmyslů. Je tu i letiště.
RIVIÉRA:
Antalya
Dvoumiliónové moderní čisté a značně turistické město. Je tam starý řecký přístav, dnes pro jachty, k němu vede cesta přes nekonečný bazar. Významné je staré město - mešita, byzantský kostel, cihlový minaret Yivli, hodinová věž a Hadriánova brána. 2 km od tohoto centra je nejkvalitnější turecké muzeum s hlavně řeckými artefakty, s množstvím poměrně zachovalých soch, vstupné 20TL pouze hotově.
Side
Malé přijemné městečko zcela orientované na turistiku, díky několika antickým památkám: Agora, několik sloupů Apollonova chrámu, divadlo (jediné placené 20 TL) a malé placené muzeum.